Správné zateplení stropu zevnitřZdravím,
Chtěl bych poprosit o radu v úloze zateplení bytu v domě že čtyřicátých let. Nad bytem je nevytápěná půda. Skladba stropu mezi půdou a bytem odshora: volně ložené lino, nějaký druh mazaniny, prkna, trámy, prkna, rákos, omítka. Mezi prkny není žádný zásyp, jenom vzduch.
Dvě místnosti v bytě jsou už po rekonstrukci (kuchyně a koupelna), dělali to tehdy zedníci a strop zateplili přibitím EPS zespodu na strop. Pak už jen lepidlo, perlinka a štuk. Na tuhle skladbu jsem tu četl samé hororové scénáře - kondenzace vlhkosti, hniloba prken, trámů atd. Zatím jsou to dvě zimy a s prkny co tak mohu posoudit se neděje nic (v místě průlezu na půdu je vidět mezi obě vrstvy prken, takže v nejlepším vidím na horní stranu spodních prken).
Teď přišly na řadu zbylé místnosti a co jsem tak pobral ze zdejších diskusí, správná cesta by byla zespodu EPS, pak parozabranu a pod ní vlastně nový strop z podhledu SDK nebo osobně uvažuji o palubkách. Je tohle správná cesta? (Jiná možnost než zateplení odspodu není) Druhá otázka je, co se stávajícími místnostmi. Nabízí se řešení dát parozábranu na současný strop a pod ní opět palubky. Je to správné řešení? A je podle vašeho názoru nutné to dělat?
Ještě obecně k té vlhkosti, pro moje lepší pochopení. Rozumím tomu, že když dám na strop jenom polystyren, tak při určité kombinaci teplot nad ním vznikne rosný bod a bude se tam srážet voda z vodní páry, která tam půjde z místností. Jak je možné, že na chodbě, nad kterou není půda - jenom rákos - prkna - střecha žádné zateplení, nikde nic nekondenzuje. Chodba se sice vytápí jen třeba na 10-15 stupňů, ale v určité kombinaci teplot stejně někde v té střeše musí být teplota rosného bodu a musí tam docházet ke kondenzaci. Jak je tedy možné, že tam ta prkna jsou po 80ti letech stále jako nová?