Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Výpočet a optimalizace PT

Autor: Josef Vávrad
Datum: 04.04.2020 11:24
uživatel: 131505


Fotogalerie:

Ve snaze posunout všeobecné znalosti z termínů jako jsou asi, případně víc nebo míň, kdy správně to bývá naopak, se pokusím uvést číselné vztahy odvozené z dostupných nomogramů výrobců. Veškeré souvislosti pro přehlednost uvedu na konkrétním příkladu.
Máme dvojpodlažní dům 10x11m s 10 cm izolací s celkovými TZ včetně větrání 4,5 kW při -15°C / 20°C. Lze tedy odvodit celkové U jako 4500/35 = 128 W/K
Tento dům je osazen běžnými radiátory o nominálním výkonu 10kW (75/65/20) I pro tyto radiátory lze vypočítat Ur jako 10000/55 = 182 W/K Z těchto dvou hodnot U a Ur už jednoduše vypočteme potřebnou ekvitermní křivku jako 128/182 = 0,71 Dále můžeme vypočítat nejvyšší potřebnou topnou teplotu vody jako 20+0,71*(20--15)=45°C
Zkusíme stejný dům s trubičkovým podlahovým vytápěním systému pana Švarce s vodivostí 10W/m2K Systém je v podstatě dokonalý, rozhoduje jen sálavá schopnost povrchů cca 9 až 12W/m2K Plocha 180 m2 má pak Ur = 10 * 180 = 1800 W/K. Ekviterm tedy vyžaduje křivku 128/1800=0,071 a nejvyšší topná teplota vody bude 22,5°C
Zdá se to neuvěřitelné, ale opravdu to je topný výkon 25 W/m2 , tedy celkový 25 x 180 = 4500W.
Nyní použijeme běžnou podlahovku s roztečí 20 cm a vodivostí 3,5W/m2K. Up = 3,5*180= 630 Vychází strmost 128/630 = 0,2 a topná teplota 27,14°C. Pro zajímavost je to ekvivalent instalovaných 35 kW radiátorů :-)
Pokud použijeme běžnou podlahovku s roztečí 10 cm a vodivostí 4W/m2K. Up = 4*180= 720 Vychází strmost 128/720 = 0,178 a topná teplota 26,25°C.
Je zcela evidentní, že rozdíl pod jediný stupeň nestojí za řeč a dochází na slova praktiků. Podlahovku udělejte technicky jednoduše a všude stejně. Klidně s roztečí 15 - 20 cm a pokud potřebujete některé plochy více topné, zařaďte je jako první. Například v koupelně nejprve samostatný okruh před vanou a pak okruh zbytku koupelny. Podrobná matematická analýza je provedena v souboru
kondenzace.kvalitne.cz/kks/navrh-radiatoru-a-stoupacek-vzor.xlsx v listu výpočet PT
Smyslem této práce bylo vyjasnit souvislosti a prospěšnost různých kroků. Od změn výkonů čerpadel, volby průměrů trubek, volby roztečí a v konečné podobě i optimalizace velikosti úseků. Budu vděčný za podnětné připomínky i konfrontaci s dalšími měřeními.

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 49   starší >>
Příspěvky
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 08.04.2020 16:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123987
reakce na ...
Ještě jsem zapomněl:
1 °C jako rozdíl teploty topné vody v případě rozdílů roztečí 10 a 20 cm se zdá na první pohled málo. Musíme si ale uvědomit, že celý výkon PT v uvedeném příkladu závisí na rozdílu teplot 25-21°C (v případě teploty topné vody 25°C a teploty vzduchu 21°C). Z toho je 1°C celá čtvrtina.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 08.04.2020 16:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123987
reakce na ...
Ohledně teploty topné vody do PT: do domu10*11m s tepelnou ztrátou 4,5 kW možná stačí 25°C (nepřepočítával jsem), ale každý nemá dům s tak nízkou TZ. Třeba já má dům starý, podobně velký, ale s TZ cca 10 kW. Takže já požívám teplotu topné vody ojediněle až 50°C.
Hlavně ale:
Při volbě rozteče trubek PT v jednotlivých místnostech přece nejde v první řadě o to, abychom měli co nejnižší teplotu topné vody. A nic na tom nemění, že výkon podlahy neroste se snižováním roztečí trubek ani zdaleka lineárně.
Apropó: nejste náhodou ten, co tvrdí, že v TZB je všechno lineární?
Teplota topné vody se zvolí na počátku pro "nejhorší" místnost tak, aby s nejnižší roztečí (zpravidla 10 cm) byla pokryta její tepelná ztráta. Zpravidla to bývá koupelna, protože tam chceme vyšší teplotu a bývá omezena ploch, kde se dají dát trubky (např. vana).
Pokud bychom tam zvolili 15-20 cm, museli bychom zvolit příliš vysokou teplotu topné vody. To by mělo nepříjemné následky. Např. nižší účinnost zdroje tepla (TČ, KK), nebo v jiných místnostech nerovnoměrnou teplotu podlahy. Teploty jsou pak nerovnoměrné, ať už se použijí příliš velké rozteče trubek (nad 30 cm), nebo se výkon v ostatních místnostech musí regulovat přílišným škrcením okruhů.
Když dáte všude stejné rozteče, bude v některých místnostech moc teplo, jinde málo. Podle toho, jak vychází tepelná ztráta na m čtvereční podlahy s trubkami.Průtokem okruhy to lze ovlivnit jen částečně. Navíc, pokud je okruh ve 2 místnostech, nemůžete je škrcením regulovat nezávisle. Tam je bezpodmínečně nutno mít různé rozteče. Nebo přivést přívod do místnosti s větší plošnou ztrátou, udělat meandr a pak částečně vychlazenou vodou pokračovat do druhé místnosti s druhým meandrem. Potíž je, že toto se velmi špatně počítá (správné rozdělení výkonů). Samozřejmě lze použít i kombinace obojího. Takto jsem třeba řešil vytápění vedlejších místností (chodba, zádveří). Přívod do ostatních místností co nejkratší, rovný, částečně tepelně izolovaný (celý v chráničce), ale zpátečka s meandrem.
Pokud dáte (správně) různé rozteče do místností podle výpočtu, bude spotřeba trubek optimální, stejně jako plošné výkony. Pokud dáte všude stejné rozteče, budete mít problém s optimálním vyregulováním, abyste dosáhl požadovaných teplot v místnostech. Je dost pravděpodobné, že někde vůbec nebude možno dosáhnout požadované teploty místnosti.
Trubky také neušetříte, někde jich bude zbytečně moc, jinde málo. Třeba já mám sice v koupelně rozteč jen 10 cm (vysoká spotřeba trubek), ale zase jinde ve větších místnostech 25-30 cm a tam zase trubky ušetřím.
Celý koncept příspěvku je postaven chybně:
Nás nezajímá, o kolik je potřeba změnit na základě rozteče trubek teplotu topné vody. Nemůžeme mít různé teploty topné vody do okruhů.
Nás zajímá, jak se za dané teploty topné vody (společné pro všechny okruhy) s roztečí trubek mění teplota podlahy a hlavně její plošný výkon. No a pak, zda tento plošný výkon pokryje výpočtovou ztrátu této místnosti.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 08.04.2020 16:16 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Vy máte dům,co se točí za sluncem?
Čím je nižší teplota,tak tím víc funguje samoregulace.

Autor: Jozef Homola
Datum: 08.04.2020 18:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
V podstatě máte pravdu, akorát se to jinak říká, že je to vázané na plošný výkon. Tedy čím méně na plošný metr, tak tím větší je vlivnost. Proto nemusí být rozhodující teplota nátokové vody ale i rozteč, hloubka zanoření a odpor podlahových vrstev. Tento jev "SELF CONTROL" je dobře známý (experimentálně potvrzen) a uvedený ve všech příručkách pro topení.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 08.04.2020 18:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123987
reakce na ...
Co mám rozumět tím, že se má dům točit za sluncem?
Samoregulace samozřejmě u PT funguje a to tím lépe, čím je topná voda (respektive teplota podlahy) nižší. O tom jsem psal mnohokrát.
Ale ne v předchozím příspěvku. S tím to má společného pramálo.
PT se navrhuje na výpočtovou tepelnou ztrátu a ta se většinou uvažuje bez solárních zisků (i pro dobu delší doby s minimum solárních zisků). Respektive solární a vnitřní zisky už můžete započítat domvýpočtů tepelné ztráty. Pak už se PT (teplota vody, rozteče trubek) navrhuje na výpočtové ztráty.
Tj. PT navrhujete na večer, kdy nesvítí a i na dobu, kdy bude třeba týden zataženo nízkou oblačností.
Samoregulace potom poměrně dobře eliminuje nahodilé jevy typu nepředvídaných zisků. Není ale dobré spoléhat na to, že kromě toho ještě stačí eliminovat i špatný návrh topení (mimo jiné chybné rozteče trubek).

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 08.04.2020 19:10 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Vy navrhnete správně PT dle nejhorších podmínek.
Mlácení prázdné slámy,ztráta času s Vámi diskutovat.

Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 08.04.2020 19:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123987
reakce na ...
A vy navrhujete topení na jiné podmínky? Třeba ty nejlepší?
Třeba aby to topilo dostatečně jen v poledne za jasného počasí a jen v místnostech s okny na jih? A jinak se k večerní TV zabalíte do kožichu?
Máte pravdu, o takových zvláštních zvyklostech nemá cenu diskutovat.
Jen lituju ty, co jim takhle navrhujete topení. I samoregulace je sice mocná, ale ne všemocná.

Autor: Josef Drda
Datum: 08.04.2020 21:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 105734
reakce na ...
Jestli se tady, napůl v utajeném režimu, bavíte o stejných roztečích smyček podl. topení ve všech místnostech, tak to je stejné, jako by někdo vážně tvrdil, že když navrhne na 1m2 plochy v případě radiátorů 1 článek, tak to bude OK. V 60. a 70. letech se tak ÚT navrhovalo běžně :-)) a taky to topilo:-))

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 08.04.2020 21:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Loni jsem namontoval na tyhle topení 100ks tč.
100 zákazníků nešťastníků.

Autor: Josef Vávrad
Datum: 08.04.2020 22:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Pane Vintr samozřejmě souhlasím s volbou roztečí podle požadavku každé místnosti. Podaří se tak dosáhnout co nejnižší teploty topné vody.
Pokud ale chcete zvýhodnit některou část místnosti, není výhodné to dělat zhušťováním. Uvedu příklad. Změna rozteče z 15 cm na 10 cm spotřebuje o 50% víc trubek, ale topí pouze o 14% víc. Proto je výhodnější v požadovaném místě udělat samostatnou dvojitou spirálu a pak pokračovat další dvojitou spirálou zbytek místnosti.
Je to jen modifikace meandru, který provozně znáte a kde jsou výkonové rozdíly klidně i dvojnásobné. Což už může být až příliš velký rozdíl.
Jde mi o to, že změna rozteče uvnitř místnosti není nejlepší metoda. Lze volit jiné kladení, které poskytne stejné výkony, ale s kratší trubkou.

Autor: fugas fugas
Datum: 09.04.2020 07:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 128616
reakce na ...
Dobrý den, pane Vávro, proto je naprosto běžné jako první udělat smyčku v koupelně pokračovat na wc a dokončit třeba v chodbě.Záleží na způsobu kladení nebo jejich kombinaci ,každý má své výhody a nevýhody.
F.F.

Autor: Josef Vavra
Datum: 09.04.2020 14:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132279
reakce na ...
Fotogalerie:
Řeším jednu místnost a vybírám varianty, jak položit potrubí.
Chci dosáhnout teplotní zvýraznění požadovaných úseků a současně minimální investici i požadavek na čerpadlo.
Na obrázku jsem zkusil zhustit jednu stranu na 10 cm a logicky roztáhnout na protistraně na 30 cm. Tato varianta vychází o 5% horší, než rovnoměrný 20 cm meandr případně dvě dvojité spirály za sebou.
Není to závratný rozdíl, ale za povšimnutí určitě stojí. Není tedy jedno, jakou variantu teplotního zvýraznění použijete.

Autor: Josef Hodboď
Datum: 08.04.2020 12:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Dobrý den,
pokud nechce být kdokoliv mazán, nechť píše korektně. Jeho názor nemusí sdílet všichni. A stejně tak jiné názory nemusíte přijmout vy. Zde je diskuzní fórum. Vstupní teplota do podlahy se odvíjí od plochy, kterou na vytápění máte, zpoždění dané akumulací, tepelné ztráty a přitom se nesmí překročit hygienický limit povrchové teploty podlahy. Takže 43 C do podlahy nemusí být špatné a dokonce lze pracovat i s více než 50 C. Ovšem jen když se umí počítat a regulovat.

Autor: Josef Vávrad
Datum: 08.04.2020 14:29 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Pane Hodboďi děkuji za příspěvek. O korektní TZB mi jde už řadu let a nenechávám se odradit ani neopodstatněným vyhazovem. Myslím si, že je to dobrý portál a neměl by lhát. Lež je samozřejmě i hrubé nepochopení fyzikálních zákonů. Správný názor nemusí sdílet všichni. To třeba vidíme na množství náboženství. Ve fyzikálním světě ale, naštěstí, existuje správný názor jediný. A to je ten, který se shoduje s realitou. Pokud tedy zastávám názor jiný, pak je to pouze z důvodu, že jsem sám blbec. Takových příkladů je hodně, a jak správně vidíte, nepomůžou ani četné oponentury a ani psaní do zahraničních časopisů.
Mojí výhodou jsou dostatečné matematické znalosti a dostatečné znalosti z metrologie. Musím pochválit ČVUT, že mi tyto základy dala. Souhlas elementárních matematických modelů s realitou mě pak opravňuje za výsledky i finančně ručit. Po výpočtu dvoutrubkové soustavy s komplexní implementací iteračního výpočtu (některými označovaný jako revoluční metoda 21. století) a po výpočtu teplotní analýzy domu s respektováním všech podstatných vlivů, tedy i transportního zpoždění je výpočet podlahového topení dalším krokem vyzdvihující úroveň TZB. Jako obvykle i zde mám provedenu řadu měření na své vlastní novostavbě včetně analýzy výrobních podkladů potrubí. Vše souhlasí, fyzikální zákony fungují jak mají.
Proto i můžu porovnávat. Ve zmíněném docentově článku topí podlahy až o 50% víc, než dovolují elementární parametry v podobě vodivosti betonu. Je jasné, že je někde chyba čekající na opravu. Naopak zde panem Homolou uvedený výpočet je o 20% horší, než mé výsledky. Možná si dávají rezervu na špatné zalití potrubí. To logicky netuším.
Ještě jednu připomínku mám. Od ledna píšu na všechna zodpovědná místa: Vezměte si kus hadru přes hubu!!!! Po čtvrt roce to konečně pochopila i WHO Sláva :-))))
Proti tomuto problému je i to husté topenářské bahno křišťálově čisté.
50°C nevadí, o 35°C na povrchu se nespálíte. Jen to nepřispívá ekonomice TČ. V tom je zásadní problém. Na druhém obrázku je rozjezd vymrzlého domu za 13 hodin výkonem 12 kW a vodou až 50/40.

Autor: Josef Hodboď
Datum: 08.04.2020 14:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Já rovněž děkuji za příspěvek. Ukázal jste, že lze diskutovat bez urážení. Zda je někde v nějakém článku omyl nebo není, i na to lze upozornit slušně. Je řada lidí, kteří naopak shledávají, že pravdu nemáte Vy. A pokud by Vás osobně dehonestovali, pak by náš administrátor zasáhl ve Váš prospěch.

V mém příspěvku není řečeno, že mám na mysli jako zdroj jen tepelné čerpadlo. A i kdybych měl, tak krátkodobý provoz i na 50 C, například pro urychlení nahřátí podlahy po více denním útlumu, jeho průměrný celoroční SCOP zásadně neovlivní. Doporučuji si spočítat, jaký je energetický rozdíl mezi různými topnými faktory. Např. snížení celoročního průměrného topného faktoru o významných cca 10 % z 3,3 na 3,0 znamená mnohem méně výzmnamnější jen o 3% větší spotřebu energie. A jak se pohybujeme ve větších topných faktorech, což nám nyní výrobci ve srovnání se stavem před deseti a více léty nabízí, tak se uvedený nepříznivý efekt zmenšuje.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 08.04.2020 15:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Žasnu,doufám,že to není na smazání.
43st. a 27st.je dle Vás zanedbatelné.

Autor: Josef Vávrad
Datum: 08.04.2020 16:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Já Vám naprosto rozumím. Ostatně náběh domu jako případovou studii uvádím. Problém je, když se podlaha na takto vysokou vstupní teplotu navrhne jako nominální provoz. Pak už je ten COP trvale špatný (úměrně venkovní teplotě).
Tomu se pan Švarc brání a logicky s ním souhlasím.
Spotřebitel je ale v nesporné výhodě. Ta podlaha bude topit podle fyzikálních zákonů, nikoli podle projektanta. A k dobru je i fakt, že si spotřebitel může vlastnosti přepočítat sám a porovnat, jak moc se projektant liší od reality. Ostatně právě nedávný dotaz na schopnosti kotle utáhnout tři patra podlah byl důvodem, proč jsem výpočtům pár dní věnoval a dokončil obecné souvislosti.
Kritiku přijímám, ba přímo o ni prosím. Musí být ale věcná a oponent musí chápat elementární zákony. A v tom je přímo katastrofální problém.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 08.04.2020 16:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Logika-PT si nedám do domu,kde budu topit nárazově,jednou za týden.
A když už mám PT s nízkou náběhovou teplotou,proč bych dělal několikadenní útlumy.

Autor: Jozef Homola
Datum: 08.04.2020 18:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
(p. Josef Hodboď)

Souhlasím s tím co zde uvádíte. Výpočtová teplota nemá žádný velký dopad na celoroční bilanci. V mnoha letech vůbec nenastane, takže se do topení posílá mnohem nižší teplota. V školských osnovách se v rámci předmětu technika prostředí se vší vážností přednášelo, že se nic nestane když nám návrhová teplota neumožní dosáhnout výpočtové teploty v obydlí. Máme několik možností jak to "přežít". Můžeme omezit topení na 3 dny až týden, tam kde jej nepocítíme (nějaká místnost), můžeme se přibalit do deky a nebo použít dodatkový zdroj.
Není opdůvodněné, že když nebude výpočtové teploty vnitřní dosaženo, že nám spadne teplota o několik °C. Byly jsme kritizovaní organizací EHPA, že ohnutá reklama v Česku forsíruje neprávem vzduchové čerpadlá i tam, kde patří jiné. Je zajímavé, že takové Rakousko to má ve statistice úplně jinak a přitom je na tom podobně klimaticky. Důležité pro ekonomiku je ta převládající část otopného období. O toho jsou zpracované zátěžové diagramy. Na ukázku jak je rozložena záěž pro naše podmínky a nebo v Německu. Například v přímořských oblastech by tomu bylo zcela jinak, když mají výpočtovou teplotu -2°C.
Poznámka. Ty výkony do diagramu od p. Kabeleho jsem tam barevně doplnil jen orientačně.

Autor: Josef Vávrad
Datum: 09.04.2020 10:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Omlouvám se, ale zase jste sem fláknul něco, kde nechápete význam. Doložte, jak může mít deskové těleso připevněné ke stěně sálavou složku 54% při 60°C či dokonce 64% při teplotě 30°C Můžete pro jednoduchost zvolit jednodeskový radiátor Korado, k nim jsou dostupné katalogové údaje. Emisivitu si zvolte sám, jakou považujete za vhodnou. Jsem zvědav na výsledek. Možná i pochopíte, kde je chyba. Zkuste myslet.

Autor: Jozef Homola
Datum: 09.04.2020 10:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Ten obrázek vpravo tam byl pro jiné vysvětlení v jiných příspěvcích a nesouvisí s křivkou výkonů vlevo.
Obrázek jsem převzal od profesora Kabeleho (je to tam uvedeno) a jelikož je i členem EHPA uznávaný znalec, tak mu věřím.

EDIT:
Nic počítat nebudu aby bylo jasno.
Radiační složka se nepočítá u tělesa ale se měří podle schválené normy a ve schválené komoře na celém světe jednotně.
Viz ilustrativní obrázek.

Autor: Josef Vavra
Datum: 09.04.2020 13:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132279
reakce na ...
Z katalogu Korado vyplývá, že měrný výkon deskových radiátorů je cca 10W/m2K. Z toho sálavá složka je cca 6W/m2K. Na první pohled by se mohlo zdát, že sálavá složka může být 60% a platilo by to, pokud by radiátor byl uprostřed místnosti a mohl sálat do prostoru z obou stran. Ve skutečnosti se ale radiátory umisťují na zeď a o zadní složku sálání tak přicházíme.
Zůstává pouze složka přední, tedy pouhých 30%.
Správná odpověď je tedy cca 30% výkonu deskového radiátoru je sálavá složka.
60% sálavé složky dosahují pouze velkoplošná vytápění. Podlahové , stropní atd.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 08.04.2020 14:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Nechápu,proč jste mě opět smazal.

Autor: Karol Konárik
Datum: 08.04.2020 16:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131429
reakce na ...
tento příspěvek byl redakcí odstraněn

Autor: Josef Vávrad
Datum: 08.04.2020 21:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
tento příspěvek byl redakcí odstraněn

Autor: Josef Vavra
Datum: 26.05.2020 08:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
V nedávné diskuzi pan Konárik zveřejnil tabulku, bohužel bez udání zdroje.
Porovnal jsem ji s tabulkou pana Homoly a s teorií šíření tepla v betonu popisovanou ve zdejším vláknu. Všechny udávané výsledky lze snadno normovat, tedy vztáhnout k rozdílu mezi střední teplotou otopné vody a teplotou vytápěného prostoru.
Beton teoreticky je výpočet 2D pole (téma vlákna). Např. rozteč 150 mm topí 5,1W/m2K.
Jen pro doplnění trubičky pana Švarce topí teoretických 10W/m2K.
Ve srovnání s teoretickým betonem topí keramika 5,75 W/m2K , tedy o 12% více. Patrně je to dáno zalitím anhydritem, který má vodivost 1,2 W/m , tedy proti betonu o 20% vyšší.
Nyní porovnáme výsledek tabulky pana Konárika 6,9 W/m2K. To je +30% proti betonu a to už se mi nedaří vysvětlit. Nehledě na zjevně jiný vliv rozteče. Jako kdyby součástí byla celoplošná hliníková deska a na ní jen nášlapná vrstva. Pokud je tedy možné, prosím ozdrojovat a když pošlete i další odkazy na výpočty podlah, můžeme porovnávat. Nejdůležitějším závěrem je fakt, že pokládat smyčky ve správném pořadí je lepší, než zhušťovat (čtvrtý obrázek).
Ti zkušenější to vědí http://petr.homolka1995.sweb.cz/tzb/volba-kotle.htm#text136

Autor: Josef Vavra
Datum: 13.06.2020 14:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dalším vynikajícím materiálem ke studiu teplotních polí v podlahovém vytápění byl program firmy Protech. V jeho demoverzi jsem porovnal jejich výsledky se svými a dospěl k vynikající shodě. Na obrázku třeba smyčka č.5 16m2 vychází 68,8 W/m2 (já mám 67,2 W/m2) a potřebný tlak 9,464 kPa. Já mám 11 kPa.
Rozdíly mi pomohl vysvětlit pan Navrkal. Giacomini totiž zveřejnil i jiné nomogramy s o 20% nižšími ztrátami. Z hlediska dalších reálných zhoršení se mi ale nechce těch 20% tlaku ve výpočtu ubírat.
Nyní můžeme přistoupit ke komplexní optimalizaci PT. Na výpočtu v excelu vidíme vliv rozteče a zjišťujeme, že u typické plochy 16m2 / délka 80 m/ rozteč 20 cm dochází při zhušťování již k malému přírůstku topného výkonu.
Nyní zkusíme tento fakt převést do ekonomických důsledků. U typického dvojpodl. domu 10 x 11m s TZ 5 kW zkusíme porovnat rozteče 30, 20 a 15 cm. "Návratnost" ceny trubek navíc se ve zlepšení COPu TČ vrátí typicky za 80 let. Pravdu tedy má pan Švarc, že optimální rozteč je 20, max. 30 cm a lokální přitopení (koupelna, pod okny apod.) se řeší řazením smyček - třetí obrázek.
Detailní výpočet návratnosti je v souboru. Např 15 místo 20 cm znamená zaplatit za trubky ne 21600, ale 28800 Kč. Nátokové teploty 25,1 kontra 24,5 způsobí změnu COPu z 2,43 na 2,46. Roční rozdíl za elektřinu 86 Kč. Návratnost 83 roků.

Autor: metball iGIN
Datum: 07.04.2020 19:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 104998
reakce na ...
:-)
se divím CHlapi,
že těm HŇUPŮM vždycky naletíte ...

SFO

Autor: Josef Vávrad
Datum: 07.04.2020 22:19 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 131505
reakce na ...
Fotogalerie:
Ta jeho podlahovka nemůže topit 90W/m2 , ale jen 75W/m2 při vodivosti betonu 1,2W/mK a topení 12 W/m2K. To je na obrázku jako výpočet homogenního 2D pole.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 04.04.2020 16:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Zdravím,jak by to vypadalo s chlazením mezi 150mm a 300mm?
Spodní hranice 18-19st.

zobrazuji 1 - 30 z 49   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama