Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

chlazení suchou podlahovkou

Autor: Lukas Voboril
Datum: 31.01.2020 22:04
uživatel: 129460


Dobrý den,

měl bych dotaz, na který se mi nepodařilo najít zde ani jinde odpověď.

Dá se dům chladit podlahovým topením postaveným suchou cestou??

proč se ptám:
1) i mokré PT má na chlazení dost omezený výkon (někde jsem četl, že max. asi 40 W/m2?)
2) topení suchým PT je náročnější, než mokrým - kvůli vyššímu tepelnému odporu/nižší tepelné vodivosti (vzduch v okolí trubek?) je potřeba mít vodu teplejší (snad o 10 °C???), aby dosáhlo stejného topného výkonu/stejné teploty místnosti?
3) vzhledem k rosnému bodu nelze do PT poslat vodu chladnější než 18°C (za vyšší vlhkosti dokonce ani tolik ne)



jsem laik (tak můj dotaz a popis, prosím, takto vnímejte), ale logicky mi vychází, že stejná pravidla by se měla uplatňovat i v obráceném režimu (tedy v režimu chlazení) tedy....:

jestliže pro stejný tepelný výkon do místnosti potřebuji vodu o 10°C vyšší, pro stejný chladící výkon z místnosti bych potřeboval teplotu vody o 10°C nižší v případě suchého PT oproti mokrému. Při limitu 18°C topné/chladící vody do PT by to ovšem v případě suchého "odpovídalo" vodě 28°C v mokrém - tedy, žádný chladící výkon by se nekonal (spíš topný), resp. pro stejný chladící výkon bych u suchého potřeboval vodu 8°C, aby měla stejný výkon jako 18 v mokrém, což ale "nesmím" do PT pustit.
- Z toho všeho mi vychází, že PT stavěným suchou cestou je zcela nemožné chladit.

je tady ale ještě možnost, že v případě suchého PT by bylo možné vodu 8°C opravdu do něj pustit, protože "kvůli špatnému vedení tepla" bude na povrchu podlahy stejná teplota jako u mokrého při vodě 18°C, tedy bych byl na stejném místě rosného bodu
- A tedy by vše bylo ještě v pořádku, a bylo by možné jím chladit stejně jako mokrým.

a třetí možnost je, že fyzikálně to vychází úplně jinak...
- ale jak tedy by to bylo správně???
- byl by chladící výkon suchého PT stejný / lepší / horší než u mokrého? a kolik by ten výkon asi tak byl?
- pokud by k rosení na povrchu podlahy při vodě 8°C nedocházelo, co by se ovšem dělo uvnitř podlahy? tam jistě nějaká vlhkost také je a najednou na ni bude působit 8°C voda? nebude to tedy kondenzovat dokonce uvnitř podlahy (tzn ještě větší problém než kondenzace na povrchu podlahy) ???


Předem děkuji za objasnění ať už od těch, co suchou podlahu mají nebo těch, kteří této problematice na rozdíl ode mě více rozumí!

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 46   starší >>
Příspěvky
Autor: metball iGIN
Datum: 05.02.2020 20:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Vytčeno před závorku
(proč tzv. suchá podlahovka ...).
Nelze jí CHLADIT ani ze 20% tak (ne)dobře, jako mokrou,
protože to neumožňuje geometrie.
Malý povrch trubek MUSÍ BÝT opatřen "křidélky", leč přechodové jevy kapalina x trubka x vzduch x křidélko x vzduch ... HOUSTON! Poscává se to, navíc tam, kde to SRDCE NEBOLÍ.
Pokud je povrch trubky HOMOGENNĚ OBALEN betonem, pak přechod tepla je "rozmáznut" v čase a prostoru A nePoscává se to, obzvláště nejsteli "nenažhraným energoKradačem" a máte na betonu položen
!!! rozumný koberec !!!; to pak chladíte s "betonovkou" velmi uměřeně ... až na to, že se nezbavíte žádné ABSOLUTNÍ VLHKOSTI (což ovšem nedáte - ani náznakem - žádným nízkopotenciálním chlazením).

SFO

PS?
Pak tu byla zmíněna ENTALPICKÁ VÝMĚNA.
Byla vymyšlena, odladěna a je funkční ve dvou případech.

PPS:
V Pouštním klimatu jako entalpické chlazení. Rozprášíte deminerálWasr...

PPPS:
V dusném klimatu (obzvláště v období dešťů) i jako entalpická regenerace či rekuperace. OK a smysluplné.


Douška?
To, že entalpický rekuperátor (parocezan) či regenerátor (kondenzátoAkec) použijete HoreKoKotom je ovšem jen ...
na dvě věci!

Autor: Josef Hodboď
Datum: 02.02.2020 14:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Lze chladit i při suché montáži podlahového vytápění. Ale nemůžete očekávat stejný komfort jako s klimatizací. Předně do podlahy nemůžete pouštět vodu s teplotou pod rosným bodem, což bývá tak 16 až 18 st. Celsia. Tedy chladicí výkon podlahy bude dost snížen. Větší vliv by mohl být u míst na podlaze u oken, která budou intenizívně ozářena slunečním zářením, ale to by se správně mělo řešit zastíněním, žaluziemi.
Závěr, přínos i se suchou konstrukcí to má, ale je otázkou, zda by nebylo v daném případě výhodnější zvolit vytápění a chlazení stropem se suchou konstrukcí. Výkony lze nalézt i v dokumentaci předních výrobců volně dostupné na webu.

Autor: Lukas Voboril
Datum: 02.02.2020 17:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129460
reakce na ...
Dobrý večer,

děkuji za první odpověď.

Abych to upřesnil - neřeším, jestli je chlazení jiným systémem lepší nebo horší... ať už jde o cokoliv... klimatizace, rekuperace, ventilace, stropy, stěny, žaluzie, rolety, stínení... cokoliv. Řeším pouze chlazení s pomocí podlahového topení.

Píšete o limitu těch cca 18°C vody - ten vím, že platí pro PT mokrou cestou, kde kolem trubek je zcela odlišný materiál (např. anhydrit vs. sádrovláknitá deska a vzduch) a navíc je tato teplota vody vztahována na očekávanou povrchovou teplotu podlahy
--- tzn. očekává se, že nebude docházet ke kondenzaci na povrchu podlahy - ovšem v případě suché podlahy by na rozdíl od mokré mohlo docházet ke kondenzaci dokonce přímo v podlaze, ne??? (protože tam je vzduch, zatímco v mokré žádný vzduch není) - tzn. bych musel do suché PT pouštět ještě teplejší vodu, než do mokré?

Píšete, že informace lze nalézt na netu - inu, rovnou říkám, že nejsem takový chudák, abych se o to nepokusil, než půjdu otravovat místní kolektiv - prošel jsem nejednu firmu, ale pokud vůbec ve svých technických listech možnost chlazení zmiňovali, potom to bylo zcela nekonkrétně k suchému systému ((jejich systémové desky lze zalít i do mokrého procesu)) nebo naopak ke stropu, ale nikde jsem nezahlédl informaci typu "při mokrém systému podlahy budete mít chladící výkon tolik W/m2 a při suchém systému podlahy pak tolik W/m2"... přičemž z mnoha uvedených důvodů pochybuji, že ten výkon bude stejný, takže předpokládám, že ty informace patřily k mokrému systému.
--- můžete mi, prosím, poslat odkaz alespoň na jednu brožuru, kde jsou informace o výkonu chlazení PT suchou cestou? Děkuji!

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.02.2020 18:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
https://backend.orbit.dtu.dk/ws/files/128203508/filestore_2_.pdf
https://link.springer.com/article/10.1186/s40069-018-0314-z

Zde na odkazu od Bjarne Olesena můžete si otevřít na konci článkové citace (je jich tam 141). Olesen se zabývá celý profesní život topením a chlazením a uznává jej celý odborný svět.
Co se týká chlazení podlahou, když tedy opomenene komfort, tak je to krajně delikátní záležitost a pokud jsem narazil na nějaké použití, vždy to bylo do suchých oblastí. Prostě v rámci Evropy skoro nemožné. Bez dehumidifikace nelze používat. Vždy se hlídá rosný bod a teplota nátokové vody nesmí být pod 19°C a když senzor nahlásí kritický stav, chladit se dočasně přestane. Ono s vlhkostí je v létě problém i když se nechladí podlahou.
Co se týká suché cesty, tak to skutečně bude kondenzovat ve velkém (vzduch jako izolant v mezní vrstvě se snadno podchladí) a co je horší (podle mne), to je velká dilatatce - pohyby trubek mezi topením a jindy chlazením, které nejsou pevně zalité v tvrdém nepoddajném materiálu. Tam totiž nemohou dilatovat a materiál se víceméně "pěchuje".

Autor: Josef Vávrad
Datum: 02.02.2020 20:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Jak funguje chlazení podlahou vědí všichni v přízemních podlažích. Lepší a tišší variantu neznám. S vlhkostí pod podlahou to není kritické, pokud nemáte vzduchové polštáře. Na stránce
http://petr.homolka1995.sweb.cz/TZB-Info%20archiv/voda0718.htm
Je dobře popsáno, co to umí provést.
Typicky stačí chladit do 10W/m2. To zvládne buď podloží domu nebo správně řízené chlazení podlahy.

Autor: Lukas Voboril
Datum: 03.02.2020 20:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129460
reakce na ...
díky moc za odpovědi a objasnění problému, toho jsem se obával.

stavět teplovodní PT a vzdát se chladící fce určitě nechci, tedy nezbývá než nalézt přijatelnou skladbu podlahy mokrou cestou s minimální akumulací... nebo se vzdát TČ, zjednodušit systémy a převést je na elektřinu.

ještě jednou díky!

Autor: Mirek Svejda
Datum: 03.02.2020 21:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Nechápu, proč chcete PT s minimální akumulací. To nedává smysl. Je to naopak, pro TČ je výhodnější větší akumulace a kromě toho je PT realizované mokrou cestou jednodušší a levnější.

Autor: Lukas Voboril
Datum: 03.02.2020 22:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129460
reakce na ...
Naopak, smysl to nedává pouze s klapkami na očích, kterými vidím jedinou "správnou" cestu, ale když je sundám zjistím, že mířím do slepé ulice. Je to prosté, nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci, a obvykle platí, že co je nejlevnější, je také nejhorší.

Samozřejmě, všichni si můžeme postavit zděný barák, oplácat ho kilometrem polyše... v zimě pak chodit s kyslíkovou maskou, protože nemůžeme mít zapnutou ventilaci, aby nebylo příliš sucho,... v přechodném období chodit střídavě v plavkách a v zimníku, protože je přeci naprosto normální, že když vysvitne slunko, tak je tam jak v tropech, aby následně druhý den pod mrakem jsem mrznul, protože den předtím PT pod vlivem slunce vyplo a akumulace se ztratila a nešla dohnat,... a v létě stáhnout všechny rolety, vypnout všechny spotřebiče a nedej bože, aby se děti odvážily otevřít dveře a vyjít na zahradu... jen proto, abych tam udržel stěží 26°C a pak se tvářil, že je to v pořádku a skvělý výsledek -- je to skvělý výsledek? vaše babička měla ve své chalupě (byť v tom nejparnějším létě 26°C??... moje teda ne).

Klasickým příkladem té uchylky s klapkama je, že každý v novostavbách řeší primárně "čím budu topit" ... proboha, vždyť je to úplně jedno, čím se ta polyšová kůlna se ztrátou 4kW bude natápět... ale milej pane... čím budete chladit, větrat a udržovat vlhkost, aby se tam dalo žít, a nedej bože ohřívat TUV?.. to už nikoho nezajímá.
... mě ale ano... chci postavit dům s výhledem na to, že v něm budu moc žít dalších 50 a více let a přitom si vezme ze všeho jen to dobré... a do toho přichlazovaní podlahovkou patří, bo čím jiným chcete chladit, aby to mělo samostatně dostatečný chladící výkon (a neříkejte klimatizací... já v místnosti, kde je teplota přísně regulovaná klimatizací sedím denodenně... ne díky!).

PS: na kolik mě asi vyjde to "dražší" neakumulující topení... do suché podlahovky chodí voda cca o 10°C vyšší... při běžných ztrátách cca 5kW u větších pasivů v kombinaci s TČ země/voda voda/voda s COP 5+ to udělá jaký rozdíl? tak asi jedné Plzně v hospodě měsíčně?... to v klidu oželím.. :)

snad jsem to vysvětlit pochopitelně, proč nechci jít v davu podle toho, jak krysař píská...

Autor: Miroslav Dvořák
Datum: 03.02.2020 23:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 121412
reakce na ...
mám tu kostku ohnanou polyšem, podlahovku klasika anhydrit , teplné čerpadlo , zemní kolektor, na jižní straně velké okno,rolety, přesah střechy (bungalov) kdy v lete do oken nesvití díky zastínení ,, a aji tu klimošku .. a asi takhle to chlazení do podlahy jsem ješte nezapínal, to vypnutí topení od slunka je blbost, ekviterm akorát stáhne teplotu vody když jsou tedka nejaké extrémy 17C atp a teplo se roztáhne podlahovkou do nejižních prostor..

je jasny ,že přijdou jiné technologie názory atp, ale aby jste se toho dožil, barák dostavěl a mohl ho taky uživat. vždycky bude platit , nejlepší regulace je žádná regulace!

Autor: metball iGIN
Datum: 05.02.2020 17:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
"... přijdou jiné technologie názory atp, ale aby jste se toho dožil, barák dostavěl a mohl ho taky uživat. vždycky bude platit , nejlepší regulace je žádná regulace! "

Jj,
jeden Vážený PanProfesor mi pložil tuto jednoduchou otázku:
"Víte, co je největší nepřítel Dobrého Řešení? Ne? LEPŠÍ řešení."

Především v KOntextu Č A S u ,
jež nám byl dán do vínku,
to platí o několik řádů více,
než by nám bylo milo :-) ....

SFO

PS?
S tou regulací ... přesněji ŘIDITELNOSTÍ, je to krapítko jinak.

PPS:
Zkuste tento HINT říci zkušebnímu pilotovi, který zalétává deBILně navržené ÉRO, které je nestabilní jak ...

PPPS:
... nóó, "Kluci od Boeingu" by taky měli své STORKY.
U MAXe bych řekl, že "z druhé starny barikády".

Douška?
Holt, když někdo prosazuje, prosadí a nakonec i zrealizuje
ŘÍZENÍ "nějak stabilní" soustavy jako můj tolik oblíbený LINĚÁRČIK AntiMaryšin ... pak můžeme Mudrovat do HaleLuJáh.

A když v tom ke všemu NĚKDO
jede FINANČNĚ
(JAKO tzv. "LOUPEŽNÍK Z POVOLÁNÍ"),
tak TO
(v současné super RYCHLÉ A NESTABILNÍ době)
nemá MOC jiné řešení,
než In Memoriam
udílet
Darwinovy Ceny.
Možná by stálo za zvážení, KOMU JE NUCENĚ UDĚLIT!
A nikoliv In Memoriam. INU, GENOFOND ... a Teorie Regulace!
Vezměte si třebas "politiku jednoho dítěte" a interrupční chování rodin.
A máme naráz málo Holek, které ke všemu nejsou ochotny rodit.

Tož asi tolik, jak je to s regulací...

Autor: Lukas Voboril
Datum: 05.02.2020 20:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129460
reakce na ...
pan profesor jistě bude moudrý muž, ale kdybychom takto postupovali všichni, tak ještě lovíte mamuta (já osobně navíc preferuji spíš "neříkej, že něco nejde, nebo se najde blbec, který neví, že to nejde, a udělá to") navíc velkou výhodou toho, co vymýšlím, je, že základ je postavený na standardních technologiích - u kterých se jen snažím více použít některé dosud nepříliš využívané vlastnosti - a doplnit je o některé další prvky "abych to doladil" ... resume - když se to podělá a nezvládnu to doladit, můžu všechno vypnout a nechat to běžet "jako všichni ostatní"... barák bude stejně funkční jako všechny ostatní, jen přijdu o pár kaček na různých těch udělátkách "navíc".

Autor: metball iGIN
Datum: 05.02.2020 20:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
:-)
"...můžu všechno vypnout a nechat to běžet "jako všichni ostatní"... barák bude stejně funkční jako všechny ostatní, jen přijdu o pár kaček na různých těch udělátkách "navíc". "

To říkejte těm pilotům dvou MAXů, co nedokázali přemluvit regulaci ...

SFO

PS?
Dopadnete jako Vávra, Bílek, Švarc, Kocina ...

PPS:
Nebo začnete hledat DOBRÉ ...

PPPS:
... a v určitém okamžiku najdete a ZREALIZUJETE
jen BLBÝ KOMPROMIS.
Nikoliv všeobjímající DORT PEJSKA A KOČIČKY, vzájemně BRUTÁLNĚ SE potírající nelineární SUBsystémy, ...

Douška?
Ale PŘESNĚ V TOM OKAmžiku REALIZACE BLBÉHO KOMPROMISU
už nebudete
zastáncem BLBĚJŠÍCH KOMPROMISŮ,
natož řešení ÚPLNĚ MIMO MÍSU.

Tož asi tak.

Autor: Jozef Homola
Datum: 05.02.2020 21:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
(p. Voboril)

Zcela ojediněle se dá najít chlazení podlahy ze dřeva ale to ještě neznamená, že to je dobře. Je to v domech jakými jsou ty na obrázku (ty u nás naštěstí nikdo nestaví), kde často kape voda v tom jejich (CRAWLE SPACE) a když to nestačí uhnít, tak to odnese tornádo. Má to často drobničku v tom, že do domu pumpují větrací vzduch přes rotující kolo z desikantu.

https://www.anytherm.com/products/sorption-dehumidifiers/

https://www.google.cz/search?q=crawl+space+and+floor+cooling&tbm=isch&ved=2ahUKEwj8rLrAmbvnAhWHdlAKHSBEAiQQ2-cCegQIABAA&oq=crawl+space+and+floor+cooling&gs_l=img.12...8606.16887..19652...0.0..0.101.1499.17j1......0....1..gws-wiz-img.......0i19j0i8i30i19j0i8i30.lHRCyZ3NyF8&ei=oB47XvzcBoftwQKgiImgAg&bih=992&biw=1429

Autor: Mirek Svejda
Datum: 06.02.2020 08:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Osobně mám docela zmatek v tom, co vlastně vymýšlíte. Psal jste o dřevostavbě. Proč ? Já znám jedinou poněkud nejistou výhodu a to rychlost stavby. Zato má toto řešení řadu nevýhod. Preferujete minimální akumulaci. Zase otázka proč. Vy to plánujete na víkendové bydlení ? To by mělo význam, jinak je minimální akumulace nevýhoda. Akumulace má výhodu kromě dalšího ve využívání slunečních zisků v přechodném období a stabilizaci teploty. Minimalizace akumulace Vás tlačí do realizace suché podlahy. Jednak je nevhodná pro chlazení, instalace je výrazně dražší a jsou s ní problémy. Otázkou je, zda není vhodnější držet se vyzkoušených technologií "jako všichni ostatní". Zde taky jde o to, že máte poněkud zkreslené představy o regulaci u klasické podlahovky a zřejmě proto vymýšlíte nějaká zbytečná udělátka.

Autor: Josef Vávrad
Datum: 06.02.2020 21:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Pane Švejdo naprostý souhlas s Vaším příspěvkem.
Také nevím, co tazatel chce vymyslet. Možná se bojí reakční doby mokré podlahy. Ta je ale pouhých 15 minut při tloušťce 6 cm a navíc poskytuje právě tu nutnou tepelnou kapacitu. Třeba i proto, že potřebný chladící výkon 0,5 kW bude těžko vyrábět. Mnohem jednodušší je výkon 5 kW zapnout na pár minut.
Nedávno tu byla inzerce na firmu nabízející chlazení v panelácích. Byli tajemní jak hrad v Karpatech, tak jsem si zahrál na zákazníka. Jednoduše místo radiátorů dají fancoily a hlídají výkon tak, aby to při chlazení nekondenzovalo. Je to jen a jen o správném řízení.
Vše je tedy známé, jen pochopit a použít.
A samozřejmě umět větrat. Funguje rada Igora
https://forum.tzb-info.cz/141077-dimenzovani-rozvodu-kontrola-navrhu#text18
užívám, ač mezi miliardáře nepatřím.
Pak se "neposcávají" zdi nejen v zimě, ale ani v létě, když necháte otevřeno na zahradu. Kéž by to pochopili i další.

Autor: Roman Novák
Datum: 07.02.2020 19:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
I u nás laminárně zaplavuje spíše v topném období. Co jsem ale netušil je že to lze poznat i šířením pachů. Příkladem může je zaplavování pachem z nasátého kouře. I když sedím přímo pod výustkou zjistí to člověk stojící o 9 metrů dál daleko dříve. To už je vzduch pod stropem pachem řádně nasycen.

Jestli to funguje i opačně, tedy jestli lze laminárně vytlačit zápach z té smažené ryby jsem ještě nezkoušel, ale pochybuji.

Autor: Jozef Homola
Datum: 03.02.2020 23:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
(p. Voboril)
Docela chápu vaše požadavky, má to ale. Tím "ale" je regulace vlhkosti domě v létě. Zkuste si do i-x diagramu zakreslit co se bude dít s vlhkostí v parném létě, která se dostane do domu a musí se dostat už z důvodu větrání a pak se ten vzduch ochladí a k tomu se přidá vlhkost generovaná uvnitř. K tmouto účelu jsou ty různé odvlhčovače a ERV (ENTHALPY RECOVERY VENTILATION) aby už do domu přišel vzduch v létě sušší a v zimě vlhčí. potom i to chzení čímkoliv má dále do rosného bodu. Ono i když nenastane rosný bod, tak zvýšená vlhkost v létě působí velice nepříjemně. Zvyšuje "operativní teplotu".

Autor: Josef Hodboď
Datum: 04.02.2020 11:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Pane Homolo, teoreticky máte pravdu. Ale pak vysvětlete, proč se chlazení podlahou používá a i vedoucí výrobci tohoto tržního segmentu jako systémovou komponentu dodávají regulaci, která zamezuje srážení vody ze vzduchu na podlaze ve spojení s čidly atd. A dělají to tak už desítky let. Kdyby to nefungovalo, kdyby si každý na vlhkost stěžoval, měli by odbyt? Kdyby vše bylo založeno jen na reklamě, tak už by to dávno prasklo. A navíc, podlahou se zpravidla nesnižuje teplota maximálně, ale každý stupeň C ve vedrech dolů je dobrý, když už v domě ta podlahovka je.

Autor: Jozef Homola
Datum: 04.02.2020 11:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4 obrázek č. 5 obrázek č. 6
Mám jiný názor na chlazení podlahou, protože tento způsob jsme ve škole probírali. Je na místě si položit otázku proč byla vymyšlena rekuperace. Ne pro zimu ale pro ukrutné horko a vlhko. Samozřejmě můžou panovat jiné vlhkostní podmínyk v určitých oblastech u domu v zeleném sadě a horském údolí a jiné u domu v betonové džugli velkoměsta.

Autor: Josef Vávrad
Datum: 04.02.2020 11:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Ono je to jednoduché. Fyziku je třeba chápat komplexně. Pokud to někdo neumí, má vlhko i v podpalubí.
http://petr.homolka1995.sweb.cz/TZB-Info%20archiv/voda0718.htm
Já naopak ukazuji, že pod podlahou může být zima i v létě. Jen tam (pod podlahu) nesmíte pustit velkou výměnu vzduchu. To právě zajistí ten polystyren jako výplň.
kondenzace.kvalitne.cz/kam-vlastne-patri-cidlo-ekvithermu/
Je smutné, že odborníci jsou odsud odcházeni. Klidně můžete i tento příspěvek smazat.
I když je možná slušnou odpovědí tazateli, jak se taková podlaha má vlastně řídit.
Těch příjemných 20°C přes celé léto způsobuje chlazení podlahou cca 3W/m2. Teplo dokonce záměrně vevětráváme. To je vše.

Autor: metball iGIN
Datum: 05.02.2020 17:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
Huš!

SFO

Autor: Šalý Jaroslav
Datum: 05.02.2020 19:04 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 118337
reakce na ...
TWL kde žiješ? V létě příjemných 20°C? Na Čukotce?
A doma v zimě trenýrkovou teplotu 25?
V létě je naprosto normální v baráku ve dne cca o 6K méně než venku. Na noc si snížit to ano.

Autor: Roman Novák
Datum: 04.02.2020 05:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
Fotogalerie:
Zdravím,

to se ale mýlíte. V tom starém domě prakticky chlazeným podlahou jsme bydlel. A relativní komfort tepelné pohody byl draze vykoupen vysokou vlhkostí vzduchu jak píše pan Homola. V létě jsem mohl vytloukat cukr z cukřenky kladivem, sůl mi spíše "vytekla" ze slánky. O dalších důsledcích, které se začaly projevovat po více letech nemluvě.

V novém domě s akumulací nejen v podlaze je to o něčem jiném. Provozně zadarmo se dovede bránit rozkmitu teplot za slunečného počasí. A provozně velmi levně má upravovanou vlhkost. Neznám ani žádné vedlejší projevy jako hluk či průvan.

Dřevostavba chlazená podlahou a navíc bez akumulace se s tím nemůže rovnat.

Autor: Josef Hodboď
Datum: 04.02.2020 11:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Ono jde o požadavek na komfort, kolik má člověk peněz, atd. I u nás se po čase musel ten cukr z cukřenky rozpustit. Zvýšená vlhkost procházela z části i cihlovou stěnou, to v novostavbách už více méně nejde.
Chlazení podlahou však nemůže zvýšit vlhkost vzduchu v interiéru. To by se voda z podlahy musela odpařovat a to jde jaksi proti srsti, proti snížené tepotě podlahy. Někdy může jít i o zanedbané větrání.
Těžká stavební konstrukce s větší akumulací určitě lépe působí na snížení teploty v bytě, pokud je šance využít nižších venkovních teplot v noci a velmi intenzivně větrat. To znamená plně otevřít všechna okna nebo zapnout větrání na plný výkon. Nedovedu si představit moderní bungalov, jak se dnes staví RD, jak tam lidi mají přes noc plně otevřená okna.

Autor: Jozef Homola
Datum: 04.02.2020 12:48 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
S tím nočním větrání je potíž a to nehledě na způsob. Když je venku 98% RH, tak vyvětrat se dá ale snížit vlhkost ne.
Doma si každý v létě může udělat pokus. Připraví si do nádoby vodu o určité teplotě a pak ji nalije do tenkostěnné kádinky a uvidí co to udělá do 10-ti vteřin. Pak může nalít třeba teplejší kdy to už neudělá a z diagramu snadno určí vlhkost vzduchu při známé teplotě vzduchu.

EDI
Starší diskuze

https://forum.tzb-info.cz/124795-podlahove-topeni-chlazeni

https://forum.tzb-info.cz/124742-celoplosne-topeni-a-chlazeni#text110

Autor: Roman Novák
Datum: 04.02.2020 18:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105259
reakce na ...
"Zvýšená vlhkost procházela z části i cihlovou stěnou, to v novostavbách už více méně nejde."

To se v případě chlazení domu ať už podlahou či jinými velkými plochami mýlíte. V létě se parciálních tlak vodních postará o opak.

"Chlazení podlahou však nemůže zvýšit vlhkost vzduchu v interiéru. To by se voda z podlahy musela odpařovat a to jde jaksi proti srsti, proti snížené teplotě podlahy. Někdy může jít i o zanedbané větrání."

Tento výrok opět považuji za nepochopení problému. Ať už jde o výše zmínění tlak vodních par, který v tomto případě tlačí vlhkost z venčí do interiéru. Tak nutnost výměny interiérového vzduchu.

K problematice se ještě přidám s dotazem jak normy zohledňují realitu globálního oteplování, tedy rostoucí entalpii vzduchových mas včetně Evropy a s tím související růst absolutní vlhkosti vzduchu. Někdo kdysi stanovil maximální přípustnou teplotu nášlapné vrstvy, teplotu potrubí a podobně. Je dobře, že platí stále stejné hodnoty?

Edit:

To že na takovém prostředí, které vychází z využívání chlazení velkými plochami není něco v pořádku varují například podmínky pro skladování mnoha druhů potravin.

Ve výše zmíněném domě staré zástavby se větralo v letním období průvanem často více hodin denně. Nebylo to samozřejmě nic platné. Vlhkost přece není generována podlahou.....

Autor: Mirek Svejda
Datum: 04.02.2020 08:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Je evidentní, že jste nikdy nebydlel v domě s podlahovým topením. Já mám teplovodní PT zalité v cca 5cm anhydritu. Díky samoregulaci PT, se teplota udržuje s nepatrným rozkmitem. Dokonce ho ani nevypínám po dobu topení v krbu. Pro mě osobně je mokrá podlaha kvalitnější a méně problémová. I pokud bych byl nucen postavit dřevostavbu, tak si radši zvolím mokrou realizaci.
Pokud trváte na suché podlaze, tak přečtěte např diskuze zde:
https://old.modrastrecha.cz/forum/hledam-dodavatele/rd-rymarov-a-zkusenosti-s-nimi/
Zjistíte, že se tam neustále opakují stížnosti na prohýbání a vrzání podlahy.
Akumulace pro TČ má především význam pro snížení počtu zapínání kompresoru a tím zvýšení životnosti. Nárust oběhové teploty nemá zase tak malý vliv. To se mýlíte. Podívejte se tech dokumentace. Někteří výrobci (např. Nibe) uvádí závislosti COP na rozdílu venkovní a oběhové teploty.

Autor: Josef Hodboď
Datum: 04.02.2020 11:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Pane Vobořile,

mně vaše rozhodnutí smysl dává. I pro chlazení bude lepší podlahovka zalitá v anhydritu. Obavy z vlhké podlahy v létě jsou oprávěné, ale od toho je regulace, aby hlídala teplotu chladicí vody do podlahy a na podlaze se vlhkost ze vzduchu nesrážela. I když ani to není zcela nepřekonatelný problém, když si vzpomenu na prázdniny u prarodičů ve starém domě.
S TČ je velmi dobrý potenciál na využití případné FTV elektrárny na střeše, i pro přípravu teplé vody, když se nevytápí. Takže z tohoto pohledu jde s TČ o řešení, které můžete v budoucnosti i významně energeticky, ve váš prospěch, zlepšit. Jen počkat, až ty FTV dále cenově poklesnou nebo si již dnes sáhnout pro dotaci z NZÚ.
A nabízí se i řešení použít jedno jednodušší TČ pouze pro vytápění či chlazení a pak bojler s integrovaným TČ pro ohřev vody. Na první pohled nesmysl, když jsou integrovaná TČ i s bojlerem, na druhou stranu oddělená řešení, která mají zase jiné přednosti. Bojler s TČ by se mohl výkonově přičítat k chladicímu výkonu podlahy, pokud by se vše vhodně vybralo a navrhlo.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 04.02.2020 11:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Možná jsem něco přehlédl, ale já to pochopil tak, že pan Vobořil chce PT realizované suchou cestou. To podle mého názoru není moc vhodné a nedává to smysl.

Autor: Josef Vávrad
Datum: 04.02.2020 11:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Také jsem kdysi chtěl FVE. Jenže to by nesměly být peníze pro distribuci až na prvním místě
https://forum.tzb-info.cz/146736-mereni-po-fazich-a-hadanka-pro-vnuka
fakticky doloženo na reálném případu
https://forum.tzb-info.cz/146595-pretoky-do-site-u-asymetrickeho-menice?idtext=54#text54
Přes FVE tedy cesta bohužel opravdu nevede.

zobrazuji 1 - 30 z 46   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama