Autor: Martin Kill
Datum: 29.10.2018 20:53 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 123396
reakce na ... | Minimální délku potrubí udává výrobce zařízení, a je vhodné ji skutečně dodržet. pokud to neuděláte, může to způsobovat problémy ( jaké, to jen tuším, ale třeba někdo dá fundovanou odpověd). Nejjednodušší je vzájemně o něco posunout vnitřní a venkovní jednotku. To znamená trochu lištovat po stěně kvuliva vedení potrubí. A nebo uvedená smyčka - když ji schováte za venkovní jednotku, nebude to zas taková tragedie pro oko .-)
|
|
 | Autor: Pavel Nedbal
Datum: 30.10.2018 21:19 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 112823
reakce na ... | Prosím Vás,
co blbnete. Jde jen o to, že výrobci dodávají kondenzační jednotku naplněnou chladivem s množstvím odpovídajícím cca 8m délky, a při krátkém propojení bude chladivo přebývat, bude více zaplavovat dolní část kondenzačního výměníku a tím snižovat aktivní plochu pro kondenzaci, čímž při vysokých venkovních teplotách vzroste tlak, tedy i zatížení kompresoru, na což může reagovat vysokotlaká ochrana, nebo není -li, pak tepelný spínač v kompresoru ("klixon") a vede to i k větší spotřebě el. Snadná pomoc: po zprovoznění odsajte cca 80g chladiva (8m á 10g/m). Nejlepší je měřit rychlým kontaktním teploměrem na dolní části kondenzačního výměníku, kde je hranice kondenzace (ještě mokrá pára) a kde začíná jeho podchlazení (zcela kapalné chladivo pod kondenzační teplotou). Kapalné chladivo by mělo být nanejvýš v 10% objemu kondenzačního výměníku (kondenzátor bývá z několika sekcí paralelně, platí pro každou sekci). Délka potrubí měla vliv v dřívějších (dřevních) dobách, kdy se škrtilo restriktorem, nebo kapilárou a částečně bylo počítáno i se škrticí rolí potrubí kapaliny. Nyní s elektronickými expanzními ventily a frekvenčné řízenými kompresory je již passé.
|
|
| |
