Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Jak co nejlépe provozovat invertorové TČ s aku nádrží ?

Autor: Da Ja
Datum: 15.10.2018 14:53
uživatel: 128683


Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Z předchozí instalace TČ Mastertherm zůstala v topném systému zapojená aku 550l. Sloužila k zamezení cyklování TČ. Dnes je asi nadbytečná. Současné invertorové TČ Toshiba má modulaci výkonu 10-100 %. Nicméně je blokované ve VT elektřiny. Při instalaci TČ Toshiba topenáři vyžadovaly vyřazení aku ze systému. To bylo ale v rozporu s mým přáním jejího zachování jako náhradního zdroje elektrokotle 9kW. V minulosti se mě už několikrát potvrdilo, že TČ nejsou bezporuchová a je potřeba mít vždy v pohotovosti náhradní zdroj tepla. V budoucnu bych v ní chtěl pálit přebytky z FVE.
Připojuji schema zapojení soustavy. A vypočtenou TZ domu.
Směšovací ventil č.1 je bez pohonu a je trvale otevřen.
Směšovací ventil č.2 je ovládán on/off prostorovým termostatem v obýváku.
Rozdělovací ventil č.3 je ovládán hydroboxem TČ dle programu.
Oběhovka č.1 je trvale zapnuta na I. stupeň diff. tlak.
Oběhovka č.2 je trvale zapnuta na I. stupeň konst. tlak.
Obtok Heimer nastaven na 200 mbar.
Vypozoroval jsem, že když TČ topí přímo do topného systému, tak skoro pořád jede. Když TČ topí do aku, tak skoro pořát stojí a přesto je doma teplo.
Otázka na zde přítomné pány, jak provozovat (jestli vůbec) aku dle sezóny podzim/zima/jaro s ohledem na co nejlepší ekonomiku provozu (spotřeba el. energie tepelného čerpadla) ? Díky velikému množství kohoutů lze AKU provozovat několika způsoby (anuloid, aku) a nebo nezapojovat vůbec. Jak tedy nastavit kohouty okolo aku? Nabízí se také možnost přes den nabíjet aku dle časového programu a v noci vybíjet. Chtělo by to možná ověřit výpočty. Pocity a rady instalatérů se mě v praxi moc osvědčily, dost jsem toho po nich předělal a přenastavil.
TZ domu je 8,35 kW a je vypočtena dle EA po zateplení pro NZU. Bydlíme v něm trvale 4 lidi. Tarif D55d od ČEZ jistič 3x25A. Bojler nahříváme pomocí TČ na 47°C. Vytápění provozujeme trvale dle ekvitermní teploty. Na všech radiátotorech jsou programovatelné hlavice s nastavenou teplotou podle využití místnosti 18-23 °C. 10 let mám nainstalovaný podružný elektroměr pouze pro TČ, takže můžu teoretické výpočty za několik let potvrdit praktickými odečty spotřebované eletřiny….
Děku všem za názory
DaJa

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Honza Ringo18.10.2018 10:14
Jakub Šafanda16.10.2018 17:16
Mirek Svejda16.10.2018 12:42
Da Ja16.10.2018 11:17
Mirek Svejda16.10.2018 10:50
Da Ja16.10.2018 10:40
Da Ja16.10.2018 10:29
Da Ja16.10.2018 10:22
Mirek Svejda16.10.2018 10:21
Jakub Šafanda16.10.2018 09:48
Mirek Svejda16.10.2018 08:35
Da Ja15.10.2018 20:50
Šalý Jaroslav15.10.2018 15:43
Jakub Šafanda15.10.2018 15:09

Příspěvky
Autor: Honza Ringo
Datum: 18.10.2018 10:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100670
reakce na ...
Hlavní problém je že vestavěná regulace si asi s tímto zapojením nedokáže poradit a efektivně jej využít. Do AKU asi topí s vyšším výkonem a kratší dobu, do topení s nižším ale skoro pořád přesně tak jak píšete. Výkon pravděpodobně řídí na základě rozdílu teploty vratné vody, která se u AKU nádrže mění podstatně pomaleji než když protéká přímo topením.
TČ umí sice modulovat výkon již od 10%, ale otázka jaká je efektivita. Já mám jednotku FUJITSU a tam jsem vypozoroval že při modulaci pod 30% je příkon zhruba stejný, a tak to pod 30% neprovozuji-raději to vypnu.
Také jsem zrušil klasickou ekvitermní regulaci, protože podle ní TČ topí nejvíce v noci, kdy jsou podmínky pro efektivitu TČ nejhorší. Jsem zastánce názoru že klasická ekvitermní regulace je vhodná pro elektrokotel, přímotopy či tepelná čerpadla země/voda , ale pro TČ vzduch/voda naprosto nevhodná.
Myslím tedy že kohouty a ventily efektivitu moc nezvýšíte, že je potřeba sáhnou přímo do algoritmů regulaci resp. ji nahradit.

Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 15.10.2018 15:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118337
reakce na ...
Takto to bylo zapojené již před tímto TČ?

Autor: Da Ja
Datum: 15.10.2018 20:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128683
reakce na ...
Předtím nebyl instalován bojler Dražice.
Nebylo instalováno potrubí "obcházející" aku.
Nebyl instalován obtok Heimer na větvi s radiátory.
ESBE č. 1+2 byly řízeny ekvitermě a nezávisle na zdroji tepla.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 16.10.2018 08:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
1) obecně u tepelných čerpadel rychle klesá COP se zvyšováním teplotní diference (rozdíl mezi venkovní a topnou teplotou). Je tedy výhodnější topit bez přestávek, jinak musíte topit s vyšším výkonem neboli vyšší topnou teplotou a tím horší účinností. Obvykle se udává, že i ta akumulace v poledne se nevyplatí.
2) AN pro akumulaci nemá význam. Musel by jste výrazně navyšovat vnitřní teplotu a to znamená horší účinnost.
3) tak, jak máte zapojené okruhy podlahovky a radiátorů prakticky musíte ponechat AN ve funci anuloidu. Bez ní by se oba okruhy navzájem ovlivňovaly a klidně by mohlo docházet k tomu, že by buď podlahovka nebo radiátory netopily
4) proč jste vyřadil ekvitermní řízení podlahovky ? To je nevýhodné.

V každém případě bych AN nevyřazoval. Jednak se hodí jako anuloid a taky je výhodná pro předehřev TUV. Jen by jste měl občas natopit obě nádrže na vysokou teplotu pro likvidaci legionely.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 16.10.2018 09:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Ad 1). Když mám přes den +5-10st a v noci -5-+3st tak je rozhodně výhodné přes den do podlahy teplo naakumulovat. Ono odmrazovat každých třeba 45min v noci je dost nevýhodné...

Autor: Mirek Svejda
Datum: 16.10.2018 10:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Nevím jakou má tazatel podlahovku. Klasika je beton nebo anhydrit s akumulační schopností několikrát vyšší než zde použitá AN. Takže souhlasím s využitím akumulační schopnosti podlahovky. Já jsem ale psal, že pro tento účel je zde použitá AN prakticky nepoužitelná. Aby se dosáhlo nějaké významější akumulace, bylo by nutné natápět na vysokou teplotu.

Autor: Da Ja
Datum: 16.10.2018 10:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128683
reakce na ...
tazatel (já) má podlahovku cca 20 let starou, tedy dle tehdejších zvyklostí tloušťka betonu 5 cm. 5cm polystyrenu. Červená trubka 18x2 přichycená ke kari síti. Rozteč nevím.

Autor: Da Ja
Datum: 16.10.2018 10:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128683
reakce na ...
ad 3) Ani anuloid není bezpodmínečně nutné zachovat. Okruhy mají zpětné klapky a neovlivňují se ani náhodou. Cca 14 dnů jsem to provozoval s úplně vyřazenou AN a k ovlivňování nedochází.
ad 4) Předchozí TČ Mastertherm bylo řízeno on/off, proto byla podlahovka řízena ekvitermě. Současné TČ Toshiba to samozřejmě umí a tím pádem je druhá ekvitermní regulace zbytečná.
ad 5) legionela je likvidována 1x týdně na 65 °C.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 16.10.2018 10:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
ad 3) pokud si projdete diskuze, tak problém vzájemného ovlivňování se zde řešil mnohokrát. Ty zpětné klapky to neřeší. Záleží na tlakových diferencích jednotlivých čerpadel. Ve Vašem případě to ale nemá cenu řešit. Minimálně pro funkci předehřevu TUV je vhodnější ji používat.
ad 4) asi jsem nepochopil jak to máte realizované. Podlahovka potřebuje nižší teplotu než radiátory. Proto se tam dává směšovač s nezávislou regulací. Vy tam při sepnutí termostatu pouštíte plnou teplotu shodnou s radiátory ? To moc nedává smysl.

Autor: Da Ja
Datum: 16.10.2018 11:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128683
reakce na ...
ad 3) je pravda, že oběhovky jsou oproti předchozímu stavu (provoz přez anuloid) nějaký rozhozený a ukazujou vyšší spotřeby. Jinak topí to pořád stejně dobře jako v předchozí konfiguraci.

ad 4) podlahovka i radiátory mají jednotný spád 50/40 - spočítáno projektantem. A to už dává smysl...

Autor: Mirek Svejda
Datum: 16.10.2018 12:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
V každém případě budou požadavky na topení dole a nahoře odlišné. Takto vlastně máte podlahovku regulovanou ekvitermem + prostorem a otázkou je, která z nich je dominantní. Osobně bych ekviterm pro podlahovku nerušil. To, že je vstupní voda regulována ekvitermem ničemu nevadí.

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 15.10.2018 15:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
150l AKU je málo, v případě podlahového topení je to naprosto nevýznamné. Pokud máte i radiátory, trochu to poznáte.
Tedy nabíjet AKU je nejlepší kdy je venku nejtepleji (po obědě). Vybíjet ideálně jen do radiátorů v době, kdy moc tepla nepotřebujete (protože v té AKU ho moc není). Přes noc tedy vypnout topení v přízemí.

Autor: Da Ja
Datum: 16.10.2018 10:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128683
reakce na ...
mrkněte pořádně do schématu - AN má 550l.
od toho se všechno odvíjí...

Autor: Jakub Šafanda
Datum: 16.10.2018 17:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100165
reakce na ...
Sorry, přehlédl jsem se. Ani 550l není moc pro to, aby se to v případě podlahovky projevilo. Zvlášť, když je telota vody v ní nízká. Pokud ochladíte vodu ze 45st na 30st, je to necelých 10kWh (nevím, zda je do 550l započítán i vnořený zásobník).

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.