Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

OSB desky na roštu

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 07:47
uživatel: 132373


Fotogalerie:

Dobrý den, na připraveném roštu jsem vytvořil podkladní vrstva z OSB 22mm na kterou chci následně vystavět příčky, jak mi tady pán poradil. OSB desky jsem k roštu přichytil vruty 5x60 a mezi rošt a OSB jsem dal miralon 3mm. Po pokládce bylo vše OK, nicméně následující den, když jsem se po podlaze prošel celkem dost vrzala. Prostor je zatím relativně otevřený. Pokládal jsem bylo venku teplo a další den se dost ochladilo. Může to být způsobeno tím nebo také bodovým zatížením při chůzi? Po vystavění příček půjde do každé místnosti kročejová izolace a následně plovoucí vrstva z OSB desek (2x15mm slepeno a sešroubováno) a tím by se měla váha roznášet a podlaha by neměla vrzat? Děkuji

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 40   starší >>
Příspěvky
Autor: Jozef Homola
Datum: 14.05.2020 09:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
(p. Burkon)

Zásadní problém tkví už v tom, že vazný trám se nezatěžuje. Ten je určen pouze k záchytu vodorovných sil. Pokud se ale tak stane, tak musí být podepřen uprostřed a ještě vyneseny síly do krovu a těch trámů musí být více.
Poznámka: Nakreslete od ruky jak je tvořeno spojení pozednice - vazní trám - vaznice krokví.

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 10:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Dobrý den,


přikládám foto spojení podzednice a vazného trámu. Dále špičku střechy, kde jsou krokve. Jakým stylem myslíte podepření uprostřed a vynesení síly do krovu?


Děkuji

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.05.2020 11:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
To na obrázku je provedené dobře, protože dříve nebyl na zdi věnec, tak vaznice byla vele důležitá a oproti pozenici byla vaznice krajová u krokví mírně vysunuta ven i to mělo svůj význam.
Ještě by to chtělo ozřejmit na čem leží stojky a zda pod vaznicí není nosná zeď, pak by ty sloupky měly jednoznačnou statiku.
Ještě obrázek jak se to novodobě dělá když se chce využít podkroví. Vaznic je moc a jsou ještě i podepřené.

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 11:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Pod vaznicí nosná zeď není, stojky pod vaznici stojí na vazných trámech. Jak bych tedy měl postupovat teď v situaci, kdy už mám hotový rošt? Vazné trámy jsem na mnoha místech vypodložil trámky. K vypodložení jsem použil trámy a cihly, abych odlehčil vazným trámům. Dole pod vaznými trámy je plně trámový strop na kterém leželo cca 20-30 tun suti, takže byl zvyklý na nějakou zátěž. Myslíte si, že takto vypodložené by to mohlo být? V domě jsou celkem 4 vazné trámy po 4 metrech...

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 08:30 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
K vazným trámům jsou přichyceny fošny, na které je přimontován rošt. Pod roštem je cca 30cm mezera. Strop pod roštem je plně trámový a na něm je položená vata 16cm. Rošt je tak vysoko kvůli vazným trámům, které by se jinak musely překračovat.

Autor: Josef Vavra
Datum: 14.05.2020 09:18 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Z fotky to vypadá, že vazný trám je za koncem kanalizace. Tedy podstatně níž, než spodek OSB desek.
Vrzat může špatné spojení roštu s trámy i nedostatečná tuhost roštu. Změřit tuhosti, průhyby.
Dále nerozumím tomu prošroubovanému miralonu. Pevné a zároveň plovoucí spojení je nesmysl. Okopírujte známá řešení. Já nic takového na stavbách nemám a tudíž ani nemohu dát zaručeně dobré řešení.

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 09:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Vazné trámy nebyly v rovině, proto se to jeví, že je níže, ale fošny, které jsou na něj přidělány jsou v rovině, takže na jedné straně domu je to v rovině na druhé je to utopené. Pásky miralonu mám přidělané k roštu a na ten jsou pak přivrtány ty OSB desky, takže jen taková podložka mezi roštěm a OSB. Toto je pevná část na kterou bych chtěl vystavět příčky a následně pak v jednotlivých místnostech položit kročejovou izolaci a na to tu plovoucí vrstvu z 2 vrstev OSB desek do kříže

Autor: Josef Vavra
Datum: 14.05.2020 08:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Je to jednoduché. Po zadarmoradiči chtějte finanční náhradu. Kdo počítal statiku? Jaký je strop pod tímto roštem? Jak je to svázané se stávajícími trámy? Proč se, celkem zbytečně, okrádáte o výšku v šikminách?

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 14.05.2020 11:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, řešilo se pouze složení té konstrukce vzhledem k akustickým vlastnostem: https://forum.tzb-info.cz/147328-rost-z-fosen-osb-krocejova-izolace , a to je provedeno správně. Ten mirelon bych tam taky nedával, je tam zbytečný, ale na druhou stranu by to nemělo ničemu vadit. Tazatel neupřesňuje, co a kde přesně vrže, jestli OSB desky mezi sebou nebo celá ta konstrukce, každopádně to složení je vzhledem k akustice navržené dobře a problém bude úplně někde jinde. Jak už jsem psal, osobně bych tam nedával ten mirelon a taky záleží na tom, jak dobře jsou ty desky sešroubované s roštem (jaký druh vrutů, jak daleko od sebe) a jestli kraje desek leží na roštu atd.

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 11:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Fotogalerie:
Jeví se to jako by vrzala celá konstrukce. Kratší strany leží vždy na roštu a jsou k němu přišroubované. Přikládám náčrtek toho, jak je podlaha přišroubováná s vyznačením umístění vrutů. Menší obdelníky v náčrtku s vyznačením vrutů jsou kolmé výztuhy mezi roštem, kde jsou vždy 4 vruty...

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 14.05.2020 11:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Zdravím, to nevypadá na to, že by byl problém v upevnění těch desek, sešroubované je to dobře a snad jsou použity i správné vruty. Ještě mne napadlo, nevržou ty desky s perodrážce, jestli tedy jsou v perodrážkou ? Některé věci se na dálku špatně řeší, každopádně až na to přijde kročejovka a plovoucí roznášecí vrstva, tak by se to mělo chovat úplně jinak, protože nebudete chodit po žádné vrstvě, která by byla pevně s něčím spojena.

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 12:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Použil jsem Vruty univerzální 5x60 TX25 zinek závit částečný. Bezprostředně po pokládce to právě nevrzalo, tak jsem bral že vše je v pořádku a druhý den to vrže a praská takřka při každém kroku. Jedná se o OSB s pero drážkou...Myslíte tedy, že po položení kročejovky a plovoucí vrstvy vrzání přestane? Moc děkuji

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.05.2020 13:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Mám doma dělané podlahy ve třech místnostech na roštu ale ten leží na mnoha bodech (asi 40 na místnost) a na betonu (s asfaltovou izolací). Subpodlahu tvoří hoblované prkna a až nad je mirelon a podlaha plovoucí. Za 20 let používání nic nevrže. Spoj s roštem je vrutem ale každá díra v horní desce byla převrtaná (volná), jen tak se dosáhne přitažení horní desky aby se nejlépe "přilepila" k podkladu. Správně by tam mělo být lepidlo aby se přenesl smyk, který je tam při ohybu velký. Ten smyk nepřenesou bez posunu dříky šroubů. Ty se prostě po pár cyklech otlačí. Ještě jsem pod vruty použil kovové podložky any se axiální síla na desku zvýšila a zamáčklá podložka osvědčovala, že je deska přitažena. V praxi se pro zrychlení procesu používají různé druhy šroubů aby se to předvrtávání ušetřilo (udělaný závit zrušil, nebo nastoupila část šroubovice s jiným stoupáním) ale jak to ve skutečnosti dopadne je otázné. Šroub, který projede první deskou, tak ten materiál "vyhrne" pod a už je problematický dosed. Ten mirelon tam jednoznačně neměl být (vazba není tuhá ale poddajná). Další věcí je, že vaše plotny na pochůzku jsou pružné a snadno se prohnou, protože ty rošty mají při své délce malý modul odporu vůči bočním silám. jakoby se k sobě přiblížily. Správně by tam měly být rozpěrky tak něco na způsob voštin. Před mnoha lety se desky a trámy napouštěly včelým voskem aby případně nevrzaly.

Autor: Jiří Kubíček
Datum: 14.05.2020 18:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Podle mne nebude problém v té konstrukci jako celku, ale buď to vrže na styku té hladké části vrutu a OSB desky nebo v perodrážce, odhadoval bych to spíše na tu první možnost, dost k tomu napsal i p. Homola. Nevím, zda to máte hotové celé nebo jen část, ale jestli jen část, tak kus bych udělal jinak a další den uvidíte. V té perodrážce by to zlobilo hlavně ve chvíli, kdyby byly OSB desky slabé vzhledem k osové vzdálenosti podpor, ale to by při osové vzdálenosti 50 cm (tedy 50 cm mezi středy hranolů roštu) a síle desek 22 mm mělo být v pořádku.

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.05.2020 18:38 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Mne by zajímalo jak dlouhý je ten vazný trám na kterém spočívá všechno, tedy od pozednice po další pozednici a zda když se "poskočí" několikrát v rytmu zda se to houpe a jak moc.

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 20:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Dobrý večer, 4 vazné trámy mají délku 10 metrů. Byl jsem si teď nahoře zaskákat a houpání téměř nebylo poznat, sem tam jsem zaznamenal ale jinak se to jevilo stabilně. Ty vazné trámy mám po cca 1metru vypodložené trámky a někde mám použité cihly. Ještě přemýšlím jestli by pomohlo vystužit jednotlivé spoje mezi vaznými trámy, vzpěrami a vaznicí železem, třeba ohnuté plocháče tl. 5mm navrtané do trámů?

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.05.2020 20:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
No když to je podložené, tak to houpání se samozřejmě omezí ale o co je to tedy opřené o dřevěný strop? Když se na vaznici, která je jinak většinou volně ve vzduchu uprostřed zhoupne, tak se doslova zahýbe krovem, protože se jedné o velké 5 metrové rameno.

Autor: Michal Burkon
Datum: 14.05.2020 21:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Je to opřené o trámový strop. Na stropě je trám vedle trámu cca 15x15 jeden vedle druhého, takže masivní.

Autor: Jozef Homola
Datum: 14.05.2020 21:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
A to se právě nesmí dotýkat. Když napadne sníh, tak veškerá tíže se sloupky a prohnutím vazného trámu přenese do stropu. To by mne zajímalo, zda jste změřil nějak prohnutí vazního trámu uprostřed. To co na něj chcete naložit, fošně, OSB, plovoucí podlahu a nějaký nábytek je na trám dlouhý 10 m mimo moji "představivost".
Ukážka z osnov průmyslovky.

Autor: Michal Burkon
Datum: 15.05.2020 06:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Dobré ráno pane Homola, nepomohlo by ještě podepřít rošt v mnoha bodech? Aby se případná váha rozložila co nejvíce do trámového stropu? V příloze posílám fotku, kde by se třeba rošt podepřel, buď trámky, nebo LProfilem, jehož fotku přikládam. Ten by se přivrtal do trámového stropu a přivrtal do roštu popřípadě vypodložil fošnou, aby se váha co nejvíce roznesla. Bylo by něco takového možné? Děkuji

Autor: Michal Burkon
Datum: 15.05.2020 06:47 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Obrázky asi nefungují

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.05.2020 07:07 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotky je potřeba zmenšit co do počtu pixelů a nebo vložit přes plátno kreslení.
Pro nějaké úvahy by bylo dobré naskicnout nosné zdi, dát tam nějaké orientačné kóty a do toho nakreslit ty stropní trámy, tedy jak jsou orientované vůči budoucí nádstavbě a jakého jsou průřezu. Správně měly ty fošně být na stojato ustavené na tom stropu do kříže vůči trámům stropu. To přišroubování těmi uhelníky je vysoce staticky neurčité chování. Ty fošně měly být v podstatě "plovouc"í. OSB deska měla jít tak 2 cm nad vazným trámem a ten ponechat bez zatížení. Je určen k jiné funkci a ta mu měla zůstat a ne na něj všechno pověsit. I ten odkaz, který jsem dal jak vysoko má být nad stropem (8 cm) je vlastně rezerva na prohnutí jak časem (tzv dotvarování), tak případná zátěž od stojek a šikmých vzpěr pro vynesení zatížení do stran (od krovu většího rozměru), protože ten trám má volnou délku 10 m a to už něco znamená. Ty šikmé vzpěry a sloupky vlastně nesou 3 nebo 4 tzv prázdné vazby krokví podpřené na tzv. středové vaznici (uprostřed krokví).
Něco o stropech starších konstrukcí.
http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/ps2/stropni-konstrukce.html

Autor: Michal Burkon
Datum: 15.05.2020 07:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3
Posílám hrubý náčrtek stropu. Žlutě jsou vyznačené nosné zdi, červeně vazné trámy a bílé jsou vyznačeno jak jsou situované stropní trámy. Jinak vazba není nová, je mnoho let stará, je možné že už by tedy byla vytvarovaná a nepracovala?

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.05.2020 09:32 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
To jste se měl ptát dříve a určitě bychom našli dobrý kompromis. Sice neznám ten starý strop jak je dělaný detailně ale vypadá betelně. Na to se měla dát jakákoliv fólie (aby se nedostal beton do dřeva) a udělat lehčený beton (možná by stačily pásy jako tzv polštáře) s nějakým keramickým substrátem, který už je pěněný. Na to položit ty fošně a přišroubovat 25 mm tlusté OSB. pak mirelon a 8 mm tlustou plovoucí podlahu nebo i jinou krycí pro nášlap. Takže všechno by bylo plovoucí (chovaní určité) a vazné trámy obkročené a ponechané své funkci.

Autor: Michal Burkon
Datum: 15.05.2020 10:28 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
No ony ty vazné trámy jsou hodně vysoko v některých místech je vrchní část roštu téměř 50cm nad stropnímy trámy, tak si vůbec nedokážu představit to tam betonovat a na to dávat rošt. Nevím tedy jak teď postupovat ve fázi ve které jsem. Jestli teda zkusit odlehčit vazným trámům jak jsem psal, podepřením roštu ve větším množství míst.

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.05.2020 11:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Ale Vy jste ty vazné trámy ještě navýšil těmi přiloženými fošněmi. Dřívě se dělal levný lehčený beton z pilin. Dobře chápu Váš prolém. Určité řešení je, že si srovnáte na podlahu dvě rovné desky například pás o šířce 35 až 40 cm a ten nabijete pilinobetonem o výšce klidně 20- 25 cm, pak rozeberete "formu" a pokračujete dál. Jiná možnost je na ty současné fošně přichytit nějaké "nožky" co 75 až 80 cm a jednotlivě upravit výšku a dát nějakou dosedací podložku třeba na pěnu aby překryla dva trámy stropu. Záleží na Vás kolik tomu chcete věnovat času a jak si s tím pohrát.

Autor: Michal Burkon
Datum: 15.05.2020 12:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Fotogalerie:
Pro mě se jako reálnější varianta jeví varianta s nožkami. Přikládám náčrt kde bíle je znázorněna fošna, červeně podložka a zeleně nožka, kde bych použil kus fošny nebo trámku a přišrouboval k fošně. Mohu namísto pěny k přidělání podložky použít vruty a navrtat je do původního stropu, na náčrtku červené otvory. Jako podložku bych použil plech tl. cca 3-4mm. Je to reálné?

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.05.2020 13:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
To víte, že je to reálné, jenom si s tím pohrát. Plech bych vyloučil jako podložku, stačí odřezek OSB nebo překližky a to přiřpoubovat k podlaze a stačí pouze dva šrouby aby se to chozením nemělo kde "posouvat". Dokonce i hřebíky by stačily. Jenom to dobře usadit.

Autor: Michal Burkon
Datum: 15.05.2020 13:50 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132373
reakce na ...
Fotogalerie:
dobře použiji nějaké odřezky, ještě prosím když těmi trámky ty fošny podepřu, tak to nemám nijak natvrdo chytat k těm trámkům? Prostě udělat tak, aby si to přidržel ten rošt bez pevného spoje? Měl jsem plán to chytnout spojkou, jako je na obrazku

Autor: Jozef Homola
Datum: 15.05.2020 15:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Pokud se sedná o distancování těch fošen na stojáka, tak to se obvykle dělá jinak. V nějaké vzdálenosti od konců zazaříznout do fošně dva zářezy na šířku střešní latě (může být i užší deska), dlátem odseknout a tam vpravit tu dlouhou lať a jeden hřebík nebo dva hřebíky či vruty. To stejně potřebujete dočasně a až se přišroubují OSB desky, tak ty převezmou funkci distancování. To kolik se můžou prohýbat záleží na síle a proto je lepší dát jednu silnější než šroubovat dvě tenčí a ještě je lepit. Jedna tlustá je z fabriky určitě "slepena" lépe. Všechny ty kovové úchyty při větším zatížení jsou odkázaně na ty šroubky a jejich počet a je to pracné a není to jednoznačné. Dokonce podle mne je nejlepší OSB desky nedávat na falc ale s mezerou 2-3 mm, protože to plovoucí podlaze nevadí a nezavdá to příčinu možného vrzání (pohyb v drážce). pokud by tam byl třeba jekor nebo něco ppodobného, pak to musí být na drážku. Doma jsem šrouboval vše s malou mezerou.

zobrazuji 1 - 30 z 40   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama