Příspěvek k diskusi k návrhu nařízení vlády o vyhrazených tlakových zařízeních
Úvod. Zdůvodnění připomínek. Tento příspěvek k diskusi k návrhu nařízení vlády o vyhrazených tlakových zařízeních vyšel z toho, že tento návrh je prakticky opsáním původní vyhlášky Vyhl.18/79 Sb. Nazrála totiž doba, kdy by se mohl vybudovat systém nový využívající více než třicetiletý pokrok v technice, který umožňuje provozovat zařízení efektivněji, laciněji, je to především:
a) pokrok v teorii únavy materiálu, tečení (creepu) a lomové mechaniky do té fáze, že umožňuje její využití v uvedené problematice
b) výrazný pokrok v informatice a počítačových technologiích umožňující snímat a zpracovat dostatečný počet dat sledujících zbývající životnost zařízení
c) zavedení do praxe akustické emise, umožňující identifikaci rozvoje porušení tlakového zařízení
d) rozvoj nedestruktivních zkušebních metod (NDT), především ultrazvuku
Zároveň je zde i ta výhoda, že se mohou využít i ty směrnice EU, které byly vydány na základě „Nového a globálního přístupu“, které sice platí jen pro uvedení zařízení na trh, ale může jich být i výhodně využito i k systému provozování tlakových zařízení.
Avšak hlavní smysl těchto změn využívající výše uvedená fakta je zlevnění celého systému provozování tlakových zařízení při zachování současné úrovně bezpečnosti při jejich provozování. Návrhy na změny NV jsou takovéto:
1.Používání názvosloví z NV č. 219/2016 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, tj. směrnice 2014/68/EU (PED). Bylo by výhodné pro spolupráci systému již zavedeného mezinárodního tj. NV č. 219/2016 Sb., a systému tohoto diskutovaného NV, aby používalo stejné názvosloví, tj. aby definice z NV č. 219/2016 Sb., zde byly zopakovány anebo aby bylo na ně odkázáno. Ve verzi, která byla použita v tomto diskutovaném návrhu NV stažené ze stránek Hospodářské komory se používá např. termín největší pracovní tlak ve smyslu termínu nejvyšší dovolený tlak z NV č. 219/2016 Sb.
2. Tlaková sestava v tomto diskutovaném NV. V NV č. 219/2016 Sb. je definována tlaková sestava, která se skládá nejen z tlakové nádoby samotné, ale i z potrubí, bezpečnostní a tlakové výstroje. Bylo by vhodné, kdyby se prováděly revize a zkoušky na tlakové sestavě jako celku a nejen na jednotlivých prvcích. Neboť i například pojišťovací ventil je nutné čas od času zkontrolovat.
3.Využití zkoušek prováděných podle NV č. 219/2016 Sb. v tomto diskutovaném NV.Mělo by zde být uvedeno, že zkoušky provedené podle NV č. 219/2016 Sb. mohou být akceptovány ve stavební zkoušce, první zkoušce a výchozí revizi podle tomto diskutovaném NV.
4. Využití NV č. 219/2016 Sb. pro kvantifikaci rizika v provozu. Zařazení do kategorií tlakových zařízení, které je popsáno v NV č. 219/2016 Sb., nám vlastně určuje nebezpečí (např. ztráty integrity) TN. Toto určení se provádí zařazením do kategorií. Tlaková zařízení se totiž podle NV č. 219/2016 Sb. (tj.PED) zařazují do kategorií I až IV v závislosti na stoupající míře nebezpečí. Tlaková sestava je několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku. Kategorie tlakové sestavy je nejvyšší z kategorií obsažených tlakových zařízení (kategorie bezpečnostní výstroje se nezapočítává).
Kategorie tlakového zařízení tedy v sobě zahrnuje: velikost zařízení (objem u tlakové nádoby a kotle a DN u potrubí), nejvyšší dovolený tlak tekutiny, nejvyšší dovolenou teplotu tekutiny, stav tekutiny (tj.kapalná nebo plynná fáze) a druh tekutiny (tekutiny jsou rozděleny na bezpečné a nebezpečné).
V případě, že sem zapracujeme i velikost důsledků případné nehody, máme zde riziko případné nehody. Velikosti následků případné nehody je přímo závislé i na konkrétním umístění tlakové sestavy a na „infrastruktuře“, která je instalovaná v okolí tlakové sestavy. Je tím myšlena například speciální kanalizace (kam může chemikálie vytéct bez způsobení dalších škod, dostupnost z hlediska integrovaného záchranného systému atd.) . S tímto rizikem můžeme v tomto diskutovaném NV dále pracovat.
5. Zapracování zbytkových rizik. Projektant či výrobce tlakové sestavy by měl předávat do provozu seznam zbytkových rizik, tj. rizik, které neumí ošetřit, či které jsou nevýznamné a zároveň by bylo odstranění jeho možnostmi drahé. Jde o identifikaci nebezpečí, které vzniká při provozu tlakových zařízení. Toto nebezpečí je odvozeno z konkrétní konstrukce zařízení a ze zatížení uvedeného zařízení, které způsobuje degradaci použitého materiálu. Pro ocel se za uvedenou degradaci bere únava materiálu, creep a koroze.
6. O provádění revizí a zkoušek.
Určení intervalu revize a zkoušky tlakové sestavy. Je zbytečné provádět revize a zkoušky tlakové sestavy ve stále stejném intervalu tj. na příklad je-li tlaková sestava nová je zbytečné při každé revizi měřit např. úbytek tloušťky stěny korozí a naopak blíží-li se konec životnosti tlakové sestavy je nutné měření úbytku tloušťky stěny korozí měřit častěji. Dále je třeba si uvědomit, že degradační pochody probíhají rychleji je-li podíl provozního tlaku a teploty návrhovému tlaku a teplotě vyšší. I toto by mělo mít vliv na určení intervalů a revizí. Z uvedeného je vidět, že zde musí být i vazba na životnost zařízení. Zde by se mělo upozornit na již existující technickou normu ČSN EN 12952-4 Vodotrubné kotle a pomocná zařízení – část 4: Provozní výpočty očekávané doby života kotle, která by mohla být výraznou pomocnicí.
Určení druhu revize anebo zkoušky. Ještě k uvedenému našemu diskutovanému NV je nutné rozebrat druhy revizí a zkoušek. Zde jsou totiž použity jen tyto druhy zkoušek: Tlaková zkouška, zkouška těsnosti (což je prakticky totéž) a z NDT jen vizuální zkouška. Je nutné podotknout, že vývoj techniky z oblasti NDT daleko předběhl tyto možnosti. Je zde sice napsáno, že je možné tlakovou zkoušku nahradit jinou adekvátní NDT, ale nijak to není dál specifikováno. Je zde nutné více rozebrat provádění tlakové zkoušky a NDT a určit více druhů vzájemných náhrad.
Uvedený popsaný způsob revizí a zkoušek se blíží tomu, čemu se říká: „Inspekce a údržba na bázi analýzy rizik (Risks based Inspection and Maintenance)“. Z těchto důvodů by bylo dobré doplnit do textu diskutovaného NV tento odstavec:
Revizní technici se zvláštním povolením mohou provádět revize a zkoušky tlakových zařízení v jiných termínech a s jinou náplní než určuje toto NV, a to za podmínky provedení analýzy rizik, aby se mohla porovnat úroveň rizika poruchy či havárie tlakového zařízení než by bylo při původních lhůtách a postupech revizí a zkoušek.
7. Termíny revizí a zkoušek tlakových a plynových zařízení. Protože některá tlaková zařízení jsou zároveň i zařízeními tlakovými, je nutné, sladit termíny revizí a zkoušek v obou NV , z toho důvodu aby se v jednom termínu udělalo na zařízení co nejvíce úkonů, aby se předešlo zbytečným výpadkům ve výrobě.
Závěr. Je jasné, že návrhy uvedených změn uvedených zejména v odstavci „O provádění revizí a zkoušek“ se budou prosazovat velmi pracně, protože znamenají změnu způsobu konání a myšlení všech účastníků uvedeného systému, ba co víc znamená to osvojit si nové poznatky. Ale již zde existují místa, kde chtějí tento způsob zavést. Jsou to velké výrobní organizace, mající paralelně i svůj systém dozoru TZ. Proto autor navrhuje po určitou dobu ponechat existenci obou systémů vložením již citovaného textu do textu diskutovaného NV:
Revizní technici se zvláštním povolením mohou provádět revize a zkoušky tlakových zařízení v jiných termínech a s jinou náplní než určuje toto NV, a to za podmínky provedení analýzy rizik.
A nechat tak prostor pro vývoj odborné diskuse a pro konkurenci obou systémů v provozu.
0 odpovědí
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
