Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Kdy je průvan a kdy ne?

Autor: Rix Sharp
Datum: 28.04.2019 19:14
uživatel: 129390


Zdravím,
mám takový asi trošku zvláštní dotaz, ale týká se průvanu při větrání okny.
Někdy je průvan při otevření oken v bytě/domě velmi silný a jindy vzduch stojí i přesto, že rozdíl teplot je přibližně stejně velký jako při jindy silném průvanu. Jaké fyzikální zákony tohle způsobují?

Díky

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Josef Hodboď25.05.2019 22:31
Josef Devátý06.05.2019 11:45
metball iGIN06.05.2019 10:57
metball iGIN06.05.2019 10:54
Josef Devátý06.05.2019 07:42
metball iGIN04.05.2019 15:35
metball iGIN30.04.2019 14:31
Jozef Homola30.04.2019 12:50
Jan Špejle30.04.2019 11:19
metball iGIN28.04.2019 21:06
Jozef Homola28.04.2019 21:00

Příspěvky
Autor: Josef Hodboď
Datum: 25.05.2019 22:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Aby tato otázka mohla mít odpověď, tak by tazatel musel přesně definovat, co je to podle něj průvan, ve kterém místě místnosti jej posuzuje, kterou částí svého těla atd. A nejde jen o rychlost proudění vzduchu! Protože obecně vzato, každý jsme trochu jiný.

Autor: metball iGIN
Datum: 28.04.2019 21:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Ave,
stejně jako vítr,
tak i jeho "interiérová odrůda"
průvan
(obvykle se uznává hraniční hodnota proudění 0.2 m/s)
jsou vyvozeny
tlakovým gradientem
v atmosféře Země.

Přesněji:
Tlakový gradient je vyvolán hlavně rozdíly v hustotách vzdušiny ve vertikálním sloupci (klasickým hydrostatickým tlakem vzduchu, vodní páry, vody, ledu, prachu, ... :-) iontů, ...).
Tedy myšlenkově stojatou hmotou kontinua v tíhovém poli Země.

Rozdíl tlaků (třebas jako mezi dvěma kalužinami vody na svahu) se "vybíjí větrem"
(nejen tím pravým "vodorovným" větrem,
ale i "větry podobnými kata- a ana-batickým cirkulacím atmosféry").
Energie "vybíjení tlaků" se nakonec vždy změní v nízkopotenciální teplo. Stejně jako při strojní ventilaci pastóšky, ...

Současně dochází k mísení "různě hustých"
POHYBUJÍCÍCH SE
vzduchových hmot.
Pohyb je vždy
K Ř I V O Č A R Ý .
(Země, Koule a zásadní rotace + pár dalších Drobniček).

A tady to teprve začíná být HroBeSo:
Pohybující se KONTINUÁLNÍ NEHOMOGENNÍ HMOTA VZDUŠINY má nepředstavitelnou POHYBOVOU ENERGII.

Pokud jí v cestě stojí dostatečně rozměrná překážka (deskový panelák, nikoliv zemljanka),
pak průvan v bytě můžeme pozorovat
při otevření oken na opačné straně desky
a to dokonce při
zdánlivém bezvětří.
On to nebývá pravý CALM,
jde obvykle o VARIABLE
právě s hodnotami vodorovných rychlostí
pár decimetrů sa sekundu.
A ke všemu různých hodnot rychlostí vertikálních,
které jako "pozemní nicka" nemáte šanci pozorovat!
Leč byt je na jednom patře, proto průvan nakonec je

V O D O R O V N Ý silný/rychlý proud venkovního vzduchu interiérem.

Tolik k průvanu.

SFO

PS?
"... a jindy vzduch stojí i přesto, že rozdíl teplot je ..."
Inu, narazili jsme na klasické Hrušky (srovnávané s Jablky).
Jediná místnost a otevřené jediné okno.
Jde také o průvan? Ano a ne.

PPS:
Rozdíl teplot v interiéru a exteriéru dokáže způsobit
Právě a Jen
!!! V _ Ú V O Z O V K Á CH !!!
Anabatické či Katabatické proudění.
Jukněte třebas sem, byť je to trošku "zlidovělý pohled na věc" :-)
https://www.pocasicz.cz/aktuality-o-pocasi/teorie-2451/mistni-vetry-anabaticke-a-katabaticke-proudeni-2525

Třebas při otevřeném kuchyňském oknu SE vrchem pod nadpražím HRNE z okna řídký VEN,
spodem kolem parapetu
natéká KOMPENZAČNÍ STEJNÝ HMOTNOSTNÍ TOK hustého exteriérového DOVNITŘ.

Nebo dole v klendře do paneláku schodištěm nahoru a vrchními byty ven.

V HICech se pak toky různě obskurně modifikují!!!
Ale co ... těch příkladů "komínů" jsou desítky.

PPPS:
Takže když v jediné místnosti, nebo na schodišti vícepatrové budovy, nebo třebas v jeskyni cítíte průvan, není to

TEN PRAVÝ PRŮVAN :-)

Obzvláště ten jeskyňářský ... no, to je skoro, jak když "smrdí kanály, bude pršet..." To si dělám srandu z toho, že zde je zastoupeno ještě pár drobniček navíc ...

iGoNY

Takže?
Lépe rozlišit.
Průvan,
který může bytem táhnout
podél ATMOSFÉRICKÉHO
tlakového gradientu
(obvykle se říká "provětrejte příčně", třebas od západu na východ)
bývá až brutální,
leč díky nelinearitám u pomalých průvanů SILNĚJŠÍ NEŽ VÍTR, u venkovního FIČÁKU naopak výrazně pomalejší.
Rozdíl teplot nemá absolutně žádnou šanci "se vkecat".

Provětrání v rámci jedné "světové strany"
je pak ten případ, který výrazně víc závisí na rozdílech teplot In a Out nebo mezi patry, přízemím a podkrovím ... a modifikace např. tlakovými rázy, samotahovými hlavicemi ...to je vyšší dívčí.

No, a pak jsou tu třebas ty jeskyně, zemljanky, kanály a septiky,
kde se nám to komplikuje DYNAMIKOU.
Především "vývojem hustot vzduchových hmot v čase",
ale občas i jen
"kinetickou setrvačností těch hmot na ROTUJÍCÍM GEOIDU".
To nedávaj ani vysokoškolsky vzdělaní specialisté.

Ale to jste snad ani nechtěl vědět, žeáno?

Autor: Jan Špejle
Datum: 30.04.2019 11:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129394
reakce na ...
při vší složitosti, jde tedy vůbec nějak nasimulovat, kolik vzduchu se průvanem vymění v místnosti, pakliže si to nějak zjednodušíme a použijeme stejnou teplotu vně a uvnitř, prakticky bezvětří, stejná velikost větracích otvorů proti sobě... A jak výrazně se to eventuelně změní při teplotním gradientu, větru?

Autor: Jozef Homola
Datum: 30.04.2019 12:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Problematika je natolik složitá, že je probém to jednochými závěry nějak kvantifikovat.
Zjednodušeně.
Nebude-li teplotních rozdílů a absolutní bezvětří, tak není síly, která by masu vzduchu dala do pohybu.
Taková laická pomůcka jak intenzívně se větrá je pomocí krátkého pásku alobalu přilepeného jedným koncem (volně vlajícího) umístěného v otevřeném okně u dolní hrany a u horní hrany. Podle inenzity "plápolání" nebo ohnutí můžeme soudit, že se děje výměna a odkud kam. Máme.li k ruce citlivý anemometr, tak by se dalo přibližně určit i množství za sekundu.

Autor: metball iGIN
Datum: 30.04.2019 14:31 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Ave PT Tazateli.

Namísto pouček a simulací
používejte spolehlivé předpovědi
a upřesňujte si aktuální situaci
spolehlivými měřeními těch meteostanic,
které udávají atmosférický tlak.
Sledujte nejen absoulutní hodnotu
ale především
HLEĎTE na první derivaci (lineární diferenci tlaku) dle času.

SFO

PS:
Strašení "stagnací interiérového vzduchu"
z titulu
N E F U N K Č N O S T I _ M O Ž N O S T Í _ PŘIROZENÉHO PROVĚTRÁNÍ

N E V Ě Ř T E.

Je to statisticky nepodložený BLÁBOL Buranů od Inženýrského Ketingu.

PPS:
Leč, ono i těch pár meteosituací,
kdy se vzduch ani nehne...

PPPS:
... dokáže lecjakého balonáře rozladit.
Obzvláště, když ta situaci trvá 75% a víc z letového okna ...
...
a hnípete zrovna nad lesem či městem.

Pak si jen v duchu opakujete dvě zásadní poučky:
"Odstartovat můžeš, přistát musíš."
a
"Lepší NaSr...j v Hospodě jak ZeS...ej ve vzduchu!"


Douška?
Kdy tato situace
Z D Á N L I V Ě _ N E H Y B N É H O _V Z D U CH U
nastává od povrchu země až do třebas 2km nad povrchem?

Ve středu TLAKOVÝCH NÍŽÍ.
MOHOU to BÝT nížky i JEN LOKÁLNÍ, malých rozměrů!

A "Fčíl Mudrujte",
proč tomu tak je :--)
Nebojte, žádná CHuj Away-iovina to není.
Jen SI tu máte
(mo)Mentálně
rozebrat celekem triviální důsledek prostého "3D+",
v kontinuu výrazně nehomogenním, (a krapítko i)
poŤouchle viskózním.

O>:-)

Autor: Josef Devátý
Datum: 06.05.2019 07:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Fotogalerie:
Ani průvan zdaleka nevyvětrá celou místnost. Na obrázku záznam teplot ve středu místnosti. Objem místnosti POD horní hranou oken vyměněn během dvou minut, pouhých 14 centimetrů nad horní hranou otevřených oken se vzduch ani nehne. Lze vysledovat pouze radiační změnu teploty díky pozvolnému chladnutí podlahy (koberec) Větrací ztráty jsou cca 2,5 kW. Stačí dvě minuty, tedy 0,1 kWh. Ve skutečnosti se vyvětrala za 25 minut 1 kWh. Přesto došlo k výměně pouze poloviny vzduchu. Horní polovina nad okny zůstala zcela nedotčena. Otázka pro zvídavé zní, proč tomu tak je.

Autor: metball iGIN
Datum: 06.05.2019 10:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Huš!

SFO

Autor: metball iGIN
Datum: 06.05.2019 10:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Cituji Trestný Výrok:
"... Přesto došlo k výměně pouze poloviny vzduchu. Horní polovina nad okny zůstala zcela nedotčena. ..."

SFO

Vávra prostě má po ruce

Kladivo,

tedy vše kam až dohlédne musejí být (...obvykle se dějí věci obvyklé...)

h ř e b í k y !

Autor: Josef Devátý
Datum: 06.05.2019 11:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129833
reakce na ...
Huš! Huš! Máte příležitost objevit známý fyzikální zákon. Naznačím, že je 5x intenzivnější, než u vody :-) Co na to náš absolvent VUT?
EDIT: To fakt nikdo netuší ani po tolika dnech?

Autor: Jozef Homola
Datum: 28.04.2019 21:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Povícero fyzikálních zákonů se dokáže uplatnit a tím může vznikout i určitý "chaos" v předpovědi co se bude dít.
Pár obrázků přikládám k objasnění situace.

- Otevřené okno, těsná místnost a vyrovnananá teplota výškově
Půlkou okna (dolní) proudí dovnitř a půlkou okna ven. Ovšem, je-li vzduch nějak teplotně rozvrstven nebo tepelně ovlivněn, už se neutrální rovina výškově posouvá a nemusí to platit.

- otevřené okno a další dveře, a nebo jiné okno
Zde už nastává kombinace vlivů od rozdílů tlaků vnitřních, venkovních, větrných podmínek a od rozdílů měrných hmotností vzduchu a nastane něco co můžeme nazvat průvan. Dále se to může komplikovat "průvanem střídavým" a dalo by se to nazvat "pumpáž". To znamená, že se to někam rozběhne a vytvoří nějaký kinetický impulz proudu a uplatní se tam setrvačnost, který způsobí dočasně podtlak na pár sekund a proud se zastaví, otočí a rozběhne se opačně a vytvoří na pár sekund přetlak. To je umožněno i tím, že vzduch je stlačitelný a vlatně může vytvářet tímto pomalé oscilační kmity. podobně otevřením okna a dveří se může dát průchod vzduchu, který se dostává do místnosti z chodeb schodiště a pod., který se jinak při zavřeném okně neprojeví.

Autor: metball iGIN
Datum: 04.05.2019 15:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Ave VeleVážený PT JoHo :-)
"...a vlatně může vytvářet tímto pomalé oscilační kmity. ..."

Kdysi jsem se musel smát,
když tyto SubLow kmity
edukativně průzračně
VIZUALIZOVALY DVĚ "SAMOTAHOVÉ HLAVICE",
umístěné nad kulturním sálem,
majícím geometrii "hóodně velkého podkroví"
a správně nazvaného

S Ý P K A !

Perioda kmitu?
ŘÁDU "dolních jednotek minut"
bo
"horních desítek či spodních stovek sekund".

Jak kdy, dle síly a směru větru.

Inu, nelinearita jak vyšitá.

Tato ještě pravda aspoň popsatelná harmonickou funkcí,
kterou bych ale nechtěl

S A M P L O V A T

ani za Zlatý Prase!

Proč?
Není problém v tom, že nějaké frekvence "zmizí".

Prů... tkví v jevu,
kdy spousta "ještě hlubších FANTOMOVÝCH tónů" VZNIKNE.

Inu, kvantizační šum je taky Švinka Švinutá...

SFO

PS?
Kdysi dávno Mudrovali nad leteckými snímky, určenými k ortogonalizaci. Jak se dělá ortofotka?

PPS:
Nejdřív se vyženou maníci do terénu a "namalujou reálné" vlícovací body...

PPPS:
... a pak operátoři při warpingu mudrovali, proč ti "bl...ci" volili body tam, kde přece každý ví, že jsou přechody pro chodce!!!

iGoNY

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama