Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Topení topí i když nechci

Autor: David Pecina
Datum: 16.03.2019 08:56
uživatel: 129999


Fotogalerie:

Dobrý den,
nedávno jsme se přestěhovali do bytu. V jednom z pokojů je ventil topení otočený na 2 a nejde otočit níž (na 1, 0...).
Problém je v tom, že kdykoli někdo v naší stupačce zapne totéž topení, jen v jiném patře, začne se u nás topit taky. V dané místnosti přes den příliš nejsme a nemáme tedy zájem o to, aby byla zbytečně vytopená a my platili náklady na toto vytápění.
Je možné nějakým relativně jednoduchým způsobem ventil přenastavit tak, aby šel zcela zavřít a nechodilo k nám teplo, které nechceme?

Jedná se o ventil oventrop (viz foto). Musím se přiznat, že o toho o ventilech na topení moc nevím, takže budu rád za jakoukoli radu.

Díky

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 46   starší >>
Příspěvky
Autor: metball iGIN
Datum: 16.03.2019 20:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Ave,
PT Tazateli, už Nečtěte...

Autor: Ondřej jjj
Datum: 17.03.2019 12:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 110009
reakce na ...
Nechapu proc vetsina diskuzi nezacina a nekonci.. bezte si objednat topenare at vyrobek vymeni za kvalitnejsi

Tady vetsina diskuzi skonci nic nerikajicim spamem :))

Autor: Petr Stoll
Datum: 16.03.2019 19:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100221
reakce na ...
Dobrý den, TRV není určen k uzavírání. Můžete si sice “zvolit” vnitřní teplotu například 15°C. Jste si však vědom, co tím způsobíte v OS?
V místnosti s projektovaným výkonem 100% 20°C a při uzavřeném tělese (s výkonem 0%) bude vnitřní teplota 10 °C. V takovém případě vnitřní teplota 15°C odpovídá výkonu tělesa 50%.
Aby však mělo otopná těleso výkon 50%, muselo by v potrubí proudit pouhých 17% vody, při čemž by teplota vody
nadměrně poklesla a vzdálenější tělesa by přestala topit.
V konečném důsledku bude váš dům ještě více přetápěn a vy budete platit ta dílčí platby ještě více. To si bohužel málokdo uvědomuje. A co se týká vyúčtování, tak také neušetříte. Asi se vám to líbit nebude, ale nemohu vám zde radit jak na manipulovat s hlavici, protože to nepovažuji za ohleduplné vůči ostatním nájemníkům, nemluvě o tom, jak se chováme ke zdrojům energie, které nebudou věčné.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 16.03.2019 20:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Mohu mít dotaz? všemu bych rozuměl, kromě jediného a to, proč by měla vzdálenější tělesa přestat topit? Snížením průtoku v jednom tělese djde k poměrnému zvýšení tlaku v celé soustavě v závislosti na její velikosti. Množství chladné vody je cca 6x menší, než při normálním průtoku a zákonitě musí dojít k jejímu promísení se zpátečkou z ostatních radiátorů v dané větvi. Proto nechápu, jak by toto mohla natolik ovlivnit topnou soustavu. Mohl by jste to blíže objasnit?
S tím "kradením" tepla samozřejmě souhlasím.

Autor: Petr Stoll
Datum: 13.04.2019 16:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100221
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5
"Snížením průtoku v jednom tělese djde k poměrnému zvýšení tlaku v celé soustavě v závislosti na její velikosti. Množství chladné vody je cca 6x menší, než při normálním průtoku a zákonitě musí dojít k jejímu promísení se zpátečkou z ostatních radiátorů v dané větvi. Proto nechápu, jak by toto mohla natolik ovlivnit topnou soustavu. Mohl by jste to blíže objasnit?"
Jaroslav Dítě

Dobrý den, pane Dítě, a omlouvám se za opožděnou odpověď.

Ano, klasické projektování vede k názoru, že snížením průtoku ve stoupací větvi se sníží tlakové ztráty stoupačky, zvýší se tlak na ostatní tělesa a tato těleso budou naopak místnosti přetápět. Na modelovém příkladu (viz. obrázky v příloze) vám však uvedu, že tomu tak není.

Vypnutí těles na levé straně stoupačky způsobí pokles vstupní teploty vody do všech ostatních těles (nejvíce u těles nejvzdálenějších) a všem uživatelům soustavy byla snížena úroveň tepelné pohody (tj. i těm uživatelům, kteří ji snižovat nechtěli). Lidé, kterým tělesa začala méně topit, pochopitelně zareagují větším otevřením hlavic a tím jejich TRV ztratí schopnost spořit teplo (XP už nebude 2K, ale třeba 4K). Navíc tím soustavu zkratují a tím sníží průtok vody ostatními tělesy.

Při vypnutí některých těles už není v těchto místnostech garantována projektovaná vnitřní teplota (třeba 20°C) a vznikají tepelné ztráty vnitřních stavebních konstrukcí, které mají být nulové a tudíž pro ně není instalována potřebná velikost těles.

Na modelovém příkladu je možné iterací ověřit (viz. poslední obrázek), že při tpT = 62,427°C a při průtoku 61,74 kg/h je skutečný výkon tělesa T802 896,17 W a nikoliv 1000 W, a při průtoku 61,74 kg/h je tzT = 49,941°C (nikoliv 52,351°C).

Vypnutím všech těles vlevo se výkon tělesa T802 automaticky sníží z 1000 W na 896,17 W, při čemž hlavicí tělesa T802 nebylo nijak nemanipulováno a původní průtok tělesa T802 nebyl nijak snížen.

Ke snížení výkonu dochází poklesem průtoků v potrubní síti (snížila se přenosová schopnost sítě). A protože poklesl průtok v celé síti, snížil se o něco výkon všech těles (u vzdálených více, u bližších ke zdroji méně). Vypnutím těles vlevo klesá průtok i v ležatých rozvodech a na patě stoupačky už není tp = 70°C, ale ještě méně, takže vliv vypnutí těles je o o to horší, než jak je tomu v uvedeném výpočtu.

A ještě vám uvedu jeden příklad:

Na výzkumném programu byla zadána stoupačka 15NP s takovými průtoky, aby v každém podlaží k tělesu VLEVO i VPRAVO byl přiveden výkon 1000 W. Tělesa byla postupně vypínána a byl sledován přivedený výkon k nejvýše položenému těleso T1502 VPRAVO.

Výsledky:
a) všechna tělesa v provozu - přivedený výkon pro T1502 = 1000 W
b) všechna tělesa vlevo vypnuta - přivedený výkon pro T1502 = 614,54 W
c) navíc vypnuto T1402 - přivedený výkon pro T1502 = 413,88 W
d) navíc vypnuto i T1302 - přivedený výkon pro T1502 = 208,11 W
e) vypne-li se i T1202 - přivedený výkon pro T1502 už je ZÁPORNÝ, protože teplota přívodní vody už je menší, než požadovaná teplota zpátečky (přívod chladne víc než zpátečka).

Autor: Josef Devátý
Datum: 16.03.2019 21:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Ach jo, ach jo. Povolím připevnění hlavice a NAOPAK to začne topit na plné pecky. Ale o nic nejde, je to první !! chybka po pěti letech. Mnozí jsou 100 x výkonnější :-)
popis reálných sil v souboru
kondenzace.kvalitne.cz/kks/termohlavice%20zdvih.xlsx
Když necháte hlavici na nezámrz, vzniknou v létě tlaky až 100 kg.
EDIT: Na termohlavici LZE vytáhnout závitM30 silou 20,2 kp. Je tam provozní pružina skrytá v plastu hlavice. Nelze ji zjistit zatlačováním osy proti tělesu termohlavice. Ve spolupráci s termoventilem se právě tato, dosud přehlédnutá, pružina projevila neschopností uzavřít průtok při přetlaku 2,8 baru (či dT 2,1K). To odpovídá průměru kuželky 13,6 mm.
Běžné provozní tlaky jsou kolem 2 kg. Proto může dojít k poškození těsnosti. Zkuste vzájemně zaměnit s hlavicí z jiného radiátoru, případně skalibrovat dle souboru. Případně pozvat správce domu.
O okrádání tak moc nejde. 50% v jedné místnosti znamená újmu v sousedních do 10 - 12% a to se skoro nepozná (4 až 5 stěn). Já vždycky ZCELA vypínám a i v nezatepleném domě je stagnační teplota nevytápěné místnosti kolem 17°C. Je ekonomičtější topit tam, kde potřebuji, než jinde zbytečně temperovat.
Otopnou soustavu s vysokým teplotním spádem provozuji. Termohlavice při správném návrhu vyrovnají opravdu cokoliv. I 80% zavřených radiátorů. Lidi, co mají trvale otevřené okno, si logicky teplo zaplatí. Jinde problém není. Studená voda ve zpátečce nevadí, navíc je jí málo.
Topný zdroj řídím podle zpátečky. Čím teplejší, tím je nutná vyšší otopná teplota. Kdo nechápe, může zavolat (Vavra kondenzace), vysvětlím. Aby to tu bylo trochu info :-)

Autor: metball iGIN
Datum: 16.03.2019 22:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
A Kruciš, přesně jak píšete :-(
"... a NAOPAK to začne topit na plné pecky...."
Inu, občas se NeZadaří...

SFO

Autor: Jozef Homola
Datum: 17.03.2019 06:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Když se nezadaří:
"Když necháte hlavici na nezámrz, vzniknou v létě tlaky až 100 kg"

VALVE POSITIONING FORCE 110 N (cca 11 kp)

Poznámka:
Přenos a vazba na ventil je zásadně pružinou. Tuhost můžu zjistit.

Autor: Josef Devátý
Datum: 17.03.2019 08:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Do 20 kg (20 kp 200N) se systém chová lineárně, hlavici jsem nerozebíral. Ale pokud mohu VELMI poprosit, tak zjistěte. A nezapomeňte zopakovat měření závislosti na teplotě. To minulé je s hrubou chybou. Pokud netušíte jakou, je to zvídavá otázka i pro ostatní.

Autor: Jozef Homola
Datum: 17.03.2019 09:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Pane Vávro, nemám se o čem s Vámi bavit ani nemíním.

Poznámka pro ostatní:

O konstrukci termostatických hlavic voskových, plynových a kapalinových můžu udělat přednášku na několik hodin.
Pružina v hlavici, kterou mám rozebranou (snímek může být do 5-ti minut) je:
L=33 mm, d=2,5 mm, D= 27 mm, 5,5 závitů
Kdo chce vypátrat tuhost má možnost
http://www.pruziny-fevos.cz/Tlacnepruz.pdf

Autor: Josef Devátý
Datum: 17.03.2019 10:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Ta přednáška by byla značně zavádějící. Že Vy si pletete termohlavici s termoventilem? Pružina není v hlavici, ale ve ventilu. S tuhostí cca 0,3 kp/mm s předpětím cca 2,2 kp.
Proti tomu materiál v hlavici má tuhost kolem 20 kp/mm a nepodstatná pružina může plnit funkci kalibrace.
Pokud něco chcete změřit, nesmíte se dopuštět hrubých chyb.
Návod na změření citlivosti hlavice:
Přinesu ji vychladlou o cca 10K do konstantního prostoru v polystyrenovém krytu(ještě lépe zabalenou v lupotermu) a našroubuji na měřící systém. Alespoň 10 minut zapisuji přechodovou charakteristiku danou NEkvalitou izolace. Pak hlavici odkrytuji. Vznikne záznamová křivka popisující srovnávání teplot. Je to velmi přesná exponenciála s dojezdem k okolní teplotě. Totéž pro kontrolu zopakovat i zhora. Dokážu pochopit, že pro člověka bez technického nadání to může být i složité. Nelze naivně tvrdit, že když se hne termostat na zdi (to by se muselo vědět, co vlastně ten termostat měří), musí se hnout i hlavice na stolku. To by se nejdřív muselo něco vědět o vertikálním rozložení teplot v místnosti.
Klidně se neučte. Mně je to fakt jedno. Ale většího antitalenta fakt neznám :-)
PS: Asi budu brzy desátý. Ale je to lepší, než tyto kokotiny jako varování psát na jiných fórech.

Autor: Jozef Homola
Datum: 17.03.2019 10:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Konstrukci přístrojů na bázi vlnovců a nembrán včetně Burdonova pera (pro nevýbušné prostředí) jsem na průmyslovce měl po 2 roky každý den.
Mám taky semestr z konstrukce pneumatických a hydraulických prvků pro regulaci.
Pro ty co se zajímají jak je to s pružinami u ventilů a hlavic nějaký obrázek.

Autor: Josef Devátý
Datum: 17.03.2019 11:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Tak a teď ještě popsat, k čemu to péro slouží. Omlouvám se, já tak velké nemám :-) (v té hlavici). I to schéma naznačuje, že pružiny NEřeší pracovní tuhost, ale jsou ochranným systémem proti možným vysokým tlakům. Neměřil jsem nad 20 kp. Možná by se nad touto hodnotou něco objevilo. V té mé hlavici na venek žádné péro vidět není.
Každopádně zničení hlavic přes léto je popisováno a už jsem i v některých případech na podzim vytahoval osičky termoventilů, jak byly tlakem přilepené.
PS: Změřit a správně doložit pracovní tuhost. S pružinami zjevně nemá nic společného.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 17.03.2019 13:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Domnívám se, že se přete zbytečně. Po delším hledání jsem našel řezy hlavicemi s odlehčovací pružinou i bez ní. Nekazte si neděli.

Autor: Jozef Homola
Datum: 17.03.2019 13:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Dejte řez té hlavice co si myslíte, že pružinu nemá a uvidíme.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 17.03.2019 17:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
tady je jedna animace a na vašem obrázku je rovněž jedna bez vnější kompenzace .https://www.akoupelnyatopeni.cz/clanky/termostaticka-hlavice-jak-funguje-a-jak-vybrat-tu-pravou
V učebnici pr topenáře je s něčím, jako kompenzační pružinou v tělesa tlačného čepu. Je to nekvalitní tisk, tak nelze přesně určit co to je. Vyzkouším ještě hlavice co mám doma a dám vědět, zda je čípek na tvrdo. či se dá odtlačit. Dnes je ale neděla a to se nemá pracovat. Ani poslanecká sněmovna nezasedá a to jsou nějací dříči!

Autor: Jozef Homola
Datum: 17.03.2019 17:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Konstrukčně je vyloučeno aby vazba akčního členu byla natvrdo.
I motorické hlavice mají pružnou vazbu. Je mylné se domívat, že uzavřením ventilu, tedy dosednutím kuželky končí "roztahování" kapaliny. Kuželka dosedne definovanou silou od 100 ale někdy to může být 130 ale i 400 N. To podle toho jaké je Kv ventilu a zda pracuje s vodou nebo párou a s jakými tlaky. Samozřejmě přeběhem následkem dalších zisků o něco přítlačná síla roste ale nepodstatně, odhaduji to tak o 14 N na milimetr zdvihu aktuátoru. To znamená tak 4,5°C, když obvykle konstanta bývá 0,218 mm/°C. Na přesnost ventilu má vliv mnoho velčin od průtoku, tlaku, přes teplotu vody až 1°C (není jedno jestli do tělesa natéká 40°nebo 80°C a není jedno jestli je na vtoku nebo zpátečce) až po jiné "pružné" nedokonalosti.
U těch hlavic, kde není vnější pružina, je pružina schovaná uvnitř vlnovce a na obrázku jsem pro jistotu dokreslil šipky.
EDIT
Na tom animačním videu se tomuto detailu vůbec nevěnovali.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 17.03.2019 17:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Kde hledáte tyto řezy? já nic podobného nenašel. Když vidím tento řez, tak to v podstatě souhlasí s tím těžko čitelným v té učebnici.

Autor: Jozef Homola
Datum: 17.03.2019 18:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Celkem jednoduše.
Například si dám www.caleffi.com.
Většinu výrobců ventilů a hlavic znám (desítky let).
https://www.caleffi.com/sites/default/files/file/01330_en.pdf

Autor: Josef Devátý
Datum: 18.03.2019 00:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Inženýrovi jsem vděčný za jednu věc. Vždycky vyplodí nějaký omyl a donutí mě ho ověřit. Teď třeba "Konstrukčně je vyloučeno aby vazba akčního členu byla natvrdo." Samozřejmě si na obrázku všimne, že tam je nějaká pružinka, ale tím to bohužel končí. Souvislosti unikají. Mně ta vnitřní ochranná pružina unikla také. Při tlacích do 20 kp není v činnosti a vazba akčního členu je pochopitelně natvrdo.
Zkusíme tedy dopočítat další vlastnosti. Takové, které se v reklamních letáčcích nevyskytují.
Kovový válec průměru 31 mm a délky 26 mm (termohlavice Honeywell) je nejpravděpodobněji naplněn Ethylacetátem s teplotní roztažností 1,37 10-3 / K.
Z této vlastnosti lze dopočítat, že vnitřní vlnovec má efektivní průměr max. 10,7 mm a zdvih očekávaných 0,3 mm/K Ve skutečnosti, se započítáním roztažnosti kovové nádobky, bude průměr nižší.
Nyní dopočítáme stlačitelnost kapaliny. Udávaná sice nikde není, ale můžeme vyjít z podobných vlastností acetonu nebo benzínu s rychlostmi šíření zvuku 1170 m/s. Z rychlosti zvuku a měrné hmotnosti odvodíme stlačitelnost cca 1100 Mpa.
A nyní už je jen krůček ke stanovení teoretické tuhosti tohoto zdánlivě "nestlačitelného" systému. Vychází teoreticky až 445 N/mm. Ve skutečnosti bude nižší díky malé tuhosti nádobky. Naměřil jsem 200 N/mm. Jak se tedy zdá, akční člen je opravdu připojen natvrdo. Pouze s ochrannou pružinou, kterou se mi při silách do 20 kp nepodařilo aktivovat.
Navíc i netechnikovi musí dojít, jak by asi vypadala pružina s tuhostí 200 N/mm a že v hlavici prostě taková pružina není. Podobná pružina ve ventilu má tuhost 3N / mm. To je 70x méně a ještě je kratší, než podobná v termohlavici.
Správně pochopit činnost termohlavice tak mají teď i ti, kteří to dosud (za desítky let) nepochopili.
Každopádně děkuji za dokopání k objasnění "nestlačitelnosti" kapalin. Jak vidíme, ani mnoho semestrů k chápání reality nepomůže.
Výpočty k diskuzi ve výše uvedeném souboru.

Autor: Jozef Homola
Datum: 18.03.2019 05:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Co to zde předvádíte?
Vždyť nevíte co je to tuhost pružiny.
Pokračujte v "bádání".

Autor: Josef Devátý
Datum: 18.03.2019 07:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Pane Inženýre klidně mě napadejte. Co chcete vědět o tuhosti pružiny? S urážkami od Vás nemám problém. Vždycky tak reagujete, když si uvědomíte svoji chybu. Každopádně doufám, že jsme se posunuli alespoň o malý kousíček dál a pochopil jste konečně celou funkci.
Pro ostatní: Princip hlavice je nádhernou ukázkou souhry mnoha zákonů, kde prosté memorování opravdu nestačí a v reklamních materiálech tyto souvislosti nenajdete. Jako obvykle nezbývá, než vlastnosti pečlivě zjistit.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 18.03.2019 08:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Pane Vávra, jako obvykle řešíte nesmysly. Na otázku tazatele neodpovíte, jen čekáte jak někoho napadnout a celé vlákno totálně zaplevelíte. To, že je v termohlavicích pružina si každý může zjistit. Je tam a jejím účelem je ochranná funkce, přesně jak to popisuje pan Homola. Pokud bych chtěl změřit teplotní závislost samotného čidla, tak ho se snímačem polohy umístím do teplotní komory a projel bych závislost v celém teplotním rozsahu a to při nárustu a poklesu teploty. Jednak bych si tím ověřil, zda je závislost lineární a eliminují se mechanické nepřesnosti. Nechápu, co chcete měřít tím Vašim návodem. Zjistil jste, že závislost ustalování je exponencionála. To ale všichni víme. Celková citlivost termohlavice v soustavě je trochu složitější závislost. Kromě jiného i z toho důvodu, že čidlo se trochu ohřívá radiátorem. V podstatě je to podobná funkce, jako předehřev bimetalu v mechanických termostatech. Je to vlastně kladná zpětná vazba, která zvyšuje citlivost.
Co se týká prvotní otázky. Základní problém je v tom, že pokud chce někdo šetřit vypínáním topení, tak v podstatě krade teplo sousedům. Proto již odhadem 4 roky platí nová vyhláška (č. 269/2015 Sb) určující rozpočítávání nákladů na topení.

Autor: Josef Devátý
Datum: 18.03.2019 08:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Pane Švejdo z nepochopení správné funkce vznikají mylné závěry. To chci napravit. Nic jiného pod tím nehledejte.
Už ze snahy co nejlepší vazby akčního členu je vazba přímá, tedy teoreticky nekonečně tuhá. I s reálnou stlačitelností kapaliny se dosahuje tuhosti 200N/mm. Pružina uvnitř, jak správně píšete, plní pouze ochrannou funkci a mně se jí nepodařilo aktivovat ani při silách kolem 40 kg. Možná je přilepeno sedlo uvnitř termohlavice. Časem zjistím.
Pan Homola pružinu popisuje jako cituji:
Poznámka:
Přenos a vazba na ventil je zásadně pružinou. Tuhost můžu zjistit.
Tento omyl se mu celou dobu snažím vysvětlit.
Vazba je přímá přes sedlo, pružina je pouze ochranný prvek.
Tazatele jsem dávno navedl, co má udělat. Především zkusit přehodit za jinou, zda není poškozená. Pokud pozorně čtete, tak na tom zavřeném tělese jsou naopak největší náměry. Proto se domnívám, že hlavice nezavírá.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 18.03.2019 09:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Vy jste napsal cituji "Pružina není v hlavici, ale ve ventilu". To samozřejmě není pravda. V předchozím příspěvku zase řešíte stlačitelnost kapaliny. Proč ? Chcete dokázat, že ty pružiny jsou zbytečné, že výrobce neví co dělá ? Co vím, tak se používají i čidla s plynovou náplní. Tam je možná pružina zbytečná. Pan Homola píše o ochranné funkci pružiny. Pružina je tam právě proto, že se počítá s nestlačitelností náplně. Je jedno, zda je čidlo tlačené pružinou (jako u termohlavic) nebo čidlo tlačí na ventil pomocí pružiny. Pokud mají stejné tuhosti, je to mechanicky úplně stejné. Zřejmě jste to nepochopil. Zbytečně slovíčkaříte.
Výměna termohlavice je jasná. Přiznám se, že to bych snad ani neradil, protože to beru jako samozřejmost.

Autor: Josef Devátý
Datum: 18.03.2019 09:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Za pružinu uvnitř termohlavice jsem se již dávno omluvil. Nemohl jsem ji objevit, pokud běžně nefunguje. Fungovat začne možná až při silách nad 40 kg a to nedokážu okamžitě řešit.
Neslovíčkařím. Pokusím se vysvětlit i Váš omyl. Rozpínající se náplň tlačí na ventil sice pomocí pružiny, ale neuplatňuje se její tuhost. Jinými slovy pružina pevně přitiskne akční člen k sedlu hlavice. Chová se to jako pevné spojení, proto je tak tuhé.
A proto jsem tu tuhost měřil. Snad je takový popis pochopitelný. Na obrázku http://www.schlosser.cz/tech.htm je sedlo označené jako č.3
Až se mi podaří probudit tu vnitřní pružinu k činnosti(někde nad 40 kg), tak očekávám tuhost kolem 3N/mm To je proti hlavici s tuhostí 200N/mm obrovský rozdíl.
A nebo ještě jinak, cituji:
Je jedno, zda je čidlo tlačené pružinou (jako u termohlavic) nebo čidlo tlačí na ventil pomocí pružiny. Pokud mají stejné tuhosti, je to mechanicky úplně stejné.
Pletete se. Tuhost pružin se VŮBEC neuplatňuje. Je to pevné spojení. Uplatňuje se pouze jako ochranná funkce.
Teď to snad už pochopí každý.
edit 18.03.2019 10:48 - Popisujete a chápete to správně.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 18.03.2019 10:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Pružina má ochrannou funkci. Tím je snad jasné, že nemá vliv na normální činnost v pracovním rozsahu. Já samozřejmě vím, že čidlo se opírá o doraz. Teprve po plném uzavření ventilu se začíná uplatňovat pružina a čidlo se tím vlasně posouvá dál od dorazu. Stejně tak můžete mít stejnou funkci (pružina s dorazem) mezi čidlem a ventilem, případně se to používá i mezi servomotorem a akčním členem jako ochrana serva. Prostě opakuji, zbytečně slovíčkaříte. Pružina tam je, plní ochrannou funkci a je v akci až po dojetí ventilu na doraz. To je zde jasné každému. Jen Vy z toho děláte akademický výzkum.

Autor: Jozef Homola
Datum: 18.03.2019 11:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
"Pane Švejdo, máte to marný".
Reagoval jsem původně na nesmyslný údaj o tlaku 100 kg. Tam jsou hned dvě chyby protože ani tlak se neudává v kg.
Hlavice zásadně působí silou a má v papírech napsané kolik. Běžně je to síla 100 nebo 110 N. Toto je uzavírací síla na ventilovém sedle. Aby taková byla, tak je tam na tuto sílu předepjatá (stlačna v klidovém stavu) pružina. Jakmile dosedne akční člen na sedlo a způsobí tuto sílu, další posuny jsou pouze stlačováním pružiny aby se to nedestruovalo. Této vazbě se ve statice a v konstrukci říká pružná vazba.
Neplést sem tuhost pružiny. Tuhost pružiny je síla kterou třeba vyvinout na posun o 1 mm z klidového stavu nebo u volné pružiny a jinak neztížené. Tato konstanta je závislá na průměru drátu, materiálu, středním průměru pružiny, délce pružiny a počtu závitů (může při stejných délkách být jiné stoupání. Dvě pružiny stejného drátu a průmě a dokonce i délky nemají stejnou tuhost, pokud nemají stejné stoupání šroubovice.Jinak mám radost jak mne poučuje pan Vávra z konstrukcí (to dělám přes 50 let).
Všechno se udává k hlavicím a ventilům se měří podle patřičné normy a té plyne, že jinak funguje ventil s hlavicí na topném tělese a jinak kdyby se zkoušel sólo. Na správný ventil musí být správná hlavice, prože jiné ventily vyžadují jinou uzavírací sílu.
Pár údajů v souvislostech na obrázku.

Autor: Josef Devátý
Datum: 18.03.2019 12:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
"Hlavice zásadně působí silou" je pochopitelně nesmysl. Hlavice udává POLOHU s nejvyšší možnou přesností. Tedy s vnitřní změřenou tuhostí 20 kg/mm Kilogram píšu proto, aby se to nikomu nepletlo. Pro Vás to klidně může být 200 N/mm. Proti působí dřík termoventilu silou cca 2,2 kg. Vznikne tak polohová odchylka 2,2 / 20 = 0,11 mm a chyba přibližně 0,33 stupně. Omezení sil nastává až mimo pracovní pásmo.
Jak je vidět, pochopit obyčejnou termohlavici je fakt problém i pro letitého konstruktéra :-)
To ostatně potvrzujete větou "Na správný ventil musí být správná hlavice, prože jiné ventily vyžadují jinou uzavírací sílu."
Na uzavírací síle naprosto nezáleží. Jen musí být větší, než je předpětí pružiny v termoventilu + efekt hydraulického tlaku oběhového čerpadla. V mém případě je zavírací síla hlavice přes 40 kg a ventilu stačí cca 2,5 kg. Přesto vše perfektně funguje.

Autor: Jozef Homola
Datum: 18.03.2019 13:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Nikomu se nic neplete, jenom Vám. "Síly v kilogramech je fakt síla".
Běžné radiátory mají ventily a hlavice s uzavírací silou 100 N a mají VALVE STROKE LIMITER aby se to nepřekročilo.

zobrazuji 1 - 30 z 46   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.