|
| Příspěvky |
Autor: Mirek Svejda
Datum: 24.08.2019 10:15 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 123537
reakce na ... | Deska na XPS nebo skle by Vám v případě Ytongu nic nepřinesla, jen by se prodražila stavba.
Ekonomicky výhodnější je TČ pro ohřev TUV a topení místo těch FVE
Do podlah se nedává XPS, plně vyhovuje pevnější EPS 100 až EPS150. Sílu izolace do podlah minimálně 18 cm. V pasivech se běžně používá 20 až 30cm. Nevím co myslíte sklonem doprostřed a 2 okapy
|
|
 | Autor: Marek Milfait
Datum: 26.08.2019 02:44 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | Ten sklon je myšlený, že plochá střecha má spád 3%. Řešil jsem jestli to udělat tak, že voda půjde spádem doprostřed střechy, tedy do dvou okapů. Nebo do rohů střechy, tedy do čtyř okapů, vpodstatě valbový tvar střechy s 3%.
|
|
| Autor: Mirek Svejda
Datum: 26.08.2019 09:55 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 123537
reakce na ... | Typ střechy nemá vliv na únik tepla. Já jsem dělal pultovou střechu s dřevěnými vazníky. Mám tedy jen jeden okap. Podle mě je to nejlevnější a nejjednodušší řešení
|
|
| Autor: Marek Milfait
Datum: 26.08.2019 17:12 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | Ne vždy to je levnější řešení. Levnější to je asi jen když se dělá lehký strop ze sádrokartonu. Chtěl jsem mít možnost na střechu dál volně stojící FVE panely, takže mám betonový strop a v tu chvíli by mě vazníky vyšli skoro na dvojnásobek. A střecha nad garáží bude zelená, ale to jen z důvodu, že to je hezčí.
|
|
| Autor: Mirek Svejda
Datum: 26.08.2019 21:44 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 123537
reakce na ... | Z hlediska tepelných ztrát je jedno, zda to bude placka spádovaná na jednu, dvě nebo 4 strany. Záleží na síle tepelné izolace. Já jsem realizoval placku z donucení před cca 30 lety a nevím jaké jsou dneska postupy a ceny. To je na Vás. V případě pultové střechy je jednodušší okap a svody.
|
|
| Autor: metball iGIN
Datum: 26.08.2019 20:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 104998
reakce na ... | Ave,
"Typ střechy nemá vliv na únik tepla. ..."
BohuŽEL má kruciální vliv na dynamiku "přepóščání HICu".
SFO
PS:
Požádejte Centrum Pasivních domů a tisíce děkovných dopisů,
ve kterých pisatelé ADORUJÍ IDEU MAXIMALIZOVAT TEPELNÝ ODPOR :-) ...
PPS:
Nedodají? Ani desítky děkovných dopisů?
PPPS:
Hmmm, NEČEKANÉ!
|
|
| |
| Autor: Marek Milfait
Datum: 27.08.2019 05:41 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | Tak pokud to bylo nedomyšlené, tak se tomu nedivím, pasivní dům se dokáže přehřát docela snadno.
@all
I z tohoto důvodu chci dělat inteligentní dům, tzn. třeba že venkovní žaluzie se budou zavírat podle polohy slunce. FVE je zvolená ne z důvodu, že by to dávalo ekonomický smysl, ale když svítí slunce, je horko, vyrábí se elektřina, zapnu si klimatizaci.
TČ do pasivu je podle mne hloupost, protože to většinou znamená vodovodní podlahové topení a to neumí tak rychle reagovat na změny teplot. Mít ho jen na TUV, možná, není lepší si místo toho připlatit za rekuperaci, která odpadním teplem ohřívá vodu, nebo si dát na střechu soláry?
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 27.08.2019 07:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Podle mne (ale i ze zahraničí) se má zato, že v pasivu podlahové topení nemá co dělat. Respektive se ani nepozná, že topí.
|
|
| Autor: Marek Milfait
Datum: 27.08.2019 18:08 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | S tím souhlasím, podlahové topení tam je vlastně hlavně kvůli ženě. Myslím si, že levnější bude topit klimatizací :) A proto elektrické podlahové topení, je levnější na realizaci a jde okamžitě zanout/vypnout.
|
|
| Autor: Marek Bednar
Datum: 27.08.2019 19:04 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | Podlahove topeni neni vubec potreba. Staci zvolit vhodnou naslapnou vrstvu v kombinaci s celou skladbou podlahy. Pocitem to bude prevysovat podlahovku, ktera ma stejne v pasivu nizkou teplotu vody.
|
|
| |
| Autor: Marek Bednar
Datum: 27.08.2019 20:23 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | Splnit primarni neobnovitelnou energii pro dotaci B2 a volbou topeni pouze klimatizaci me jina volba nez FVE nanapada. Klimatizace + el. bojler pro ohrev TUV + FVE 15 m2. B1 by sla bez FVE splnit, ale musel by tam byt misto obyc el. bojleru luftbojler, ktery take neni levny a razem by byla dotace o 150 tis. nizsi.
|
|
| |
| |
| Autor: Marek Milfait
Datum: 28.08.2019 04:25 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | Pod úvodním textem odkazovaného vlákna se můžu podepsat, prošel jsem si naprosto stejným procesem a problémy, momentálně už druhý rok bojuji s projektantem aby mi dal silnější izolace, nedělal mi z domu pevnost, četl emaily, předal dalším profesím podklady k technologiím a konečně nakrelil výkres bez chyb. Mám z toho fakt blbý pocit.
Paradoxně mi stropy vycházejí tak, že můžu izolaci v podlaze navýšit až na 50 cm a nemusím dávat další řadu cihel. Takže se tu bavíme o cca 10 tis Kč navíc za silnější polystyren? A u střechy bych maximálně přidal 1 řadu atiky. Když to investor chce, kde je problém?
Stropy mám v projektu spirolly 250 mm, u nejdelšího rozponu v obývacím pokoji to znamená únosnost cca 12 kN/m2, u ostatních místností (panel 3,7 m) jsme možná někde nad 25 kN/m2. Pokud výrobce vůbec tak malý rozměr vyrábí. Tabulka totiž končí u 5 m. Vždyť na panelech s únosností 3 kN/m2 se dělá zelená střecha. Paneláky mají bežně 3 kN/m2.
Je třeba nutná hloubka pasů 1,1m na pozemku kde je sklon 2%?
Cca kolem 80 cm se teprve objevuje jílovitější půda a spodní voda je cca 5m hluboko.
|
|
| Autor: Marek Bednar
Datum: 28.08.2019 09:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | Pro inspiraci co se tyce izolace v dome, ktery je 10 let stary. http://epd.zbytky.net
U projektanta vetsinou na prvni schuzce poznate jaky je. Mel jsem doporuceni na jednoho, ktery se zabyva pasivama a po prvni navsteve jsem si rekl, tak takhle ne. Evidentne nepochopil, ze stavba na NZU vyzaduje menit pohled na silu izolace vuci technologiim pro splneni primarni neobnovitelne energie a ne se pouze soustredit, aby izolace splnila min. pozadavek pasivu se slovy, ze je vice izolace zbytecne a prave diky jeho kratkozrakemu pohledu musite dat do baraku dalsi technologie, protoze jste se nevesel do limitu pro NZU.
|
|
| Autor: Josef Devátý
Datum: 28.08.2019 10:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 129833
reakce na ... | Celé je to postavené na hlavu. Výrazně nižších ztrát přehnanými izolacemi stejně nedosáhnete, což se řešilo ve vedlejším vláknu. Přípravu teplé vody vám silné izolace také nevyřeší, jen si postavíte hrad. Další technologie nemusíte dát jen kvůli limitu pro NZU , ale proto, aby se v takovém pasivu dalo vůbec bydlet. Tepelné čerpadlo musíte použít v každém případě kvůli chlazení. Zda to provedete hlučně vzduchotechnikou (klimatizace) nebo chlazením podlah pomocí TČ je na Vašem rozhodnutí :-)
|
|
| Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 28.08.2019 10:18 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 118337
reakce na ... | Za mého a pana Homoly mládí, se počítala i technicko-ekonomická návratnost izolací. (např pro mrazírny tenkrát polystyren 40-60cm - celoroční provoz). Dnes vyšší cena energií. Tím se dnes nikdo nezabývá, a u rod.domků nejde o celoroční provoz, jen se střelí tloušťka a spočítá PENB.
|
|
| Autor: Marek Bednar
Datum: 28.08.2019 11:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | Dalsi technologie prave musite dat, protoze se ocitnete za hranici pri ktere nestaci pouze TC vzduch-voda a oni vas tlaci si dat do pasivu krb nebo FVE k TC, pritom staci upravit silu izolace + nemit sileny dum a do limitu se vlezete pouze s TC vzduch-voda. Klimatizace jsou dnes velice tiche a komu vadi sebemensi hluk, tak si topeni samo sebou na noc vypne a jeste bude rad, ze nema topeni setrvacnost jako podlahovka. Osobne slysim pri spani ve stand-by satelit a stejne tak jsem drive slysel ve stand-by DVD. Muj nazor na velice diskomfortni chlazeni podlahou myslim znate a mame ho v rodine (bratr).
|
|
| Autor: Marek Milfait
Datum: 28.08.2019 14:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | O smysluplnosti NZU bychom tu mohli založit další vlákno. Už jsem několikrát narazil na to, že kvůli NZU jsem musel prodražit dům o nenávratné technologie, nenávratnost samozřejmě vyřeší dotace. Ale aby na tu dotaci bylo, někdo musel zaplatit daně, tak jaký to má smysl? A nebo prostě některé věci postavit nejdou, protože na to úředníček nemá tabulku. Nikoho nezajímá jestli to v mém případě dává smysl a zvýší mi to komfort bydlení, není na to prostě tabulka nebo to nesplňuje 40 let starou normu.
|
|
| Autor: Marek Bednar
Datum: 28.08.2019 14:55 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | U sebe odhaduji:
topny system multispit klimatizaci cca 70 tis + montaz
ohrev TUV obyc bojlerem za 7 tis.
FVE 2,9 kWp cca 80 tis. vcetne montaze od kolegy s navratnosti cca 30%
naklady na topeni cca 2-3 tis.
Kamarad nedavno:
vodni podlahovka + elektrokotel 90 tis.
krb s kominem 65 tis. (v cene neni obestavba, kterou bude teprve delat)
provozni naklady zalezi na % podilu elektrokotle a krbu, ale uz ted tipuji, ze i kdyby mu jela podlahovka minimalne, tak protopi v el. podlahou vic jak ja a jeste k tomu bude delat temer kazdy den kotelnika v obyvaku a to se fakt vyplati.
Dotace neresim, kdyby ano, tak uz ani nevyjdete z domu, protoze je spousta projektu postavenych / vyuzivajicich dotace pocinaje skolkou pro deti, konce bazenem, sjezdovkou, hristem atd. Ty penize tu jsou, tak proc po nich nesahnout. Kazdopadne s vami souhlasim, ze ne vsechny technologie se v dome zaplati.
P.s. co se vubec neresi, tak je velikost hl. jistice. Vzhledem k tomu, ze nemam rodinu, tak se snazim dum vtesnat do 1x 25A. Platby za jistic nejsou mala polozka a kazdy rok pekne stoupaji. Staci se podivat do historie napr. u CEZu. Je to velka páka, jak z lidi vymackat penize i kdyz setri o 106 elektrinu. Malo kdo vy, ze jsou prioritni rele, ktere odpojuji a znovu pripojuji nepotrebne spotrebice, aby se odlehcil hl. jistic.
|
|
| Autor: Marek Milfait
Datum: 28.08.2019 15:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | Prioritní relé ale taky není nejlevnější a u inteligentního domu to taky není vždy ideální.
Občas tu padlo, že FVE se nevyplatí. V některých případech ano, třeba tak jak to máte řešené vy. Jen několik samostatných panelů, které vykryjí jen několik % spotřeby. Návratnost je pak 3-6 let podle velikosti.
Jakmile se do systému připojí baterie, nebo se vyrobená energie vrací do sítě, tak to přestává dávat smysl. Na druhou stranu, líbí se mi myšlenka ostrovního systému, což by například u mého domu znamenalo tak 3-3,5 mil jen za FVE. Návratnost tak... :)
|
|
| Autor: Marek Bednar
Datum: 28.08.2019 17:17 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | Prioritni rele stoji 1300 Kc / 1 ks.
https://www.elkoep.cz/hlidaci-proudove-rele---pri-52
El. pripojka na 1x 25A me stala 5 tis., kamarada 3x 25A 12-12,5 tis.
V tarifu D45 na dobu neurcitou je platba za jistic 1x 25A = 2032,80 kc / rok a pro 3x 25A je to 5067,48 Kc. Rocne je rozdil 3 tis. Kc. Kdybych si nechal poradit od elektrikare, tak mam 100% 3x 25A, ale ja zvolil 1x 25A. Paradox byl, kdyz mi daval do skrine jistic v papirech mel 1x 25A dal tam automaticky 3x 25A. Pokud nebude nahodou stacit ta 25 i vcetne prioritnich rele, tak neni problem zvednout jednofazovy jistic s doplacenim rezervovaneho prikonu u CEZu, ale osobne si myslim, ze to ze zacatku problem nebude vzhledem k obsazenosti domu.
Kdybych mel rodinu, tak nejspis zvolim 3x 16A.
Navratnost FVE opravdu neni. Tipuji cca 30% = 0,87 MWh = cca 2050 Kc usetri FVE za rok + je mozne prebytek elektriny prodavat za nizkou cenu, coz by bylo cca 800 Kc za rok. Vyteznost by mohla byt vyssi, kdyby se dokoupil wattrouter, na ktery se napoji primitivne ovladany primotop a FVE muze do techto zdroju pri zatazenem pocasi poustet i treba 30 watu. Bateriovy system muze byt lakavy s velkou vyteznosti, jen skoda, ze jsou ty baterie porad tak drahy.
Ostrovni system bych bral, kdybych byl mimo civilizaci bez moznosti el. pripojky.
|
|
| Autor: Marek Milfait
Datum: 29.08.2019 01:09 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130725
reakce na ... | Koukám, že ani elektrikáři nemůžu věřit, říkal mi totiž že prioritní relé je v cenách kolem 17 tis. Neprověřoval jsem to, věřil jsem mu. Raději se ani nebudu zmiňovat, že mám zažádáno o sloupek 3x40A a ještě mě tlačili do 3x63A :)
|
|
| Autor: Marek Bednar
Datum: 29.08.2019 07:46 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 110950
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Vkladam obrazek aktualniho ceniku CEZu na dobu neurcitou.
tarif D45
1x25A: 2032,80 Kc/rok
3x16A: 3237,96 Kc/rok
3x20A: 4051,08 Kc/rok
3x25A: 5067,48 Kc/rok
3x32A: 6475,92 Kc/rok
3x40A: 8102,16 Kc/rok
Ve 40 let starem dome jsme meli 3x32A a el. topeni. Dnes jsou domy energeticky jinde a 3x40A je na RD pomerne hodne. V roce 2017 byla cena v tarifu D45 na dobu neurcitou 7216,44 Kc/rok, coz je o 885,72 Kc zdrazeni za 2 roky a jistice se zdrazuji rok co rok.
|
|
| |
| |
| Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 28.08.2019 09:58 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 118337
reakce na ... | jen na osvětlení. Luft bojler a klimatizace jsou dvě podobná zařízení - proč nepoužít jedno zařízení místo dvou?
Luftbojler je zařízení, které Vám odebere teplo z baráku, které musíte dodat tou klimoškou, abyste si ohřál vodu a přitom vám snižuje komfort - vysušuje vzduch - snižuje relativní vlhkost v baráku - nepříjemné - můžete číst v jiných diskuzích. Přitom větrání je nutno zajistit nejenom při ohřevu vody, ale "trvale" s udržením vlhkosti. Pro tento účel se vyrábějí větrací jednotky s entalpickými výměníky. A aby se nemusela kombinovat taková 3 zařízení v baráku, jsou na trhu a nejenom pro pasivní domy kombinovaná zařízení (skříně), podle výrobců různě sofistikovaná, některá dokáží větrat, ohřívat vodu (TČ vzduch-voda), klimatizovat (udržet teplotu i vhkost) i vytápět současně. Výhoda jednotné řízení, snížení montážních prací - i elektro, minimalní doba montáže, bezobslužný provoz s dálkovým řízením a hlavně komfortní bydlení.
Problém je s obchodníky (někdy i s uživateli) - každá liška chválí svůj ocas (mnohdy hodně vypelichaný), nezmíní výhody a nevýhody řešení a pak je potenciální zájemce zmaten množstvím informací, ve kterých se nevyzná (z mé zkušenosti ani architekti!!). Takové zařízení totiž provozuji v rekonstruovaném "nizkoenergetickém" domě již 19 let, takže si myslím, že mé zkušenosti i výpočty by mohly pomoci. Proto si dovoluji nabídnout tuto osvětu.
|
|
| Autor: Mirek Svejda
Datum: 28.08.2019 12:01 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 123537
reakce na ... | Otázkou je za jakou cenu. Zatím všechny systémy vše v jednom, která jsem viděl jsou cenově vysoko na ekonomickou návratností. Navíc je zde problém v tom, že pokud se něco podělá, přestane fungovat všechno. Mě se líbil přístup pana Toševského v tom, že se snažil postavit pasiv s minimem drahých technologií.
|
|
|
