Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

starý dům nová okna

Autor: Terezie Friedová
Datum: 22.02.2018 12:34
uživatel: 127284


Dobrý den,
řešíme dům v Krkonoších, je využíván rekreačně, krásná cihlová stavba, kamenné základy. Rozpadají se tam špaletová okna. Vzhledem k finanční náročnosti, přemýšlíme čím okna nahradit,jak postupovat. Dům je částečně podřezaný, nemá vnější drenáž ani hydroizolaci, topí se kamínky v jednotlivých místnostech. Ve vesnici je teplovod, dům není napojen.
Bojím se, že výměnou oken za plastová či eurookna se znásobí problém s plesnivěním v místech tepelných mostů. Uvažujeme o vytvoření replik stávajících oken truhlářem.

Můj dotaz zní, zda výměna oken zvýší kvalitu bydlení nebo přinese další problémy - jako plísně apod. Je potřeba počítat s větší investicí a vybudovat drenáž kolem celého domu? Pomohla by něčemu mikroventilace v případě plastových oken/eurooken? Má smysl uvažovat o nových oknech, pokud neplánujeme dům zateplit?

Díky za reakce!

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Terezie Friedová04.12.2018 13:27
Bohuslav Bartůněk04.12.2018 13:06
Jiří Kubíček29.11.2018 17:19
Bohuslav Bartůněk29.11.2018 10:51
Bohuslav Bartůněk29.11.2018 10:48
Jiří Kubíček23.11.2018 12:58
Bohuslav Bartůněk23.11.2018 11:03
Martin Vesely10.08.2018 21:06
jana vyhlídálková22.06.2018 12:39

Příspěvky
Autor: Bohuslav Bartůněk
Datum: 23.11.2018 11:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120092
reakce na ...
Dobrý den.
první problém je v tom, že jakákoliv nová okna budou těsnit mnohem více než původní. Z toho plyne zvýšení vlhkosti v interiéru.
Druhý problém na to navazuje a to sice, že objekt není trvale obývaný, takže nedochází k průběžnému větrání, ke stabilnímu vytápění a to váš problém bude násobit.
No a třetí problém je, že případné zateplení, zejména pokud bude provedeno difuzně uzavřeným materiálem (a kdoví, co tam máte na zdech nyní) to ještě znásobí.
Osobně doporučuji najít si odborného projektanta, který se přímo zabývá touto problematikou a nechat si zpracovat celý soubor opatření, která na sebe budou logicky navazovat a vzájemně se doplňovat.
Jinak si zaděláte na nehezké dovolené.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 23.11.2018 12:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, můžete více rozvést tvrzení: "No a třetí problém je, že případné zateplení, zejména pokud bude provedeno difuzně uzavřeným materiálem (a kdoví, co tam máte na zdech nyní) to ještě znásobí. " Jaký materiál máte na mysli a jaké problémy by to mělo přinášet ? Každá konstrukce by se měla řešit s ohledem na průběh difúze a možné kondenzace vlhkosti v konstrukci, ale to je neznamená, že vždy by se měl vyloučit třeba polystyren, obzvláště u starých cihlových staveb ho lze použít téměř vždy, ale za předpokladu, že do zdiva nebude vzlínat vlhkost. Je potřeba rozlišovat dvě věci, jednak průběh difúze a možnou kondenzaci v konstrukci a za druhé možnou tvorbu kondenzátu na vnitřním povrchu ochlazované konstrukce. Každá z těch věcí má úplně jinou příčinu a né za všechno může třeba venkovní zateplení polystyrenem, který navíc difúzně uzavřený není, jen má větší difúzní odpor, než třeba jiné materiály. I to venkovní zateplení obyčejným EPS podstatně sníží tvorbu kondenzátu na vnitřním povrchu stěn, protože se zvýší vnitřní povrchová teplota té konstrukce. Samozřejmě je taky potřeba uvnitř udržovat správnou vlhkost.

Autor: Bohuslav Bartůněk
Datum: 29.11.2018 10:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120092
reakce na ...
Dobrý den.
S tím co píšete mohu souhlasit u běžně používaného rodinného domu. Nicméně u občas využitého rekreačního objektu je situace úplně jiná. Teď se bavím v rovině ne teoretické, ale vycházím z praxe.
Pokud přijedu do nevětrané a vymrzlé stavby, kde budu víkend topit a větrat a pak se tam zase dva týdny neukážu, nic tím nezachráním.
Co se týká materiálů, pak jistě právě s ohledem na předpokládaný režim užívání objektu nelze souhlasit s tím, že "zateplení obyčejným EPS podstatně sníží tvorbu kondenzátu na vnitřním povrchu stěn".
V laické rovině zeď v interiéru vlhkost nasaje a venku ji má "vydýchat". Přímo tady na TZB najdete větu "Nevýhodou použití EPS je vyšší difúzní odpor a tím částečné snížení prodyšnosti stěn objektů.".

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 29.11.2018 17:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, obvodovými stěnami prochází difúzí velice malé procento vlhkosti a jediné, co je důležité, aby pří difúzi za okrajových podmínek nedocházelo v konstrukci ke kondenzaci vlhkosti nad příslušnou normu. Jakmile při různých možných okrajových podmínkách tento stav nenastává, pak s úplným klidem můžete použít na venkovní zateplení objektu polystyren a je úplně jedno, že má vyšší difúzní odpor, než jiné materiály a že "prodyšnost" je o něco snížena, protože tato vlastnost ničemu nepřekáží a nevadí, naopak se to může v některých případech i hodit, protože EPS díky většímu difúznímu odporu neztrácí určité procento izolačních vlastností, jako např. minerál, který má zase třeba lepší akustické vlastnosti atd. Každý z těch materiálů má své výhody a nevýhody a konstrukce se vždy musí posuzovat jako celek a při správných reálných okrajových podmínkách. Jsem přesvědčen o tom, že stará zděná stavba bez vzlínající vlhkosti může být z venkovní strany pomocí EPS zateplena prakticky vždy a žádné problémy s kondenzací v konstrukci nehrozí. Naopak díky EPS je vyšší vnitřní povrchová teplota konstrukce a tím se dost omezí možnost tvorby kondenzátu na vnitřní povrchu konstrukce. Když se v takovém domě nebude topit a nebude dům obýván, pak díky menšímu rozdílu teplot a menšímu působícímu tlaku dochází k difúzi ještě méně nebo se může od určitých venkovních teplot úplně zastavit. Opět ale vůbec ničemu nevadí, že je dům zateplen pomocí EPS a jestli se uvnitř na stěnách někde vytvoří kondenzát, tak to není vinou EPS ale vinou nízké vnitřní teploty. Vůbec nevím, v čem by mělo venkovní zateplení pomocí EPS u nepravidelně vytápěného objektu vadit.

Autor: Bohuslav Bartůněk
Datum: 04.12.2018 13:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120092
reakce na ...
Já se o tom ale nepřu. O EPS jste tu začal vy.
Já jsem jen poukázal na fakt, že vzhledem ke způsobu užívání stavby, který se dá předpokládat, není každé řešení, které je vidět na běžně užívaných stavbách vhodné.
A protože o daném objektu nic nevíme a netušíme, jaká dílčí opatření je potřeba u něj provést, byla moje původní odpověď velmi obecná.
Takto by tazatelka z diskuze mohla mít pocit, že "teda zateplí" a bude mít po problémech, které zmiňuje ve svém příspěvku. Podle mých zkušeností, by taky mohla dopadnout tak, že si problémy znásobí.

Autor: Terezie Friedová
Datum: 04.12.2018 13:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 127284
reakce na ...
Dobrý den,
dům nebudeme zateplovat, okna se rozpadají, tudíž hledáme řešení, zateplení není ve hře, jedině vnitřní,( samozřejmě po konzultaci s odborníky) venkovní zateplění pomocí EPS by totálně zničilo architektonicky zajímavé fasády.

Drenáž by pomohla, ale kopat až na základovou spáru je opět finančně náročné, takže se o tom také neuvažuje. Nejsem majitelka, nerozhoduji, jen mám možnost dát názor...

Dále by jistě pomohlo napojení na dálkový teplovod(který v obci je) a temperování přes zimu. To je mi jasné....

Děkuji za diskuzi.

Autor: Bohuslav Bartůněk
Datum: 29.11.2018 10:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 120092
reakce na ...
Ještě snad odkaz na http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/difuze-vodni-pary-veliciny-hodnoty-a-jednotky/
kde se mimo jiné dočtete součinitele difúze pro některé materiály:
vzduch 0 °C: δ = 0,178·10-9 s
beton: δ = 0,013·10-9 s
pórobeton: δ = 0,063·10-9 s
cihlové zdivo: δ = 0,031·10-9 s
omítka vápenná: δ = 0,033·10-9 s
malta cementová s pískem: δ = 0,010·10-9 s
pěnový polystyren: δ = 0,0028·10-9 s
skelná vlna: δ = 0,125·10-9 s
kamenná vlna: δ = 0,179·10-9 s
dřevo: δ = 0,090·10-9 s
PVC: δ = 0,0005·10-9 s
linoleum: δ = 0,00004·10-9 s
pryž: δ = 0,00004·10-9 s
polyethylen: δ = 0,000002·10-9 s
epoxidový lak: δ = 0,000083·10-9 s
chlorkaučukový lak: δ = 0,000003·10-9 s

Autor: Martin Vesely
Datum: 10.08.2018 21:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113183
reakce na ...
Asi takto. pokud máte v domě velmi zvýšenou vlhkost, dřevěné repliky Vám vydrží mnohem méně, než plastová okna. Žádné kvalitní okno které je zavřené ,,nedýchá" . Zvolil bych proto plastová okna s horní ventilační klapku Aereco, která se otvírá při zvýšené vlhkosti a kudy proudí vzduch a dostatečně odvětrává dlouho uzavřené prostory.

Autor: jana vyhlídálková
Datum: 22.06.2018 12:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 127985
reakce na ...
Tady jsem našla hezky popsané typy oken, tak třeba by to pomohlo :-)
https://pruvodce-realitami.cz/jak-na-spravny-vyber-oken/

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.