Pomoc s regulací vytápění rodinného domu

TZB-info
Diskuzní fórum
Elektrotechnika
Pomoc s regulací vytápění rodinného domu

Reklama

PH Petr Hepner @petr.hepner před 6 roky

Dobrý den,

obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně zonového vytápění rodinného domu. Je mi jasné, že se to tu už X krát řešilo. Přečetl jsem už spoustu článků a diskuzí (i na tomto portále) a pořád nejsem schopný si vytvořit ideální systém regulace. Rekonstruuji dům a mám v plánu si to rozložit tak, aby to vyhovovalo našim potřebám, ale zároveň i úsporám. Zalíbil se mi systém Fibaro a jeho propojení s dalšími výrobci, jako je například Danfoss. Jelikož fungují na stejném protokolu Z wave.

Jedná se o patrový dům. V obývacím pokoji bude krb a v celém spodním patře podlahové vytápění a v horním radiátory. Moje představa je taková: Teplota vody v kotli by se řídila ekvitermním regulátorem. Dál si myslím, že by měl být nějaký termostat, který spíná kotel a ten by měl být zapojený do systému Fibaro. Dál by se to řídilo ventily a hlavicemi, které by postupně otvírali, nebo zavírali jednotlivé okruhy, nebo radiátory podle dosažené teploty v místnostech.

Jednoduchý scénář, který může nastat. Zatopím v krbu, čidlo v obývacím pokoji zaznamená nárůst teploty a přiškrtí okruh v obývacím pokoji, ale v dalších místnostech a v patře se ventily budou dál regulovat, podle teplot v jednotlivých místnostech. Co mi ale není jasné, jestli termostat, který spíná kotel je nadřazený ostatním termostatům po domě. I když teplota v místnosti, kde termostat pro kotel dosáhne své hodnoty, ale v jiné místnosti kde je větší ztráta tepla, je hodnota menší, tak kotel bude stále topit, do té doby, než všechny místnosti dosáhnou požadovaných hodnot. Ale zároveň, tam kde je hodnota dosažena, tak se ventily uzavřou, aby se zmenšil objem průtokové vody z kotle.

Mohli by jste mí prosím poradit, jak to správně poskládat, aby jsem dosáhl výše zmíněné regulace?
Zatím jsem došel k tomuto:
Centrální jednotka Fibaro home center 2, termostat MCO Home Termostat pro ohřívače vody, regulační hlavice danfoss a nevím, jak regulovat ventily v podlahovém vytápění.
Plánovaný kotel Geminox THRS 2-17C

Dál můj dotaz spočívá, jestli ekvitermní regulátor existuje i do protokolu Z wave a jestli je to nutné. Protože, co jsem se zatím dočetl, tak by jsem měl ekvitermní regulátor v nejchladnější místnosti a vedle něj, termostat pro spínání kotle. Termostat kotel sepne a ekvitermní regulátor ohřeje vodu, podle teplot venku a vevnitř. Ale nejsem si jistý, jestli je toto správné řešení.

Omlouvám se za možná hloupý dotaz, ale nějak tomu nemohu přít na řešení.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

PN Petr Novák @petr.novak383

Zase mi vkládáte něco do úst co jsem neřekl! Nikdy jsem netvrdil, že mi nezáleží na úsporách! Psal jsem, že úspora…

před 5 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562

"Běžný člověk" nemá k dispozici 11 místností a ani nevytápí takovýto dům čistě elektřinou a neprohlašuje, že…

před 5 roky

PN Petr Novák @petr.novak383

Možné to je, že se mýlím. Ale vsadím se, že i kdybych tyhle hodnoty tady uvedl, tak mě z reklamy osočíte také. Já ty…

před 5 roky

25 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

PH Petr Hepner @petr.hepner před 6 roky

Děkuji za přínosné vysvětlení principu vytápění.

Pokud to shrnu, tak ideální v rámci úspor a komfortu je kontraproduktivní regulovat dům zónově. Takže nemá cenu dávat rozdělovač na víc okruhů v podlaze?
Snížení výkonu podlahovky na základě rozdílů teplot mezi vodou a místností je dané tím, že podlaha si nevezme tolik tepla z topné soustavy (když se zatopí v krbu) a tím pádem se teplá voda vrátí kotli. Kotel pak nemusí ohřívat vodu tak často. Ale v ostatních místnostech, kde je teplo předáváno pouze topnou soustavou v podlaze, teplota místností zůstává stejná. Je tam větší rozdíl teplot a podlaha si tam vezme víc energie z topné soustavy. Pochopil jsem to správně?

Jak se pak řeší případné topné žebříky v koupelnách? A případný nárůst tepla podle potřeby? Moc se mi nezdá to přitápět elektřinou. Není zde přeci jen dobré dát zónu na vlastní regulaci v podlaze?

Dál se chci zeptat, jaké máte zkušenost s výrobky od firmy Salus, kterou jste zde uvedl. Přemýšlím od koho vzít ekvitermní regulátor. Docela se mi Salus zamlouvá, ale k našemu vybranému kotli doporučují siemens.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 6 roky

PH Petr Hepner @petr.hepnerTy zákonitosti by se Vám daly jednoduše vysvětlit kdyby byly známé hodnoty tepelných ztrát nějaké místnsti při venkovních teplotách např. -15°C, -10, -5°C, 0°C, 5°C 10°C. I za těchto teplot venkovních se musí topit a to různou teplotou vody a už z pohledu je vidět, že to budou rozdíly. Když bude dům o malých ztrátách, tak tomu budou odpovídat teploty vody a ty mohou být tak nízké, že žebřík v koupelně bude sotva teplý na omak.
Jakákoliv zónová regulace znamená topit s přebytkem výkonu neboť nelze dohnat pauzu v topení bez přebytku topného výkonu vzhledem k okamžitým tepelným ztrátám. Takže taková regulace vykazuje cyklický provoz. Po zapnutí než dojde k povýšení teploty vzduchu musí se teplem dopnit kapacita, která se odčerpala z hmoty podlahy ale i zdí. Zkrátka pokles například o 1°C znamená doplnit teplem veškerou hmotu která kapacitu ponížila, jinak teplota vzduchu se nezvýší. Vzduch sám o sobě představuje 1000 x menší potřebu na jednotku objemu než keramická nebo jiná pevná hmota. Pro představu. Kdyby v obýváku teplo nebylo odsávané kapacitou hmoty by na povýšení např. 50 m3 vzduchu o 1°C stačilo rozsvítit 100 W žárovku na 10 minut.
Nebo jinak. 1 dm3 vzduchu potřebuje na zvýšení teploty o1°C cca1,3 J zatímco zvýšit teplotu 1 dm3 omítky (vrstva hmoty obýváku o ploše obálky 80 m2, 20 m2 podlaha do hloubky 0,0125 mm) je zapotřebí 1344 J. Z tohoto pohledu to vypadá, že fyzikální zákonitosti jsou nezvykle "kruté". Všechen vzduch obsahuje tolik tepla co vrstva 0,0125 mm. Převedeno na vodu. Jeden litr vzduchu o 1°C představuje 1,3 J a jeden litr vody o 1°C 4180 J. Je tam rozdíl 3215 x. V praxi je takové klamné zdání, že ohříváme a zvyšujeme teplotu vzduchu. To jen na sekundy, okamžitě mu to teplo odebírá okolí a pokud se to nanabije, tak tu teplotu nezvýšíme, rep. za malý okamžik o tu energii ve vzduchu přijdeme.

MI metball iGIN @metball.igin277 před 6 roky

Ave, jeden z možných tipů,
které vytknu
před tuto ("relativně" O>:-) )
edukativní diskuzi:

1) MaR potřebuje provozní energie.
2) MaR je tím účinnější, čím jsou na straně REGULÁTORŮ větší bilanční přebytky.
3) MaR v okolí PŘIROZENĚ ROVNOVÁŽNÝCH STAVŮ nemá pražádnou šanci, pokud ji hodnotíte z více jak dvou, tří hledisek.

SFO

PS:
Vždy mne zaráželo, jak si lidé myslí, že v případě Green/Black - Outů
poteče pitná voda, "půjde plyn", pojede rekuperace, ...

PPS:
Ale jo, GRAVITACI NIKDO ZATÍM EFEKTIVNĚ NEDOKÁZAL ZRUŠIT!!!

PPPS?
Ergo Kladívko?
Dřevopal v plecho-kotlo-minišamotu s VYMAZLENOU regulací,
to se musí už hodně umět, aby to při výpadku energií prostě "NEĎAHLO". A ku podivu, vždy tam bude hrát roli gravitace...

iGoNY

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 6 roky

MI metball iGIN @metball.igin277Dovolím si doplnit čtvrtý bod.
4) MaR má menší hodnotu MTBF (střední doba do poruchy)

PH Petr Hepner @petr.hepner před 6 roky

Děkuji za názory a vysvětlení.
Bylo mi jasné, že to co jsem popsal bude asi blbost. Po tom co jsem si přečetl ještě další články a podle odpovědi pana Homoly.

Tepelné čerpadlo nechci. 1. v poměru výkonu a životnosti mi nepřijde moc úsporné. 2. plyn je pořád levnější než el. a dlouho bude, vzhledem k tomu, jak se dnes vše řeší eco. (pokud nám soudruzi ze severu nezavřou kohouty) 3. mám hodně známých co si jej pořídili a mají s tím jen nějaké problémy. Možná mám jen zkreslené názory.

Nakonec jsem usoudil, nacpat topný systém do Fibara je blbost. Došel jsem k názoru regulovat topnou soustavu pouze od jednoho výrobce. Co se týče kvality by jsem volil Siemens, Honeywell, nebo Danfoss. Fibaro jsem chtěl využít k budoucím napojení dalších systému ovládání. Venkovní rolety, zabezpečení, světla, atd. Usoudil jsem, že topení bude mimo. Jelikož, každý uvedený výrobce v dnešní době dělá přístup na dálku, to byl můj další důvod.

Co se týče kombinace radiátorů a podlahovky, jsem v tomto dotazu volil pouze proto, že mě zajímalo, jak by to šlo udělat. Ale nejspíš budeme mít v obou patrech podlahové topení. Ještě nemám cenovou nabídku. V původním rozpočtu mám naceněné radiátory po celém domě. To jsem nakonec změnil na podlahu. Co se týče ztrát, tak mám výpočet od projektanta, ale nevím zda to tady bude k něčemu, když výpočet je dělaný na základě radiátorů.

Pochopil jsem, že nemá cenu uzavírat jednotlivé okruhy. Lepší je topit konstantně všude v rámci úspor. Pochopil jsem správně?

Takže můj dotaz pořád zůstává. Dobře vezmeme v úvahu, že bude v celém domě podlahovka. Jde mi jen o jedinou věc a to je krb. Když bude dole na chodbě ekvitermní regulátor a nic jiného. Jak docílit toho, když zatopím v krbu tak aby ve spodním patře nebylo přetopeno a v horním zima.
Nebo jak docílit nějaké smyslu plné regulace topné soustavy v tomto případě?

Ekvitremní regulátor + termostat v každém patře? Jak to potom funguje v praxi? Termostat řekne kotli zatop, ekviterm se dál stará jen o teplotu vody a chod čerpadla? Nebo řídí i spínání kotle?

Jaké je ideální řešení?

Tady jsem našel článek, kde je to docela pěkně popsané. Proto se ptám, to co je zde je blbost?
http://www.topmat.cz/informace/mar-techn…

MS Mirek Svejda @mirek.svejda před 6 roky

PH Petr Hepner @petr.hepnerV mládí jsem měl podobně pitomý nápad a nakoupil jsem super regulační hlavice od honeywelu. Do pěti let mě buď odešly poruchou nebo jsem je různě zničil neopatrností. Takže jsem nasadil obyčejné termohlavice+ekviterm v kotli a z hlediska komfortu je to stejné, úspory neměřitelné a je to bez starostí. Kombinace samozřejmě jde realizovat, ale znamená to složitější regulaci a dražší rozvaděč. Podlahovka má jednu podstatnou výhodu proti radiátorům. Reguluje se v podstatě sama. Úplně stačí jen ekviterm v kotli. Funguje to tím líp, čím máte menší TZ a topíte trvale konstantní teplotou. Představte si, že máte v obýváku teplotu oběhové vody 30C a teplotu vzduchu 22C. Po zatopení v krbu stoupne teplota např. o 2C. Tím se ale zmenší teplotní rozdíl mezi topnou vodou a vzduchem ze 7C na 5C a úměrně klesne i výkon podlahovky. Takže podlahovka omezí automaticky výkon do obýváku a v ostatních místnostech se nic nezmění.

MS Mirek Svejda @mirek.svejda před 6 roky

Váše představy nemají nic společného s úsporami. Tento moloch Vás velice hrubým odhadem přijde min na 30000Kč a neušetříte nic. Navíc si to ještě zbytečně komplikujete kombinací podlahového topení a radiátorů. Nebylo by vhodnější vykašlat se na podobné nesmysly a radši si připlatit a pořídít si TČ ?

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 6 roky

Vaše představy o možnostech regulace jsou poněkud naivní. Na problém už je zadané tím, že je kombinované topení radiátory s podlahovým. Každé ma jiný poždadavek na délku chodu, možnosti regulace a nátokovou teplotu vody. Ekvitermní řízení je dobrá věc ale není úplně bez chyb. Funguje dobře ve vleku s počasím řídí teplotu vody a tím i výkon kotle, protože zatím neznáme "přístroj", který by změřil a kotli řekl jaké jsou okamžité ztráty domu a aby na tuto hodnotu upravil výkon - teplotu vody. Proto mu více nebo méně překáží jakékoliv jiné poruchové veličiny, různá teplota vody (radiátor - podlaha), jiný zdroj tepla a jenom někde a nebo i uzavření mnoha termoregulačních hlavic a taky nějaká jiná žádaná změna teploty (výkonu) majitelem v určité místnosti.
Nicméně všechno se odvíjí od velikosti tepelných ztrát a ty neznáme. Kotel sám pracovat nemůže, pracuje vždy se soustavou a to teplo co vyrobí musí soustava spolehlivě odebrat. Objekt si během topné sezóny nárokuje a je schopen odebrat jenom určité množství tepla od minima po výpočtovou hodnotu a jen tak lze zajistit komfort. Pouze do jedné místnosti nejde topit zamýšleným systémem.