Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

statika pojezdové střechy sklepa - jaké Ičko?

Autor: Honza Novak
Datum: 03.04.2020 19:31
uživatel: 132241


Dobrý den, můj projektant je v tuto chvíli mimo republiku a netuším, kdy se vrátí, proto zde hledám informace podle kterých bych se rád rozhodl, kterou cestou jít dál.
V tuto chvíli mám vylité věnce sklepa o rozměrech 9x3,3m (vnitřní rozměr 8,6x2,9m) a na tom mají být umístěny překlady I160 v metrových rozestupech mezi kterými je trapézový plech a vylit 20cm betonu+6mm kari (15x15oka). Střecha měla být původně pochozí a zatravněná. A já teď uvažuji jestli ji neudělat pojezdovou.

Zedníci, kteří mi stavěli sklep tvrdí, že to bez problémů auto 3500Kg unese. Ale já bych raději věděl na kolik je v takovéto skladbě střecha dimenzována.
Případně jak vysoké ička by museli být, aby se nato dalo zajet třeba 5t vozem s materiálem. Zadní náprava bude bohužel patrně stát cca uprostřed střechy.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Jozef Homola27.04.2020 21:36
Honza Novak27.04.2020 21:26
Josef Vavra27.04.2020 21:08
Jozef Homola27.04.2020 20:50
Jozef Homola27.04.2020 20:46
Honza Novak27.04.2020 20:42
Josef Vavra27.04.2020 16:21
Jozef Homola27.04.2020 15:59
Honza Novak27.04.2020 15:30
Jozef Homola27.04.2020 13:02
Honza Novak27.04.2020 11:03
Jozef Homola26.04.2020 23:08
Honza Novak26.04.2020 21:49
Jozef Homola26.04.2020 20:12
Josef Vavra26.04.2020 19:18
Jozef Homola26.04.2020 19:01
Josef Vavra26.04.2020 18:47
Jozef Homola26.04.2020 18:05
Honza Novak26.04.2020 16:58
bob Svaton26.04.2020 14:25
Josef Vavra26.04.2020 13:56
Honza Novak26.04.2020 11:20
Honza Novak26.04.2020 10:54
Josef Vavra18.04.2020 09:56
Jaroslav Dítě17.04.2020 11:22
Honza Novak17.04.2020 10:46
Honza Novak14.04.2020 12:20
Honza Novak04.04.2020 19:53
Jozef Homola03.04.2020 20:39

Příspěvky
Autor: Honza Novak
Datum: 17.04.2020 10:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Prosím nenajde se tu někdo, kdo věci rozumí a nasměruje mě alespoň na orientační řešení, nebo výpočet? Potřebuji už teď vědět jakou možnost zvolím.
Děkuji za každou dobrou radu.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 17.04.2020 11:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Vyhledat ve svém okolí statika - projektanta a nechat si udělat projekt. Pak to budete mít se zárukou a ani stavební úřad nebude moci mít námitky. Veškeré stavby by měly mýt řídnou technickou dokumentaci a všechny zásahy do statiky stávajících staveb by měly být na základě odborného posouzení s dokumentací a výpočtem. JInak to bude vždy černá stavba.

Autor: Honza Novak
Datum: 26.04.2020 10:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Dobrý den nemám v plánu dělat nějakou černou stavbu. Jenže můj projektant je dlouhodobě daleko a komunikace dost vázla i když tu byl. On nemá problém mi to spočítat a potvrdit. Jiného projektanta nehledám. Rád bych to měl vše od jednoho člověka.
Problém ale je, že on není zrovna ten typ člověka, co si s tím nějak vyhraje. Jednoduše navrhne první řešení a pokud "vyhoví" dál nad tím nepřemýšlí.
A já bych rád, aby mě někdo nasměroval na nějaké možnosti které mám a vysvětlit nejlépe výhody a nevýhody jednotlivých řešení. Jsem otevřen k jakékoliv možnosti. Zatím krom těch obvodových stěn není nic dané.

Autor: Josef Vavra
Datum: 18.04.2020 09:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132279
reakce na ...
Přes projektanta cesta nevede. Také jsem věřil "svému" projektantovi. Pak jsem zjistil, že mi střecha poláme sádrokartony v podkroví při prvním sněhu. Naučte se pracovat s
http://hdplot.sweb.cz/strojar3.html
a zjistíte, co je opravdu možné. Projektanta bych si vzal pouze na to razítko.
Nebo mi napište na a provedu Vás celou problematikou. Včetně měření mikrometrových průhybů.

Autor: Honza Novak
Datum: 26.04.2020 11:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Popravdě do takových věcí se pouštět nechci. Tohle není zrovna můj šálek čaje. A asi to nebude výpočet kde zadám největší zatížení na jedno místo (kola uprostřed) A ono mi to vypočítá na základě vzdálenosti stěn nutný průřez nosníků, armatury a mocnost betonového stropu? Na víc si netroufám.
Mě jde o prosté zhodnocení možností budoucí stavby. A od toho se odvíjející řešení příjezdové cesty. Protože pokud by toto řešení nebylo drahé, mohl bych přijet ze shora stavby a celá akce by byla mnohem jednodušší. Ale rozpočet je napjatý a tuhle změnu bych musel platit ze své kapsy. Tak hledám odpověď na to jestli je to vůbec možné a za jakých okolností.
Nemám žádnou představu kolik udělá když tam budu mít to íčko 120, nebo 240mm. Nebo tam vůbec nemusí být. Nemám představu jestli je lepší betonovat mezi ty íčka a nebo ten trapézový plech dát navrch....

Další problém je, že betonovat by se to mělo ručně. průjezd pod mostem je na mix moc nízký. Ale stavební firma ručně betonovala i zdi, takže to asi největší problém nebude.

Autor: Josef Vavra
Datum: 26.04.2020 13:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132325
reakce na ...
Ona je to taková klasika. Nejdřív Vás obere banka, pak projektant a nakonec realizační firma. A Vy splácíte do konce života.
Nebo to vezmete za druhý konec a obor se naučíte. Lépe tak pochopíte souvislosti a dům si navrhnete podle svých potřeb. Já zvolil to druhé a dům byl splacen za 1,5 roku.
Ve Vašem případě uděláte podpěry ve sklepě a necháte je tam po dobu stavby. Tím dosáhnete požadovanou nosnost, kterou už mimo stavbu nebudete nikdy potřebovat.
Ruční betonování se nevyplatí. Nedosáhnete požadovanou pevnost. Nechal jsem si dělat miako strop a jen jsem žasnul nad výsledkem. Průhyb 14 um na 100 kg zátěže, šířka 4,5 m.

Autor: bob Svaton
Datum: 26.04.2020 14:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132348
reakce na ...
no vzhledem k tomu ze ses dlouhou dobu skryval pod adresou obecniho uradu tak bych tipnul ze si nekoho okradl ty

Autor: Honza Novak
Datum: 26.04.2020 16:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Mě tedy banka ani projektant zatím neokradli. Ale projektant sám o sobě není statik (má někoho kdo mu tuto práci dělá). No a když po něm něco chci je to na dlouhé lokte. Jinak udělá co má. Má často i věcné rady a připomínky. Ale on naprosto neřeší jak se to bude dělat. Kolik to bude stát a tak podobně. Je hodně mimo realitu dnešního stavebnictví, protože dělá převážně pro firmy, které peníze tolik neřeší. Když jsme řešili krov. Tak díky malým úpravám v projektu dokumentace trvala o 4 a půl měsíce déle. Měli jsme kvůli tomu 4 schůzky a než to posvětil statik tak uběhlo moře vody.

Podepřít to nemohu, protože by mi to tam dost překáželo. Dole bude garáž/dílna.

Jak se taková věc vůbec počítá. V projektu vidím jen údaj o zatížení na m2, který by měl původně být min 400Kg/m2. Nemám tam jediný výpočet. Jen informaci že "splňuje stanovenou hodnotu".

Laicky když si řeknu že bych chtěl aby tam přijelo auto o hmotnosti 5t, tak musím počítat že zatížení zadní nápravy bude minimálně polovina, spíše více (3t?) protože tam bude zadní náprava při vykládce. Musím počítat s nejhorším, že zadní náprava bude přesně uprostřed stropu. Kolik to bude dělat zatížení na m2? Alespoň pro představu. Tedy mám počítat že na jednom nosníku bude jedno kolo tedy nějakých 1,5t?

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.04.2020 18:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Váš problém se počítá těžko, protože vy nevystačíte s plošným zatížením ale musíte splnit podmínku bodového (sklep) a to v každém místě. To se nedá řešit jako nosník ale jako "tlustá deska", kde výztuž ocelová je do kříže aby co nejlépe bodové zatížení vynesla do všech stran. U vysoce únosných stropů se to řeší žebry (filigránové stropy) a nebo jako strop MIAKO, kde jsou žebra betonová a meztím lehké a duté cihly aby se strop sám sebe nezatěžoval. Řešit nějaký kazetový strop je náročné na šalování.
Vysoké ocelové nosníky s betonovou deskou se špatně svazují a při průhybu u bodového zatížení se mohou separovat od betonu. Navíc je to hodně drahé. Vám dokonce nemusí pomoci ani silniční panely, protože ty se při bodovém zatížení opírají o zhutněný podklad. To by ale chtělo se poradit se statikem stavařem, protož únosnost mají velkou.
Kdo umí stanovit ohybové momenty v betonu u desky, tak dokáže určit množství ocele, která má zachytit tahové namáhání ve spodní části desky. Beton výpočtově tah nepřenáší. Výška desky je nutná taky proto, že v horní vrstvě se výpočtem kontroluje tlak v betonu, který je dán normou pro patřičné kamenivo (třetina drceného) a množství cementu. Tlak při nízké desce dokáže se tlakem bortit. Nutno podotknout, že beton vysoké pevnosti se dokáže vyrobit pouze v betonárkách a při vibraci panelů na elektromagnetických stolech. Různé panely mají poznámku, že se může s nimi manipulovat pouze v určené poloze, protže naopak se rozlomí i vlasní vahou.

Autor: Honza Novak
Datum: 26.04.2020 21:49 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Netušil jsem, že to je takový problém vypočítat a že je to tak moc náročné na technologii. Předpokládal jsem že 2,9m není tak moc na to, aby bylo nutné používat nějaké ultra technologie. Po pravdě stavební firma co nám staví je plná Ukrajinců. Pokud je potřeba nějaký speciální druh stropu, nebo MIAKO a jiné vychytávky tak bych se do toho snad raději ani nepouštěl. A nebo to omezil na obyčejné auto do 3500Kg.
Proto jsem se na počátku ptal jestli má do toho vůbec cenu jít. Pokud do toho dám o 10000-15000Kč víc než do jednoduché střechy pro zatravněnou střechu bude to ok. Ale abych do toho vrazil o 50000Kč víc to se mi moc nechce.

To bodové zatížení je takový problém proč? Jako když tím kolem nebudu zrovna stát na Ičku, ale někde mezi?

Kolik mám počítat to bodové zatížení u auta do 3500Kg? Předpokládám že bude mnohem nižší, nebo ne?

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.04.2020 23:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Mám zde takovou "knížečku" o betonování a ta vypočítává jak snadno se doma vyrobí beton o poloviční pevnosti aniž by si to člověk uvědomil. Je tam nesprávný poměr složek kameniva, naředěný beton, nedobrá vibrace, nesprávně uložená armatura a pod. Sice se nejedná o jadernou elektrárnu (tam mají atestovanou betonárku a přesto z každé várky jde "zatuhlý kotouč" na nezávislou zkušebnu aby se včas ještě nevyzrálý vyboural).
Pokud se bude jednat o auto do 3500 kg, tak se to zvládne snadno a učitě tam nebude bodové zatížení 3500 kp. Vy se rozhodněte, zda nestačí koupit hotové desky (nemusíte nic šalovat), které mají deklarovanou pevnost a to zaručeně. Ty se srazí k sobě a vylejou se cementovou maltou spáry (jsou už na to uzůsobené, mají úkos). Běžné desky ani stavař nepočítá. Na to má už zpracované tabulky, kde je druh betonu, výška betonu a tzv "krytí ocelí". To je počet mm2, které tam ta ocel musí mít v místě tahového namáhání a je celkem jedno jestli to budou pruty silnější a dále od sebe a nebo tečí a více na jednotku šířky. Zkrátka dohromady musí dát tu plochu "železa".
Jedno je jisté, že nosníky ocelové se pro to nehodí a chce to raději monolit s výztuží do kříže.

Autor: Honza Novak
Datum: 27.04.2020 11:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
U betonování jsem měl vždy stavební dozor. Například když se dělala deska. Ztracené bednění hutnili ručně nějakou tyčí. Armovaní bylo předem vše prohlédnuto a nedodělky opraveny. Takže poloviční pevnosti bych se neobával. Nejednalo se o extra pevný beton, jen obyčejný do zdí a do základů. Pokud dobře čtu C16 a C20.

Hotové desky by měli vypadat jak? A kde je koupím? To mi udělají rozměry na míru? Nikdy jsem nic takového neviděl. Tedy krom panelů na cesty, ty jsou ale dost těžké a stejně nic nevydrží. Kolikrát je i na cestě vidím prasklé a to je pod nimi podklad. Taky žiji v přesvědčení, že se počítá s monolitickým stropem. V tuto chvíli mi z věnce koukají nahoru asi 10cm vysoké "oka" z ocelové výztuže.

A pokud tam dám ty panely co se stane s hydroizolací kterou bych umístil na ně. V těch spojích to přece bude nějak pracovat, nebo ne?


A jen pro informaci. Ty íčka se nehodí pro tento účel právě proto že "nevykryjí" to bodové zatížení když budu stát "mezi"? Nebo proto že ta ocel umožnuje průhyb?

Případně co by se stalo kdyby ty íčka byli volně pod tím trapézovým plechem, který by byl dán kolmo na íčko a na tom by byla vylita armovaná deska?

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.04.2020 13:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
https://www.montraz.cz/index.php?oid=3743846
http://www.prefapecina.cz/betonove-vyrobky/stropni-panely-konstrukce-stropu/dily/?id=15
https://stavebniny-levne.cz/stropni-dutinovy-panel-spd-235-900-3200-mm.html
https://www.prefa.cz/pozemni-stavby/stropni-dilce/predpjate-stropni-panely-spiroll/
https://stropsystem.cz/stropni-panely-spiroll?gclid=EAIaIQobChMIl5vlpryI6QIVEVXTCh03ow8wEAAYASAAEgIBjfD_BwE

Výroba prefabrikovaných betonových prvků na míru je běžná záležitost. Mnohé technologie jsou téměř bezodpadové, protože prvek se dělá ve větší délce s předepjatou výztuží a pak se "krají" podle potřeby. Zkuste v okolí najít firmu a tam vám poradí a i výztuž vloží podle potřeby. Podle odkazů zjistíte, že ty panely jsou s dutinami a to má svůj význam. Snadno spočítáte jakou hmotnost má betonová deska plnostěná o ploše 30 m2 s dutinami a bez. Kvalita profi betonu je co do pevnosti nesrovnatelná s domácí výrobou.
Mám od soukromníka dodané plotové sloupy podle zadaných rozměrů a i zatravňovací rošty, které také mají výztuž ačkoliv to není běžné (výrobky dovezl až na dvůr). Viděl jsem u něj výrobu i jiných dílců včetně skruží a žlabů.

Autor: Honza Novak
Datum: 27.04.2020 15:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Tak zrovna ty spiroll panely jsem měl navrženy jako strop/podlahu mezi přízemím a patrem. Vzhledem k ceně a složité manipulaci to projektant překreslil na dřevěnou konstrukci. A to šlo jen o nenáročnou podlahu s minimálním nárokem na zatížení.
Všechny ty odkazy mluví pouze o stropních panelech, ne o pojezdové ploše. A váha jednoho panelu je záležitost použití jeřábu. To celou tu akci dost prodraží. Auto z rukou na to pravděpodobně stačit nebude a střecha začíná asi 6m od cesty. Pokud by přijel z druhé strany pozemku, tak za týden už tam budou výkopy a připravovat se základová deska hlavní stavby. To bych tam těch Iček radeji vyskládal více. přeci to nemůže být tak složité když se za minulého režimu běžně íčka na plocho používaly jako nájezdy pro auto na montážních stanovištích.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.04.2020 15:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Pokud budete najíždět vždy přesně, tak i toto může být řešení, že se posílí únosnost jen na jednom místě, tedy v kolejích.

Jinak dá se jít i tou vaší chtěnou cestou ale ale budete potřebovat položit asi 32 bm profilů I 180 nebo I 200 co půl metru od sebe, tam do mezipolí vložit pásy kari sítě o 8x100x100 mm, podšalovat a zalít cca 25 cm betonu. Asi 50 tisíc by mělo stačit, v cenách se neorientuji.

Autor: Josef Vavra
Datum: 27.04.2020 16:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
V již smazaném příspěvku jsem napsal, že nevěřím průhybu betonu. V odkazu
https://stropsystem.cz/stropni-panely-spiroll
se odvolávají na povolený průhyb 1/350 délky.
Během stavby jsem také vybíral strop. Spiroll tloušťky cca 25 cm a délky 4 m se prohnul o 0,3 mm bodovou zátěží 100 kg.
Pokud platí výše uvedené, pak by měl unést maximálně 3300 kg.
Naopak mile jsem byl překvapen funkčností hotového stropu Miako, kdy nad místností 4,1 x 4,5 m došlo k průhybu 13 um / 100 kg A to s pouze 10 cm zálivkou.
Ze stejného přepočtu průhybu to znamená bodovou zátěž 100 x 10000/13 = 70 tun. Logicky takovou zátěž nepotřebuji a ani ji nebudu zkoušet. Výsledek jen ukazuje vliv správného armování.
Ještě zajímavější je finanční stránka věci.
Za Ička a trapézové plechy dáte kolem 35 tis Kč. Pokud strop vyskládáte z nosníků
https://www.izomat.cz/zakladni-stavba-1/zdici-materialy/stropy/heluz/nosnik-heluz-miako-350.html
Vyjde Vás na podobné peníze, ale bude mít mnohem vyšší nosnost. S tou Vaší 20 cm zálivkou.
Dovolit si můžete i kolmé proarmování roxory dole, kari sítěmi nahoře.

Autor: Honza Novak
Datum: 27.04.2020 20:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Asi hloupý dotaz. K čemu že jsou v tom nosníku Miako ty cihlové účka? A druhý ještě hloupější dotaz. Musí se dávat mezi ty nosníky ty cihlové tvarovky? jaký mají význam? Pevnostní asi těžko že? Nebylo by levnější použít třeba vyšší a mocnější jen ty ocelové nosníky a zalít celé do monolitického betonu? Tu jalovou výplň cihlových tvarovek mezi nosníky může zastat nějaký izolant.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.04.2020 20:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Máte dobrý dotaz.
Cihlová výplň má povícero funkcí. Je to lehká skořepina místo těžkého betonu. Má určité izolační vlastnosti jak tepelné, tak hlukové no a nemusí se to šalovat. Skořepina se jinak při napětí chová než plný materiál. To by bylo na složité vysvětlování.

Autor: Josef Vavra
Datum: 27.04.2020 21:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Vždyť právě kvůli tomu Vám to píšu. Nehledě na zbytečné výpady nymanda Boba. Potřeboval jsem tenký strop s nosností 1 - 2 tunové vířivky kdekoliv. Proto ten náročný výběr a sledování výsledků. Drahé to není a vznikne luxusní pevná deska. Na cihlové vložky samozřejmě zapomeňte a vybetonujte to celé. Dle výpočtu buď nosníky těsně k sobě, a nebo tak s 20 cm mezerami. Získáte tím i příčnou pevnost, kterou má spiroll nulovou. Proto se snadno zlomí. Ty díry tomu přispívají a šetří pouhých 40% váhy.

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.04.2020 20:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
(p. Novák)
Dám sem obrázek na kterém jsem tak zhruba ukázal a doložil co to je výrobek takový SPIROLL.
Normální ocelový nosník má neutrální vlákno někde uprostřed. Spiroll předpjatý ne, to má mnohé výhody. Zatímco ocelový nosník bez zátěže položený na zeď až má na spodní pásnici tahové napětí a určitý průhyb, tak spirolltam má napětí opačného znaménka díky těm "našponovaným lanám". V té tabulce jsou průřezy těch lan dohromady. Některé mají i lana nahoře ale to tu nebudeme rozebírat, nám stačí dolní. Ty dráty lana mají až 5x větší pevnost na 1 mm2 než ocelové pruty ze stavební oceli. Dále se podívejte na beton. Ten je 2x pevnější než beton běžný a snese v tlaku přes 450 kp/cm2. Panely jsou středem odlehčené, protože táto hmota zbytečně zatěžuje a nic moc pevnosti nepřinese. Známe to z nosníku typu "prolamované". K těm drátům. Jsou to tzv patentované dráty zušlechtěné na horní mez pevnosti složením legur a tepelným a i mechanickým zpracováním. Dosahují meze pevnosti na milimetr čtvercový až 180 kp, zatímco běžná ocel 32 až 42 kp/mm2. Jelikož je tam udaný i obybový moment, tak dá se zhruba přiřadit přes modul odporu v ohybu jaký I - nosník ocelový z běžné oceli by toto (celý panel) pevnostně nahradil, samozřejmě za většího průhybu.
Ještě poznámku k těm lankám. Dobře a citlivě se dají přesně předepnout, protože se jinak prodlužují než stejný prut z oceli. Ty jednotlivé dráty kromě průtahu s napětím příčně kontrahují tedy stlačují se k sobě, protože je tam přímkový nebo bodový styk. O kotvení do betonu vlivem šroubovice nemusí být řeč.

EDIT
Jěště obrázek co to je prolamovaný nosník. To je takový, který se CIK-CAK rozřeže na dva, posune o půl rozteče zubu a tam se to svaří a hned máme i dvojnásobnou pevnost a vysokou tuhost než předtím.

Autor: Honza Novak
Datum: 27.04.2020 21:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Pěkně vysvětleno. Předpjatý nosník chápu. Jeho výhody a materiálové úspory také. Akorát se obávám, že tohle se projeví spíše na velké stavbě. Zvýšená nutnost mechanizace bude z mého pohledu docela dramatická. tady bych koupil někde na aukru Ička za cca 15Kč za Kg Plechy budou asi dražší, ale nepotřebuji pak už žádné bednění.

A ta cihlová vložka má tedy jaký význam?

Musí se to pak ještě zalévat betonem? Co se stave pokud budu nevhodně stát na kraji jednoho panelu? Co pak udělá hydroizolace v místě spoje?

Autor: Jozef Homola
Datum: 27.04.2020 21:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
(p. Novák)
Do ničeho Vás nenutím, jenom dávám náhled. Prefa vám poradí jak se vypňují spáry a dělá izolace proti případné vodě. To, že by panely měly příčně nějakou nulovou pevnost je absolutně mimo. Dá se to ukázat na svisle orientovaných stěnách o vysoké únosnosti. Ty lanka se účastní a přebírají zátěž ve všech směrech.

Autor: Josef Vavra
Datum: 26.04.2020 18:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132325
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Situaci s I160 délky 2,9m a zátěží 5 tun máte na obrázku. Zátěží se prohne o 11 mm a dojde k deformaci. Spiroll panely jsem kdysi zkoušel s průhybem 0,3 mm/100 kg. Tedy 15 mm/ 5 tun.
Můžeme porovnat s plošnou zátěží 400 kg/m2 na druhém obrázku. Průhyb 1,9 mm je v tomto případě reálný. Jde o plošnou zátěž všech nosníků.
Pokud by ten Váš strop vyšel stejně dobře, jako můj (svázané miako 10 cm zálivka), pak byste měl při bodové zátěži 5 tun změřit průhyb cca 11/20 = 0,5 mm, ale strop je dimenzován na průhyb 1,9 mm.
Zjevně bude stačit udělat správné armování toho betonu stylem nad nosníky nahoře, mezi nosníky dole a dosáhnete rozdělení bodové zátěže na více nosníků. Začal bych nastudováním podobných konstrukcí a pokud se výše napsané potvrdí, šel bych do realizace. Dopočítat výšku zálivky, asi nebude stačit 10 cm.

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.04.2020 19:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
5 tun jej prohne a už se nenarovná, protože přešel do meze kluzu. Dovolené napětí je 3x menší.

Autor: Josef Vavra
Datum: 26.04.2020 19:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132325
reakce na ...
To je v pořádku. Ale díky křížové vazbě dojde minimálně k polovičnímu průhybu. Další cestou je změřit průhyb malou zátěží a dostatečně dočasně podepřít.
A logicky to jde udělat i dražší, s větší rezervou. Osobně nevěřím jedině tomu betonu.

Autor: Jozef Homola
Datum: 26.04.2020 20:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Nosníky se zásadně nepočítají podle průhybu. Průhyb se kontroluje jen když to je potřeba.
Alfou a omegou všech výpočtů je dovolená napjatost. Modul pružnosti je stanoven pro ideálně pružný prvek a proto má hodnotu pro ocel 2 100 000 kp/cm2 ale u oceli jej lze uplatnit do poměrného prodloužení asi 0,2%, pak už neplatí průhyb i kdyby ukázal pů metru.

Autor: Jozef Homola
Datum: 03.04.2020 20:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Zkuste od ruky nakreslit řez stropem a udat druh nebo výšku vlny toho trapézu. Za určitých okolností by jste ty" íčka" mohl ušetřit

Autor: Honza Novak
Datum: 04.04.2020 19:53 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Nakreslím a pošlu. Ale jinak se nebráním jakékoliv variantě. Zatím se dá udělat cokoli. A pokud nebude výrazný rozdíl v cenně klidně nechám pojezd na víc než 5t třeba 7500Kg. Ani nevím jaké jsou možnosti a výhody a nevýhody. Projektant mi tam prostě něco od boku vyšvihl, ale podle mě o tom moc nepřemýšlel. A já to nechal být. On je sice velmi schopný ale jede si věci po svém a když po něm něco chci, tak ho pořád musím uhánět. No a teď má výmluvu. Nemůže se dostat zpátky domu. :)

Ale pamatuji si že tam byly 2 možnosti: 1. ten vlnitý plech nad traverzy a 2. mezi ně. V projektu mám 2. variantu, ale proč to už nevím.

Autor: Honza Novak
Datum: 14.04.2020 12:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132241
reakce na ...
Omlouvám se za odmlku, měl jsem teď nařízený nečekaný home office.
Nemám teď jak posílat obrázky, ale z popisu, je tam navrhnut, jak jsem psal profil vlnitého plechu TR 40S/160 0,88mm nařezaného na metrové kusy, vložen mezi I160. Výška betonu celkem je 220mm Tedy 6cm nad vršek Ička. Na těch traverzách je ta kari síť 15x15 6mm. Nikde není žádný výpočet nic. Jen řez tou stavbou. Jediný další rozměr je těch 2,9m od stěny ke stěně.
To je taky jedna z věcí co bych možná změnil. Na té straně ze svahu bych rád udělal prodloužení té střechy cca o půl metru. Tedy delší traverzy. Momentálně má traverza na obrázku 3,1m, tedy končí přesně v půlce zdiva a je plně zalita betonem i z boku. Je možné tu střechu nějak protáhnout? jak se pak dělá bednění?
Jak jsem psal je mi jedno jak to bude řešeno. Zatím žádný materiál nakoupen nemám. Hledám zatím jen vhodné alternativy. Abych pak nezjistil, že je to celé nesmysl.

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama