TZB-info / Diskusní a poradenské fórum / Měření a regulace / Úloha prostorového termostatu při regulaci kotle

Úloha prostorového termostatu při regulaci kotle

Autor: Roman Kohout Datum: 14.07.2018 00:49 uživatel: 122325 Zdravím, mám takový dotaz: plánuji nové topení při rekonstrukci starého rodinného domu a zamýšlím se nad regulací. Zatím se kloním k ekvitermní regulaci + osazení radiátorů programovatelnými hlavicemi. Otázka je, jestli je vhodné tuto kombinaci ještě doplňovat prostorovým termostatem. rozvedu myšlenky: Kotel si bude regulovat teplotu topné vody dle venkovní teploty a hlavice v jednotlivých místnostech se budou otevírat a zavírat podle nastavené teploty. Doplnění o termostat z mého pohledu bude spíše na škodu - např v situaci, kdy na hlavici v koupelně bude nastavený časový program, podle kterého tam bude přes den teplota např. 20 stupňů a na večer přitopení na 24. Pokud by v době přechodu z 20 na 24 byla referenční místnost s termostatem natopená, pak by termostat držel kotel vypnutý a otevření hlavice v koupelně by nemělo žádný vliv. Co mi jediné není úplně jasné je, co se bude dít když celý dům bude natopený, hlavice se uzavřou a kotel pak bude dál regulovat topnou vodu na teplotu dle ekvitermní křivky - například při mrazivém, ale slunečném počasí, kdy mi byt vyhřeje sluníčko (u mě poměrně častý jev - velká okna, téměř všechna orientovaná na jih) - pak teoreticky může dojít k situaci, kdy všechny radiátory budou zavřené, protože v bytě bude teplo, ale kotel bude topit vodu na poměrně vysokou teplotu (podle topné křivky), je to problém? díky za názory edit: ještě mě napadá, co by v takovém případš - při zavření všech radiátorů - dělal kotel resp. jeho čerpadlo, když voda v tu chvíli nemá kudy obíhat odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.

Chronologický seznam příspěvků

Jozef Homola 14.07.2018 20:39 Roman Kohout 14.07.2018 20:13 Jozef Homola 14.07.2018 11:00 Mirek Svejda 14.07.2018 10:00 Roman Kohout 14.07.2018 09:55 Jozef Homola 14.07.2018 06:54

Příspěvky

Autor: Mirek Svejda Datum: 14.07.2018 10:00 odpovědět upozornit redakci uživatel: 123537 reakce na ... Většina systémů s digitálními termohlavicemi obsahuje i relé pro ovládání kotle. Pokud se všechny termohlavice uzavřou, tak se automaticky vypne i kotel. Dále bývá součástí i centrální ovládací jednotka, která umožňuje z jednoho místa ovládat všechny hlavice. Jinak klasický prostorový termostat je v tomto systému zbytečný. Další možností je vykašlat se na poměrně drahou sestavu digitálních hlavic a použít obyčejné termohlavice + jeden prostorový regulátor + ekviterm. Ekviterm Vám zajistí regulaci všech místností, prostorový regulátor umístěný v hlavní místnosti v podstatě zajistí programování nočního útlumu a termohlavice provádí korekci teplot v případě externích zisků.

Autor: Jozef Homola Datum: 14.07.2018 06:54 odpovědět upozornit redakci uživatel: 100172 reakce na ... Vaše pochyby jsou správné a takto to fungovat nemůže. Záleží jaký máte zdroj topení, to jste neuvedl a to je základ. Další věcí je rychlá změna teploty. To taky nejde u těžkých staveb a vůbec útlum nemusí přinášet užitek. Uvedu příklad. Kotel plynový má uvedeno, že ním musí obíhat za hodinu nejméně 500 l vody. To znamená, že otopná soustava to musí zaručit jinak kotel se odstaví. Má ochranné mechanizmy. Uzavíraním hlavic mu roste teplota zpátečky a on omezuje výkon ale jen na svou spodní hranici, poté vypne a nezapne dříve až vody v okruhu se vychladí o nějakou hodnotu. Pokud má blokaci proti cyklování, tak zapne až po uplynutí této doby. I takovýto stav může nastat, když nemrzne. Ukázka jaký výkon se přenese oběhem 500 l vody. Pokud kotel umí spodní výkon 3 kW, tak už vypne, protože mu odebírate jenom 2,9 kW. 500 l vody x 4180 J/kg°C x 5°C /3600 = 2903 W EDIT Ještě k otázce co se stane při větším počtu uzavřených ventilů. Stoupne tlak za oběhovým črpadlem a přepouštěcí ventil například už při tlaku 20 kPa otevře a pošle krátkou cestou horkou vodu do kotle a ten okamžitě vypne. Když má "přizpůsobivé" čerpalo, tak to umí snížit otáčky a výkon a důsledkem je menší oběh vody ale to opět vadí kolovému výměníku a pod určitou hranici vypne.

Autor: Roman Kohout Datum: 14.07.2018 09:55 odpovědět upozornit redakci uživatel: 122325 reakce na ... Díky za reakci, V mém případě se konkrétně jedná o kondenzační kotel Wolf FGB-28. To odstavení kotle při nedostatečném průtoku je nějaký havarijní stav nebo je to standardní vypnuti stejně, jako by ho vypnul třeba termostat? Teoreticky by vlastně přesně takový stav, jaký popisujete, vyhovoval - všechny místnosti se natopí -> hlavice se uzavřou -> kotel "míří" na nějakou hodnotu topné vody, kterou rychle překročí, a tak se vypne. Nebo přes tlakový snímač zjistí, že tlačí do uzavřeného okruhu a také se vypne. Ale je mi asi jasné, že v obou případech se jedná spíše o ochranné mechanismy a provozovat ho takhle pravděpodobně není dobrý nápad. Pak se ale vracím k situaci, kdy mám jednu místnost s plně otevřenými radiátory a v ní prostorový termostat. Lze pak ošetřit situaci, kdy je tato referenční natopená, a tedy kotel přes termostat vypnutý, ale někdo v jiné místnosti si bude v tu chvíli chtít přitopit - ať uz ručně nebo automaticky přes programovatelnou hlavici?

Autor: Jozef Homola Datum: 14.07.2018 11:00 odpovědět upozornit redakci uživatel: 100172 reakce na ... Více regulací je vždy na závadu neboť se "přetahují" a působí zmatek. Předně si musíte uvědomit, že topit jde v podstatě dvěma způsoby. Kotel dodává pouze to teplo které soustava potřebuje a topí nepřetžitě v svém regulačním pásmu. Jeho regulační pásmo je od minimálního výkonu udaného v parametrech až po maximum. K tomu má v sobě PID regulaci která topí přesně na teplotu vody jaká je žádaná na výstupu uživatelem (zadá na panelu kotle) nebo od ekvitermu. Tuto teplotu vody drží s přesností 1°C i za měnících se podmínek průtoku nebo měnících se tepelných zisků. Jakmile se mu vrací teplejší zpátečka, tak ubírá na výkonu aby dodržel parametr výstupní vody. Pak je možný způsob topení s přebytkem výkonu a to tak, že majitel nastaví vyšší teplotu výtupní vody a kotel po sepnutí topí více a teplota prostředí roste až do doby, kdy termostat v referenčním pokoji řekne dost. Pak se nějakou dobu "odpočívá", teplota prostoru klesá a na termostatu se odečítají desetinky °C až do povolené nebo nastavené hystereze. Ta jde nastavit od 0,1°C až 3°C. Od toho se pak odvíjí četnost spínání i tepelný komfort. Co se týká termohlavic jejich účel je jiný a je jiný v paneláku a jiný v rodinném domu s málo tělesy. Reakce termoventilu je mnohem méně přesná a má delší časový limit než termostatu na správném místě. Termoventil uzavře až po zvýšení teploty pokoje o 2°C (pokud není něčím ovlivněn). Aby regulačních zásahů bylo co nejméně tak platí pravidlo, topit s co nejmenším přebytkem výkonu až žádným (ekviterm) a TRV hlavice jen tak na polovičním počtu topných těles. V pokoji termostatu hlavice stejně nesmí být a nové podmínky záruk na kotel upozorňují, že vynechání termohlavice na jednom tělese nestačí a oni dobře ví proč. Taktéž je už většinou by-pass nastaven ve fabrice. EDIT Ještě otázka na Vás. Kolik kW jsou schopny odebrat nebo dát vaše tělesa při teplotě vzduchu 22°C a nátokové teplotě vody 55°C. https://www.youtube.com/watch?v=vJw1D-ib7eg

Autor: Roman Kohout Datum: 14.07.2018 20:13 odpovědět upozornit redakci uživatel: 122325 reakce na ... no ten první způsob s ekvitermem dává smysl, ale když nebudou TRV, tak bude problém se sekundárními zdroji tepla (slunce, vaření, krbovky). Takže předpokládám, že nejlepší bude nějaký rozumný kompromis jako: TRV hlavice v místnostech s potenciálními sekundárními zdroji tepla, v ostatních radiátory naplno a teplotu vody řídit ekvitermem. A do jedné z těchto ostatních přeci jenom prostorový termostat aby kotel bylo možné vypnout v případě natopení (i když při správně nastavené teplotní křivce by k tomu nemělo dojít) Na otázku na kw nejsem schopný odpovědět. Návrh soustavy jsem nechal na odorníkovi, regulaci si vymýšlím sám, především proto, že mě to zajímá a baví :-)

Autor: Jozef Homola Datum: 14.07.2018 20:39 odpovědět upozornit redakci uživatel: 100172 reakce na ... Když už máte vybraný kotel, tak snad alespoň přibližně tepelné ztráty domu musíte znát nebo ne? Pokud je váš dům těžká stavba, tak od slunce jen tak lehce to přetopit nejde. Jakmile teplota vzduchu povyskočí o nějaký °C, tak okamžitrě nastáva akumulace do okolních předmětu a hlavně zdí a zvednout o °C tu masu hmot, tak k tomu je zapotřebí mnoha kWh. Slunce pokud svítí v topném období, tak svítí jen pár hodin do některých pokojů a jinde ne. Když máte topení na nízký teplotní potencál a tudíž s větší plochou, tak tam do určité míry existuje zpětná vazba. Každým °C o který se povýší vzduch, tak se snižuje výkon radiátoru a do kotle se vrací teplejší voda a kotel ubírá na plynu a taky snižuje výkon. U podlahového topen se to pojeví markantněji a v některých případech zablokuje až 90%. Vaření nepředstavuje významný zdroj tepla, pokud je zapnutý odtah digestoře. To teplo utíká ven. Dneska sklokeramická deska dokáže udržet var ve vysoce leštěných nádobávh při výkonu malé plotny na č.2 a to je 220 W a u velké asi 310 W, dokonce rýže v pánvici se dělá na velké plotně 180 mm na č.1 ato je 175 W. Pokud se peče, tam je to významnější výkon. Pro porovnání dvě osoby v domě dají dohromady až 300 W. Krbovky jsou významná poruchová veličina, protože se tam jedná o výkon mnoha kW a ještě na omezeném prostoru. Moje zkušenost je taková, že když se topí radiátory s teplotou vody 44°C, tak s termohlavicí (napojenou na zapisovač) to ani nepohne během 40-ti minut od zapnutí cyklu a termostat s hysterezí 0,3°C už vypne. Na citlivost pokojového termostatu aktuátor termohlavice nemá.