Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Tvar otopné/chladicí smyčky

Autor: Jaroslav Stupka
Datum: 01.06.2020 19:38
uživatel: 132128


Fotogalerie:

Dobrý den,

v projektu navrhuji podlahové vytápění. Mám tam jednu místnost, ve které by byla jedna smyčka vzhledem k ostatním na rozdělovači velká, chci ji tedy rozdělit na 2 smyčky. Bohužel místnost je tvaru "L".

Chci se zeptat, zda by smyčky v místnosti mohly být ve tvaru pravoúhlého lichoběžníku (viz obrázek), či zda je vyžadován striktně obdélníkový tvar. Smyčky by byly v případě lichoběžníkového tvaru rozměrově přibližně stejné, mezi nimi by byl dilatační pás.

Děkuji za rady a názory

S pozdravem

Jaroslav Stupka

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Josef Vavra04.06.2020 23:06
Jaroslav Stupka04.06.2020 21:06
Josef Navrkal04.06.2020 19:33
Josef Vavra04.06.2020 18:08
Jozef Homola04.06.2020 17:24
Jaroslav Stupka04.06.2020 15:35
Jaroslav Stupka04.06.2020 15:35
Jozef Homola03.06.2020 17:43
Josef Vavra03.06.2020 16:27
Jozef Homola03.06.2020 12:51
Josef Vavra03.06.2020 11:24
Jozef Homola03.06.2020 11:11
Josef Vavra03.06.2020 10:12
Josef Hodboď03.06.2020 08:43
Jaroslav Stupka02.06.2020 15:22
Jaroslav Stupka02.06.2020 14:57
Jozef Homola02.06.2020 13:27
Mirek Svejda02.06.2020 13:05

Příspěvky
Autor: Jaroslav Stupka
Datum: 04.06.2020 21:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132128
reakce na ...
Pánové, děkuji všem za přínosné rady a postřehy k dané problematice.

Autor: Josef Navrkal
Datum: 04.06.2020 19:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 129699
reakce na ...
- Při návrhu podlahového vytápění se do jmenovité tepelné ztráty místnosti nezahrnuje ztráta podlahou. Například při použití výpočetních programů fy Protech se samozřejmě spočítá tepelný tok příslušné podlahové konstrukce směrem nahoru a také směrem dolu. Oba tepelné toky jsou zahrnuty v parametrech smyčky a v celkové bilanci.

- Otopná soustava se projektuje na výpočtové venkovní a vnitřní teploty dle ČSN EN 12831. Výpočtová vnitřní teplota pro obytné místnosti je 20 °C. Takto navržená soustava zajistí po většinu otopného období i vyšší vnitřní teplotu. Samozřejmě na požadavek může být otopná soustava navržena na vyšší vnitřní teplotu.

- U podlahového vytápění je dobré, pokud jednotlivé smyčky mají srovnatelné délky, ale dogma to není. Něco se dá regulovat na rozdělovači, pak ale někdy vychází malé rychlosti a mohou být problémy se zavzdušňováním.

- Místnost o ploše 11,8 respektive 17,6 m2 bych rozhodně dilatační spárou nedělil. Pokud tam máte navrženy dvě smyčky 26 m s přívodem 21 m pak jedna smyčka bude mít délku 2x26+21= 73 m. To se snad zvládnout dá. Můžete měnit dimenzi potrubí, rozteč, vstupní teplotu a teplotní rozdíl.

- S dělením místností dilatačními spárami bývá problém. Na stavbách se navržené dilatační spáry ne vždy respektují. Místo nich se používají vyztužující sítě, separační podložky apod. Úsilí projektanta otopné soustavy se pak jeví jako odtržené od praxe a dostává se na vedlejší kolej.

- V některých případech používám spirálu ze dvou souběžných smyček, v praxi to funguje, ale nevím, zda je to vhodné do školní práce.

Autor: Josef Vavra
Datum: 04.06.2020 23:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Pane Navrkale mohu poporosit ozvat se na Děkuji.

Autor: Josef Hodboď
Datum: 03.06.2020 08:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123662
reakce na ...
Možná by mohl být drobný problém s pevností zálivkou vytvořené desky ve "špičatém" rohu navrženého dělení podlahy na pětiúhelníky. Při nerovnoměrném zatížení rohu, které by nezachytila podlahová krytina, by mohlo dojít k jeho odlomení. Nemám s tím osobní zkušenost.

Autor: Josef Vavra
Datum: 03.06.2020 10:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Osobně tazatele nechápu. Zbytečným dělením vytváří výraznou možnost ulomení toho špičatého rohu. Nehledě na estetické problémy s tou spárou.
Mám podobně dělanou koupelnu, betonová podlaha v celku ve tvaru L s výkusem 1,8 x 1m a teplotně se to "rozjíždí" správně. (těžiště podlahy neleží mimo podlahu)
Při rozteči 0,2m by mělo stačit 12/0,2 = 60m na celý úsek a pro požadovaný průtok vychází tlak čerpadla 3 kPa.

Autor: Jozef Homola
Datum: 03.06.2020 11:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
"Při rozteči 0,2m by mělo stačit 12/0,2 = 60m na celý úsek a pro požadovaný průtok vychází tlak čerpadla 3 kPa."

Tam je nějaká chyba.

Autor: Josef Vavra
Datum: 03.06.2020 11:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
No právě proto to píšu. Světlost 13 mm.

Autor: Jozef Homola
Datum: 03.06.2020 12:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Pokud někdo navrhuje sloučit dvě smyčky do jedné 60 m dlouhé s roztečí 0,2 m, tak chci vidět tlakovou ztrátu okruhu, teploty nátoku a jiné tak aby původně stanovený plošný výkon při těchto parametrech cca 900 W byl dosažen.

Autor: Josef Vavra
Datum: 03.06.2020 16:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Pokud někdo pochybuje, může to doložit výpočtem.
Pokud je někdo přesvědčen, také to musí doložit.
PS Co na to tazatel? Vlastně je to školní práce. Úkol splněn... Zda optimálně nikoho nezajímá.

Autor: Jozef Homola
Datum: 03.06.2020 17:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Ne že pochybuje ale jsem přesvědčen. Vy doložte výpočet kdy má smyčka uvedenou tlakovu ztrátu a plní požadovaný výkon jak je udené v dotazu.

Autor: Jaroslav Stupka
Datum: 04.06.2020 15:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132128
reakce na ...
Smyčky jsou dvě z toho důvodu, aby byly velikostně srovnatelné se smyčkami v malých místnostech a bylo je možné na rozdělovači regulovat bez použití nějakých přídavných regulačních šroubení. Při sloučení těchto dvou smyček by teoreticky došlo ke zdvojnásobení průtoku smyčkou (pro zachování střední teploty povrchu podlahy).

Současná rychlost proudění topné vody smyčkou je nějakých 0,18 m/s. Zdvojnásobení tedy představitelné je, smyčka by pak však byla délkově i tlakově nepoměrně větší než ostatní smyčky na rozdělovači.

Autor: Jozef Homola
Datum: 04.06.2020 17:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
To souhlasí, že by se musel zdvojnásobit průtok a z toho plynou až 4x větší tlakové ztráty. Pokud máte trubku 16x2, tak za studena má metr trubky ztrátu 210 Pa a na délce 60 m by to bylo 12 600 Pa. K tomu je zapotřebí přičíst ztrátu na rozdělovači včetně průtokoměru a na zběrači zhruba 2 kPa a ještě nějakých ventilů, přívodu a jsme na 15 kPa ani se nenadáme. Normy pro výpočet podlahového topení stanoví jako hranici jednoho okruhu včetně místních odporů 25 kPa. Druhá záležitost je ten výkon na m2 a to 77,5 W (celkově přes 900 W). To už pak znamená vysoké prametry nátoku a to ještě nevím jaká je nášlapná vrstva. Při vnitřní teplotě vzduchu 22°C odvést tento výkon už potřebuje vodu o střední teplotě cca 40°C. Kdyby byl teplotní spád 6°C, tak to znamená nátok 43°C a zpátečka 37°C. Z tohoto pohledu by to nebyl dobrý počin a mohlo by to rozhodit vše ostatní.

Pro představu nějaký obrázek.

Autor: Jaroslav Stupka
Datum: 04.06.2020 15:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132128
reakce na ...
Smyčky jsou dvě z toho důvodu, aby byly velikostně srovnatelné se smyčkami v malých místnostech a bylo je možné na rozdělovači regulovat bez použití nějakých přídavných regulačních šroubení. Při sloučení těchto dvou smyček by teoreticky došlo ke zdvojnásobení průtoku smyčkou (pro zachování střední teploty povrchu podlahy).

Současná rychlost proudění topné vody smyčkou je nějakých 0,18 m/s. Zdvojnásobení tedy představitelné je, smyčka by pak však byla délkově i tlakově nepoměrně větší než ostatní smyčky na rozdělovači.

Autor: Josef Vavra
Datum: 04.06.2020 18:08 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132371
reakce na ...
Pouštíte informace po částech, proto je tolik nejasností. Světlost odpovídá (z rychlosti) 12 mm a potřebný tlak čerpadla kolem 1,75 kPa.
Na 26 m dlouhou smyčku mi pak vychází teplotní spád 38/34 a vyšší výkon, než počítáte. Předpokládám, že 225 mm je rozteč kladení trubek.
Na patro 100 m2 pak vychází 17 smyček.
Pokud smyčky sloučíte jako 2x delší, dostanete se při tlaku čerpadla 10 kPa na tytéž teplotní parametry, ale s polovinou rozvaděčů. I tak je to 8 větví na patro.
Pokud řešíte školní příklad,může to být zajímavá srovnávací analýza.
Pokud je to reálná investice, tak už bych se trochu bál spolehlivosti včetně mnoha spojů trubek pod podlahami.
Zalití betonu pod úhlem 45st je samostatnou kapitolou. Osobně bych se mu také vyhnul a dal bych přednost estetice a spolehlivosti před maximalizací tepelných vlastností.

Autor: Jozef Homola
Datum: 02.06.2020 13:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Podle mne na plochu 11,8 m2 není potřeba dělat nějakou dělící spáru. Co mne udivuje, tak výkon 77,5 W/m2. To ta místnost má tak velké tepelné ztráty? Jaká je nátoková teplota vody projektovaná? Co bude tvořit nášlap?

Autor: Jaroslav Stupka
Datum: 02.06.2020 15:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132128
reakce na ...
Děkuji. Udivuje Vás to správně. Ta ztráta místnosti není tak velká, jak to vypadá. Skutečná plocha místnosti je 17,6 m2, vypočítaná ztráta 907,4 W (to je cca 51,6 W/m2). Plocha smyčky v rámečku, kterou jste zaznamenal vy, je plocha, na které je položen otopný had. Zbytek plochy je vytvořen šířkou okraje (vzdálenost mezi stěnou místnosti a otopným hadem - dle vzorce (prof. Bašta) vyšla 26 cm). Je to počítáno do školní práce, proto je postupováno takto "složitě". V praxi je pravděpodobně šířka okraje menší, nemám s tím moc velké zkušenosti.

I přesto je ztráta místnosti (907,4 W) na zateplený dům poměrně vysoká, je to dáno zejména tím, že pod místností se nachází nevytápěná dílna. Tam je ztráta počítána jako ztráta nevytápěným prostorem s teplotním redukčním činitelem bu 0,6. Dále je vyšší ztráta daná také poměrně vysokou návrhovou teplotou v místnosti (22 °C).

Teplotní spád topné vody do smyčky je projektován 38/32 °C. Střední povrchová teplota podlahy (počítaná) je 27,3 °C.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 02.06.2020 13:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Na půdorysném tvaru nezáleží. Já to mám podobně jen s tím rozdílem, že jedna smyčka pokrývá obdélník a druhá pokrývá plochu do L. Pokud tam budete dávat anhydrit, tak nemusíte dělat dilataci. Pokud beton, tak nezapomeňte v místech, kde trubky prochází dilatační spárou je chránit vrapovým návlekem.

Autor: Jaroslav Stupka
Datum: 02.06.2020 14:57 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132128
reakce na ...
Děkuji

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama