Dobrý den.
Momentálně řeším jaké zvolit vytápění a ohřev vody do novostavby a potřeboval bych prosím poradit.
Dům je jednopatrový, tepelné ztráty jsou spočítány na 4,5-5 kw v obci je sice plyn zaveden, ale přípojku némám a dělat se mi moc nechce.
V přízemí budou stavěná těžká akumulační kamna (kachláky) na přechodné období jaro - podzim (dřevo mám zdarma,takže plánuji topit i v zimě),které vytopí kuchyni s obývákem a ložnici v přízemí.
Potřebuji tedy vyřešit vytápění obytného patra a zbytku domu kde nejsou kamna (koupelna,tech.místnost,chodba zádveří).
K dispozici mám tedy elektrickou energii a řeším zda zvolit:
1) Eletrokotel + teplovodní podlahovka
2) Elektrokotel + radiátory
3) Elektrická podlahovka (odporové kabely).
Předem děkuji Všem za přínosné rady.
97 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den,
osobně vám doporučuji si upřesnit osobní priority. Jednoznačně jste se rozhodl pro elektrickou energii. Když elektrickou energii, tak proč teplovodní způsob, když neuvažujte o tepelném čerpadle? Pokud je někde vzadu ve vaší mysli zasunuta myšlenka, že teplovodní vytápění lze napojit i na jiný zdroj tepla než elektřinu, pak ano. Pokud nikoliv, tak pak se nabízí jednodušší řešení - elektrické topné fólie nebo kabely do podlahy, nebo stěn, či stropů nebo stropní sálavé panely. Ale také lokální elektrické konvektory nebo sálavá topidla, dokonce i konvektory se zabudováním do podlahy u oken atp.
Čím menší hmotnost, tím lze očekávat větší rychlost regulovatelnosti výkonu a menší přetápění.
Když se podíváte na trh, zjistíte, že za olejové elektrické radiátory s přijatelně nízkou povrchovou teplotou nebo zatím ještě dostupné konvektory s jednoduchou regulací byste pro vaše potřeby zaplatil možná 6 tisíc, k tomu pár kabelů, které si defacto pod dohledem revizního technika natáhnete sám a měl byste vystaráno. Tuto pořizovací cenu těžko podkročíte s jiným způsobem. Zkuste si to ověřit a pak si zkuste od této možnosti zkalkulovat návratnost jiných řešení.
Když nedáte dopustit na kachláče, tak jste asi zvyklý na to, že v místnosti není všude roznoměrně teplo. Občas tepleji, občas chladněji, u kamen tepleji, dál od nich chladněji. Osobně v tom vidím přednost, protože snášet drobná teplotní příkoří člověka otužuje. Těm, co lpí na desetině stupně Celsia bych doporučil návštěvu mnoha rodinných domů v Německu, Rakousku atd. Takže jaké vlastně máte požadavky na stejnoměrnost rozložení teplot vzduchu, teplot okolních stěn atp. v dalších místnostech?
Jak budete ohřívat vodu? Teplovodně od kotle, uvažujete o tepelném soláru nebo elektrickou topnou tyčí v bojleru? Tuto otázku si také položte.
Co se týká diskuzních příspěvků k vaší otázce k dnešnímu dni, tak problém je v tom, že každý účastník diskuze má tak trochu pravdu. Čím více budete mít znalostí, čím hlouběji se do problematiky ponoříte a budete chtít najít to nejlepší řešení, tím s více otázkami se setkáte a tím s více studiemi, z nichž některé budou pro a jiné proti se setkáte. A pak zase musíte mít více znalostí, abyste pochopil, za jakých okolností se dané studie provedly, co bylo jejich záměrem, proč vám jeden diskutující radí to, a druhý ono.
A třeba nakonec dospějete k technickému rozhodnutí, které bude o 3 % výhodnější. Pak někde na světě vznikne ekonomická stagnace či růst a ceny energií půjdou dolů a nebo naopak nahoru a původní úvaha bude na nic. Proto opravdu doporučuji si nejprve upřesnit osobní priority, a třeba i tu odolnost vůči změnám cen energií, pokud by to pro vás bylo zásadní.
A pokud jste rozhodnut pro elektřinu, tak by vás mohlo těšit, že tam směřuje EU s ambiciózním cílem, do roku 2050 pokud možno dosáhnout dekarbonizace. Tak to stojí v nejnovější letos vydané směrnici o energetické náročnosti budov.
Osobně věřím tomu, že pokud by kterýkoliv ze způsobů elektrického vytápění byl špatný, tak už na trhu není. Být vámi, tak bych hledal doporučení i u předních výrobců, zejména pokud poskytují plnou technickou podporu s projektem.
Možná i pro vás přijde budoucnost, kdy budete chtít pokrýt co nejvíce energie domu fotovoltaicky. Potom se každá ušetřená watthodina bude hodit. Podle studie ČVUT - UCEEB (vyjde na TZB-info během prosince) lze dosáhnout celoroční nulovou bilanci RD s fotovoltaikou s ročními odpisy investice na úrovni 40 tisíc korun při kombinaci s plyn. kondenzačním kotlem a 35 tisíc s tepelným čepradlem a uvažovanou životností 15 let. Jediným problémem je to, že s plyn. kotlem se z produkce FV využije v domě asi 30 % vyrobené elektřiny a s tepelným čerpadlem (ku podivu!) jen 36 %. Ale možná se zlevní bateriová úložiště, možná se zvednou výkupní ceny. Nicméně i tento aspekt byste mohl do svých rozhodnutí zahrnout. Dopředu, pro případné diskutující uvádím, ano, je to jen jedna malá studie. Každá konkrétní, měřením ověřená zkušenost, podle které by bylo možné studii upřesnit, bude vítána.
Nevím, jestli jsem vám tímto spíše netechnickým doporučením pomohl. Vychází ze zkušeností, že v jednoduchosti je krása. A i ta jednoduchost může být energeticky dostatečně efektivní.
Tepelná asymetrie je to co může nakonec vésti k větší spotřebě energie, protože se to snažíme dorovnat zvyšováním teploty. Něco pro představu na obrázku. Takže některé elektrické systémy ji mají obzvláště vysokou.
EDIT
FULL TEXT se dá získat zde:
Operativní teplota a hodnocení metody, velmi vyčerpávající článek
https://www.researchgate.net/publication…
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
