| Příspěvky |
Autor: Jiří Kubíček
Datum: 14.08.2020 16:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113007
reakce na ... | Dobrý den, energetická náročnost, tedy tepelný odpor/součinitel prostupu tepla bude u všech těch variant stejný (při stejné celkové síle cihelné a izolační vrstvy). Rozdíl je ale v tom, že u každé té varianty bude v konstrukci jiný průběh teplot, což se musí pohlídat, aby v konstrukci při difúzi vlhkosti díky difúznímu odporu a izolačním schopnostem různých materiálů nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti. Z tohoto hlediska nemůžete provést vnitřní zateplení, protože bez parozábrany na vnitřní straně konstrukce by vám mezi cihelnou vrstvou a minerální docházelo k masivní kondenzaci a případné tvorbě plísní. Navíc hrozí, že když zateplení nebude vnitřní provedeno návazně na všech konstrukcích, zůstanou vám u okrajů konstrukcí tepelné mosty. Z hlediska kondenzace a tepelných mostů je proto nejlepší provést variantu s izolací na vnější straně. V případě minerální izolace ale musíte pak použít difúzní stěrku a omítku (tedy stěrku a omítku s nízkým faktorem difúzního odporu, což byste nemusel třeba u EPS, který z vnější strany klidně na obyčejné cihly taky použít můžete). Co se týká varianty s izolací uvnitř, tak to je podle mne zbytečně pracná varianta a co se týká průběhu difúze a případné kondenzace, musel byste upřesnit síly jednotlivých materiálů a jak to půjde za sebou, abych se podíval na výpočet, osobně bych se ale do tohoto řešení nehrnul. Jinak jestli to bude jen z obyčejných pálených cihel, chtělo by to minimálně 15 cm tepelné izolace.
|
|
 | Autor: Tomas Bulíček
Datum: 15.08.2020 10:00 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 132881
reakce na ... | Dobrý den, skladba zdi s izolací uvnitř by měla být následovně.
Var.1 Exteriér - Interiér
15cm klasická plná cihla - Izolace minerální vata 10cm? - 15cm klasická plná cihla
Var.2 Exteriér - Interiér
15cm klasická plná cihla - Izolace minerální vata 10cm? - 7,5cm Ytong
Mohl by jste prosím dodat i nějaká schemata kam umístit parotěsnou (př.paropropustnou folii)?
Dále mám dotaz následovně, hodně se obecně doporučuje exteriérová izolace oproti interiérové a argumentuje se kondezací vody v konstrukci budovy, tvorba plísní v interiéru aj. Pokud přemýším správně, každá podkrovní izolace je vlastně interiérová. Většina domů v ČR tedy používají na stěny exteriérouvou izolaci (převážně EPS) a do podkroví použijí interiérovou izolaci minerální vatu. Jak to, že v podkroví s interiérovou izolací kondenzace vlhkosti v konstrukci a tvorba plísní není problém?
Děkuji, snažím se to vše pochopit.
|
|
| Autor: Mirek Svejda
Datum: 15.08.2020 13:57 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 123537
reakce na ... | Tak to není, rozhodují tepelné vlastnosti a paropropustnost použitých materiálů. Buď je stejný materiál v celém profilu nebo má paropropustnost směrem k exteriéru stoupat. Podkroví je obvykle z vnitřní strany SDK/OSB apod. minimálně s parobrzdným účinkem. Pak je izolace s vysokou paropropustností a odvětrávaná mezera. Pořád je to v podstatě exteriérové zateplení. Vnitřní zateplení se taky dělá. Třeba domy postavené z BST tvárnic. V podstatě se jedná o domy postavené z EPS, obalené vysoce paropropustným nosným betonovým materiálem. Jenže jakmile by se mělo jednat o vícepatrové domy, tak nejde jednoduše řešit tepelné mosty mezi nosnou exteriérovou stěnou a nějakým monolitickým stropem.
|
|
| Autor: Jiří Kubíček
Datum: 15.08.2020 14:59 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113007
reakce na ... | Dobrý den, nevím proč vymýšlíte řešení pracná na zhotovení, náchylná na tepelné mosty a hlavně složitá z hlediska difúze a kondenzace uvnitř konstrukce, když to jde jednoduše a bez nebezpečí kondenzace udělat s izolací z vnější strany, ale je to váš boj. Takže k vašim dotazům:
1) Uvedená skladba s minerální izolací uvnitř nevychází z hlediska kondenzace, množství kondenzátu v konstrukci je asi 9x - 10 x vyšší, než povoluje norma a ke kondenzaci dochází především na rozhraní minerální izolace a vnější cihelné stěny, musel byste jedině na vnitřní stranu dát parozábranu. Místo minerální izolace byste jedině musel použít deskový polystyren, buď EPS nebo XPS, pak by tam k nějaké drobné kondenzaci též docházelo, ale vešel byste se do normy. Navíc s 10 cm izolace budete na součiniteli prostupu tepla kolem 0,35 W/m2K, což už je nad platnou normou pro novostavbu, takže by to chtělo podle mne alespoň tu 15, pak byste se dostal na součinitel 0,25.
2) Když dáte na vnitřní stranu konstrukce místo cihel ytong, což je materiál s menším difúzním odporem a lepšími izolačními vlastnostmi, než cihla, tak to bude z hlediska kondenzace ještě horší (stále na vnější ochlazované straně zůstane materiál s největším difúzním odporem a nejhoršími izolačními vlastnostmi), zde je množství kondenzátu asi 25x větší, než povoluje norma. Opět ale platí, že s XPS nebo EPS byste se dostal do normy, ale kdybyste to chtěl úplně bez kondenzace, tak jedině s izolací na vnější straně nebo s velice dobře provedenou parozábranou na vnitřní straně.
V obou případech bych vám ale doporučoval minimálně 15 cm izolace a co se týká případného umístění parozábrany, tak v obou případech máte dvě možnosti, buď dát parozábranu mezi tepelnou izolaci a vnitřní cihlu nebo úplně dovnitř před celou stěnu, což by znamenalo vybudovat ještě nějakou předstěnu. Dále by musela být parozábrana perfektně provedena a musel byste zajistit, aby do zdi nikdo nevrtal nebo nedělal nějaké otvory, aby při nich nedošlo k narušení parozábrany.
Je velký rozdíl mezi složením obvodové stěny a složením stropu nebo střešního pláště v podkroví. Vše je závislé na difúzním odporu a silách jednotlivých materiálů, též na jejich izolačních vlastnostech. Ve střešním plášti máte zpravidla nad tou "vnitřní" izolací pojistnou kontaktní difúzní fólii a pak odvětrávanou mezeru pod střešní krytinou. To je ale z hlediska difúze velký rozdíl mezi tím, když máte na z vnější strany třeba nějakou cihlu, která je podstatně silnější a má větší difúzní odpor než pojistná kontaktní fólie a nemáte mezi izolací a cihlou žádnou odvětrávanou mezeru. Takže srovnáváte nesrovnatelné. Máte samozřejmě i bednění střechy s nějakou lepenkou a bedněním na vnější straně střechy, ale takovou střechu jen tak zevnitř též zateplit nemůžete, zpravidla je potřeba dát pod izolaci parozábranu a ještě vytvořit odvětrávanou mezeru pod bedněním. Mimochodem je potřeba dodat ještě jednu důležitou věc, i když máte ve střeše pod krytinou odvětrávanou mezeru a není střecha difúzně uzavření pomocí třeba bednění s lepenkou, stejně se vždy ještě pod izolaci na vnitřní stranu konstrukce používá parozábrana. K tomu všemu bych ještě uvedl, že nejlepší zateplení střechy z hlediska difúze je nadkrokevní s hydroizolací pod tepelnou izolací, což je vlastně forma vnějšího zateplení, ale moc se nepoužívá, protože je to cenově náročnější.
|
|
| Autor: Tomas Bulíček
Datum: 15.08.2020 16:47 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 132881
reakce na ... | Fotogalerie:
  | Dobrý den, děkuji za odpověď ale ještě se prosím budu ptát.
Jde mi o to, že taková stavba zdi je doporučená od ISOVERu v Anglii.
Odkaz zde: https://www.isover.co.uk/products/cws-32
Je to přesně ta skladba o které jsem mluvil, (z exteriéru) cihla-vata-ytong
Ale podle Vašeho příspěvku to tak není vhodné.
Sem z toho trochu zmatený, prosím přesvědčte mne co je správné (nejlepší).
Děkuji.
|
|
| Autor: Jiří Kubíček
Datum: 15.08.2020 18:30 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113007
reakce na ... | Nemůžete srovnávat Anglii a ČR, to jsou jiné klimatické a tedy okrajové podmínky, u nás se difúze vodní páry zpravidla počítá na venkovní teplotu -15°C, vnitřní kolem 21°C (ale může to být i trochu rozdílné) a na určitou vnitřní a vnější vlhkost vzduchu. V Anglii budou okrajové podmínky jiné, takže i výpočty tam vycházejí jinak a to co z hlediska difúze a kondenzace nevyhovuje v ČR, může vyhovovat jinde. U nás by vám žádný projektant takovou skladbu konstrukce nikdy navrhnout nemohl. Jestli chcete za každou cenu stavět zdivo s izolací uvnitř, tak tam dejte nějaký druh deskového polystyrenu a bude to z hlediska kondenzace v pořádku.
|
|
| Autor: Tomas Bulíček
Datum: 15.08.2020 19:23 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 132881
reakce na ... | Dobře, jen to zopakuji abych tomu dobře rozumněl. Tedy pokud udělám obvodovou stěnu následovně, tak z hlediska kondenzace by měla být tedy ok?
Z exteriéru do interiéru
cihla plná - EPS - Ytong
A ještě, který EPS je vhodnější. Klasický? Děrovaný?
Děkuji za odpověď.
|
|
| Autor: Jiří Kubíček
Datum: 15.08.2020 22:54 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 113007
reakce na ... | Jelikož tu izolaci budete mít uvnitř stěny, tedy na vnější ochlazované straně bude materiál s podstatně horšími izolačními vlastnostmi, měl byste dát dovnitř izolant nejlépe s vyšším difúzním odporem, takže z hlediska kondenzace a složení konstrukce raději než děrovaný nebo šedý, tak klasický EPS, ale ještě lepší by to bylo s XPS - extrudovaným polystyrenem. Jen nevím jak moc vám záleží na akustice té konstrukce, s pálenou cihlou na obou stranách by to bylo lepší z hlediska akustiky, než s ytongem. Tak trochu si ale říkám, že než dělat kombinaci 14 cm pálené cihly + 15 cm izolace + 6,5 cm ytongu, proč rovnou nedáte jen ytong, třeba 375. Bylo by to prakticky stejně silné a mělo by to velice podobné izolační vlastnosti, hlavně by to bylo celé podstatně jednodušší.
|
|
Autor: Jozef Homola
Datum: 14.08.2020 13:15 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
 | https://www.google.cz/search?source=univ&tbm=isch&q=cavity+wall+insulation+images&sa=X&ved=2ahUKEwj5xfH9xZrrAhVD2aQKHfkCADkQsAR6BAgKEAE&biw=1429&bih=954
To co máte na obrázku č.3 je běžný způsob izolace v zahraničí. Najděte to pod heslem "CAVITY WALL INSULATION".
Má to několik důvodů, proč to tak dělají. Nezobou to ptáci, není to náchylné na poškození nějakým náhodným plamenem nebo úderem, na vnitřní zdi se dá pověsit cokoliv, vnitřní zeď vykazuje určitou akumulační schopnost a vlhkostní bilanci (je schopná srovnávat určité krátkodobé výkyvy), mezera jde vyplnit EPS deskami o nižší pevnosti (10 kg/m3) nebo drceným recyklátem, foukanou pěnou a není nutné používat armovací mřížku. Samozřejmě to umožní používat tzv "řežné zdící materiály".
EDIT
Ještě obrázek jak to vypadá s deskou pro to určenou. je potřeba podotknout, že vzduchové mezery po obou stranách něco málo izolují také.
|
|
| Autor: Tomas Bulíček
Datum: 15.08.2020 10:06 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 132881
reakce na ... | Dobrý den, velmi děkuji a ještě mám další dotaz.
Je obecně lepší vyplňovat "cavity wall" minerální vatou, nebo EPS?
A jaká je celková skladba stěny s parotěsnou / paropropustnou zábranou atd.? Jaké jsou všechny nezbytné vrstvy?
Děkuji.
|
|
| |
