RD, UT uzavřený systém, samotíž, TP+kondenzační plyn, termohlavice, vyladěné funguje na oba zdroje.
Staré konvektory Likov pro samotíž.
Potřebuji dopojit místnost a moje otázka, poběží na samotíž Korabase typ 21 nebo typ 11 - viz náčrtek? Nebo to ani nezkoušet a rovnou čerpadlo?
V té místnosti by byla kolem stěny lavice se zabudovaným Korabase. ale chtěl bych nechat samotíž. Otázka vlastně je, jestli bude v samotížném systému funkční "smyčka".
(půdorys, řez)
Jde mi o průměr sedla, na prvním obrázku V-exakt II kousek pod označením (4). Na předposledním s názvem Konstrukce pak…
před 6 roky
Dobrý večer, pro porovnání mohu uvést parametry termostatického ventilu V exact II (s bílou krytkou) a TRV…
před 6 roky
Mohu se Vás prosím zeptat na pracovní průměry sedel termoventilů? Tedy jaký efektivní průměr má termoventil v okamžiku…
před 6 roky
27 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den,
vkládám ještě několik důležitých informací ohledně výpočtu gravitačního vytápění, pokud vás tato problematika nějak hlouběji zajímá (popř. kohokoliv, kdo se někdy později bude o tuto problematiku zajímat).
Nedávno jsem řešil něco podobného, a proto zde tyto informace a výsledky mohu nabídnout i pro ostatní (převážně zprostředkované):
"Aby při 90/70°C těleso s průtokem 60 kg/h mohlo mít TRV 1/2“ a pracovat s pásmem XP = 2K, tak by při výškovém rozdílu mezi středem kotle a středem tělesa 15m činil hnací tlak 1768,62 Pa, tlaková ztráta samotného TRV by činila 489,16 Pa a v ležatém rozvodu, ve stoupačce a ve všech ostatních armaturách by nesměla být celková tlaková ztráta větší než 1768,62 – 489,16 = 1279,46 Pa.
Zvolením velké dimenze TRV se to moc nespraví. Kdyby pro toto těleso byl zvolen TRV 5/4“, měl by tlakovou ztrátu 41,14 Pa a na vše ostatní by zbýval gravitační (hnací) tlak 1768,62 – 41,14 = 1727,48 Pa.
To vše vede k velkým průměrům potrubí (tj. k poklesu rychlosti proudění s větším ochlazením), teplotní rozdíl vody tm klesá (s tím klesá i gravitační vztlak) a funkce gravitačního vytápění se hroutí.
A to nehovoříme o tom, že při venkovní teplotě te = +12°C už teplotní spád vody není 20K, ale třeba jen 5K, hodnota gravitačních vztlaků jsou proto menší a voda by v soustavě vůbec proudit nezačala.
Kdyby gravitační soustavy nárokům na správnou funkci a úspornost vyhovovaly, soustavy s nuceným oběhem vody (s čerpadlem) by nikdy nevznikly.
Gravitační soustava být dokonale úsporná nemůže ( i když někteří výrobci na to zapomněli a TRV pro tento účel vyráběli, například ten HEIMEIER Standard).
U gravitační soustavy je hnací silou pouze gravitační vztlak (asi 100 Pa / 1 m v zimě a ještě méně při střední venkovní teplotě). Je-li například střed tělesa o 3m výše než střed kotle, tak na veškeré ležaté potrubí, svislé potrubí i na radiátorové armatury (na TRV i šroubení) je celkově k dispozici tlak jen cca 300 Pa a nesmí se na celkové tlakové ztráty spotřebovat více.
Gravitační soustava například nemůže fungovat při teplotním spádu vodu 5K, protože při tomto spádu by gravitační vztlak byl menší než projektovaných 100 Pa / 1 m.
Takže i když je venku relativně teplo, musí se voda ohřívat na vyšší teplotu než při čerpadlovém vytápění. Těch nevýhod je však daleko víc --- například hlavice se musejí nastavovat na požadovanou Kv a nikoliv na tv, atd.. Kroucení s hlavicemi soustavu rozhodí ještě mnohem více než u čerpadlové soustavy, atd..
U gravitačky začne cirkulovat oběhové množství vody až ve chvíli, kdy reálný teplotní spád vody zajistí gravitační vztlak, kterému odpovídají projektované tlakové ztráty.
Svou roli hraje i velikost těles, protože průtok tělesem nemůže mít nějakou vysokou hodnotu.
Menší tlakovou ztrátu TRV lze dosáhnout jen otevřením hlavice (tj. zvětšením pásma XP), při kterém ale TRV ztratí význam své úspornosti ( a tudíž pomine důvod, proč v soustavě je instalován).
Úspory správným regulačním procesem jsou mnohem větší než těch pár Wh spotřebovaných čerpadlem."
JR
Mohu se Vás prosím zeptat na pracovní průměry sedel termoventilů? Tedy jaký efektivní průměr má termoventil v okamžiku začátku propouštění? Různé typy, provedení? Rozdíl mezi klasickým a pro samotíž.
vkládám schéma soustavy
- vložil jsem výkres s velikostmi potrubí
- červená barva jsou plány na změnu
- ventily samotížné termostatické Heimeier
- spodní patro mimo rad.3 1"
- horní patro zredukováno na 3/4"
(dům jsem koupil s hotovým UT, po nastěhování jsme dodělali kotel na plyn, doplnili termostatické ventily, přešlo se na uzavřený systém. Do té doby samotíž moc nefungovala, tedy radiátor 1 se roztopil po dlouhé době na vysoké teplotě. Po zredukování na 3/4" na patře se roztápí systém stejnoměrně)
- kotlem na TP se topí na spád cca 70/55 v natopeném režimu.
- současná samotíž funguje bez problémů
- kotel na plyn s čerpadlem také bez problémů
Hlavní dotaz co si kladu, je přímo zapojení konvektoru typ 11, tedy rovné trubky s lamelami.
Normálně horká voda nastoupá do radiátoru, kde chladne a "propadá" jednotlivými články dolů.
Tady nastoupá do Korabase a tam začne chladnou, ale "bude muset ještě do kopce", protože chybí spojka topná/vratka.
Pokud by to šlo, tak bych to připojil raději podle upraveného obrázku a ideálně podle detailu.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
