Diskuze ke článku: Nová stavební technologie - systém vnitřního zateplování budov

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Nová stavební technologie - systém vnitřního zateplování budov

Reklama

Redakce @redakce před 21 roky

Diskuze ke článku: Nová stavební technologie - systém vnitřního zateplování budov

Plné znění článku: Nová stavební technologie - systém vnitřního zateplování budov

Anotace článku: Představený stavební systém je novinkou na českém trhu. V zahraničí, především pak ve Francii, je ale technologií zcela běžnou a osvědčenou. Jeho základní předností je nižší cena oproti současným stavbám s vnějším zateplením.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

VV Vítězslav Vydra @vitezslav.vydra

Množství kondenzující vlhkosti se při zateplení zvenku sníží, protože se zvýší teplota nosné stěny. Větší teplotě…

před 12 roky

KS Karel Svidenský @karel.svidensky

Ještě mě napadá dotaz - píšete: "Množství kondenzátu se tím sníží..." - předpokládal jsem, že hlavní…

před 12 roky

KS Karel Svidenský @karel.svidensky

Ano, to jsem si myslel také, ale pouze intuitivně, praktické zkušenosti s tím nemám žádné. Pochopitelně stejně jako u…

před 12 roky

132 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

KS Karel Svidenský @karel.svidensky před 12 roky

Předpokládám, že mě budete mít za blázna, ale rád bych slyšel názor lidí, kteří mají mnohem víc zkušeností.
Po dlouhém uvažování jsem letos začal se stavbou (vícepodlažního) RD systémem betonová skořepinová tvárnice 20cm + 20cm vnitřní zateplení. Nemusím zdůrazňovat, že mnoho lidí doporučovalo změnit zateplení na vnější, nicméně jsem si tento systém obhájil. To jsem ovšem netušil, že nastanou potíže se statikou (ne vinou zdícího systému), díky nimž budu muset do úrovně stropů vložit íčka, která dosahují (díky šířce zdi 20cm) v podstatě až k obvodu celé stavby. A to znamená (pokud bych nechal ostatní podle původního plánu) tepelné mosty jako krá.. Íčka probíhají středem obýváku a rosný bod na nich očekávám tedy také někde uprostřed místnosti :-(
Čímž se dostávám k otázce: dokážete si představit, že nechám původní skladbu stěny s vnitřním zateplením a k ní přidám tentokrát zvenku nějakou vrstvu polystyrenu navíc? Řekněme 10cm?
Tepelné mosty tímto myslím vyřeším, ale co s vodními parami? Nebudou se srážet a hromadit ve zdivu mezi oběma vrstvami izolace?
Podotýkám, že v RD bude centrální vzduchová rekuperace, budu se samozřejmě snažit o parotěsnou zábranu ve vnitřní izolaci, přesto....
Předem děkuji za jakýkoliv názor.

MU melkor unlimited @melkor.unlimited364 před 12 roky

KS Karel Svidenský @karel.svidenskyA nechcete to předělat komplet na vnější zateplení?

U vícepodlažných objektů vnitřní zateplení více problémů přináší, než řeší.

Jaké pro ně vlastně máte důvody?

KV Kvido Vašina @kvido.vasina před 14 roky

Nzn9 s odstupem 1 roku mohu říct, že naše obavy byly přehnané. Firma Revita Ostrava provedla práce i během zimního období při zateplování vnějším (obklady PVC+ omítka) skvěle. Neprojevila se žádná vada. I přes dlouhotrvající letošní zimu. Podotýkám, že použili ovšem nějaká spec. lepidla, která jim umožnila práce i do -2 st. Celsia.

TM Tomáš Munzar @tomas.munzar před 14 roky

Dobrý den,
máme v plánu zateplit dvě stěny v bytu zevnitř(z venku to není možné-finance) a nevíme pro jaký konstrukční postup se rozhodnout, respektive který by byl pro nás kvalitativně nejlepší. Mysleli jsme, že by jsme použili nejprve vatu, parozábranu a poté sádrokarton 12,5.
Myslíte že je to optimální řešení?
Trošku se obáváme,aby nám zeď za vatou nezačala plesnivět. Teď se nám občas objevovala ve spoji stěny se stropem.(bydlíme v posledním patře.)
Předem moc děkuji za pomoc či případnou radu.

SK Slavomír Kuczera @slavomir.kuczera044 před 14 roky

TM Tomáš Munzar @tomas.munzarDobrý den.Stěnu nejprve ošetřte přípravkem proti plísním, napenetrujte a potom můžete začít zateplovat.Vata je určitě lepší něž polyester.

SŘ Stanislav Řeháćek @stanislav.rehacek před 15 roky

Prosim o informaci kde se daji koupit samotove cihly nebo desky do krbovych kamen.Mam je jiz dosti popraskane,jsou slabsich sirek ne klasicke cihly.Dekuji Řeháćek

SK Slavomir Kuczera @slavomir.kuczera před 14 roky

SŘ Stanislav Řeháćek @stanislav.rehacek3amotové cihly koupite v Polsku v KASTORAMIE jsou uz pevné a nepraskaji

TT Tris Tris @tris.tris před 15 roky

DD, chtěl jsem se zeptat na zateplení sklepa, minimální teplota v zimě je 13C. Stačí polystyren a jaká tloušťka ? Kolik centimetrů u zdí a kolik u stropu (nad stropem sklad), nutno zateplit i podlahu ?

KV Kvido Vašina @kvido.vasina před 15 roky

Vím, že zdejší příspěvky řeší více vnitřní zateplování. Mám však dotaz k vnějšímu zateplování, a to zděného obytného domu se třemi vchody. Je podobný jako panelák, ale z cihel a tříposchoďový. Firma nám nabídla, že postaví lešení teď v únoru a bude zateplovat venkovní zdi. Obávame se ovšem, že sdudené zdivo po zateplení vtáhne vlhkost do bytů. Jaký je Váš názor. Děkuji moc.

MK Marek Kowalczyk @marek.kowalczyk před 15 roky

Dobrý den,
pokud se opravdu zajímáte o systém vnitřního zateplení doporučuji podívat se na www.redstone.cz kde najdete potřebné informace. Je to německá firma, která se touto technologií zabývá a minulý rok vstoupila na český trh. Celkem zajímavé.

LK Lukas Krinwald @lukas.krinwald před 15 roky

Dobrý den,žádam vas o radu bydlím v patrovém domě ze škvarovek síla zdi pouze 30 cm což je dost málo.Raději bych se přikláněl k vnítřnímu zateplení,myslel jsem si tak pětku mineralni vaty a na to palubky cca síla 12mm.Děkuji předem za váše názory a rady.

VS Vladimír Smrčka @vladimir.smrcka před 15 roky

LK Lukas Krinwald @lukas.krinwaldAsi o pět příspěvků zpět je odpověď
Vladimír S.

KP Krehlik Petr @krehlik.petr před 15 roky

Dobrý den,prosím o pomoc.Mám rohový panelákový byt a v posledním patře.V bytě mam docela zimu a tak jsem přemíšlel,že si ho zateplím ze vnitř,aspon rohové zdi.Mám docela strach,aby mi tam nevznikla plíseň,při větším množství sušení prádla na topení se i ukázala.Panelák není zateplen a asi zatím asi nebude.Tak jak mám postupovat?Moc děkuji za radu.

JŠ Jaroslav Škeřík @jaroslav.skerik843 před 15 roky

KP Krehlik Petr @krehlik.petrZ plísně po vnitřním zateplení bych strach neměl. Na nezateplené u tudíž chladné betonové zdi se ochotně sráží vlhkost, protože stěna je výrazně chladnější než vzduch v místnosti. Pokud bude vnitřní izolace správně provedena (nalepena) tak, aby mezi izolací a stěnou nevznikla mezera, kam by se mohl dostat vzduch obsahující vlhkost, nebude tam voda kondenzovat. Vnitřní zateplený povrch nebude tak chladný a tudíž ani zde nebu docházet ke kondenzaci par. Je důležité, aby nevznikaly tepelné mosty, např. U oken u stropu nebo podlahy

MK Milan Korbel @milan.korbel738 před 16 roky

Sorry někde mi tam skočila věta, která tam neměla být.asi nějaké pravotlačítkové kopírování textu, který jsem já nepsal asi kolegyně :o)))) Tak že Fany souhlasím s tebou a díky za potvrzení mé zkušenosti a některých mých měření.

Platí až to o pár řádků níže, což lze pak pochopit.

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 15 roky

MK Milan Korbel @milan.korbel7381. Že umístěním čehokoliv co může sloužit jako akumulace do místnosti nezvyšují celoroční nároky na vytápění bytu, pokud vnitřní nebo vnější izolace zůstane stejná.
2. Že i cihlová zeď dýchá tak minimálně, že je nesmyslné s tím počítat a na to spoléhat.
3. Že u děr v polystyrenu (který izoluje svými kuličkami vzduchu) nezáleží na velikosti, vždy to je větší nebo menší tepelný most. Děrování polystyrenu je podobně smysluplné, jako nejmodernější těsné okno (aby neutíkalo teplo) s neregulovatelnou větrací škvírou (aby se v bytě netvořila plíseň)...
4. Že pokud před odjezdem na zimní dovolenou dám topení na sporo, tak ušetřím, protože chladný dům vyzáří méně tepla než vytopený (prý dotopením před návratem o celou úsporu přijdu).
Přikládám to způsobu výuky fyziky na školách, ale možná jsem nespravedlivý...

MK Milan Korbel @milan.korbel738 před 16 roky

No to je přesné,sice už jsem se nechtěl do tohoto zapojovat, protože jsem už Vím,že jsme se o tom bavili osobně, no nic já Tě přesvědčovat nebudu, mám svůj úsudek o všech,...
še řekl.

Kdyby však každý četl Vše od začátku a né mezi řádky pane Škeříku, dočetl by jste se, že jsem jen poukazoval na prokázané výhody. U zateplení zevnitř jsem hned poukázal na výhody použití PT a TSC. Každý člověk je jiný a každý má v různých prostředí různé pocity. Nevím jestli to víte ale rozdíl teploty vzduchu v místnosti a stěny u domu zatepleného zevnitř je pouze 0,5°C. U domu zateplného jinak (z venku) je rozdíl až 7°C) to jsem osobně naměřil certifikovaným teploměrem. V rozích bytu a za nábytkem jsem naměřil i rozdíl větší. Tomu říkám tepelná pohoda prostoru.
Trochu jste asi nepochopil co jsem říkal o tradičních způsobech zateplování. To jsem nemluvil o ČR ale o zemích jako je Norsko, Finsko, Švýcarsko, Francie a v posl. době kvůli energ. i Rakousko.

Zateplení URČIŤE přinese nějakou tu finanční úsporu ať se to udělá zvenčí či zevnitř o tom není pochyb. Z venčí je to pro stavební firmy i obyvatele výhodnější- a PROČ. Víte o kolik méně lidí by od zateplení bytu upustila, pokud by musela při instalaci bytu dům dočasně opustit. Dále nepořádek atp. Prostě snížení komfortního užívání bytu.
Z venčí je to pohodlnější. Firmám zateplujícím obývané byty zevnitř by ubylo MNOHO zakázek a to mi potvrdil kamarád, který má největší VO polystyrenem na královéhradecku.

Jinak pokud to nevíte z důvodu zjištění kondenzací za polystyrenem se od tohoto trochu upouští. Chytré hlavy však už vymysleli polystyrén perforovaný, kterým může jisté % vlhkosti odejít.

Jinak v jednom vašem příspěvku jste měl pár ověřených tvrzení, se kterým nelze než souhlasit, ale někde v předu jsem psal to samé. Prostě chce číst vše. Tato diskuze začala někdy před rokem či více.

TERMOSKA A PERPETU. Toto polopatické vysvětlení bylo přirovnání a názorné nastínění pro lidi, kterým už nevím jak něco podat. Opět jsemale čerpal z provedeného pokusu-ten jsem nedělal já ale ten student. Není proto správné dle Vašeho názoru použít 3malé hrnky zateplené zevnitř.zateplovaná plocha je totiž min. shodná né li o sílu stěny menší.

To je vše a uspořte si každý svou draze získanou energii dle vlastních zkušeností a úvah.

Jinak vnitřní příčky domu zatepleného zevnitř, nejsou s obvod. spojeny a jsou od pláště odizolovány. Podívejte na některé stránky výrobců těchto systémů. Dnešní příčky totiž nemusí být vždy s obvodem svázány.

JŠ Jaroslav Škeřík @jaroslav.skerik843 před 16 roky

MK Milan Korbel @milan.korbel738Kritizujete, že nečtu články celé, ale sám to děláte asi rovněž. Už jsem myslel, že do této diskuse nebudu vstupovat, ale jen pár upřesnění.
1.
K větě o tradičním způsobu provádění izolace - beru vaše vysvětlení, že jste měl na mysli hlavně cizinu jsem nepochopil. Osobně se domnívám, že v uvedených zemích se staví mnohem více montované dřevostavby než u nás, ale nejsem na to odborník a tudíž nevím, co ve světě je považováno za tradiční a co ne.
2.
K tomu polystyrenu - probůh už jsem několikrát napsal, že jsem zateploval lisovanou vatou a že polystyren nepovažuji za vhodný materiál pro zateplení zděných konstrukcí zvenku ani zevnitř. Než mě tu někdo napadne, zdůrazňuji to slovo zděných, resp. prodyšných. U paneláků je to asi jedno, protože beton je zřejmě ještě méně prodyšný než polystyren.
3.
Stavební firmy bych do toho vůbec nepletl. Firmě je zpravidla jedno, jestli bude zateplovat polystyrenem nebo vatou a zřejmě jim bude také jedno, zda zevnitř nebo zvenčí. Schopné firmy se přizpůsobí poptávce. Je to tedy v rukou investorů a projektantů. Pochopitelně projektanti asi dokáží ovlivnit myšlení investorů, kteří jsou většinou laici. Že by se však projektant RD nechal ovlivnit dodavateli polystyrenu nebo stavby, to mi přijde úsměvné. Většinou se dodavatel hledá, až když existuje projekt.
4.
Jinak se omlouvám, protože už si přesně nepamatuju kdo konkrétně kterou větu napsal a číst všechno znovu se mi nechce. Já nekoukám na jména, ale tuhle diskusi beru jako spor vnitřní zateplení x vnější zateplení. Přitom já se považuji spíš za zastánce vnějšího zateplení z důvodu které jsem popsal dříve. Výhody vnitřního zateplení vidím zejména tam, kde to zvenku nejde. Pokud někomu nevadí nižší tepelná setrvačnost nebo si ji umí vykompenzovat jinak, a pokud používá řízené větrání, pak proč ne. Já tento systém rozhodně nezatracuji, jak to činí někteří z "druhého tábora".
Pro mě stojí otázka jinak - prodyšný systém nebo neprodyšný. Prodyšný je fakticky spojen jenom se zděnou konstrukcí s vnějším rovněž prodyšným zateplením.
Co se týká materiálů, polystyren nepovažuji za vhodný kvůli jeho nižší prodyšnosti. Jeho děrovaná verze mi přijde velmi předražená.
Zůstáva tedy otázka té prodyšnosti - a tady si neumím odpovědět. Neprodyšný systém samozřejmě vyžaduje řízenou ventilaci s možnou rekuperací, což asi nikdy není na škodu, ovšem zase za nějaké náklady.
5.
Co se týká vnitřních nosných příček - souhlasím s tím, že se to dá ukotvit bodově.

JŠ Jaroslav Škeřík @jaroslav.skerik843 před 16 roky

Docela by mne zajímalo co považujete za "tradiční způsob zateplování". Zateplování zevnitř u nás rozhodně žádnou velkou tradici nemá. Poněkud si sám odporujete, když píšete, že většina firem běžně zatepluje zvenčí a dříve se příliš nezateplovalo. Ty poznámky o perpetum mobile mi přijdou taky dost nekorektní až hloupé. Nikdo nikde nepsal, že vnější zateplení je nějaké perpetum mobile. Při shodné úrovni zateplení (tepelné ztrátě) je v obou případech energie vynaložená na udržení tepla shodná. ROzdíl spočívá jen v počáteční potřebě nahřátí akumulátoru (třeba zdiva), které však bude využito a z větší části vyzářením dovnitř, tedy do prostoru bez izolace. Teplo dodané akumulátoru (např zdivu) zatepleného zvenku se tedy vyzáří dovnitř, protože ven nemůže. Pochopitelně 100% izolace není reálná, ale to není ani u vnitřního zateplení. Samozřejmě určité rozdíly budou vždy. Napříklat teplo vyzařované zdí má už jinou vlnovou délku (sálání) než teplo z radiátoru nebo přímotopu a je mnohem příjemnější. V případě použití podlahového topení se rozdíly srovnávají, protože podlaha bude plnit akumulační funkci. V tom máte zajisté pravdu. Je však zajímavé, že v tomto případě to odpůrci vnějšího zateplení považují za výhodu. Pro mne je vyšší akumulace výhodou vždy. Bydlení v montovaných domech s malou akumulací mi není příjemné. Možná někomu jinému ano, ta si musí každý vyzkoušet sám. Jeden můj známý, co si postavil moderní montovaný dům to vyřešil stavbou středové příčky z masivních (neděrovaných cihel) a navazujících těžkých krbových kamen s množstvím speciálních šamotových cihel, které dokážáí dlouho akumulovat získané teplo a pomalu ho vyzařovat. Příčka z masivních cihel obsahuje stěnové topení a zároveň spolu s krbem plní funkci setrvačníku, což skutečně dobře funguje i v létě. Je tedy zajímavé, že někdo v montovaném domě vymýšlí tepelné akumulátory (setrvačníky) pro pohodovější bydlení, zatímco někdo jiný zatepluje zevnitř, aby se jich zbavil. Když takový způsob zateplení je technicky náročnější a dražší (stropy a příčky musím izolovat 2x), pak mi to nedává smysl. No a jestli se někdo děsí kondenzace par na styku zateplení a zdi u vnějšího zateplení, tak mohu výs ujistit, že pokud je to technologicky zvládnuto blbě tak u vnitřního zateplení jsou tato rizika přinejmenším stejná. Buď použijete parozábrany, ale pak musíte větrat řízeným způsobem nebo použijete prodyšný tepelně izolační materiál, pak vám ale vlhkost bude do zdiva prostupovat také a kondenzace je mnohem více reálná, jelikož to zdivo bude chladné. U vnějšího zateplení, kdy zdivo je teplé se toho tolik obávat nemusím. Mohu ovšem použít prodyšný materiál a dále např. v koupelně (i jinde) mohu pod sádrokarton použít parozábranu stejně tak, jako u vnitřního zateplení. Prostě pro oba systémy exiastují technologicky možná a vhodná řešení. Argumentace v tomto ohledu tudíž pozbývá smysl stejně tak, jako orgumentace s termoskami a perpety mobile. :-)

MK Milan Korbel @milan.korbel738 před 16 roky

Je vidět, že pan Pokorný také čerpá informace z odborných zdrojů. Pouze tak budou mít takovéto diskuse potřebnou úroveň a poslouží opravdovému účelu pro které vznikly a pomohou budoucím stavitelům v rozhodování. Jak jsem psal, přísné zákony a omezení v energetické náročnosti budov dotlačí brzo EU i do ČR, pokud sledujetew média, už se snaží prosadit návrh zákona platícího zatím pro novostavby označovat je znakem en. náročnosti. Vsaďte se, že to projde !!!

RYCHLE!! STRUČNĚ!! PŘEHLEDNĚ !!!

MK Milan Korbel @milan.korbel738 před 16 roky

Mé informace jsem čerpal z odborné literatury a pokusu studenta čvut, který jsem našel na internetu.

Každý ať se sám rozhodne odkud zateplovat.

Mějte se krásně a ať Vám je levné teplo !!!!!!

JŠ Jaroslav Škeřík @jaroslav.skerik843 před 16 roky

K níže uvedenému argumentu o termosce a hrnci.
Do školy jsem chodil a zákon o zachování energie znám, ostatně jako většina diskutujících.
Princip termosky taky. Není teda nutno vysvětlovat někomu, že tekutina v keramickém hrnci se ochladí tím, že keramický obal odebere teplo hrnci. Když ale obsah vylijeme a znovu hrnec naplníme teplou tekutinou, znovu nevychladne. Když odstraníme uzávěr (větrání) náplň termosky vychladne rychleji, je zde totiž akumulováno méně energie. Příklad není moc dobrý, protože tekutina má výrazně vyšší tepelnou kapacitu než vzduch, ale budiž pro názornost asi stačí. Vtip ale spočívá v něčem úplně jiném. Topná sezona začíná a končí jednou, případně několikrát. Takže to zdivo, já musím natopit jenom jednou, pak už jenom vyrovnávám tepelné ztráty. Když budou tepelné ztráty termosky a zatepleného keramického hrnce, resp. bytu s vnitřním a vnějším zateplením shodné, bude spotřeba energie na vytápění rovněž shodná. Rozdíl je pouze v té setrvačnosti, která je v případě vnějšího zateplení výhodou, pokud nemám systém nepřetržitého vytápění a pak rovněž v létě, kdy v noci v chladnějším období mohu větrat a přes den nikoliv. Pak mám v domě příjemný chládek i přes den, jako např. u nás na chalupě.
Podle mne má vnitřní zateplení smysl jen tehdy, když vnější nelze provést, např. nelze měnit fasádu nebo si chci zateplit jenom jeden svůj byt v bytovém domě, protože ostatní o to nemají zájem.
Jinak není důvod, proč bych se měl vzdát akumulační schopností zdí a stropů, kterou mám fakticky zadarmo, protože je součást stavby. Jestliže se jedná o novostavbu, není co řešit.
Pokud tedy někdo preferuje vnitřní zateplení a má k tomu nějaké důvody, je to jeho věc. Hloupé je to pouze tehdy, když si vymýšlí nesmyslné argumenty, aby si to nějak zdůvodnil. Vlhnutí zdiva při vnějším zateplení patří mezi ty hloupé argumenty (důvody), neboť tento jev vznikne jen při špatném technickém řešení.

FF fany fany @fany.fany725 před 16 roky

JŠ Jaroslav Škeřík @jaroslav.skerik843Pane Škeříku, už jste byl v domku s vnitřním zateplením? A nejlépe zda jste v takovém domku třeba krátce žil. Nejlépe chvilku v zimě a v létě.
Takový domek mám, a co píšete se v něm nekoná. Kdybych Vám při návštěvě neřekl, jaký typ izolace jsem použil, tak byste nic nepoznal. V jiné diskuzi jsem udával i údaje z měření, které mnohé diskutéry dost překvapily.
Víte, teoretizovat se dá o ledačems, ale pak je stejně rozhodující praxe. A ta bývá dost často odlišná, až překvapující.
Neberte to, jako že Vás chci poučovat. Jsou to "jen" mé praktické poznatky, které v mnohém překvapily i mě samotného.

MK Milan Korbel @milan.korbel před 16 roky

Každý z nás se pousměje a já také, když čtu odpověď na něco co si někdo ani pořádně CELÉ nepřečetl.

Fany fany, DÍKY za zaslání vlastních pozitivních zkušeností s VNITŘNÍM zateplením.
Logická a pravdivá teorie přecházející v praxi je i o tom, že VŠE v bytě akumuluje teplo jak říkáš. Teď pro ty co se smějí.
Toto akumulované teplo se ale musí v několika procentech do bytu navíc dodat, ale v podstatně menším měřítku je vráceno do prostoru !!!!
Pokud se normálně uvažující člověk zamyslí nad principem termosky je mu vše jasné. Vyzkoušejte nalít vodu, která má 30°C do termosky a změřte teplotu za 5hod.
Udělejte to samé s keramickým hrncem o stejném objemu , který obalíte zvenčí polystyrénem a za 5hod změřte teplotu. Pak Vám bude vše o Vašáí ("akumulaci") jasné. Energii, kterou totiž chcete akumulovat musíte do prostoru nejdříve dodat. O TO VÍC.

Dále jsem také psal, že u zateplení zevnitř je VELMI výhodné mít podlahové topení. Jistě, že trochu kvůli jisté setrvačnosti ,ale především a hlavně proto, že do P.T stačí dodat vodu o teplotě 10-20°C, což utáhnou i teplovodní sluneční kolektory, právě proto, že nemusíte dodávat více energie na akumulaci do zdí atp. Super úspora je také použití rekuperace tepla, což je již dražší investice ALE ..... čísla vypovídají že se u NED velmi vyplatí.

ENERGIE kterou chcete akumulovat, je prostě energií NAVÍC DODANOU. Pokud však myslíte že máte pravdu VY a že u Vás to funguje jinak, asi jste přišli na princip téměř perpeta mobile a energetické společnosti budou jedna po druhé krachovat.

Podle mne je v dnešní době NUTNÉ dodávat do bytu co nejméně energie, což je běžné v zahraničí, kde na to existují i přísné normy, které dorazí jednou i k nám. Podle toho je nutné postupovat při použití a výběru stavebních systémů.

PS: Nedávno jsem viděl zeď domu, ze kterého se po 10letech odstranil polystyrén. To co jsem viděl,mi bohatě stačilo k tomu , abych věděl jak zateplovat NEBUDU.

Klidně se smějte logickým a ověřeným principům tradičního zateplování za účelem nízkých nákladů na vytápění.
Jak už jsem psal, zateplování z venčí je především fenoménem stavebních firem v ČR a nikde ve světě se v takto velkém měřítku nezatepluje a už vůbec né novostavby. !!!!

Chalupa a byt je něco jiného ve starých chalupách a domech za totality se dříve VŽDY přetápělo. Dům s tepelnou ztrátou 25Kw zásoboval teplem kotel 40Kw to bylo běžné- energie byla levnější. Pocit tepla tam byl ale jen proto, že bylo přetopeno a to teplo se jistě někam nahrnulo. Podle mne je to ale v dnešní době plýtvání.

Mějte se hezky KORBI

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 16 roky

MK Milan Korbel @milan.korbelMyslím, že porovnání hrnce a termosky není přesné. Přesné by bylo porovnání jednoho hrnce obaleného z venku a tří malých hrnečků s třetinovým obsahem obalených zevnitř. I tak by to bylo jen přirovnání.
Při porovnání zateplení je třeba brát v úvahu následující skutečnosti:
1.Je snadnější obalit jeden velký prostor (dům) než několik místností, je to znát i na spotřebě materiálu. Snadněji se izoluje celá podlaha, potom nevznikají tepelné mosty jednotlivými vnitřními příčkami a nemusí se řešit mostíky každou el.zásuvkou, kohoutkem, veřejemi dveří...
2. Ano, teplo které je uvnitř, je třeba dodat. Dodáme ho vytápěním, nebo akumulací slunečního svitu, venkovního tepla (které v létě v noci vyvětráme). Příznivci akumulace neakumulují aby se teplo dodalo dovnitř do prostoru, ale aby se zmírnilo kolísání teplot uvnitř a tím se teplo lépe využilo (např pečení, žehlení atd.). Nejde tedy o perpetum mobile.
3.Nejde říci "zateplím si" a neuvažovat dále. Potom se může člověk zhrozit, když se po 10-ti letech odstraní polystyrén. To platí u obojích typů zateplení. Je třeba nejen promyslet, kam "nasměruji" vodu kterou vydýchám, ale i dohlédnout, aby byla práce kvalitně provedena. Ve výše uvedeném příkladě jedno chybělo. Minimálně nesmí být rosný bod ve zdi nebo na zdi...
Ideální je klimatizace s rekuperací, pak problémy s vlhkostí nejsou.
4. Nejsem kvalifikovaný. Ale soudím, že kdyby bylo výhodnější zateplování zevnitř, tak by se touto cestou vydaly pasivní domy. Ač bylo zkušebních pasivních domů postaveno spousta a zabývají se tím chytré hlavy, nyní se staví standardně všechny zateplené zvenku. A to i "lehké stavby", kde jako akumulace slouží maximálně podlaha (někde i tu je dřevěná), někde i vnitřní příčky.
Takže vnější izolace není umanutost zastánců akumulace, jde o nezávislé řešení jiného problému!
5. Je dobré vždy popřemýšlet, zda při problémech s aplikací nějaké myšlenky je špatné řešení (myšlenka) nebo je jen zfušovaná realizace. Přijít, obalit panelák x cm polystyrénu a dát lépe těsnící platová okna dovede každý blbec. A jen blbec takové řešení platí, zvl. když není izolace dotáhnuta 50cm pod zem a nejsou izolací překryty rámy oken. Ale dokud to budou blbci platit, tak to budou fušeři dělat.
Podle mě je realizace vnitřního zateplení obtížnější, méně výhodná po všech stránkách. Ale pokud bude promyšlena v souvislostech a provedena pečlivě, bude v ní obyvatel spokojenější než ve mnou uvedeném paneláku.

JŠ Jaroslav Škeřík @jaroslav.skerik843 před 16 roky

JAk čtu ty příspěvky - ať více či méně odborné, musím se občas pousmát. Každý má pro svá tvrzení důkazy. Nejlepším důkazem je vyzkoušet si to. Bydlím v bytě zatepleném zevnitř. Z tohoto důvodu jsem při stavění chalupy v Krkonoších zateplil zvenku a to takto: 30 cm Porotherm + 10 cm lisovaná izolační vata + perlinka a fasádní stěrka, resp. prkenný obklad ve štítech.

Výrazně příjemnější bydlení (pro mne) je pochopitelně na té chalupě zateplené zvenku. Akumulace tepla - setrvačnost je velice příjemná, jak v zimě, tak v létě. V létě v noci větráme a přes den se udrží příjemný chládek i přes den. V zimě mi stačí topit radiátory na 40 stupňů a i když se v noci netopí, teplota klesne jen nepatrně. Příjemné je, že když na tádenn odjedeme, tak i v zimě za ten týden teplota neklesne pod 15 stuňů (většinou tak 17). Naakumulované teplo se udrží. To v bytě je zima už za víkend, takže vypínat topení nelze, musíme přepnout na temperování.

FM Franta Marek @franta.marek před 16 roky

JŠ Jaroslav Škeřík @jaroslav.skerik843V jednom Vám dávám za pravdu a to že nejlepším důkazem je vlastní zkušenost.
Od roku 1982 jsem bydlel v bytě (zděná 4 bytovka) s vnitřním zateplením a byl jsem velice spokojen. A právě proto jsem pro svoji stavbu zvolil opět vnitřní zateplení, ale v parametrech NED (možná PD). Bydlím postupně už třetím rokem a nikdy bych to jinak neřešil. O akumulaci si přečtěte další diskuze, je to jen strašák pro ty, kteří se nechají nachytat. Přesto, že mám vnitřní zateplení, tak mám akumulační hmoty dostatek (akumulaci netvoří jen stavební materiál, ale vše, co je uvnitř objektu) a žádné velké poklesy a nárůsty teplot se nekonají.

MK Milan Korbel @milan.korbel před 17 roky

V pořádku,

Vážený pane Plevo, nevím jestli Vás moje odpověď uspokojí.
Stěrka, která se používá ke stěrkování fasádního polystyrenu je plně prodyšná, rozhodně více než polystyren.
Na první pohled to ale z venkovního pohledu není vidět.
O problému hromadění vlhkosti a určitého %látek, které vznikají při dýchání a běžném užívání bytu jsem četl nedávno.
Je to důsledek neověřené "převratné technologie" zateplování domu z venku, který se používá snad opravdu jen v ČR. Teprve teď se tím někdo začal zabývat a zkoumat vliv na stavební materiál.

Každá stavba nebo její část musí být konstruována tak aby bylo zajištěno samostatné odvětrávání (dýchání) všech konstrukčních stavebních prvků. Je odvětráván sklep, mezistřešní prostory atp. Vlhkost zdivu nesvědčí.

Znám příklad kdy stav,. firma zateplila dům z vnější strany a pak provedla vnitřní omítky. Majitel již téměř rok používá vysoušeče a s celou stavbou má problémy. Rapidně mu tento nesmyslný krok snížil komfort bydlení a užívání domu.

Polystyren se začal perforovat jistě v souvislosti s nějakým zjištěním. Neřeknu Vám však odpovědně zda je tlak vnitřní vlhkosti a proudění vně zatepleného domu takový, že vlhkost samovolně perforací odchází.

Jinak tepelný most, je způsoben přenosem tepla pevným konstrukčním prvkem domu u špatně provedené konstrukce a izolací domu. Já takový mám doma v bytě dokonalý tepelný most (parapet okna) v zimně z něj sálá nepředstavitelný chlad. Prostě špatná práce stavitelů.

Jinak Vám také přeji krásné budoucí bydlení a šťastnou volbu nejen konstrukčních a stavebních materiálů , ale především stavební firmy. Většina z nich totiž dokáže svou neodbornou prací rapidně změnit vlastnosti i sebedokonalejích materiálů vykazujících při odborném provedení udávané hodnoty.

VLHKOST A příklad s nadsákou. Berte to prosím s rezervou.

Představte si foliovník na zeleninu. Je v něm vysoká relativní vlhkost a teplota. Kdykoli ho otevřete, vlhkost vlně vlivem rozpínání tepla unikne kudy se dá a k výměně vzduchu dojde celkem rychle.
Když by jste ale uvnitř foliovníku postavil stěnu z cihel a nahodil ji, došlo by k tomu, že by stěna absorbovala vlhkost. Při krátkodobém otevření by však stěna nevyschla a VŠECHNA vlhkost by z těchto prostor neodešla. Veškeré škodlivé látky vznikající spotřebou kyslíku dýcháním i u rostlin by vnikala do zdí. Zeď by trpěla stálou vlhkostí.

Na vlastní oči jsem viděl zdi v květinovém skleníku. Vlhkost, množství plísní a předevší snížení pevnosti zdící malty spojujícím cihly - prostě následky.

Přesně k tomuto dochází i když v menším měřítku u zdi klasického zděného domu zatepleného z vnější starny.

Nikdo mi ale věřit nemusí. Podle mne a toho co vím je to tak. Následky se ale projeví úměrně využívání bytu a používaného vytápění a zjistí se třeba za 30let. Tohle já riskovat nechci.

Milan Korbel

MK Milan Korbel @milan.korbel před 17 roky

Vážený pane Pleva, jsem člověk, který komunikuje na určité odborné úrovni a proto Vám napíši jen málo.

1)Nevím kde jste vzal info, že srovnávám NED s nezatepl. domem. Asi jste pozorně nečetl mé příspěvky.
Všude navíc píši, ať se každý rozhodne sám co, jak a čím zateplit. To Vám asi uniklo.

2)Ptáte se kde čerpám informace ???
Čerpám je z účasti na výstavách stavebních materiálů, fyzikálních výpočtů vlastností souč. používaných stavebních materiálů i ve stojících stavbách či NED, kterých jsem několik navštívil. A v neposlední řadě od kamaráda který vlastní jednu z největších firem v ČR obchodujících polystyrenem. Mé informace jsou správné.

3) Pokud tvrdíte, že se při použití perforovaného polystyrenu, který se začíná přednostně využívat při zateplování odbornou firmou, násobí tepelné mosty TO JE NESMYSL. Zajímalo by naopak mne, kde berete Vy své informace. Tepelný most, je totiž předávání tepla vedením a né prouděním, jak jste asi myslel. Prostup vzduchu perforací je navíc přesně kalkulován a perforace je stěrkováním uzavřena prodyšnou stěrkou. Přečtěte si prosím nějakou odbornou publikaci na toto téma.

4) O rekuperaci toho zase tolik nevím ( nebudu se tímto proto zabývat)ale návratnost tepelného čerpadla je opravdu pomíjivá. Vím o dvou uživatelích této technologie v KRNAP. Jejich zkušenosti mi dávají za pravdu.
Ptáte se co že se má na čerpadle rozbít ???
Viděl jste někdy technický řez tepelným čerpadlem?? Věřte mi, že je to složité i když technologicky zvládnutý stroj, který má do perpeta mobile značně ale opravdu značně daleko.

Tímto končím a dále budu reagovat pouze na podložené argumenty jedinců, kteří komunikují formou dialogu a zájmu dozvědět se více.

Každý má právo řešit úsporu svých financí dle svého názoru. A jak již píši poněkolikáté volba způzobu zůstane vždy jen na Vás.

Trochu mi jen vadila komerčnost a nesmyslné zaujetí proti určitému způsobu provedení.

S pozdravem a přáním krásného dne M. Korbel

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 17 roky

MK Milan Korbel @milan.korbelVážený pane,
jsou věci kterým nerozumím. Proto jsem Vám ve svých příspěvcích položil několik otázek. Pokud byste mi někdy odpověděl, budu rád, protože nebyly řečnické.

Z posledních dvou Vašich dopisů cituji dvě místa. Jedno mluví pro dýchání. Druhé mluví o provedení, kde se tyto dýchací otvory ucpou stěrkou. Proč se tedy otvory dělají, když se nakonec zamáznou?.
"Podle odborníků se u staveb zatepl. z venku hromadí vlhkost uvnitř zdiva, což způsobuje lepší vedení viz. tepelné mosty.
Podle mne je to logický názor.
TOTO JE PROKÁZANÉ. Proto se začíná fasádní polystyren perforovat 5mm otvory pro odvod kondenzačních vodních par. "

"Tepelný most, je totiž předávání tepla vedením a né prouděním, jak jste asi myslel. Prostup vzduchu perforací je navíc přesně kalkulován a perforace je stěrkováním uzavřena prodyšnou stěrkou."

Jinak své příspěvky zatím přerušuji. Příčinou není Vaše osoba, ale skutečnost, že jsou moje příspěvky dlouhé a měl by tu být prostor i pro ostatní. Přeji vám, ať Vám plány vyjdou a hezky se Vám bydlí. S pozdravem P.P.

MK Milan Korbel @milan.korbel před 17 roky

Děkuji za další trochu rozumnou reakci bez averze, kterou jsem vnímal u pánů výše psaných odpovědí.

PÍŠI Vlastně O TOM SAMÉM co tvrdíte Vy ,jen v trochu laickém podání a o to mi šlo. Aby to pochopil každý !!!

S cenou dřeva a potažmo i energií máte také pravdu, ale.
Při výstavbě domu však nelze spekulovat o tom co bude za X let.
Za X let si možná koupíme vodíkovou nádrž nebo jaderný prut na doživotní použití a kácení dřeva se zakáže to nikdo neví.

AKUMULACE: Já osobně jsem však v některých případech a při použití zdůrazňuji některých druhů energií proti slovu "akumulace" velmi zaujatý.

Několik let jsem používal akumulační kamna a platil cca 40 000,-Kč za údajnou "pohodlnost" Prostě hrůza.
Tak jsem si řekl DOST !!!
MONOPOL VČE chce letos kompenzovat své ztráty z letošní zimy cca 20% navýšením cen jejich "duhové energie"
Dalších 20% by bylo pro mne +8 000Kč. Já však tento monopol již takto podporovat NECHCI a jejich předražených služeb budu využívat jen v nutné míře.

VNITŘNÍ IZOLACE: Kterou vidím jako výhodnou, nepůsobí jen úspory rod. rozpočtu, cenu stavby, energií ,ale zásadně snižuje rizika globálního oteplování.
Z tohoto důvodu je velmi používána v zahraničí, kde jsou lidé k tomuto o poznání odpovědnější.

Jinak každá energie je dříve či méně jakkoli spotřebována nebo se někam uvolní. Při každé spotřebě energie vzniká teplo !! Dům může být izolován jak chce ona stejně unikne !!
Do NED dodáte ale energie méně a tudíž jí logicky méně unikne.
Jak jsem psal zateplit si dům může každý jak chce a každé zateplení má své pro a proti.
REZOLUTŇE ale odmítám tvrzení lobistů propagujících POUZE vnější izolace a napadající izolace vnitřní.

Toto se musí řešit případ od případu.

Já osobně se ale v souč. chystám stavět domek. Po zvážení všech aspektů jsem v závislosti na použitém materiálu došel závěru, že použiji zateplení vnitřní.
Nejsem rozhodně průkopníkem a dobrodruhem, jak mi přátelé říkají ,ale podřidím se raději moderním trendům stavitelství.

Dům musí podle mne dýchat z venku, což mu umožní pouze přístup vzduchu z venčí. Cihla či zdivo si vezme z okolí to co potřebuje a střídání teplotních rozdílů není tak rychlé a markantní aby stavba nemohla přiměřeně reagovat.

Podle odborníků se u staveb zatepl. z venku hromadí vlhkost uvnitř zdiva, což způsobuje lepší vedení viz. tepelné mosty.
Podle mne je to logický názor.
TOTO JE PROKÁZANÉ. Proto se začíná fasádní polystyren perforovat 5mm otvory pro odvod kondenzačních vodních par.

Když však opět zprůměruji výhody a nevýhody různých systémů zateplení, neobávám se ani trochu, malé akumulace tepla, protože mi teplo unikne pomaleji a už vůbec né jakékoliv vlhkosti. Naopak vlhkostní pohoda je v domě s prvky sádrokartonu podstatně kvalitnější. Dům dýchá a výměnu zajišťuje běžné užívání bytu, vytápění, průchody atp. V současnosti neexistuje cenově dostupná kategorie bytu, která by garantovala takovou izolaci, která by přirozené cirkulaci vzduchu v domě zamezila a kde by byo nutno použít nucené výměny rekuperací. Jinak rekuperace je výborná technologie, cena pořízení a provozu ,je však běh na dlouhou trať jako u tepelného čerpadla. U něj je návratnost cca 20let, cena Kwh je velmi nízká. NIKDO však ale jednoznačně neuvádí životnost
komponentů, jako je kompresor, výměník atp. 20let rozhodně nevydrží.Než se Vám investované náklady vrátí, investujete opět do servisu agregátů a to ani nepočítám, kolik energie spotřebuje samo tohle zařízení.
EKOLOGIE: BURSÍK JE ÚPLNĚ MIMO.
Směji se, víte kolik energie je spotřebováno při výrobě komponentů tepelného čerpadla !!!! Nebo zařízení na spalování plynu či vodíku. Ano, možná to způsobuje dojem ekologické spotřeby. Pravda je ale někde ve středu.

S pozdravem a díky za názor M. Korbel

Rád uvítám další rozumný dialog a zkušenosti ohledně tohoto problému.

FM Franta Marek @franta.marek před 17 roky

MK Milan Korbel @milan.korbelVe většině s vámi souhlasím, pane Korbele. Jen si opravte názor, že jste průkopníkem a dobrodruhem. Lépe to tvrzení opravte vašim přátelům.
Domků s vnitřním zateplením je dnes již mnohem více, než vznikl článek Miloše Pokorného. A i technologií vnitřního zateplení je více. Ovšem propagace je mizivá, zájem konzervativních odborníků (projektantů, stavařů a prodejců stavebních materiálů) je zatím také malý.

Spíše než se hádat o tom, kdo je lepší, je třeba diskutovat o tom, jaké kdo má zkušenosti, co si pochvaluje a naopak co by udělal jinak. Osobně v NED domku s vnitřním zateplením začínám pobývat. Sice zatím jen o víkendech, ale v létě plánuji delší pobyt. Menší zkušenosti mám už i z letošní "slabé" zimy.

Přeji vám dobrou volbu.

MK Milan Korbel @milan.korbel před 17 roky

LOGICKY VZATO NÁZOR:

Neustále zde řešíte problém akumulace tepla, difuze vodních pa atp. Vidíte v tom velký problém ???
Logicky vzato je to asi tak. Pokud někdo chválí akumulační schopnosti stěny, měl by si uvědomit, že energie akumulovaná do stěn je trochu klamný pojem.

1) Energie se za ideálních podmínek možná v určitém poměru k vlastnoste materiálu akumuluje ale jak dlouho ????
2) Energie, která se do zdí akumuluje je jakousi energií na víc.(u dřevostaveb a ze vnitř zateplených staveb "energii na víc" nepotřebujete !!
Někdo energii akumuluje a určitou dobu trpí teplotní nepohodou a někdo energii využívá okamžitě.
3) Do ze vnitř zateplené stavby dodáte za kratší čas, menší množství energie = ÚSPORA času a nákladů na vytápění.
4) Z domu zatepleného zevnitř, energie uniká podstatně pomaleji než z běžnýc klasicky zateplených.
5) Výkon otopné soustavy, může býttudíž nižší a do otopného systému dodává méně teplou vodu.
6) Argumentace větších dilatací je nesmyslná. Stěny z venčí mají možná -15°C uvnitř pak 20°C polystyren teplo odráží dovnitř né do stěny a k rozdílům teplot v takové míře jak zde někdo píše nedochází.
PROČ se asi za otopná tělesa umisťují alufólie. Protože teplo je odráženo do místnosti a zbytečně ho neodebírá stěna.
7) Vysoušení obvodových stěn přístupem vzduchu z venčí je přirozené a dům může dýchat.

POKUD NĚKDO ŘEŠÍ PROBLÉM AKUMULACE A VODNÍCH PAR TAK ČTĚTE !!

Pokud nejste schopni se přiklonit ani k jednomu zde více či méně komerčně zaměřených názorů PŘESVĚDČÍM VÁS HNED.

1) Dům zateplený zevnitř má parametry téměř nízkoenergetického domu (NED)Dodáte do něj méně energie.
Pokud však chcete svou tepelnou pohodu i tak vyřešit AKUMULACÍ tepla do materiálu stačí instalovat teplovodní podlahové vytápění, kombinované s radiátory.
Radiátory mísnost prohřejí rychle ( do 10-15min. normy EU)a teplo se mezi tím naakumuluje do podlahy odkud vzhledem k malému úniku tepla z vnitřně zatepleného domu sálá podstatně déle než ze stěn. Do podlahy pak můžete pouštět vodu o podstatně nižší teploty.
* Dům zateplený zevnitř, dokáží do určitých mínusových teplot vytápět i sluneční kolektory, protože nemusíte "ZBYTEČNĚ OHŘÍVAT STĚNY" a zde je další úspora.

2)VLHKOST A PÁRY.

Domky zateplené zevnitř, mají často sádrokartonové stěny. Tento materiál je schopný sám o sobě absorbovat vlhkost a opět ji uvolňovat dle stavu vlhkosti v místnosti a tím udržuje vlhkostní pohodu.
Pokud ani tomu nevěříte a chcete se pojistit nabízím další řešení úspornější než REKUPERACE.

Instalujte si do domku krb. Krb totiž při hoření spotřebovává kyslík obsažený ve vzduchu, který je v místnosti. Při hoření je vzduch s vlhkostí spotřebováván a v místnosti dochází k mírnému podtlaku a nasávání mikroskop. množství čerstvého vzduchu z venkovních prostorů.
Ideální ,téměř bezobslužný větrací systém nemyslíte ??

Část vzduchu uniká i digestoří, při zahoření karmy atp.

Snažil jsem se laicky osvětlit zde uvedené zbytečné dohady a doufám, že zdravě uvažující lidé vyberou správně.

Jsem si jist, že u nových stavebních materiálů je jakýkoliv způsob zateplení určitou úsporou, jsem si ale také jist, že pokud zateplíte zevnitř, ušetříte na ceně energie dodané do místnosti. Díky sádrokartonu získáte vlhkostní pohodu a domek vytopí pár špalíků dřeva.

Chtít AKUMULOVAT teplo do stěn se mi zdá podobné, jako nalít horkou vodu na kávu do silnostěného litinového hrnku a doufat, že mi káva vychladne pomaleji či ,že již vodu na odpolední kávu nebudu díky akumulaci hrnku muset již ohřívat.

Nevím jak vy ale já si kávu dám raději horkou hned , když na ní mám chuť

S pozdravem a přáním správné volby Milan Korbel.

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 17 roky

MK Milan Korbel @milan.korbel1.Masivní dům chci i proto,neboť tlumí zvuk mezi místnostmi i hluk přicházející zvenčí. Pasivní dům, který se vytopí minimem energie, má tepotu stabilní a padá argument dlouhého zahřívání. Chci ho k trvalému bydlení.
2. O kolísání teplot den-noc se zde psalo.
3. Tento pohled platí po návratu z dovolené. Je třeba se dívat na dům TRVALE obydlený, kde má být pohoda i ráno, i večer.
4. Co zdůvodňuje toto tvrzení? Vždy jsem si myslel, že záleží na tloušťce tepelné izolce, kvalitě provedení a tepelných mostech. Zatím si myslím, že pokud by Váš a můj dům měl tyto tři parametry stejné, ztráty tepla stěnami by byly stejné.
5. Zde asi musí rozhodnout pokus. Na internetu jsem našel spustu pasivních staveb, které mají bezkonkurenčně nejnižší spotřebu a žádná z nich nebyla zateplena zevřnit, ačkoliv některé z nich byly pokusné a cílem nebyla levná stavba, ale ověření předpokladů...
6. Toto tvrení platí až od jisté síly vniřní izolace. Pokud uvnitř uvažujete s 20cm, potom máte pravdu. Diskutujete s tvrzením, které reagovalo (ač nevysloveně) na prezentaci vnitřní izolace cca 10 cm.
Alufolii má cenu dávat za topení u staveb, kde jde teplo do mizerně izolované stěny (betonové paneláky z minulého století bez další izolace atd.), aby se snížily náklady na topení. Rozdíl v odvodu tepla stěnou teplou 60°C nebo 20°C je při mrazu podstatný.
7. Vysoušení jaké vlhkosti? Z bytu? Kolik jí propustí polystyrén? A zeď? Nebo dřevostavba s parozábranou? Pokud je to vlhkost vydýchaná, rekuperace použije toto teplo na ohřátí vzduchu, vy ho jen odvedete. Je jedno zda větráním enbo krbem.

POKUD NĚKDO ŘEŠÍ PROBLÉM AKUMULACE A VODNÍCH PAR TAK uvažujte !!
Aby měl dům parametry NED, nezáleží na tom, zda je zateplen uvnitř nebo venku, ale jakou má izolaci.
"...nemusíte ohřívat stěny..." Teplo se ve stěnách neztrácí jako v černé díře, ale jednou dodané a buď tam zůstane, nebo se uvolní. Kolik tepla musíte dodat do domu, záleží pouze na tom, kolik z něho uteče (stěnami, okny,vzduchem při větrání, případnou difůzí vodní páry stěnami), popř. kolik se vám podaří zachránit (rekuperací).

2)VLHKOST A PÁRY.
S krbem je to dobrá myšlenka, je jistě investičně méně náročná než rekuperace, otázka je, zda si i za deset let budete myslet, že je úspornější. Mám na mysli fakt, že při růstu cen energií poroste samozřejmě i cena dřeva (+cena práce za zpracování). Na druhé straně cena "zachráněné" energie rekukperací poroste také, takže dosažená "úspora" bude klesat dvojnásob rychle.

"doufat, že mi káva vychladne pomaleji "
Prosím přečtěte si argumentaci akumulacionistů. Ta nikde (!) nemluví o pomalejším vychládání, vždy jen o zmírnění kolísání teplot den-noc a kolísání teplot během jara a podzimu. Mluvíme každý o něčem jiném.
Máte pravdu v tom, že dlouho vytápět masivní stěnu jen proto, aby pomaleji vychladla, není žádná úspora a ani já bych v takovém počínání neviděl smysl.

ŠÁ Šálek @salek před 20 roky

Zateplení je zcela zbytečné, pokud použijeme vytápění vnitřních prostor technologii IHS blíže na www.ihs-its.cz

MT Miloš Truksa @milos.truksa928 před 20 roky

Vážený pane Pokorný,
nedejte prosím na odmítávé postoje . Již roky se setkávám se s bludnym názorem,že stavba z cihel je to nejlepší co může být. Jedním hlasem však tvrdí projerktanti, že musíme stavbu zateplit. To Vám však žádný z cihlářů nikdy nepotvrdí, protože podle nich by jste při požadavcích na uspory energiií musel stavět z termo bloků o šíři 60 cm. Stavby v zahraničí a né jenom ve Francii se posledních 50 let ve velkém provádějí z betonu - jejich zastoupení je v průměru 85 % ze stavební výroby. Musíme jako národ dospět k názoru, že podružný je konstrukční materiál a nejdůležitější je izolace, tepelný odpor stěn , aktivní řešení vnitřního prostědí stavby , otázky akumulace tepla a způsobů vytápění. Rád by jsem Vas požádal o osobní kontakt.
Děkuji
M. Truksa 777223428

ŠÁ Šálek @salek před 20 roky

MT Miloš Truksa @milos.truksa928Zateplování staveb je docela zbytečné a zevnitř nežádoucí, pokud použijeme vytápění na bázi infračervených tepelných vln, které ohřívají konstrumkce a právě betonové konstrukce jsou k tomuto účelu nejlepší. Jestli jsem vás nepřesvědčil, podívejte se na www.ihs-its.cz
s pozdravem Šálek

PA Pael @pael před 20 roky

Nesmějte se prosím laikovi. Každou stavbu má asi dvě vrstvy: nosnou a izolační. Pokud mají stejně dobrou tepelnou izolaci, potom jsou ztráty tepla stejné a náklady na vytápění stejné.
Problémy má každá stavba ty, které vyplývají z konstrukce: -vnitřní zateplení s dostatečnou pevností (malé děti),izolací vedených sítí (voda, elektřina, telefon), popřípadě s vedením sítí, které chce investor uskutečnit až po výstavbě (počítačová síť) a tepelné mosty popř. pevnost upevnění příček (na polystyren!) v některých místech a požární odolnost.
-vnější zateplení má podobné problémky jinde: tepelné mosty na styku vnější nosné zdi se zemí nebo základy a pod krovy nebo střechou, jen omítnutý polystyrén vyklovou špačci nebo prorazí míč hrajících si dětí.
Rekuperace se používá v obou stavbách, nemá souvislost se způsobem výstavby, ale se snižováním energie na vytápění a je nutná k odvodu nadbytečné vhkosti.
Záleží na tom, jak který konstruktér tato slabá místa technologicky vyřeší dbaje na kapsu investora.
Při čtení je třeba vzít na vědomí, že stránky p. Pokorného diskutují se současnou většinovou výstavbou (chladné stěny, úspora topení) a ne s domem zatepleným stejnou vrstvou polystyrenu, ale zvenku.
Co se týče ekologických betonových skořepin - něco z tohoto nápadu by jistě šlo převzít zastánci vnějšího zateplení, ale problém vedení sítí zůstane.
Já osobně zatím pokládám nutnost vytopit byt a 15 min za zbytečné. Raději bych dal přednost akumulaci chladu v létě. V takovém bytě bude přes den chladněji, v noci se dá větráním teplota snižit a mimo to se budova při zmiňovaných izoalcích neohřeje za týden. A i v létě přicházejí vlny chladu.
Pro mě osobně je poučením, že každý spůsob řešení má svá slabá místa, ta je třeba odhalit, na jejich řešení třeba se ptát a jejich provedení hlídat. U zvenku izolovaných staveb jsou známější, zde se přidává vedení sítí a kvalita příček. Pokud vím něco málo o energetických a nulových domech v zahraničí, jsou všechny zateplovány zvenku. I to je pro mně jistá otázka.
Podtitulek špičkový stavební systém Evropské unie je jistě problematický. Dříve o titul "královský dodavatel" museli dodavatelé velice bojovat, popř dodávali dvoru zdarma... I Unie by si měla svoji pověst hlídat.
Hezký den přeji.

PB Petr Bořek @petr.borek před 21 roky

Protože diskuse na téma pilotního článku se stává čím dál víc razantnější, dovoluji si přispět svými názory na danou tématiku, bez ohledu na dogmatickou správnost svých tvrzení z hlediska teoretických aspektů problematiky stavebních konstrukcí v oblasti tepelných izolací, akumulace tepla a vnitřním mikroklimatu obytných prostor v diskutovaných stavebních systémech. Předesílám, že moje připomínky se týkají zejména diskusních příspěvků ing. Šály (promiňte mi případnou nesprávnost mluvnického tvaru Vašeho jména), kterého si mimochodem velmi vážím jako erudovaného odborníka v oblasti stavebních konstrukcí. Bohužel, jeho diskusní příspěvky vyjadřují podle mého názoru určitou předpojatost ke stavebnímu řešení konstrukce s vnitřním zateplením, což bych rád dokladoval následujícími připomínkami i osobními zkušenostmi:
1) k příspěvku ing. Šály z 27-04-2003 13:35 – Není to tak výhodné….
k bodu a): - v principu souhlasím; ohledně tepelných mostů však poukazuji na svůj příspěvek v jiné části diskuse na tomto portálu; rozhodující je tvar, umístění a tepelná vodivost materiálu nebo části konstrukce tepelný most tvořící aby bylo možno jednoznačně deklarovat jeho nepříznivý vliv na stavební konstrukci jako celku (tj zda se nezanedbatelným vlivem podílí na zhoršení tepelně-izolačních vlastností stavební konstrukce či zda představuje potenciální nebezpečí vzniku kondenzačního centra vlhkosti ve vnitřním prostředí). Definici „jejich objem je sice menší, nicméně jsou obvykle výrazné“ považuji za netechnickou a alibistickou.
k bodu b): - zásadně nesouhlasím; obálka nevytápěné budovy se chová tak, že v průřezu stavební konstrukce neexistuje teplotní gradient, ale konstrukce je v celém průřezu namáhána buď teplotou nízkou (např. výpočtovou) nebo vysokou (v letním období v důsledku oslunění). Dosud prováděné stavby, tj. nezateplené byly vystaveny stejnému působení rozdílných teplot v průběhu roku, navíc s gradientem teploty v průřezu stavební konstrukce zejména v zimě (vnější teplota např. -15°C, vnitřní teplota např. +20°C), tj. podstatně většímu dilatačnímu namáhání v podstatně menším průřezu a nelze říci, že jim takovýto režim výrazně ubral na životnosti (pokud byly pravidelně udržovány). Otázku životnosti klasických stavebních konstrukcí, kterou vnější zateplení ze současné hodnoty např. 50-80 let posune o např. 50 let výše považuji za výhodu mimo realitu. Otázka dilatací stavební konstrukce při vnitřním zateplení se odehrává ve stejných podmínkách jako dilatace současných stavebních konstrukcí bez zateplení.
k bodu c): - nemohu se zbavit dojmu, že prezentovaná celistvost parozábrany poněkud nadhodnocuje její důležitost zejména co se týče degenerace jejích vlastností při případném bodovém poškození. Difuze vlhkosti probíhá v celé ploše stavební konstrukce a z fyzikálních principů difuze nevyplývá, že by se ve větší míře koncentrovala na místa s porušenou parozábranou, takže jistá náhodná porušení parozábrany asi těžko způsobí selhání parozábrany jako celku s následným negativním vlivem na ostatní vrstvy stavební konstrukce. Kvantitativní posouzení tohoto narušení lze najít v odborné literatuře (např. Vaverka,Chybík,Mrlík: Stavební fyzika 2, VUT Brno 2000, str. 235).
Vysychání stavební konstrukce dovnitř v letním období by přicházelo v úvahu u obvodové stěny s vnějším zateplením, kdy lze předpokládat teplotu vnitřního vzduchu a tím i povrchovou teplotu vnitřní stěny vyšší než je teplota vnější stěny pod tepelnou izolací. Jinak k žádnému vysychání nedojde. Naopak, provede-li se vnější zateplení na stavební konstrukci s vysokým obsahem vlhkosti (např. při zatékání v důsledku poruch souvisejících stavebních částí – střechy, dilatační spáry u panelové výstavby, spáry mezi stěnou a okny nebo při špatném zabezpečení hrubé stavby během zimního období), vzniká obtížně řešitelný a dlouhodobý problém, vyžadující i speciální a nákladný provozní režim při využívání takového objektu (trvalé vytápění na vyšší vnitřní teplotu spolu s intenzivním trvalým větráním). Takovéto situace nejsou v praxi ničím neobvyklým, což mohu potvrdit z vlastní profesní zkušenosti. Z tohoto pohledu je vysychání obvodové konstrukce s vnitřním zateplením v letním období daleko intenzivnější a má (v případě skutečné potřeby vysychání obvodové konstrukce) daleko větší efekt.
k bodu d): - zásadně nesouhlasím. Zohledňovat mimořádné situace náročnějším (a dražším) provedením stavební konstrukce je podle mého názoru plýtvání finančními prostředky. Spoléhat na to, že akumulace tepla ve stavební konstrukci ochrání inženýrské sítě při dlouhodobé odstávce otopného systému považuji za technicky neseriózní, pokud současně nedefinuji čas případné odstávky, výši vnější teploty a vlastnosti stavební konstrukce z hlediska poklesu výsledné vnitřní teploty (stejný lit. pramen jako výše, str. 237 a násl.). Není tajemstvím ( a mám to potvrzeno od známých), že loňská havárie kotelny v teplárně Opatovice postihla ve stejné míře jak obyvatele domů zateplených, tak nezateplených pouze s tím rozdílem, že v nezatepleném objektu byla zima o pár hodin dříve; po 24 hodinách byly na tom všechny objekty stejně. Obvykle používaná tvrzení o menším poklesu teploty vnitřních prostor během otopné přestávky s masivními (akumulačními) konstrukcemi proti konstrukcím lehkým vycházejí jednak z definovaného počátečního ustáleného stavu, kdy teplota vnitřního vzduchu a povrchová teplota stěn jsou stejné a jednak z konkrétního uspořádání vyšetřovaných prostor, kde kromě obvodových a příčkových (akumulačních nebo lehkých) konstrukcí hrají významnou roli i okna (s výrazně horším tepelným odporem) a tepelné ztráty infiltrací. Za těchto sice praxi přibližujících se podmínek (nikoliv ovšem paušálně použitelných) jsou hlavním důvodem, který způsobuje pokles vnitřní teploty během otopné přestávky tepelné ztráty infiltrací, zejména neřízenou. Z praxe je známo, že např. potrubí s vodou mohu izolovat izolačním materiálem o tloušťce třeba 100 cm, stejně v mrazech zamrzne, i když později než totéž potrubí s tepelnou izolací jen 10 cm; jedná se o typický příklad tepelných ztrát pouze prostupem. Pokud by se na poklesu vnitřní teploty obytného prostoru podílely pouze tepelné ztráty prostupem (infiltrace = 0, nebo řízené větrání pouze cirkulační, tj. bez přívodu vnějšího vzduchu, což si lze v krizových situacích při výpadku otopné soustavy snadno představit), pak je zcela jedno, jestli je stavební konstrukce zateplená zevnitř nebo vně. Rozdíl se projeví až v okamžiku, kdy se pokusíme vytvořit snesitelné podmínky např. přímotopem. V tomto okamžiku jednoznačně zvítězí vnitřní zateplení, protože postačí zvýšit teplotu vnitřního vzduchu (a tím i povrchovou teplotu lehkých vnitřních konstrukcí) s neporovnatelně menším příkonem topidla a v podstatně kratší době než u vychladlých masivních stěn, kde pro stejnou vnitřní výslednou teplotu musím topit podstatně intenzivněji a déle. Vyplývá to i z výpočetních vztahů pro exponenciální průběh poklesu (a samozřejmě i nárůstu) výsledné vnitřní teploty (viz cit. literatura) a pokud si pečlivě tyto vztahy rozebereme, lze se dobrat situace, kdy vnitřní prostor s masivní stavební konstrukcí a normovanými tepelnými ztrátami infiltrací vychladne např. za 8 hodin na stejnou vnitřní výslednou teplotu jak stavební konstrukce na bázi sádrokartonu s potlačenou infiltrací nebo cirkulačním nuceným větráním či s kvalitnějšími okny.
Jen na okraj: jaké opatření proti budoucímu poškození stavební konstrukce a minimalizaci ekonomických škod lze uplatnit v případě povodní na objektech s totální destrukcí vnějšího zateplení??
Co se týče náchylnosti k orosování vnitřního povrchu konstrukcí bez akumulace v důsledku náhlých teplotních změn jenom připomínám, že chybí kvantitativní pojem „náhlé teplotní změny“. Předpokládám, že se jedná o teplotní změnu v důsledku krizového stavu, nikoliv v rámci běžných provozních podmínek. Takový krizový stav odezní samovolně bez vážnějšího porušení stavební konstrukce (např. krizové stavy při zatékání do obvodových panelů porušenou střechou a po její následné opravě).
k bodu e): – Ti, kteří pamatují stavební filosofii starých venkovských chalup nebo měli možnost v nich aspoň nějaký čas bydlet budou mít stejně jako já výhrady. Předně; celodřevěné stavby, byť s tloušťkou stěny z masivního dřeva třeba 30 cm neměly akumulační schopnost téměř žádnou, stejně jako výplňové zdivo z nepálené hlíny. Tepelnou pohodu zajišťovala masivní kachlová pec, v níž se v zimě topilo prakticky nepřetržitě a tepelnou izolaci zajišťovaly hranice naskládaného palivového dřeva kolem chalupy (obvodové stěny), malá okna (nevyhovující dnešním hygienickým předpisům na denní osvětlení) a zásoby sena pro dobytek (na půdě). Dřevo na topení se zásadně začalo odebírat z jižní strany a pokračovalo stranou východní či západní podle toho, jak byla stavba situována ve vztahu k místním klimatickým podmínkám (převládající směr větrů, okolní zástavba apod.). Deklarovaný „pokorný návrat k autonomním budovám, které jsou co nejméně závislé na vnějších zdrojích“ je sice z hlediska ochrany životního prostředí chvályhodný ale kromě hrstky ekologických masochistů je dost těžko přijatelný pro zbytek lidské společnosti.

2) k příspěvku ing. Šály ze dne 27.4.2003 23:35 – Není to tak výhodné – podruhé a naposled
Pominu samozřejmě osobní invektivy a dovolávání se toho, co by kdo měl předložit, aby své tvrzení dokázal; to se obvykle dělá u soudu a nikoliv v technické diskusi, která by měla přispět k tříbení odborných názorů, byť diametrálně odlišných či neprůhledně motivovaných
Co se týče nedostatečné akumulace staveb s odkazem na Směrnici evropského parlamentu a rady č. 2002/91/ES: při prvním přiblížení se jedná o kompot z jablek a hrušek, protože v předcházejícím odstavci příspěvku ing. Šála mluví o krizových situacích (z textu je zřejmé, že se jedná o krizové situace v zimě) a následně spojuje potřebu akumulace s odvoláním na zlepšení tepelného chování budov v letním období (s odkazem na nárůst spotřeby elektřiny pro klimatizační zařízení). Pokud z tohoto hlediska porovnáme chování budov s vnějším a vnitřním zateplením, pak jednoznačně vedou budovy zateplené zevnitř; stačí večer vyvětrat a ohřátý vnitřní vzduch nahradit chladnějším venkovním vzduchem a máte po celou noc vystaráno. Naakumulované teplo do vnitřních masivních konstrukcí z vnitřního vzduchu přes den (nevzpomínám si, že bych někde četl, že by se uživatelům zateplených budov doporučovalo kvůli vnitřní pohodě přes den nevětrat, aby se vnitřní prostor naakumulovaným teplem příliš neohřál) dokáže vnitřní prostor vyhřát tak, že ani přes noc nelze dosáhnout přijatelné výsledné vnitřní teploty (nemá-li prostor klimatizaci, která by vyšší povrchovou teplotu vnitřních stěn kompenzovala nižší teplotou vnitřního vzduchu). O nežádoucím příspěvku tepelných zisků z oslunění v ranních a podvečerních hodinách ani nemluvě. Pokud bych z tohoto hlediska posuzoval nucené větrání s případnou rekuperací tepla, pak by byl jeho přínos výraznější v budovách s vnějším zateplením než při zateplení vnitřním. K případným námitkám předesílám, že se jedná o mé osobní zkušenosti, a to jak z budovy s tzv. akumulačními schopnostmi, tak z budovy s vnitřním zateplením bez akumulace do masivních konstrukcí. Jen ještě dodávám, že problematická akumulace tepla v letním období se týká nejen masivních stavebních konstrukcí, ale i vnitřního vybavení (nábytek, podlahové nášlapné vrstvy apod.), jejichž povrchová teplota při přímém oslunění může dosáhnout téměř neuvěřitelných hodnot (při vhodné, resp. nevhodné barvě povrchu).
Přeji všem pěkný den.

JŠ Jiří Šála @jiri.sala882 před 21 roky

PB Petr Bořek @petr.borekDěkuji za solidní odpověď, jistě bychom se při živé diskusi k něčemu dobrali. Bohužel, časová vytíženost mi nedovoluje stále jen psát. Mohu jen potvrdit, že zřejmě máme některé zkušenosti odlišné, včetně vlivu tepelných mostů, vlivu narušení parozábran, odlišného chování budov zateplených a nezateplených při citované odstávce teplárny v Opatovicích a některých společných charakteristik obecného působení zimní i letní tepelné stability.
S přáním pěkných májových dní Jiří Šála

MP Milos Pokorny @milos.pokorny před 21 roky

Zpusob vedeni diskuse je skutecne poduroven a proto nemam zajem v ni ZDE A V TOMTO SMYSLU dale pokracovat. Oponenti nemaji o predstavovanem systemu ani to nejmensi tuseni a povazuji se za odborniky s pravem ho posuzovat .....
Vsechny argumenty oponentu jsem presto vzal na vedomi a vyhodnotil pro moji dalsi cinnost.
Stavim domy jiz pres 20 let, z toho 15 let v zahranici, nejsem vedec ale stavar z praxe. Loucim se s diskusi, dekuji portalu TZB za zajem o novou technologii a za moznost, muj clanek predstavit. Preji Vam pro budoucnost mnoho uspechu v podpore zvysovani kvality naseho stavebnictvi.

JB Jiří Burda @jiri.burda před 21 roky

Vážení diskutující,
sleduji se zájem vaši diskuzi, a proto bych rád zveřejnil i já svůj nestranný názor.
Myslím si, že záměrem autora internetových stránek TZB-info, konkrétně sekce "Diskuze" bylo umožnit veřejně prospěšnou diskuzi na daná témata a né se, byť i anonymně bez uvedení jména diskutujícího, vzájemně urážet.
Tyto internetové stránky by měly názory diskutujících ať již z teorie či samotné praxe napomoci lepšímu seznámení se s nelehkou probematikou oboru stavebnictví.
Přeji všem pěkný den.

KA Karel @karel791 před 19 roky

JB Jiří Burda @jiri.burdaJá jsem si z článku a z diskuze udělal závěr zcela jednoznačný:
Mám starou chalupu, která za dobu 200-300 let své existence toho již jistě dost zažila, včetně zanedbané údržby. Kamenné vnější zdi 60 cm, vnitřní zdi z cihel z jílu promíchaného se slámou. Příčky zásadně neprovázané s vnější zdí - dnes s mezerami cca 5 cm, zaplácnutými drolící se omítkou. Přestože původní stavebníci nerespektovali dnes platné normy a doporučení, chalupa stále stojí a další staletí stát a svému účelu sloužit bude. Využívám ji jen rekreačně - víkendově. Přes léto je v ní bydlení dobré - s přehříváním žádné problémy nejsou. V zimě naopak naakumulovaná zima ve zdech neumožňuje dosažení tepelné pohody ani po dvoudenním topení.
Jedinný způsob řešení, jak vyplývá z diskuze a z článku, je vnitřní zateplení. Samozřejmě nebudu volit sádrokarton, ale polystyrém a navrch dřevo. Z vnějšku pak může chalupa větrat a odpařovat nasáklou vlhkost. Odizolování příček se snadno provede pěnou do mezery k vnější stěně, stejně tak, jako odizolování dalších míst možných tepelných mostů mezi betonovou podlahou a stěnou. Problém zůstane pouze s odizolováním hliněného stropu od stěny domu (při zatepleném podkroví). Nebudu sice plnit normy EU, ale i tak mi bude teplo.
Děkuji panu Pokornému za dobrou radu.

NA nauplius @nauplius557 před 21 roky

to co je vclanku psano jsou pouze plky a nysmysly. vubec to tu nebudu podrobne rozebirat, je to na dlouhy loket. Takovyto clanek hodnotim jako negativni. Zajimalo by me vase profese a odborne vzdelani. Dekuji

JŠ Jiří Šála @jiri.sala882 před 21 roky

Vážený pane Pokorný,

Již Vaše odpověď je příkladem toho, co jsem Vám vytýkal v diskusním příspěvku.
Opakujete jen nepodložená tvrzení o milionech spokojených zákazníků (nepřipomíná Vám to náhodou jistý způsob prodeje?), opět proklamativní odkazy na ekologii, ekonomii a kvalitu (kdo by tyto ukazatele nechtěl). A stále bez důkazu, s odvoláním na jakýsi zázračný recept, odpovídající svou tajností Coca Cole. Ve stavebnictví se však bohužel zázraky nedějí. A technickou správnost jistě nedosáhnete ani nedoložíte stále mohutnějším opakováním stejných tvrzení.

Jste opravdu přesvědčen o tom, že když se Vám podaří co nejsilněji zpochybnit osobu oponenta, že budete mít větší pravdu? Myslím, že takto vedená diskuse je bláhová, nevhodná pro odborný tisk a měla by být důvodem k opatrnosti pro Vaše budoucí zákazníky. S ohledem na čtenáře se Vám přesto pokusím naposled odpovědět.

Vámi uvedené příklady nekvalitního a neodborného provádění jsem také často viděl, obvykle v souvislosti s následující vadou, poruchou či havárií některé z konstrukcí či celého podkroví. Poukazování na chyby v provádění však jistě není důvodem k tomu začínat pochybně již od návrhu.

Řízená výměna vzduchu s rekuperací není řešením, které by odstranilo difuzi vodní páry. Vlhký vzduch a teplotní spád vždy způsobí difuzní tok vodní páry obvodovými konstrukcemi. Vzduch v místnostech přitom musí být do určité míry vlhký, jinak se nejedná o hygienicky vhodné prostředí pro pobyt lidí. Teplotní spád mezi vnitřním a vnějším prostředím je také po většinu roku zajištěn.

Co Vám budou platné programovatelné časové spínače při výpadku proudu? A kde jste s ekonomií při zálohování zdrojů? Pokud bude stavba tepelně a teplotně stabilnější díky akumulaci, pak přežije krizové situace snáze a za příznivějších podmínek jak pro obyvatele, tak pro technologie. Vzhledem k tomu, že stavíme na 80 a více let, lze předpokládat, že k těmto krizovým situacím velmi pravděpodobně za dobu životnosti dojde. Pak je důležité, aby odezněly s co nejmenšími škodami.

K nedostatečně tepelné akumulaci staveb se vyjadřuje i poměrně čerstvá Směrnice evropského parlamentu a rady 2002/91/ES, schválená v listopadu 2002. Mimo jiné se zde říká: „V posledních letech stoupl počet klimatizačních systémů v zemích jižní Evropy. To v těchto zemích způsobuje značné problémy v čase nejvyššího zatížení, zvyšuje náklady na elektřinu a narušuje energetickou rovnováhu. Přednost by se měla dávat strategiím, které zlepšují tepelné chování budov během letního období. S tímto cílem by se měly dále vyvíjet pasivní chladící soustavy, přednostně ty, které zlepšují vnitřní klimatické podmínky a mikroklima v okolí budovy.“ Jistě je Vám známo, že pasivní tepelná stabilita budovy velmi těsně souvisí s její tepelnou akumulací.

Současné světové trendy ve stavebnictví skutečně usilují o ekologickou a ekonomickou výstavbu. Vycházejí však přitom z ověřeného poznání a učí se z chyb při vývoji nových konstrukcí a staveb. V tomto směru být konzervativní není vůbec na škodu. Nemá valný smysl být za každou cenu módní jen proto, že mě do toho někdo tlačí. Moderní ano - to však je obvykle trend, který vyrůstá z poznání tradičního.

Není třeba mi podsouvat, že prosazuji pálenou keramiku. Je však pravdou, že spolu s masivním dřevem patří hliněná (ne vždy pálená) a dřevěná konstrukce k nejosvědčenějším v historii výstavby lidských sídel. Je dobré využívat příznivých vlastností těchto materiálů moderním způsobem, nejlépe v kombinaci s dalšími hmotami, například tepelně izolačními.

Skutečně pochybuji o tom, zda Vámi prosazovaná koncepce stavění je ten správný směr. A v pochybnostech se spíše utvrzuji po řadu let, ve kterých se pan Dvořák snaží přenést s nepříliš velkým úspěchem tento systém k nám. Zákazníci jsou totiž hloupě konzervativní… Prosazovaný systém možná vznikl v obdobných teplotních podmínkách (i když ani to nemusí být pravda), ale zcela jistě v odlišných vlhkostních podmínkách, než jsou u nás - tedy v odlišných klimatických podmínkách. Zkušenost nás učí, že přenášení technologických a konstrukčních zvyklostí do odlišných klimatických podmínek je obvykle spojeno přinejmenším s vícenáklady, v horším případě s vadami.

Zkušenosti ze zahraničí jsem si ověřoval v době, kdy tuto technologii pan Dvořák začal u nás prosazovat, například v počátcích u odborníků z Francie na francouzsko-českém semináři Rekonstrukce domů pro nájemní bydlení, konaném v prosinci 1997 v Praze. Přes jejich negativní stanoviska k tvrzením o významném nárůstu této technologie v Evropě, jsem problematiku nadále sledoval a poptával u českých odborníků, kteří v zahraničí donedávna buď pracovali, nebo žili. Bohužel, stále se stejným výsledkem: ano, tato technologie je známá, není však ani novým trendem, ani prudce se rozšiřujícím způsobem výstavby.

Na závěr si Vás pane Pokorný dovolím požádat o uvedení statistiky, kolik domů se ve Vámi prosazované technologii v jednotlivých zemích západní Evropy postavilo od roku 1995 do roku 1999 a od roku 2000 dosud (stačí v % celkové výstavby). Pro možnost ověření uveďte prosím průkazné počty včetně pramene, ze kterého byla čísla převzata. Jistě to pro Vás nebude problém, když se jedná o tak rozšířený systém, se kterým jsou spokojeni miliony zákazníků.
© Jiří Šála 4/2003

JS Jan Strnad @jan.strnad před 21 roky

JŠ Jiří Šála @jiri.sala882Obavam se, ze se zadnych cisel ci odkazu nedockate. Co take cekat od firmy, ktera si da na www stranku napis "Stavebni system EU" :-).

MP Milos Pokorny @milos.pokorny před 21 roky

Uvedte prosim pane Salo verejne a jmenovite jmena zahranicnich odborniku, ktere jste kontaktoval.
Pisete, ze byli velmi prekvapeni a protoze to muselo byt v poslednich dnech, zcela jiste to nebude zadny problem.

MP Milos Pokorny @milos.pokorny před 21 roky

Pane Sala, podivuji se nad Vasim tvrzenim, ze bych neodpovidal na pripominky oponentu. Kdyz si prispevky zpetne prectete, odpovedi tam jsou. Ale take stale steje otazky.
Co by jste si zadal vice? Pozadujete take od vyrobce Coca Coly recept na jeho napoje? Predstavuji v diskusi alternativni a nadcasovy mozny zpusob vystavby, nic vic - nic min. Nikde neni ani slovo o tom, ze tak musi stavet ten kdo nechce. Nechut k diskusi nemam, jinak bych do ni nevstupoval. Je pouze tezke diskutovat s nekym, kdo neni schopen objektivne porovnavat a pravdepodobne nezna z PRAXE jiny nez klasicky zpusob vystavby. Existuji vsak lide, kteri maji o ekologicke, ekonomicky vyhodnejsi a kvalitni technologie zajem a predevsim pro ty je clanek o alternativni technologii urcen.
V celem svete a take stejnych klimatickych pasmech jako v CR stoji miliony staveb, vybudovanych touto technologii. To hovori samo za sebe. Nebo snad nikdo jiny neumi stavet?
Jako reakci na Vasi rekaputulaci uvadim:
Nezavisla vnitrni nosna stena je mozna nejenom teoreticky ale rovnez i prakticky. Jake znama prakticka reseni mluvici proti mate namysli?
Neustale upozornujete na tepelne mosty, ale nerikate kde jsou.
Dovoluji si myslet, ze jste v zahranici system nestudoval (ja s dovolenim ano) a proto to nevite.
Nazyvate reseni problemu difuze vodni pary tenkou parozabranou jako "odvazne reseni z nouze" Plati to take pro klasicke zateplovani podkrovi? Jsem stavar, znam stovky staveb a snad na 1% jsem videl podle technologickeho predpisu slepene spoje a napojeni na steny. Naopak dozdivky v porotermu z plnych cihel, traverzy v prekladech, obycejnou maltu z pisku na tepelneizolacni zdivo, nedostatecnou izolaci podlahy 1 NP atd atd. To degraduje kvalitni stavbu, ne predstavovana alternativa.
Doporucuji do nizkoenergetickych staveb vzduchotechniku jako prostredek zajisteni odpovidajici vymenu vzduchu. Neni to snad jistejsi nez parozabrana? Vodni para je odvadena rizene ....
A dilatacni spary ve vnejsim plasti u staveb velikosti RD???
K Vasi obhajobe akumulace dodam, ze dnes jiz existuji programovatelne casove spinace, ktere kazdy objekt udrzi v jakekoliv zadane teplote. S problemem zajisteni potrubnich rozvodu na nekolik dni zcela jiste problem neni.
Vyjadreni o technicko- technologicke zpupnosti systemu povazuji za nevhodne. Zde preci vubec nejde o vzpupnost, ale o byznis koncernu, ovladajicich trh. Konzervativni technologie nikoho dal neprivedou, jsou drahe a komplikovane. Soucasne SVETOVE trendy ve stavebnictvi usiluji o ekologickou a ekonomickou vystavbu. Vzpomente si prosim na ma slova, az za nekolik let nebude uz ani palena hlina ani porobetony.
Pri dodrzeni vsech podminek systemu vnitrniho zatepleni vznikne takovy objekt, jaky popisuji. Kdo tomu neveri, nemusi.

JS Jan Strnad @jan.strnad před 21 roky

MP Milos Pokorny @milos.pokornyV zime je vam odvadeni vlhkosti k nicemu, nebot urcitou vlhkost by mel vnitrni vzduch mit a vzhledem k venkovni teplote a vlhkosti vzduchu venku proste k difuzi vodnich par bude dochazet - kdyz jim nedate do cesty neco s prislusnym odporem, tak v kontsrukci musi dojit ke kondezaci. Vzduchotechnika ci vetrani odvede sice vetsinu prebytecne vodni pary (90-97%), presto male mnozstvi chce jit "stenou".

Rozvody vody ulozene v betonove stene bez patricne izolace vam venkovni teplotu pod -5 stupnu moc dlouho nevydrzi a zacnou zamrzat - je zde tedy nutnost tyto rozvody dukladne izolovat - IMHO potrubi musite zabezpecit. venkovni rozvody instalaci treba z Australie nejsou pro nas IMHO moc vhodne.

A proc tedy u strechy pouzivate vnejsi izolaci a u nosnych sten vnitrni?
Kde mate certifikat o tom, ze se jedna o stavebni system EU?
Kde mate 30% usporu
Kde mate ty miliony domu postavenych touto technologii?

A kde jste vzal, ze palena cihla nebude? Palena cihla je podstatne starsi nez vase lisovane tvarovky z cementu a pisku (tezko rici, zda se to da nazvat betonem), jedna se o tradicni a vsude ve svete pouzivany material (vcetne Ciny :-)). S teplenymi mosty ve zdenych stavbach mate pravdu, proto se dela enkovni izolace a pak jsou vami popsane "zverstva" +/- jedno.

JŠ Jiří Šála @jiri.sala882 před 21 roky

Není to tak výhodné ...

Pan Miloš Pokorný lobuje za vnitřní zateplení formou systému převzatého od pana Jana Dvořáka (který u nás šíří jeden z minoritních systémů z Francie) ze zcela přirozených důvodů – jedná se o výrobní program jeho firmy. Divil bych se, kdyby své zboží nechválil….

Proto ta nechuť k věcné diskusi, stále nezodpovězené připomínky jeho oponentům a jejich demagogické ubíjení nic neříkajícími frázemi o výlučném směřování zemí EU, Francie i severských zemí k vnitřnímu zateplování (viz dosud zveřejněné příspěvky v neřízené diskusi). Tvrzení o rozšíření v zahraničí se přitom spoléhají na nedostatek informací – dotázaní odborníci z těchto zemí jsou uvedenými informacemi velmi překvapeni, neboť jsou opakem jim známých skutečností.

Dovoluji si touto cestou vyjádřit svůj souhlas s argumenty a připomínkami oponentů pana Pokorného a poděkovat jim za snahu o napravení škod, které by mohly vzniknout při nekritickém přejímání předkládaných tvrzení o samých výhodách vnitřního zateplení. Skutečně je třeba vidět problém v širších vzájemných vazbách, bez vytrhování argumentů ze souvislostí . Tedy vážit pro a proti. A při důvodech proti je třeba vždy pečlivě vážit, zda je nabízené řešení umí překonat tak, aby nebyly vážnou překážkou v konečné kvalitě stavby. Uvedené reakce pana Pokorného, pokud vynecháme silná tvrzení bez věcného podložení, příliš odpovědí na položené nepříjemné otázky či tvrzení nedávají.

Většina nejsilnějších argumentů již zazněla (soubor hlavních argumentů jsem uvedl souhrnně ve svém dřívějším článku), proto jen doplňuji (bez ambicí na úplnost):

a) Vnitřní nosná kostra budovy zcela nezávislá na obvodovém plášti je sice teoreticky možná, avšak známá praktická řešení v tomto směru naplňují tuto představu pouze částečně úspěšně. Takže tepelné mosty v uvedené koncepci stále zůstávají (přes vehementní tvrzení o jejich úplném vyloučení). Jejich objem je sice menší, nicméně jsou obvykle výrazné.

b) Upozorňuji, že v případě vnitřních tepelných izolací je objektivně výrazně zvýšeno statické namáhání nosné části obvodového pláště, který je třeba vnímat jako obálku nevytápěné budovy. Obvodový plášť s vnitřním zateplením je zatížen zvýšenými dilatačními pohyby vlivem klimatického namáhání, což vyvolává nutnost četnějších dilatačních spár, obtížnějšího dimenzování spojů s vnitřními konstrukcemi apod.

c) Spoléhat se při řešení problémů s difuzí vodní páry a její možné kondenzaci uvnitř konstrukce jen na vnitřní tenkou parozábranu je odvážné řešení z nouze. Tenká parozábrana bývá narušena již při provádění nutným propojením vrstev, nedokonalým spojením jednotlivých pásů fólie a netěsným řešením v oblasti napojení jednotlivých konstrukcí či v místech prostupů. Další narušení často zajistí běžné užívání. Zavěšování předmětů na obvodovou stěnu, vedení instalací apod. (uživatel většinou nedostává podrobné pokyny k správnému užívání, ke stěně se obvykle chová jako k tradičnímu zdivu). Obvodová konstrukce s vnitřní parozábranou musí být bezpečná i při snížení difuzních vlastností fólie o dva, popř. více řádů. Znamená to instalaci výrazně nepropustné fólie, která brání vysychání konstrukce dovnitř v letním období a neumožňuje vlhkostní komunikaci konstrukce s vnitřním prostorem (jak umí například klasické vápenné omítky na cihelném zdivu). Přes dodržení uvedených zásad stále zůstává reálná možnost fatálního porušení parozábrany a problémy s kondenzací vodní páry uvnitř konstrukce.

d) Problematika akumulace tepla je při obhajobě vnitřních tepelných izolací řešena pouze z pohledu úspor energie při předepsaných režimech vytápění. V reálných podmínkách se však jedná i o nutnost zabezpečení všech inženýrských sítí před působením velmi nízkých teplot ve vnitřním prostředí při delší plné odstávce otopného systému (např. výpadek ÚT v průběhu zimní dovolené). Konstrukce bez tepelné akumulace a bez možností sorpce vlhkosti do vnitřního povrchu jsou náchylnější k orosování na vnitřním povrchu při náhlých teplotních změnách.

e) Stavební systém s vnitřní tepelnou izolací je příkladem filosofie technicko-technologické zpupnosti – stavba může být provozována jen za podmínky trvale dokonalé funkce technologií. Tento princip ovládal několik posledních desetiletí vyspělé země s vysoce sofistikovanými technickými i technologickými možnostmi. V poslední době spíš vnímám „nový“ světový trend – pokorný návrat k filosofii autonomních budov, které jsou co nejméně závislé na vnějších zdrojích a které jsou co nejméně citlivé na možné chyby a poruchy (mimochodem nic nového – touto filosofií se řídila například výstavba starých venkovských chalup i srubových staveb). A zde již tepelná akumulace spolu s výraznou tepelnou izolací mají významné místo.

© Jiří Šála 4/2003
Jiří Šála

MP Milos Pokorny @milos.pokorny před 21 roky

Vazeny pane Svobodo, jsem rad za Vas zajem. Omlouvam se za nestastnou volbu vety "teoretizovani a hratky s cisly!". Ano, je to nesporne dulezite a taky jsme podrobne pocitali a porovnavali. A za vysledkem si stojim. Spatne jsem to napsal.
Ptate se, proc nevyuzit dobre zateplenou stenu (vnejsim zateplenim) pro akumulaci a stabilizaci vnitrniho prostredi.
Jak jsem jiz uvedl, nepovazuji akumulaci za bezpodminecne nutnou. Na www strankach uvadim celkem podrobne proc. Krome toho mame v systemu jednu nosnou stenu vyzdivanou, ktera jako pripadne zadana akumulacni stena poslouzi. Montovane drevostavby akumulaci preci take nemaji. Zevnitr dobre zatepleny objekt ma minimalni tepelne ztraty a proto nemuze rychle vychladnout. Stabilitu prostredi zajistuji take systemem teplovzdusneho vytapeni. Vetrani nade vse. Povazuji stabilizovani vnitrniho prostredi za cenu vyssi energeticke narocnosti na vytapeni "studene" zdene steny za neekologicke a neekonomicke.
Cely svet se dnes toci kolem uspor energie - a pravem. Neni mozne nasi planetu dale nicit emisemi. Vytapeni RD a nasledne splodiny maji na poskozovani zivotniho prostredi ohromny podil. Proto mene topit znamena mene skodit. Mene stavebniho materialu znamena take ochranu ekologie a ekologicka vyroba stavebnich hmot rovnez atd atd. To by bylo a dlouhou diskuzi.
A v cem je system jednodussi?
To se mi nepodari na nekolika malo radcich popsat. Pouziva nejlevnejsi, nejkvalitnejsi a nejekologictejsi stavebni meterial - beton. Technologie suchych omitek setri ohromne mnozstvi prace (a penez). Spachlovani nekolika spoju na sadrokartonu nelze porovnavat s nakladnosti klasicke omitky.
Zatepleni podkrovi nadkrokevni izolaci z komplexu vylucuje zcala klasicke nakladne izolovani mezi krokve, zaklady rovnez vyzdivame z tvarnic, cimz setrime mraky penez za beton, zadne bedneni zakladu a desky, vnejsi omitku staci udelat sterkovou vyztuzenou, atd atd atd..... je toho opravdu moc. Financni uspora proste je. Uznavam, ze kdo system podrobne nezna a pracuje navic s neproduktivni a nekvalifikovanou pracovni silou, ten nic usetrit nedokaze.
po vyhodnoceni vsech pro a proti vyjde vzdy pouze jedno: nejvyssi dosazena hodnota tepelneho odporu a nejvyssi kvalita za nejnizsi cenu (materialu i pracnosti).
Pokud mate o system zajem, velmi rad se s Vami sejdu a budeme mit dlouho o cem hovorit. A ujistuji Vas, ze se mnou STAVET NEMUSITE.

JS Jan Strnad @jan.strnad před 21 roky

MP Milos Pokorny @milos.pokornyVite, nad zrudnosti nekterych vasich detailu nezbyva nez kroutit hlavou - zaklady se vylevaji betonem a svazuji pomoci zakladove desky se zelezem z duvodu stability cele stavby na casto ne kvalitnim podlozi. Udelat to z dutych zelezem neprovazanych tvarnic a usetrit par desitek tisic na betonu je odvaha. Jinak je samozrejme mozne udelat zaklady pomoci ztraceneho bedneni a vylit to betonem z mixu. Beton stejne nakonec alespon na stropy potrebujete.

Dobre provedene zatepleni, at vnitrni ci vnejsi, vede k omezeni tepelnych ztrat. tepelnou pohodu zajistuje system vytapeni (rozlozeni teplot v interieru) a nelze tuto vlastnost pricist jednomu jedinemu systemu (teplemu vzduchu). Mimo tepelne pohody existuje i vlhkostni mikroklima - s tim budete mit trochu problemy.

Suche omitky jsou srovnatelne cenove s mokrymi omitkami. Jakakoliv instalace (odpad, voda, krabice s vypinacem) predstavuje ve vasi stavbe tepelny most (oslabeni izolace). Rozvody se misto drazkovani do cihly ci do ztraceneho bedneni provadeji do PPS a nebo se musi rezat beton - IMHO neprijde mi to moc pohodlne a levne. Navic sadrokarton to neni jen spachtlovani spoju, ale i jeich prebrus, navic deska s PPS musi na stene nejak drzet (lepí se sadrovym pojivem, nutnost zajistit vyschnuti drazkami nahora a dole - tento maly detail jiste znate, jinak zatim jsem to videl jen na jedne stavbe, kde tento maly detail vynechali a cca 3 roky po dokonceni stavby se divil majitel domu, ze mu desky mirne odskakuji od steny (sadrove lepidlo se po uzavreni proste spatne vytvrdilo)) - IMHO ta nutnost kvalifikovane sily tady je uplne stejna jako u venkovniho zatepleni a nedodrzeni detailu (v CR obvykle) se muze vymstit.

Sterkova vyztuzena omitka se pouziva na beton a na vnejsi zatepleni :-). Je to jedna z drazsich komponentu venkovniha zatepleni. Cenovy rodzil mezi 15 PPS stab (vnitrni) a 20 PPS Stab (vnejsi) je minimalni, ceny pojiva (vnitrni) a tmelu (venkovni) je temer stejna, cena hmozdinek cca do 30 Kc/m2 (v neprospech venkovniho). Zbytek je stejny.

Ty okna mate vazna utopena 200mm + tloustka omitky od vnejsiho lice steny?

Nadkrokevni izolace je vetsinou drazsi a prekvapuje mne, ze ji nedavate pod krokve (aby to byla vnitrni a nikoliv venkovni izolace) :-).

Tepelny odpor R=3.2 neni nic moc (ale lepsi nez prosta cihla), okna s U=1.1 to stejne degraduji tak jako tak.

Nepopiram, ze vnitrni zatepleni masivni konstrukce ci lehka neakumulacni konstrukce maji vyhodu v rychlejsim zatopu, na druhu stranu rychleji vychladaji.
Dalsi vyhody vnitrniho zatepleni masivni konstrukce proste nenachazim.....

PS Přemysl Svoboda @premysl.svoboda257 před 21 roky

Vážený pane Pokorný, bohužel jste si asi zcela nepochopil můj příspěvek. Pokud statik není proti, prosím, nemusíme vnitřní stěny provazovat. Jako variantu tento systém nezavrhuji. Otázka je, proč dobře tepelně odizolovanou vnitřní konstrukci (od obalových konstrukcí) nevyužít k akumulaci pro stabilnější prostředí, zárovenˇ s vnitřním zateplením? Poprosil bych Vás ještě o přesný popis, v čem je systém jednodušší oproti klasickému systému s kontaktním zateplením. Předem děkuji. P.S. Teoretizování a hrátky s čísly jsou poměrně důležité.

MP Milos Pokorny @milos.pokorny před 21 roky

Vazeny pane Svoboda,
neprovazani vnitrni nosne steny neni ze statickeho hlediska vubec zadny problem a oddeleni vnitrni steny od obvodove vylucuje vznik tepelneho mostu. Neni treba vymyslet alternativy, funguje to zcela spolehlive.
Akumulace dle meho (a nejenom meho) nazoru skutecne uz neni tak vyhodna jak se doposud veri. Energie, kterou musime stene predat pro jeji "naakumulovani" neni relevantni k tomu, co obdrzime zpet. Naakumulovana stena nehreje, dum skutecne pouze pomaleji vychladne - za cenu vyssi energeticke narocnosti. To v dnesni dobe uvedomeleho a setrneho zahazeni s energiemi nemuze byt smyslem veci. Krome toho montovane drevostavby funguji take bez akumulace a nikomu tam nechybi.
Rychly zatop je ohromna vyhoda. Vezmete si, kolik hodin stravite doma kdyz odpoctete spanek a dobu v zamestnani. Pouze pro nekolik malo hodin stravenych doma je nutne topit na vyssi teplotu. V ostatnich minimalne 16 hodinach nemusim temer topit. To je ta energeticka vyhoda. Nejenom severske zeme zatepluji zevnitr, ale temer cely svet. Bohuzel se ceske stavebnictvi vzhledlo v nemeckem a je presvedcene o tom, ze je nejlepsi. Jaky omyl! Kdyz se ale podivame do sveta, je to jinak.
Proc vnitrni zatepleni misto vnejsiho? Docela podrobne se to snazim vysvetlit na www.home3000.net System je skutecne konstrukcne nejjednodussi, tim ma nejnizsi pracnost a pouziva nejlevnejsi zakladni stavebni materialy (bet. tvarnice a tepelny komplex). Stavby, stavene timto zpusobem dociluji nejvyssich hodnot tepelneho odporu pri nejnizsich stavebnich nakladech. To je prokazana skutecnost. Teoretizovani a hratky s cisly nikomu nepomohou, je to proste tak. Proto doporucuje EU pouze tento system.
Stavba vystavena s vnitrnim zateplenim dosahuje podminek nizkoenergetickych domu a pro tyto "dokonale utesnene" stavby je regulovana vymena vzduchu prakticky nezbytna. A pokud v kombinaci s rekuperaci tepla vystacuje k vytapeni objektu, je to absolutni prispevek k snizovani energeticke narocnosti.
Pouze to jeste vetsina lidi nemuze pochopit.

JS Jan Strnad @jan.strnad před 21 roky

MP Milos Pokorny @milos.pokornyMuzete prosim poslat odkaz na stranky jakekoliv komise EU, ktera tento system doporucuje a ostatni systemy ne?

Jinak mne nebavi donekonecna opakovat, ze na vasich fotkach je vnitrni stena provazana s obvodovou, ze vase vnitrni nosna stena je akumulacni (ac akumualci zavrhujete), ze existuji lide, kteri doma travi vice casu nez jen na prespani a ze pouze rekuperace tepla ze vzduchu vas domek s R=3.2 asi tezko vytopi. Pracnost pri stavbe je sronatelna se zdenym domkem.

PS Přemysl Svoboda @premysl.svoboda257 před 21 roky

pan Strnad se rozhodl zásadně nesouhlasit, tak nesouhlasí. Uznávám, že neprovazovat nosné zdi je trochu divoké, dalo by se to řešit například tvarovkami z pěnového skla, dtto stropy s polystyrénovými tvarovkami, akumulace vnitřních konstrukcí podle mě není vůbec na škodu, ovšem ztrácíme tím částečně asi největší přednost systému, rychlý zátop (severské země-lovecké chaty), ostatní materiálové výtky jsou jenom detaily. Zásadní otázka je, proč tento systém používat místo vnějšího kontaktního zateplení? Snadnější výstavba? Snadná regulace vzduchotechniky? Rekonstrukce (kamenné zdivo)?

MP Milos Pokorny @milos.pokorny327 před 21 roky

Ekonomických úspor lze v systému dosáhnout díky:
1) nižším vstupním cenám základních stavebních materiálů
2) zjednodušením stavební konstrukce a snížením pracnosti

JS Jan Strnad @jan.strnad před 21 roky

MP Milos Pokorny @milos.pokorny327Ale vždyť ten váš systém stojí +/- stejně jako cokoliv jiného srovnatelné konstrukce.
Zjednodušení? Kde je a v čem? Možné vnitřní omítky jsou jednodušší, ale broušení sádrokaronů není zrovna nejlevnější "zábava", nehledě na nutnost desky upravit vzhledem k rozvodům. Navíc venkovní omítky se provádějí na beton a to také není zrovna technologická "oddechovka" .Zbytek domu je konstruován zcela stejně jako klasický - viz váš postup stavby a můj rozbor - na který reagujete jen frázemi o jednoduchosti a nižšími cenami materiálů. Jenže pořád není jasné, kde chcete dosáhnout 30% úsporu.

JS Jan Strnad @jan.strnad před 21 roky

Na slibovaný článek jsem se těšil, ale tohle mne zklamalo. Většinou se jedná jen o deklarace, často nepodložené a nebo rozporuplné vůči původním tvrzení. Pokusím se pár rozporů uvést:

Není jasné, jaké R konstrukce dosahuje - 12 cm PPS + sádrokarton + betonová tvárnice s omítkou může mít R tak kolem 3.4 - ne v článku uváděných min. 4. I když uznávám, že asi lze řešit přidáním více PPS.

Vnitřní nosné zdi se neprovazují - ale stropní konstrukce jsou skládáné (soudě dle popisu předtím) a neprovazovat je v případě použití skořepinové tvárnice je IMHO krajně nezodpovědné (uznávám, že záleží na kvalitě základové půdy).
Navíc taková vnitřní betonová zeď (byť ze skořepinových tvarovek) vytvoří krásný akumulační prvek - tedy přesně to, proti čemu autor v závěru článku vystupuje.

Iuolace stropni konstrukce pouze v urovni věnce nedokaže u betonu zabranit promrznutí na vnitřní styk - to by se izolace museli cca o 25 cm překrývat vertikálně - ale to je jen detail.
40 mm izolace, (navíc špatným PPS - PPS 20 zrovna není do podlah vhodný), to již nezachrání.

Tvrzení "Naopak teplá stěna, vytvořená z tepelného komplexu na vnitřním líci obvodové stěny, vyzařuje pocit tepla" je podložené čím? Obyčejěn působí tepleji stěny díky své barevné úpravě, při vnějším zateplení je teplota povrchu stěny totoažná s teplotou povrchu vnitřně zateplené stěny. Vyzařovat pocit tepla může stěna jen díky své barvě :-).

Tvrzení "Tento fenomén dovoluje totiž vytápět na až o 2°C nižší teploty, aniž by obyvatelé pokles teploty pocítili.
" - žádný fenomén, ale u špatně tepelně izolavaného domu vzniká při klasickém radiatorovem vytápění díky vlivu teploty stěn jiné, nepříznivější rozložení teplot v prostoru. Jakékoliv dobře provedené zateplení toto eliminuje, navíc při použití podlahového vytápění dosáhneme ještě příznivějšího efektu. U vytápění vzduchem, jak jej navrhuje autor, u takto špatně zateplene konstrukce (R=cca 3.4) asi stěží.

takto provedena konstrukce bude mit problem s regulací vnitřní vlhkosti a tedy tvrzení o zdravém klimatu je jen přání autora, nikoliv realita - to by musele být tloučkat sádrokartonu cca 25 mm či naneseny klasické vnitřní omítky o podobné tlouštce - aby se to alespoň blížilo klasické stěně.

Úvahy o ekologii jsou prostě jen úvahy - žádným výpočtem nepodložené a nezdůvodněné.

v článku není pořádně uvedeno (a ani na www stránkách) z čeho jsou tvarovky - betonové a nebo je to jen směs písku a cementu? Jakou mají pevnost? Odolají zatopení?

Prostě článek je pouze o přáních autora (co on v systému vidí), nikoliv doložený fakty - například tvrzení:

"Novostavby vystavěné tímto systémem mohou být levnější než klasický způsob"

Mohou a nebo jsou? Pokud jsou , kde vznikne úspora? (omítka je drahá, ale spárování sádrokartonové desky také)

MF Michal Fiala @michal.fiala před 21 roky

JS Jan Strnad @jan.strnadK připomínkám pana Strnada bych ještě dodal, že vnitřní stěny z měkkého materiálu bych určitě nechtěl. Jejich estetická úroveň by byla po několikaletém užívání žalostná, zejména v domě s menšími dětmi.

Reklama

Přečtěte si na TZB-info

Jak se rozvádí optika v bytovém domě

Netradiční stavební odpady, náplně topení a chlazení, jejich likvidace a možnosti recyklace

Ceny plynu a elektřiny na burzách začaly silně růst

CIUR není jen ekologická izolace. Firmám i domácnostem vyřeší i instalaci chlazení nebo tepelného čerpadla

Lepení laminátových podlah: Vyhněte se problémům!

Přečtěte si na ESTAV.cz

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Nový stavební zákon: Jaké jsou požadavky na výstavbu v zákoně? A jaká města budou mít privilegium vlastních předpisů?

Stoletý statek na kamenných základech přestavěli. Propojili prostor a mají moderní bydlení. Silné zdi pomáhají s regulací teploty

Dřevěné chaty s výhledem na jezero. Zpřístupnily horskou turistiku rodinám s dětmi

Chytré parkování v Kolíně. Čidla na parkovacích místech hlásí obsazenost parkovišť

Reklama