Diskuse ke článku: Patří denostupňová metoda do archivu?
- TZB-info
- Diskuzní fórum
- Diskuze ke článkům
- Diskuse ke článku: Patří denostupňová metoda do archivu?
Reklama
Redakce @redakce před 8 roky13.06.2016 10:41:00Plné znění článku: Patří denostupňová metoda do archivu?
Anotace článku: Je tomu tak vždy, když se objeví nové poznatky, že předchozí přístupy a poznatky musíme opravit, či opustit a ne zřídka vyhodit. Někdy se nám však nechce opustit to, na co jsme si zvykli, i když nám to již nemůže plnohodnotně sloužit, ale je nám to líto, anebo ani nevíme, že existují lepší věci.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
JP Josef Patočka @josef.patocka
Poslední věta příspěvku ilustruje celou problematiku poměrového měření, realizovaného podle fyzikálně pochybených…
před 8 roky
LČ Lukáš Čeřovský @lukas.cerovsky
Chápu, že nižší venkovní teplota znamená při zachování stejné vnitřní teploty větší odběr tepla. Bohužel jsem stále…
před 8 roky
JP Josef Patočka @josef.patocka
Vliv průměrné venkovní teploty na: a) spotřebu tepla celého domu b)…
před 8 roky
59 odpovědí
Zobrazit všechny reakceJP Josef Patočka @josef.patocka před 8 roky07.07.2016 14:07:00
Vzhledem k tomu, že uběhlo dostatek času, aby autor tohoto pomlouvačného článku uvedl "příliš mnoho nedostatků", vedoucích k doporučení zakázání této metody, vyvinuté na Technické univerzitě v Liberci, uvádím s odkazem na sedm hrubých nedostatků, sedm prokazatelných a provozně ověřených výhod a předností ve více než třech milionech vyúčtování. Aby nedošlo k záměně, bude tento systém měření a rozúčtování dále nazýván "modifikovaná denostupňová metoda a Vnější Integrační měřidlA" (dále jen MDM VIPA).
Sedm výhod a předností MDM VIPA.
1) Registruje veškeré teplo, které byt získává a předává.
2) Registruje teplotní rozdíl i při změně součinitele prostupu tepla.
3) Registruje teplo od stoupaček a sousedních bytů (kladné i záporné).
4) Registruje tepelný zisk z oslunění.
5) Neregistruje časovou nesoudobost intenzity větrání.
6) Registruje tepelné zisky spotřebičů a pobytu osob.
7) Respektuje orientaci jednotlivých místností ke světovým stranám.
Dříve než se odpůrci MDM VIPA pustí do zdrcující kritiky, doporučuji, aby si prolistovali alespoň učebnici fyziky nebo termomechaniky pro střední školy. Měli by opustit metody evokující t.zv. nákupní a předváděcí akce.
MDM VIPA respektuje podstatu vytápění, kterou bylo, je a vždy bude dosahování teploty v prostředí o určité velikosti. Horní mez 200% průměrné úhrady představuje tepelné ztráty bytu při teplotě 36°C ve všech místnostech celou zimu. Je fyzikálně vyloučeno, aby MDM VIPA k této hodnotě dospěla. Kalorimetrická metoda i metoda s indikátory podle ČSN EN 834 a ČSN EN 835 k této hranici snadno dojdou. Stačí, aby v sousedním bytě uživatel dlouhodobě uzavíral otopná tělesa. Doporučuji všem, kteří tvrdí, že je to způsobeno nepřiměřeným větráním, ať to řeknou těm, kteří takové sousedy mají. MDM VIPA takovéto nakládání s teplem neumožňuje. Kdo má v bytě teplotu 19°C a uzavřená otopná tělesa, zaplatí za 19°C, soused, který má v bytě teplotu 21°C, zaplatí, pokud má dům MDM VIPA za 21°C, nikoliv za 35°C.
LČ Lukáš Čeřovský @lukas.cerovsky před 8 roky11.07.2016 01:39:00
JP Josef Patočka @josef.patockaDomnívám se, že každá z metod indikace topných nákladů má své výhody a výběr mezi nimi závisí na přístupu k celé problematice.
Uvítal bych srovnání tří metod (radiátorové, denostupňové a MDM) alespoň na matematickém modelu jednoho objektu se všemi typy uživatelů (větrači, šetřílci, teplomilové, chladomilové) a různými typy bytů (velký, malý, vnitřní, okrajový). Zadáním by byl časový scénář (otevírání a zavírání radiátorů, oken, dveří, venkovní teplota, zapínání přídavných tepelných zdrojů). Výsledkem by byl animovaný termogram v řezu domem s okamžitými hodnotami tepelné ztráty místností a aktuálními údaji na indikátorech všech tří metod. To vypadá na pěkné téma diplomové práce, nebo rovnou disertační?
JP Josef Patočka @josef.patocka před 8 roky22.06.2016 15:36:00
Je tomu vždy tak, když se objeví nové poznatky, že předchozí přístupy a poznatky musíme opravit, či opustit a ne zřídka vyhodit.
S toto první větou autora článku Ing. Galáda lze vyslovit naprostý souhlas, pokud by druhá věta zněla"Někdy se nám však nechce pochopit, ať z naprosté neznalosti nebo záměrně a účelově šířených nepravd, že existují lepší věci". Připomínám,že článek Ing. Galáda je zaměřen především na nehoráznou pomluvu modifikované denostupňové metody (dále jen MDM). Z následující diskuze se MDM zcela vytratila a jsou komentovány zejména existující problémy poměrového měření ve vztahu k indikátorům na otopných tělesech podle ČSN EN 834 a ČSN EN 835 a klasické denostupňové metodě.Od těchto metod se MDM zásadně liší.Pokud Ing. Galád tvrdí, že problematika poměrového měření je ve slepé uličce a není dostatečně odborně řešena jako celek má pravdu jen omezenou, neboť zřejmě dosud nepochopil jako řada dalších "odborníků"podstatu MDM. Zřejmě tato metoda, která může podat vysvětlení k diskutovaným problémům se nehodí k jeho podnikatelským zájmům. Na tyto otázky čekáme od doby, kdy prohlásil, že tato metoda je v rozporu se směrnicemi EU. Tím nejjednodušším způsobem, jak se zbavit metody poskytující důvěryhodné rozúčtování bez celé řady neprůkazných koeficientů, bez použití mezních hodnot rozúčtování, bez nesmyslných nepřiměřeně velkých rozdílů mezi náměry, ji s použitím nepravdivých informací zakázat a poslat do archivu. Očekáváme, že odpovědné orgány pomohou znovu zorganizovat porovnávací měření a rozúčtování všech používaných metod. Před cca 10ti lety se o to pokusilo pomlouvané MMR. Jediný systém, který se tohoto porovnávacího měření nebál a byl ochoten se ho účastnit byla MDM, vyvinutá na odborných pracovištích Technické university v Liberci.I
LČ Lukáš Čeřovský @lukas.cerovsky před 8 roky22.06.2016 21:47:00
JP Josef Patočka @josef.patockaPřiznávám, že také nevím, jak přesně DM/MDM funguje. Tuším, že se sleduje teplota v místnosti na nějakém referenčním bodě a tato teplota se pravidelně přičítá k nějaké sumě denostupňů. Náklady se pak rozdělují v poměru k nasčítaným denostupňům na jednotlivých přístrojích. V praxi je to prý mnohem složitější.
Dává se teploměr do každé místnosti včetně WC nebo jen do vybraných místností? Do jaké výšky? Musí být kolem teploměru volné místo? Může být kolem teploměru průvan? Musí být teploměr chráněný před sluncem a před jinými zdroji tepla, jako je např. výměník chladničky, počítač, televize?
Jak často se denostupně přičítají? Jako průměrná denní teplota jednou za den nebo každou hodinu? Jaká je perioda průměrování?
Jaký vliv má vnější teplota? To je jeden denostupňový teploměr venku a venkovní denostupně se pak od všech vnitřních odečtou nebo se venkovní denostupně určují centrálně nějakou autoritou?
Jak funguje měření teploty na zpátečce? Když radiátor netopí, zpátečka se ochladí na teplotu místnosti. Když radiátor topí a předá teplo média do okolí, bude mít zpátečka teplotu o něco vyšší než teplota místnosti. Když radiátor předává málo tepla média, bude mít zpátečka teplotu blízkou teplotě přívodu.
Jaký fyzikální rozměr mají údaje na denostupňovém teploměru? Jsou to také nějaké dílky nebo přímo teplota*čas? Čemu odpovídá kelvinsekunda?
KŽ Karel Žák @karel.zak914 před 8 roky21.06.2016 22:10:00
A teď babo, vlastně chlape raď! Když mám bytový dům, kde je kromě radiátorů i podlahové vytápění a v koupelně přídavné el. těleso, pak pokud by neměla existovat denostupňová metoda, tak už zbývá zase jen osvědčená otopná plocha. A že jsou firmy ochotné nainstalovat i na tento systém indikátory, to už jsem tady v minulosti v diskusi dříve naznačil, to je taky skutečnost, hlavně , když to nese. A uživatelé to zaplatí !
LČ Lukáš Čeřovský @lukas.cerovsky před 8 roky21.06.2016 23:51:00
KŽ Karel Žák @karel.zak914To záleží na tom, odkud je podlahové topení a přídavné elektrické těleso napájeno. Jestliže jsou obě topení napájena z bytového elektroměru, pak není důvod, aby uživatel za takto individuálně dosaženou teplotu platil sousedům.
Topný výkon podlahového topení a přídavného tělesa přispěje k výkonu radiátoru, stoupne teplota, termostatický ventil přivře radiátor a indikátor napočítá méně jednotek.
Pokud se podlahové vytápění napájí ze společného rozvodu, pak nezbývá než osadit kalorimetry a to celou situaci dost zkomplikuje.
VK Václav Kopal @vaclav.kopal před 8 roky17.06.2016 08:00:00
Tepelná energie je odpad při výrobě elektřiny, hlavně u jaderných elektráren tak proč za to platit rozúčtovávat denostupňovat...
V části Prahy napojené na horkovod z Mělníka se platí jen na dividendy J&T a aby bylo z čeho financovat Spartu.
VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 8 roky18.06.2016 06:16:00
VK Václav Kopal @vaclav.kopalTepelná energie je odpad pokud je z úrovně výstupu na chladící věže. Pokud je to energie pro topení to znamená z odběru turbíny je to vždy spojené se snížením výkonu.
LČ Lukáš Čeřovský @lukas.cerovsky před 8 roky15.06.2016 00:52:00
Dle mého názoru závisí výběr použité metody na přístupu k celé problematice rozúčtování. Mají-li uživatelé bytů platit za dosažený komfort bez ohledu na náklady (každému podle jeho potřeb), pak je vhodná denostupňová metoda. Mají-li uživatelé platit za náklady bez ohledu na dosažený komfort (každému podle jeho možností), pak je vhodné kalorimetrické měření anebo alespoň indikátory topných nákladů.
Jestliže bychom šli při hledání solidarity do extrému, tak rozdělujme topné náklady rovným dílem na byt, bez ohledu na jeho polohu a velikost, neboť za ně přece uživatel bytu nemůže. A co třeba zavést denoluxovou metodu pro rozdělování nákladů na osvětlení?
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 8 roky15.06.2016 17:31:00
LČ Lukáš Čeřovský @lukas.cerovskyNo možná bychom si měli položit zásadní otázku:
Proč vlastně v bytě topíme?
Podle mne proto, abychom v něm udržovali nějakou žádanou teplotu.
Z toho logicky vyplývá, že by bylo vhodné platit za udržování teploty (rozúčtováno dle patního měřidla energie). Kdo bude chtít teplotu vyšší, zaplatí více a naopak. Samozřejmě ve vztahu k velikosti bytu. Tedy nejvíce zaplatí za teplo ti ve velkém bytě s vysokou teplotou.
I ten šetřílek (který tam možná ani nebydlí) se zavřenými tělesy bude platit za dodané teplo, které odpovídá teplotě v tom bytě. I když je to ze stupaček a přestupem od sousedů.
Naopak netopíme pro to, abychom dosáhli nějakého náměru na RTN, nebo kalorimetru (i kdyby měl být vztažen na velikost bytu).
Opět jeden argument a zde to nebude vůbec "ad absurdum":
Na schůzi bytového družstva ("paneláku")je navrženo zateplení střechy a fasády. U fasády hlavně boční stěny s minimem oken.
1) Účtování je přísně dle individuální spotřeby tepla kalorimetry:
Nejpravděpodobnějším výsledkem je neschválení.
Většina nájemníků nemá byt přilehlý ke střeše a boční stěně. Většinu jejich venkovním stěny tvoří okna a zateplení pro ně nemá prakticky žádný význam. Jejich spotřeba tepla se po zateplení prakticky nezmění.
Menšina, které by zateplení pomohlo je neprosadí.
2) Účtovat se bude dle vnitřní teploty a velikosti bytu:
Schválení je daleko pravděpodobnější.
Úniky tepla venkovními bočními stěnami a střechou jsou započteny solidárně všem nájemníkům. I těm, kteří je nemají.
Bude daleko jednodušší přesvědčování, protože celkové úspory tepla za dům se také projeví stejně na účtech všech nájemníků. Jak těch okrajových, tak středních.
p.s. A možná byste také zavedl individuální venkovní zateplování jednotlivých bytů. Dobře by se to doplňovalo s přísně individuálním měřením spotřeby tepla jednotlivých bytů.
Když už co největší svoboda i individualita, tak proč nedat volbu buď investovat a byt zateplit, nebo nezateplit a o to více platit každý rok za teplo?
JP Josef Patočka @josef.patocka před 8 roky14.06.2016 21:11:00
Patří denostupňová metoda do archivu?
Článek Ing. Galáda, recenzovaný Ing. Matějčkem, CSc. je uveden větou „Je tomu tak vždy, když se objeví nové poznatky, že předchozí přístupy a poznatky musíme opravit, či opustit a ne zřídka vyhodit“.
Autor zřejmě nedomyslel dopad této věty na celou problematiku úhrady za vytápění bytu v domě s centralizovanou dodávkou tepla, nedomyslel ani možný dopad na vlastní osobu. K pochopení této nanejvýš aktuální problematiky je důležité identifikovat časovou návaznost jednotlivých komponent.
Denostupňová metoda je známá a používaná od začátku existence ústředního vytápění, zejména ke zpětné kontrole spotřebovaného paliva pro dům. K určení spotřeby tepla byla v druhé polovině minulého století zaváděna a dosud je používána v severských zemích.
Poměrové měření používané k rozúčtování vytápěcích nákladů domu na jednotlivé byty bylo ve větším počtu používáno v 70.tých letech v SRN podle normy DIN, posléze přijato do EU a následně implementováno do ČR jako ČSN EN 834 a ČSN EN 835. Je laicky nazýváno radiátorová metoda.
Modifikovaná denostupňová metoda byla vyvinuta na Technické univerzitě v Liberci v 80.tých letech. Podstatné části byly přihlášeny k patentování. Později byla označena dosud používanou patentově chráněnou známkou VIPA. V roce 1997 byla této metodě udělena Zlatá medaile na Světové výstavě vynálezů v Bruselu. Byla popsána ve více než 150ti odborných článcích a prodiskutována na pěti konferencích, kam byli zváni všichni, kdo tehdy projevili zájem o problematiku poměrového měření a rozúčtování. Pro porovnání s ostatními systémy poměrového měření poskytlo MMR prostředky pro realizaci. Bohužel nikdo, údajně na doporučení asociace ARTAV, nebyl ochoten účastnit se ani organizační přípravy, natož vlastního celoročního vyhodnocení. Firmy se tak záměrně připravily o možnost v reálných provozních podmínkách dokázat, jak modifikovaná denostupňová metoda „okleštěné torzo denostupňové metody, vykazuje příliš mnoho nedostatků a měla by být zakázána“. Zato různí chytráci neztratili možnost donekonečna tuto metodu pomlouvat.
Do současnosti bylo provedeno více než 3 miliony rozúčtování, u kterého není potřeba násilně přidávat nebo odebírat indikované dílky, neboť náměry indikátorů jsou v rozsahu teplot bytů 17°C – 24°C, dolní a horní hranice úhrady je pro indikátory bezpředmětná, je registrováno teplo vzájemně předávané mezi byty, nemohou být indikovány nulové náměry ale jen náměry odpovídající nakládání uživatele bytu s teplem, jsou vyloučeny chybné náměry v důsledku posunu místa střední teploty otopného tělesa v závislosti na výkonu otopného tělesa, ke zvýšení teploty místnosti mohou být používány dodatkové zdroje tepla, aniž by došlo k dvojímu účtování nákladů, rozúčtování je prováděno zvlášť pro každou vytápěnou místnost, pro laickou kontrolu uživatelem bytu je uveden teplotní rozdíl mezi místnostmi téhož bytu a mezi místností bytu a průměrnou teplotou všech bytů v domě, zásadně nejsou používány fyzikálně pochybené normy ČSN EN 834 a ČSN EN 835.
Pozornost si zasluhuje stanovisko recensenta, který se pouze vyjadřuje ke klasické denostupňové metodě a upozorňuje na používání několika veličin, vyznačujících se „poměrně velkou nejistotou“. O modifikované denostupňové metodě není v recenzi ani zmínka, přestože hodnocení zřejmě směřuje k maximální pomluvě a žalovatelné dehonestaci s použitím účelových zavádějících výkladů a nepravd, jak o vlastní metodě, tak souvisejících okolnostech. Autorovo porovnání minimálně 25ti. letých výsledků rozúčtování indikátorů VIPA s měřením teplotních poměrů na otopném tělese během 4 dnů, při venkovní teplotě přesahující teplotu vhodnou pro vytápění, je přinejmenším dobrým ukazatelem jaké cíle tento autor sleduje. Výsledkem, publikovaným v závěru minulého roku na portálu TZB, je tvrzení, že stav vytápěcích systémů v ČR není vhodný pro jakékoliv měření, ať kalorimetrické, či poměrové. Nejlepší by podle autora bylo neměřit vůbec a vytápění podřídit stejné teplotě ve všech místnostech, kde opravdu k vnitřním prostupům tepla nemůže docházet a vše by záleželo na pevně a neměnitelně nastavené regulaci. To by zřejmě vyhovovalo podnikatelským aktivitám autora. Bohužel to takto nikdo nechce, neboť to představuje prostředí přijatelné pouze pro kasárny nebo věznice.
Závěrerm lze souhlasit s autorem, že existuje hlavní úkol celé EU, kterým musí být proveditelnost rozúčtování dostatečně odborně řešena jako celek. Nestačí se ptát pouze na to, jaká je proveditelnost a ekonomika u koncových odběratelů, protože ke komplexním odpovědím je potřeba znát víc, než několik opsaných vzorečků, víc než několik opsaných pravidel z učebnic o vytápění. Na začátek tohoto ozdravného snažení doporučuji autorovi, aby si komplexně ujasnil pojmy teplo a teplota ve smyslu použití pro úhradu bytu jako podílu na celkovém kalorimetricky měřeném nebo spočítaném množství tepla. Současně doporučuji navrhnout co dělat s energeticky náročnějšími okrajovými byty, které ve svém dříve publikovaném článku autor nazval „energetickým šmejdem“, případně „ekonomickým šmejdem“. Jednoduché řešení našel jeden vtipálek, který na uvedené hlubokomyslně zavedené „šmejdy“ našel jednoduché řešení. „Tak je zbourejte“.
VK Václav Kopal @vaclav.kopal před 8 roky14.06.2016 08:28:00
Je nutné se smířit s faktem, že teplo není a ani nemůže být přesně změřitelné jako plyn nebo elektřina.
Někteří "specialisté" včetně mne se domnívají, že současné náklady na rozúčtování tepla jsou tak veliké a rozúčtování je stejně nepřesné a nespravedlivé že je výhodnější účtovat teplo v paušálu - vrátit se o 30 let zpátky kdy se zavádělo objektové měření.
Řídící technika výměníkových stanic od pochůzkové obsluhy se posunula hodně dopředu že by minimálně stálo za to se nad tím zamyslet.
MS Miroslav Strnad @miroslav.strnad454 před 8 roky16.06.2016 07:52:00
VK Václav Kopal @vaclav.kopalNáklady příliš vysoké? Jednou za 10 let nový indikátor (a snad někoho napadne jen vyměnitelná baterie - ale to by výrobci indikátorů nevydělávali) za 250 - 300 Kč/ks (rok 2015 a ceny jdou silně dolů) a rozpočítání + fakturace 20 Kč/radiátor - to je při dnešních podmínkách mnoho??!!
MS Miroslav Strnad @miroslav.strnad454 před 8 roky14.06.2016 07:52:00
Tentokráte má p. Galád svatou pravdu, denostupně je teorie absolutně odtržená od reality, tak jako měření vraceček, jež jsou většinou studené. Asi úplně spravedlivě v bytových domech s centrálním ÚT to nebude nikdy ono, těžko lze podchytit všechny vlivy, ale dle praxe a selského rozumu je rozúčtování za pomoci indikátorů a s koeficienty na umístění bytu to nejjednodušší a nejlepší v rámci možností a nákladů a bohatě stačí, pokud se ovšem nenajde sobecký kverulant, jenž jako správný Čech v dnešní době honby za ziskem, hledá výhody pro sebe a různě argumentuje, byť někdy správně, ale v kontextu neadekvátně!!.
BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 8 roky13.06.2016 15:04:00
Samozřejmě ani denostupňová meteda rozdělení nákladů není ideální. Ale to nejsou ani ty zbývající: pomocí IRTN a kalorimetrů v každém bytě, nebo dokonce tělese.
Jak už tu někdo psal: IRTN jsou "magie" samy o sobě a kalorimetry na vstupu do bytu většinou nejdou dát a i pokud by šly, nenaměří přestupy tepla od sousedů v nevytápěném bytě.
Dovolím si i jako neodborník polemizovat s body "hrubých" nedostatků.
ad1) Čas. U dálkového topení platíme za MWh, nebo GJ stále stejně a je jedno, za jakou dobu a s jakým časovým rozdělením to je.
Dokonce i se zcela uzavřenými topnými tělesy a v nevytápěném bytě odebíráme dodávané teplo. Prostřednictvím procházejících stupaček a prostupem od sousedů. Z jmenovaných způsobů to zohledňuje pouze denostupňová metoda měřením vnitřní teploty.
ad2) Solární zisky. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o měření poměrové, ne absolutní. Pokud by tedy byly solární zisky stejné ve všech bytech, vliv by se vyrušil.
Další otázkou pak je, mají-li být rozdílné zisky (dané polohou bytu ke světovým stranám) zohledněny v účtu za topení. ¨
Podle mne spíše ne a měla by tu fungovat solidarita podobně jako u větších ztrát prostupem u krajních bytů. Kdo by pak takové "nevýhodné" byty chtěl a za kolik? Vezměme to "ad absurdum": Koupil byste si levnější byt směrem dovnitř od toho krajního rohového s okny na sever. Ale ten nájemník z okrajového by se odstěhoval (neobýval ho, prodal, vyměnil za středový). Rázem byste se stal okrajovým s větší spotřebou Vy. Žádal byste pak kompenzaci? Při (teoretickém) dostatku bytů by to dospělo k absurdnímu výsledku, že by nakonec v domě zůstal jen jeden obydlený střední byt, který by ale nakonec také byl obklopen nevytápěnými prostory.
ad 3) Zisky z tepla dodaného do budovy (naměřené fakturačním měřidlem a placené za celý objekt), které se dostanou do bytu jinak, než topným tělesem (stupačky, prostup). Zde právě považuji za správné, když i takové teplo je účtováno.
ad4) solární zisky a účtování při přehřátí solárními zisky. Zde je slabina při účtování jen dle vnitřní teploty.
Ovšem stačí přidat teplotní čídlo na topné těleso a takové stavy lze spolehlivě eliminovat.
ad 5) Větrání. Jediný vážný problém. Částečně lze zohlednit měřením teploty na topném tělese. V případě nuceného větrání, případně s rekuperací (v budoucnu pravidlo) stačí pak kontrolovat zákaz větrání okny v topném období.
ad 6 Vnitřní zisky. Z elektrospotřebičů s trendem AAA nebývají podstatné. A hlavně v jednotlivých obydlených bytech nebývají diametrálně odlišné. Opět lze zohlednit měřením teploty topného tělesa. Tedy jakousi kombinací přístupu obdobného IRTN s denostupňovou.
ad 7) zisky ze světových stran. Už jsem psal, že tu bych preferoval spíše solidaritu, než "tvrdé měření" rozdílů.
Spíše, než měřit teplotu zpátečky, by asi bylo lepší měřit teplotu v místě, kde se umisťuje IRTN. Ovšem při ceně čidel (do 100 kč) by asi nebyl problém měřit třeba přívod a zpátečku.
Dnes v době mikropočítačů všude by snad nebyl problém při vyhodnocování teplot místnosti a topného tělesa použít trochu sofistikovanější metody, než prosté "směsi" teplot vzduchu a zpátečky. Třeba k rozpoznání toho, že přehřátí je způsobeno solárními, nebo vnitřními zisky. Tj. teplota vzduchu vysoká a současně těleso(a) v delším časovém horizontu studené.
KŽ Karel Žák @karel.zak914 před 8 roky13.06.2016 13:33:00
Pokud denostupňová metoda pro rozdělování nákladů nemá obstát, přičemž nelze namítat nic proti tomu, že taková metoda , která by skutečně změřila spotřebu tepla, které uživatel skutečně spotřebuje, zatím neexistuje, pak to stejné platí o rozdělování nákladů prostřednictvím indikátorů. Indikátory nic neřeknou o skutečné teplotě v místnosti, nejdou zkontrolovat, zda registrují správně a spolu s výpočtovou metodou a netopícími sousedy či prázdnými byty je to alchymie na třetí, která nemá s vědou a skutečností nic společného. A o spravedlnosti si nechme zdát. A jsem přesvědčen, že ing. Galád by nenechal niť suchou ani na indikátorové metodě, která nemá se spotřebou tepla rovněž skoro nic společného. Předpisy, které nově řeší, jak rozdělovat teplo, jen vytváří nové nespravedlnosti! A pro skutečnou úsporu tepelné energie dělají medvědí službu !
KS Karel Srdečný @karel.srdecny199 před 8 roky13.06.2016 10:49:00
Snímače teploty mohou pracovat v hodinovém kroku, nebo i kratším. Protože už se dávno nepočítá na logaritmickém pravítku, není problém použít místo denostupňů třeba "hodinostupně".
A pokud by ČHMÚ zpřístupnil daňovým poplatníkům data, která za jejich peníze naměří, nebyl by ani velký problém poměrně přesně zohlednit sluneční zisky pro konkrétní dům či okno, opět v hodinovém kroku.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.