Diskuse ke článku: Dlouhodobě udržitelné nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem II.

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Dlouhodobě udržitelné nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem II.

Reklama

Redakce @redakce před 8 roky

Diskuse ke článku: Dlouhodobě udržitelné nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem II.

Plné znění článku: Dlouhodobě udržitelné nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem II.

Anotace článku: V prosinci 2015 proběhla v České republice první fáze zjišťovacího řízení posuzování vlivů Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí (SEA). Zpracována byla pouze v jedné variantě – hlubinné úložiště v ČR. Jak to řeší v jiných zemích?

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836

Zakon 180/2005 stanovil v paragrafu 6 metodiku, jak podporu pocitat. ERU tuto metodiku ale vyhlaskou 475/2005 zmenil a…

před 8 roky

JZ Jiří Zilvar @jiri.zilvar

Dobrý den, co konkrétně máte na mysli tou podporou o 30 % vyšší nad rámec zákona? O tom slyším poprvé.

před 8 roky

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836

Zde bych jenom shrnul, že radioaktivní odpad je jen malou v podstatě neškodnou kapkou v moři problémů, které budoucím…

před 8 roky

43 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

VK Václav Kopal @vaclav.kopal před 8 roky

Autorka generuje problém který neexistuje doporučuji autorce nastudovat MOX, v roce 2014 zprovozněného množivého reaktoru BN 800 a na závěr navštívit úložiště popílku kterékoliv uhelné elektrárny.
SÚRAO s rozpočtem 300mil ročně potřebuje nějak opodstatnit svojí existenci.

LČ Lukáš Čeřovský @lukas.cerovsky před 8 roky

VK Václav Kopal @vaclav.kopalMám tomu rozumět tak, že od roku 2014 se veškerý jaderný odpad přepracovává a nic už se nemusí ukládat, takže nepotřebujeme hlubinná úložiště?

JZ Josef Zapletal @josef.zapletal před 8 roky

Pokud jde o úložiště jaderného odpadu , pak odpad z jaderných el. je pouhé 1% jaderného odpadu , které produkujeme. Navíc v tomto jaderném odpadu je ve skutečnosti jen 3% dále nevyužitelných štěpných produktů. Pří chemickém přepracování vznikne z 1 tuny vyhořelého paliva asi 115 litrů odpadu zbytek je znovu recyklován pro použití v elektrárně. Pokud odečteme prvních zhruba 10 let kdy je odpad vysoce radioaktivní pak v dalším období obsahuje odpad především cesium 137Cs a stroncium 90Sr - poločas rozpadu 30 let. Představa, že i po tisících letech bude odpad představovat problém není tak úplně pravda , protože radioaktivita poměrně strmě klesne "už" za 3 století. Pak už tento odpad nelze označit za vysoce radioaktivní, lze ho z úložiště opět vyndat a jeho objem řádově zmenšit. Z tohoto důvodu vysoce radioaktivní odpad se nebude vlivem provozu JE na zemi kupit, ale jeho množství se bude časem redukovat. S rozvojem JE V generace, které mají řádově lepší využití paliva dojde k poklesu množství vysoce radioaktivního paliva a pokud se jednou lidé rozhodnou se radioaktivního odpadu zbavit v řádu desítek let a ještě z něho vyrobit el. energii použijí technologii ADTT , což je metoda, kterou používají vědci v Los Alamos a pomocí které lze převédst radioaktivní prvky s dlouhým poločasem rozpadu na krátký a ještě přitom vyrábět el. energii. Jestli tyto technologie najdou komerční využití nebo ne je spíše otázkou cen energií a paliv. V době levných fosilních paliv a růstem těžitelných zásob jsou JE V generace nebo urychlovačem řízené ADTT elektrárny zpracovávající jaderný odpad cenově nekonkurenceschopné. V současné době se velmi rychle rozvíjí obnovitelné zdroje energie a úsporné technologie. U nás bude podíl jaderné energie na celkovém mixu růst , ale celosvětově bude jaderná energetika v příštích 20 letech stagnovat nebo i mírně ztrácet a to i přes bouřlivý rozvoj ,který se očekává především v Číně. Z dlouhodobého hlediska si ale myslím, že zejména státy severu půjdou jadernou cestou, protože bez jádra nebude možné zajistit dostatek energie v chladné části roku jinak než pomocí fosilních paliv , kterých má mnoho států málo, tento trend, ale nezačne z žádném případě před rokem 2040.

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836 před 8 roky

Žádně řešení není bezproblémové a je třeba hledat jen jistá optima. V této souvislosti je si třeba uvědomit následující:

Jaderná energetika je zatím nejmocnějším nástrojem pro ochranu klimatu, zasloužila by si tedy, aby problém vyhořelého paliva byl řešen na celosvětové úrovni a tím se otevřela cesta k budování dalších jaderných reaktorů. Určitě je lepší obětovat na světě několik k žití nevhodných míst a deponovat tam radioaktivní odpad, než se trápit s mnohem většími globálními klimatickými problémy.

Vyhořelé palivo má konzistenci keramiky (kamene) a těžko se z něj cokoli uvolňuje, kdyžtak velmi pomalu. Ve srovnání s přirozenou radioaktivitou může být tento zdroj zcela zanedbatelný.

Vyhořelé palivo má tu skvělou vlatnost, že jeho aktivita klesá přibližně o řád při řádovém navýšení jeho stáří (t.j. např. aktivita tisíciletého paliva je desetinová oproti aktivitě stoletého). Systematicky tedy klesají i nároky na jeho izolaci od okolí.

Při stavbě hlubinného úložiště není problém s prodlením. Vyhořelé palivo může být levně meziskladováno po stovky let a až pak se stačí rozhodnout, zda jej přepracovat na cennou energetickou surovinu a nebo trvale uložit možná někde úplně jinde než v hustě obydlených lokalitách. Zatímco problémy s meziskladovaným vyhořelým palivem budou s časem klesat, problémy klimatické změny budou s časem narůstat!

Co takhle dávat 100 let staré vyhořelé palivové tyče někde na poušti na hromadu a v poloměru 10 km udělat pořádný plot. Dělo by se něco závažného?

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 8 roky

JS Jiří Svoboda @jiri.svoboda836Jenom tak pro porovnání. Když porovnávám jaderný blok 440 MW s obdobným zdrojem klasickým je to docela zajímavé. V reaktoru ja asi 40 t štěpného materiálu. Každý rok se vymění cca 1/3 obsahu. Štěpný materiál je docela těžký tak toho je okolo 1 m3. Obdobný výkon v klasice na černé uhlí to jsou 2 bloky á 200 MW. Ty vemou hodinově 184 t uhlí. Popelovin je okolo 6 %. To je popílek a struska. To odpovídá denně 11 t. Když budeme počítat využití 70% provozní doby ročně To znamená cca 6500 provozních hodin váží popel z klasické elektrárny ročně 71500 t. Nějaká část se sice zpracuje ale je to pouze část. Zbytek se musí uložit. Není možno vše zpracovat, cca zbyde 30% to je 21450 t materiálu. Popeloviny mají měrnou váhu do 2 t/m3. Tak že to je cca přes 40000m3 ročně proti 1m3 z jaderky. Při životnosti 40 let je to výrazný nepoměr. Na úložišti popela dlouhodobě nic neroste, musí se zkrápět.