Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Zhodnocení projektu RD - pasiv

Autor: Jan Holub
Datum: 01.11.2018 11:23
uživatel: 125495


Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6 obrázek č. 7
Zdravím,
chtěl bych zde probrat svůj projekt na pasivní dům, na který chci čerpat dotace. Prozatím mám hotový návrh dipozice domu, kde jsem se snažil omezit nutné řezání VPC cihel. Původně jsem plánoval dům patrový, ale nakonec vznikl hybrid s dvěma pokoji s částečným druhým patrem. A/V domu je 0,92. TZ předpokládané kolem 2kW. Podle toho jestli cíl 15W/m2.rok bude snadno dostupný nebo ne, chci upravit tloušťku izolace. Technická místnost, která v domě není je nahrazena skříní s TČ a zásobníkem TUV. Ostatní věci na úklid budou ve skříni v koupelně a v kuchyni. K domu patří taky přístřešek pro auto se skladem a dílnou, který bude s vlhkým sklepem 6x6m. Dům je pro rodinu s dvěmi dětmi. Pracovna může příležitostně sloužit i jako pokoj pro návštěvy. Jeden z cílů je nemít venkovní stínění roletami. Pomoc by mělo stínění střechou, pergolou a stromy venku a závěsy uvnitř. Navíc vnitřní zdi VPC mají mít hustotu 2g/mm2, těžká podlaha a celulóza ve střešní konstrukci. Další prvek je nemít porušenou střechu žádnými prostupy. Výlez je po žebříku (do 3m) a odvětrání kanalizace vyvedeno na severní stranu fasády.

Vytápění a TUV pomocí monovaletního TČ země-voda. I když to není ve všech směrech ideální pro tak nízké TZ, tak ostatní varianty vzhledem k nízkým požadavkům na neobnovitelné zdroje mi nepřišly výhodnější. Navíc požadavek ženy na vytápění v podlaze a automatický režim. Investičně komplet řešení topení a TUV za 250tis. kč.
Větrání pomoci stropní pasivní rekuperace. Zda digestoř může nebo nemusí být recirkulační jsem slyšel různé názory.
Dům je zřejmě těsně v chladné klimatické oblasti. Sněhová oblast III-IV (dle chmi dat 1,75kPa).
Některé konstrukce jsem si předběžně spočítal, ale třeba vzpěr příček VPC tl. 150mm zatížených deskovou konstrukcí v pokojích, nebo podhled v chodbách a koupelně připevněn na trámky pro vyšší nosnost možná jen tak nevyhoví. Taktéž nevím, jak bude dům akusticky fungovat, když napojení příček bude především na pevný spoj. Uvažoval jsem i o použití hliněných příček Heluz nature 12cm, ale je jen pár míst, kde se dají bez další problémů použít a nevím jestli chci mít stěny ze 2 různých materiálů.
Nějaký čas jsem řešil parozábranu a je otázka jakou skladbu použít pod I nosníky. Nyní je navržena OSB3 deska 15mm airstop, případně dražší řešení od fermacellu, nebo parozábrana N150 + OSB3 18mm. Při větším zatížení nosníku nedojte poté při průhybu ke tvorbě prasklin, nebo jsou spoje dostatečně pružné?
V řezech není přesně zakreslen ŽB věnec, který po obvodu má různou šířku a neznám ještě jeho rozměr. Pozednice pak bude jen velmi nízký trámek.
Pokud odpovíte na nějakou z otázek, nebo uvidíte v projektu nějakou nelogičnost, tak budu rád, když se k tomu vyjádříte.
Díky.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 33   starší >>
Příspěvky
Autor: Jan Holub
Datum: 09.11.2018 14:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Dotaz ohledně potřeby topit během zimy.
Když je měrná tepelná kapacita domu přibližně 210MJ/K průměrné U=0,13W/m2.K a plocha obálky budovy 460m2 tak teplota poklesne z 21°C na 20°C v průměru jednou za 4 dny ? (bez dalších tepelných zisků od lidí a okny)

Autor: Roman Novák
Datum: 10.11.2018 11:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Zdravím,
nevím jak jste k 4 dnům došel. Reálně máte tepelnou kapacitu na 1 den pro výpočtové podmínky. Další problém je jak budete to teplo do baráku tlačit a po jakou dobu.
Pokud se teplo bude přenášet hlavně vzduchem pak nepočítejte ani náhodou s rozkmitel teplot do jednoho stupně.
Pokud tam to teplo budete dodávat např. podlahovým (akumulačním) topením pak je situace z hlediska komfortu daleko příznivější, ale den je tak maximum.

Autor: Jan Holub
Datum: 09.11.2018 11:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Zdravím,
na základě diskuze ohledně tepelných bloků jsem do výkresu zakreslil novou variantu skladeb střechy a podlahy.

Střecha U 0,076 W/m2.K
- skladba zelené střechy
- provětrávaná mezera
- Edgger DHF deska 15mm
- I nosník Palco / celulóza 480mm
- v.1) OSB3 AIRSTOP 15mm
- v.2) SVD 12,5mm nebo v.3) SVD 10+10mm
- tenkovrstvá omítka (tam kde není ještě jeden podhled)

Podlaha U 0,167 W/m2.K
- marmorino nášlapná vrstva 4mm
- ŽB deska 300mm
- geotextilie 500g/m2
- Hi
- geotextilie 500g/m2
- pěnosklo 440 mm
- geotextilie 200g/m
- štěrk 100-200mm

Alternativně pro U = 0,148W/m2.K pěnosklo 500mm a Izolace EPS Perimetr 3000 po krajích pěnoskla i jako bednění pro ŽB.

Řešení to není ideální, když se už vytápění, sprchové žlaby, chráničky elektroinstalace a různé průchodky musí umístit a usadit na dané místo s centimetrovou přesností. Výška a rovinnost musí být co nejlepší.
Tuhnutí a tvrdnutí musí proběhnout předpisově v ideálních podmínkách, bez možnosti pracovních spar a dilatace.

Výhoda by byla, že u zdiva by nebylo potřeba použít základovou vrstvu z 1/2 a během stavby by bylo o jeden mokrý proces méně. Při rozdělení na ŽB desku 250mm bude potřeba půlek pro základovou vrstvu a 100mm cementového potěru po dokončení hrubé stavby.

Jakou variantu byste v daném případě zvolili ?

Autor: Ferdinand Dobrotivý
Datum: 01.11.2018 14:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128412
reakce na ...
Člověče, vy jste regulérní blázen. TZ 2 kW a pořizovat si k tomu topení za 250 tisíc? Si kupte pár přímotopů v úhrnné ceně 5 tisíc a za těch 245 tisíc co vám zbudou můžete topit elektřinou příštích 50 let. :-))

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 01.11.2018 15:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím Ferdinande, ono je to pěkné někomu nadávat do bláznů, ale jestli jste si nevšiml, tak tazatel chce čerpat dotaci v programu NZÚ a to pokud možno tu nejvyšší, což znamená splňovat velice přísné limity na neobnovitelnou primární energii a to pomocí přímotopů nemáte šanci docílit, jedině, že by se do domu dal ještě nějaký multisplit a bojler s vestavěným TČ nebo ještě další klimoška ohřívající TUV do nádrže přes výměník. Jde ale o to, co nakonec vyjde levněji, tedy o to, jak drahé se pořídí TČ, samozřejmě i systém země/voda se dá pořídit za slušnou cenu, např. od Eltexu a na TZ 2 kW stačí malý kolektor, jen bude trochu problém v tom, že se dost špatně shání TČ země/voda s malým výkonem.

Autor: Roman Novák
Datum: 01.11.2018 17:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Bohužel je to tak.
Místo investice do ekologických centrálních zdrojů energie, plují dotace nesmyslně do normálně nenávratných kombinací technologií. Jsem zvědav jak tyto zadotované domy budou řešit obměnu technologií až doslouží. Vsadil bych na to, že se tam objeví ten elektrokotel. Žádné snížení energetické náročnosti se konat nebude. Opak je pravdou. Jde o státem řízený podvod, který se projeví za pár let.

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.11.2018 17:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Jsem stejného názoru. Není nic škodlivějšího než dotace a i pro nezůčastněné je to diskriminace.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 01.11.2018 17:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, mám na to dlouhodobě úplně stejný názor. Dotace, když už musí být, by měla být nastavena nějak smysluplně, to znamená nenutit lidi k pořizování nenávratných technologií, ale raději ke stavbě domů s malou potřebou tepla na vytápění (správné řešení konstrukcí, tvaru domu, i toho větrání). Prostě ta dotace by měla jít do domu jako takového a né do nenávratných technologií, které jednou doslouží a jen málokdo to bude obnovovat, protože se to nevyplatí.

Autor: Filip Filip
Datum: 01.11.2018 17:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 126822
reakce na ...
Dobrý den. Je otázka, zda se vůbec stavba pasivních domů vyplatí. A to i s dotacemi. Ono je sice krásné mít minimální náklady na topení. Nicméně si myslím, že ani s dotacemi to nemá valný smysl. Zatím neznámá a neověřená životnost všech vychytávek k reálné stavbě pasivních domů neumožňuje vyčíslit dlouhodobé srovnání klasického NED bez těch drahých serepetiček a opravdu pasivního domu. Srovnání musí nutně obsahovat jednak investiční náklady na barák a také roční náklady na provoz. A také je otázka, jak dlouhou dobu zohlednit do toho srovnání. Já osobně si myslím, že by to mělo být něco mezi 50 až 100 roky. Filip

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 01.11.2018 17:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, též zatím vidím největší smysluplnost v dobrém NED než v pasivním domě, vymalováno ale bude až bude nařízeno stavět pouze PD. Selský rozum v mnoha oborech v této republice a v EU obecně vůbec neplatí, podobné je to se stále více, až nesmyslně přísnými emisními limity pro vozidla a různými asistenty, které budou muset OA obsahovat.

Autor: Jan Holub
Datum: 04.11.2018 02:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Zdravím pane Kubíčku,
TČ Eltex 04G 3,8kW - COP 4,0 - 92 000kč (BOW35)
TČ Oschner EWP2 2,6kW - COP 4,1 - 124 000kč (B4W35)
TČ masterther 17l 3kW - COP 4,3 154 000kč (BOW35) (inverter 1-5kw)

Ceny ceníkové s dph. První varianta s vlastní instalací, u ostatních v ceně. Takže pokud nižší COP nebude překážkou, tak je u něj stále dobrý poměr cena/výkon.
Varianty s přímým výparníkem pak slibují nenutnost oběhového čerpadla pro teplovodní vytápění, tedy menší úsporu neobnovitelné energie. Obě varianty s 2x75 měděnými kolektory, které je cenově lehce dražší než 200-250m klasiky

btw. dle výpočtu: https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/10178-zakladni-zasady-navrhu-plosneho-zemniho-kolektoru-pro-tepelne-cerpadlo-zeme-voda
Ten Oschner nevyhoví pro výrobu TUV - má výkon jen 1,7kW pro BOW50 a BOW45 cca 1,9kW. Reálně to ale asi vyjde, když teplota bude víc jak 0 stupňů a nebude se TV plýtvat. viz: http://www.ochsnercz.cz/uploads/produkty/Technick_list_EWP_2.pdf

Osobně se mi líbí spíš výkonější TČ a menší bojler, než opačně.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 04.11.2018 11:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, nemám s tím sice osobní zkušenost, ale varianta s přímým výparem by měla mít i lepší COP, minimálně kolem 5. Jinak u TČ země/voda je vždy na prvním místě dobře nadimenzovaný primární okruh. Je dobře, že už se i vyrábějí zemní TČ s malými výkony, ještě před časem prakticky nebylo možné TČ pod nějakých 5 - 6 kW sehnat.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 04.11.2018 17:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Přímý výpar je i systém vzduch-voda

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.11.2018 13:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Když podělím plochu s výpočtovými ztrátami, tak mne vychází podlahové topení o plošném výkonu méně než 15 W/m2. To se opravdu špatně realizuje a reguluje. To ani nepoznáte zda podlaha topí. Zkuste topit jinak, kde bude regulace a kontrola operativnější.

Autor: Jan Holub
Datum: 01.11.2018 13:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Vytápění-
Pokud ne podlahovkou a nemůžu el. topnými rohožemi, tak můžu topit do stěn, ale vzhledem ke složení podlahy mi to nepřijde jednodušší. Komín nechci a i tak s akumulační nádobou/pecí to je náročné na prostor. Solární panely a malá FVE nevypadají dobře a cenově podobné.

Dá se tedy zredukovat vytápěná plocha na nejčastější pochůzí plochy a výkon pro každou místnost vypočítat ?

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.11.2018 16:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
(p. Holub)
Dá se vypočítat i částečná plocha otápěná a rozhodně by to bylo rozumnější. V zahraničí to řeší jinak při malé potřebě výkonu (baseboard heating). Jinak ve vašem případu stačí vytápět po skelnými výplněmi podlahu neb tam klesají studené proudy vzduchu a působí to diskomfortně bez náležité kompenzace.

EDIT
Nějaké obrázky aby jste se orientoval

Autor: Mirek Svejda
Datum: 01.11.2018 17:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
K dotacím se radši nebudu vyjadřovat, protože bych byl sprostý. Pokud si chcete sám navrhnou podlahové topení tak si vyzkoušejte program TechCON Program samozřejmě umí spočítat TZ jednotlivých místností. V místnostech si určíte, kde má být PT a kde má být zvýšený výkon. Součástí programu je i podrobný návod.
Vzhledem k velice nízkým TZ a plánované klimaticaci by Vám zřejmě stačilo i TČ Europa Mini EWP 2.

Autor: Jan Holub
Datum: 01.11.2018 20:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Na ten malý Oschner už jsem se taky díval a i s kolektory je cena lehce přes a 120k vyhoví mým potřebám. Což se vším všudy bude max 200k. Má ale papírově menší COP (problém pro neobnovitelnou energii) a neumí chladit.

Autor: Roman Novák
Datum: 01.11.2018 21:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Dotace Vás tlačí do teplovodního podlahového topení. Tím nám ta dotace trochu podělala jednu z hlavních akumulačních ploch, která v jiných případech dokáže bránit přehřívání domu při využívání solárních zisků. Pravděpodobně budete muset ty nevyžádené solární zisky stínit venkovními žaluziemi. Dovedu si dopočítat, že dotace v horizontu 50 let nevytvoří úsporu ale ztrátu.

Autor: Jan Holub
Datum: 01.11.2018 23:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Je to náročné bez nějakého výpočtu zvážit pro a proti.

Jak už to padlo, když už podlahové, tak zejména pod okna, kde je obecně větší chlad, zároveň je tam ale v létě nejtepleji a i 20mm TI ve skladbě podlahy přeruší tepelný tok do ŽB desky.
Navíc je to pak řešení bez těžké plovoucí pohlahy, ikdyž v podpatcích se doma asi nikdo procházet nebude, aby to šlo slyšet přes zdi.

Nechci tam mít bezúčelné řešení, tak můžu vytápět stěny, ale je to konstrukčně náročnější. Místo dražšího anhydridu pak aspoň levnější cementový potěr pro větší tloušťku.



Podobně izolovaná je i celulóza ve stopní konstrukci vzduchovou mezerou v podhledu. Vzduchotechniku tam vést ve všech místnostech nemusím, protože ji lze dovést jen do stěny napojené na chodbu a elektroinstalaci vést podlahou. Jediné co by zbylo, by bylo el. vedení do osvětlení a uchycení svítidel.
Když se tedy odstraní podhled tak pod I nosník:
- připravit rozvody elektřiny v chráničkách mezi I nosníky ke svítidlům.
- 12,5 fermacell přišroubovat přes BE pásky, přelepit spoje, zatmelit mezeru se stěnou.
- otvory po protáhnutí el. a utěsnit.
- 10,0 fermacell do kříže na sponky do horní vrstvy.
- spoje jen zatmelit ať povrchová vrstva má načem držet.
- osvětlení vybrat takové, které pro uchycení neprojde skrz obě vrstvy.
- šlechtěná omítka na SVD, nebo jen více nátěrů.

Nevýhoda: vzduchová mezera byla i menší telpněizolační vrstva pro lepší U skladby střechy.

Autor: Jozef Homola
Datum: 01.11.2018 23:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Je tu jedna "protikladná záležitost". Na jedné straně přísný požadavek na pasivitu stavby a na straně druhé snaha o vecpání topení do obálky. Toto topení se už ve světě v případě domácností setkává s kritikou a to proto, že takové topení z části topí navenek nebo jinak, zbytečně zvyšuje tepelné ztráty následkem jiného - vyššího gradientu. Je to oficiálně pojmenované "HEATING SYSTEM EMBEDED IN ENVELOPE". Volně řečeno vytápěcí systém zanořený v obálce.

Poznámka :
Peter Weitzmann
Modelling building integrated
heating and cooling systems

Autor: Jan Holub
Datum: 02.11.2018 00:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Už jsem četl téma stropního vytápění, které šlo více do detailů.
Rozdíl vytápěné/nevytápěné plocha asi 3°C.
Pokud se v PD skoro netopí, tak tyto teplotní ztráty budou ještě menší a finanční ztráta v desítkách korun ročně ?

A v případě podlahového topení víc, než u varianty topení do vnitřních zdí.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 02.11.2018 08:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Stropy máte hrozně vysoko, takže stropní vytápění by nebylo to pravé ořechové. Je sice fakt, že zanořením topení do obálky stoupne tepelná ztráta, ale díky velkopošnému vytápění stačí nižší teplota topné vody a tím máte vyšší účinnost TČ. Při Vašich TZ bude finanční rozdíl skutečně minimální, takže to nemá cenu řešit. Ještě máte další variantu a to použít topení vzduchem pomocí nějaké centrální aktivní rekuperační jednotky. Sice toto řešení nemám rád, ale ve Vašem případě by zůstala zachovaná akumulační hmota desky a možná by to celkově bylo i levnější.

Autor: Roman Novák
Datum: 02.11.2018 18:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Zdravím.
Nevím jestli bych si chtěl takto komplikovat strop, nemám s tím zkušenost, ale nedostatky toho řešení plynou z Vašeho popisu.
Vrátím se ještě zpět k využití podlahové plochy jako akumulační.
Dle mých zkušeností je podlaha v letních měsících nejchladnější. Není žádný droj energie, který by ji dobíjel (přímé solární zisky jsou většinu období odstíněny přesahy střechy, balkonem a pod.) Nejteplejěí je dlažba v přechodném období při přímém osvitu sluncem. V tomto období mají jižně orientované místnosti nejvyšší dosahované teploty za celý rok.
V zimě podlaha takových teplot nedosahuje. Průměrná teplota je ale nejvyšší.
Systémy s aktivní rekuperací jak popisuje pan Svejda dům samozřejmě nevytopí a rozhodně bych je nedoporučil ani k dotápěním s přídavným dohřevem vzduchu.
Udržet v takovém domě rovnoměrně přijatelnou vlhkost i teplotu jde velmi složitě. Úkol pro Houston jak často píše Metball. To už raději regulovat vodního hada. Nejjednodušší a nejlevnější je řídit elektrony. Pokud jde o podlahu v kombinaci se solárními zisky pak už se to začíná zase komplikovat.

Pokud chcete vytápět v takovém domě nějakou konstrukční plochou pak počítejte roční ztrátu ve stokorunách. A pokud se tak rozhodnete tak zachovejte klidně tu podlahu. Jen je potřeba opustit klasický princip kontunuální dodávky tepla, ale dodávat tam teplo pravidelnými pulzy ve správnou chvíli. Tedy s ohledem na venkovní teplotu, interierovou teplotu, tepelnou kapacitu a předpověď počasí.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 02.11.2018 19:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Zdravím pane Novák. Pokud se nepletu, tak Vy máte systém s aktivní rekuperací + dotápění el. podlahovkou. Čekal jsem, že s tímto návrhem přijdete Vy.
Co se týká střechy, tak u nás se říká, že jsou pouze dva typy rovných střech. Do prvních zatéká hned a do druhých do 5 let. Rovná zelená střecha je ale zase asi podmínkou dotace

Autor: Roman Novák
Datum: 02.11.2018 19:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Zdravím pane Svejda,

já jsem už vícekrát předkládal výsledky této kombinace. V několika vláknech zde se dozvíte, že bych už aktivní rekuperaci nevolil a nahradil ji bojlerem s TČ.
Mám elektrickou podlahovku, kerou výše popsaným způsobem řídím. Je jednodušší řídit přmotop a tak plně využít tepelnou kapacitu podlahy. I přímotopy mají své nevýhody.
Nemám důvod zde lhát. Nic neprodávám a bavím se tím, že si ověřuji jak co funguje.
Se svým domem jsem spokojen. Mohl by být o něco komfortnější i úspornější kdybych měl znalosti v době jeho návrhu, které mám dnes.
Každý si s tím může naložit podle svého a snad to opravdu pomůže.

Autor: Jan Holub
Datum: 02.11.2018 23:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 125495
reakce na ...
Dobrý večer pane Svejda,

o nevýhodách rovné/pultové střechy jsem přemýšlel a spoléhám se na odvětrávanou mezeru, kterou by porušení střešní hydroizolace snad šlo odhalit. Edgger desky slibují taky dočasnou hydroizolaci a větší průsak by tak po nich mohl stékat a objevit se na dřevěném střešním opláštění. Oprava by pak byla levnější než mít nacucanou celulózu.

Zajímala by mne reálná životnost EPDM HI, takový Firestone s RubberGard o tl. 1,12mm slibuje 50let.

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.11.2018 23:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
S EPDM jako technickým materiálem mám nějaké zkušenosti a skutečně na slunci (UV) ale i ozónu odolává dobře. Tam kde nám pryž odešla po roku a degradovala, tak EPDM si vlastnosti podrželo několik let.
Zde se mluví o střeše
https://coxroofing.com/rubber-membrane-life-expectancy/

Autor: Mirek Svejda
Datum: 03.11.2018 09:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Dnes jsou samozřejmě lepší materiály. Já jsem musel kdysi použít rovnou střechu a je to zdrojem pravidelných problémů. Na nový dům jsem proto dal klasiku. Určitě je to praktičtější a možná i levnější.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 01.11.2018 13:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Pane Homola, nemáte pravdu. Realizace je stejná jako v případě třeba 50W/m2 jen se bude topit s nižší teplotou. Regulace je prakticky zbytečná, protože díky nízkému teplotnímu spádu mezi topnou vodou a interiérem se o regulaci postará autoregulace podlahovky. Navíc plánovat nějakou operativní změnu teploty v baráku s vysokou akumulací a nízkými TZ je nesmysl.
Pane Holub, jen trochu nechápu, proč děláte základovou desku na skle a na to dáváta další izolaci a anhydrit. Na jednu stranu investujete vyšší částku za VPC pro zvýšení akumulace a hlavní akumulační hmotu schováte pod dalších 20 cm EPS.

zobrazuji 1 - 30 z 33   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.