Procentuální rozložení tepelných ztrát podle typu konstrukce u panelového domu?
Reklama
Zajímalo by mě zda je někde dostupná informace o tom jaké procento tepelných ztrát u typického nezatepleného paneláku připadá na který typ konstrukce. Tedy ztráty střechou, ztráty bočními stěnami, ztráty čelní stěnou bez oken, ztráty okny.
Proč se ptám u rodičů v SVJ výbor převzali nový šílenci a zřejěm majípoct, že kdo nemá panelák obložen nástěnkami tak není in.
Jdeo malý 4 vchodový panelák 4patra s lodžiemi, který má zateplenou střechu i boční stěny a na své náklady si nadpoloviční většina lidí vyměnila okna za plastové, příjde mi proto nesmyslné, aby za šílené peníze SVJ oplácávalo onu miniaturní plochy kolem oken na čelní stěně, neřkuli měnila na úvěr okna když by větší části musela proplácet již vyměněná.
To se z ekonomického hlediska nemlže nikdy vyplatit. Rád bych to na schuzi přednesl, umím sice spočítat tepelné ztrty ,ale nemám vykazy ploch pro daný ani typický panelák a hlavně jsi sem jistý že to již někdo udělal předemnou.
Poradíte?
Případně jde se někde na internetu dostat k výkresové dokumetaci jednotlivých typu paneláků z které bych mohl vyšíst výšeuvedené lus najít bližší info k tomu aký panel jbyl v tom kterém použit a s jakým složením na tu kterou plochu?
Abych byl zcela konkrétní v daném případě jde nejspíše o nějakou variantu T02B s plochou střechou.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
3 odpovědi
Zobrazit všechny reakceReklama
Reaguji mnoho let s křížkem po funuse... zateplovali jsme barák T02B v roce 2012 a já jsem si tehdy taky hrál s orientačním výpočtem izolace:
http://frr.g6.cz/agros2d/agros2d.html
Na tom webu nejsou všechny obrázky, se kterými jsem si hrál. A konkrétně detail okna a balkónu mám v archivu jenom "nezateplený" - resp. s prehistorickým "zateplením" vrstvou asi 12 cm komunistického plynosilikátu (cca rok 82). Přikládám zde. Všimněte si, jak konstrukce promrzá.
Zateplením jsme dosáhli určitého snížení spotřeby tepla (odhadem 30-40%). Citelně se zvýšila tepelná pohoda uvnitř baráku = výrazně větší roli teď hraje setrvačnost domu. Například je teď taky znát, že ve sklepě topí vodorovné trubky TUV a topení. Prostě je tam v zimě snad větší teplo než v létě. A to je na soklu nakonec asi jenom 50 mm XPS, zataženo 50 cm pod úroveň terénu. Je to lepší než drátem do oka. Obytná patra jsou obložená 14 cm EPS. Ostění oken mají bohužel matroše míň, jenom asi 20 mm - ale i tak je to sakra znát. Těch 10 let, co jsem tu bydlel před rokem 2012, jsme bojovali s plísněmi nad okny a v koutech na obvodových zdech. Okamžikem zateplení plísně *zmizely* jak pára nad hrncem. Taky v nejvyšším patře prakticky zmizely dilatační trhliny mezi stropními panely. Od prvního vymalování po zateplení přestaly existovat. Na střeše totiž přibylo asi 10 cm keramické vaty na stávající polystyren.
Soudě čistě podle úspory tepla, ve starých cenách tepla okamžitě po zateplení se to moc nevyplácelo, ale už ta absence plísní je pro mě osobně hodně důležitá (za ty prachy stojí), a vliv na statiku=životnost budovy je myslím taky dost jasný.
Pokud to někoho z Vás teprve čeká, tak máme taky šikmou střechu (nízký sklon, příhradové krokve, krytina vlnitý plech). Tím zmizely chronické problémy s hydroizolací různých detailů na střeše (odvětrací komínky kanalizačních stoupaček). Jediná otrava jsou okapy. Tady jsme jako jednoduché řešení zaústili obvodové okapové žlaby vnitřkem (rourami po bývalé ploché střeše) do původních dvou vnitřních svislých svodů. Problém je, že se žlaby zanášejí listím. Proti zanášení vpustí dost pomohly plastové "hřebeny" v blízkém okolí vpustí, ale i tak je třeba žlaby čistit aspoň jednou ročně - z plošiny. Vhodnější by bylo, provést nové svislé svody zvenčí, kolena vpustí s hodně tupým úhlem / většími rádiusy, a dole kvůli čištění spíš nějaké větší nádoby (šachty v zemi) než prosté "gajgry" s maličkým objemem... Bohužel to v našem případě znamená další zemní práce na cizím pozemku a hádanici se SČVaKem ohledně připojení do jednotné kanalizace... na což nebyla energie, takže prostě musíme pravidelně zvát někoho na čištění okapů.
Upraveno autorem před více než rokem
Někdy v roce 1991 jsem počítal tepelné ztráty 4.p paneláku se dvěma vchody. Bylo to z důvodu, že se platilo za teplo odhadem a družstvo dostávalo dotace a to tím větší, čím více se platilo. Nicméně nikomu se to moc nelíbilo a tak za "půčené peníze" a se souhlasem družstva byla namontované kalrorimetry na každý vchod a za rok bylo jasno. měl jsem pravdu a platilo se o cca 20% méně.
K vašemu problému. Stavební domumentace je nebo by měla být uložena v archivu družstva. Měl jsem ji k dispozici. Pak už jsem tam nebydlel ale co se týká zateplování, tak nejdříve se udělaly řádné střechy a "lehce" zateplily boční krátké stěny bez oken. Až o mnoho let později se zateplovaly celé fasády EPS po výměně oken a rekonstrukci topení tak, že každé 2 bloky vedle sebe mají předávací stanici. Měnily se všechny balkony, které hrozily zřícením. Rekonstrukcí topení se ušetřilo možná tolik co zateplením, protože se dříve přetápělo a větralo otevřenými dveřmi na balkon. Celkové úspory tepla už na hotových domech jsou asi 30%. Hodně se ale změnily suterény, kde se zazdily velké otvorové výpně zmizely kovové okna a dveře. Významná úspora byla snížením infiltrace okny a chodbami.
Závěrem. Doporučuji každou zamýšlenou akci dobře energeticky vykalkulovat. Zateplení zdí mezi okny moc velkou úsporu nepřinese. Velká úspora je jenom komplexem opatření.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama