kvalitní rošt do topeniště

TZB-info
Diskuzní fórum
Vytápění
kvalitní rošt do topeniště

JD Jan Dvořák @jan.dvorak441 před 4 roky

Dobrý den, poradíte mi, prosím, kde se dá koupit skutečně kvalitní litinový rošt? Potřebuji rozměr 9x12" ideálně nějaký produkt ze Švédska. To co jsem dosud pořizoval za cca 700 kč bylo asi z Číny, neboť rošt vydržel vždy jen cca 2 roky. Nevím jaká je běžná životnost poctivého roštu, ale ty dva roky se mi, s ohledem na způsob topení, zdají poměrně dost málo. Rošt používám v kachlových kamnech, ve kterých topím jen hodinku ráno a večer, převážně bukem.

Nevyrábí se rošty i z jiného materiálu? Co třeba keramika?

Díky

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

P- Petr - @petr.

Rošt jsem si vyrobil z pásoviny na kant a bez problémů vydržel 6 let. Za pár Kč.

před 2 roky

JD Jan Dvořák @jan.dvorak441

Sehnat solidní litinový rošt do kamen se zdá jako naprostá banalita, ale opak je pravdou. Podělím se tedy o svou…

před 3 roky

LS Lubos Siska @lubos.siska

A tiez sa to musi zvarat (a pokial sa reze laserom, alebo plazmou) v "dokonale" cistom prostredi, aby sa…

před 4 roky

34 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

JD Jan Dvořák @jan.dvorak441 před 3 roky

Sehnat solidní litinový rošt do kamen se zdá jako naprostá banalita, ale opak je pravdou. Podělím se tedy o svou zkušenost, třeba tím někomu ušetřím čas i peníze. Zjistil jsem, že drtivá většina prodejců naprosto netuší, co nabízí. Velkodistributor jim prostě přiveze nějaké rošty, ale jediné co o nich mohou říci, je rozměr. Země původu i výrobce je velká neznámá. Perličkou pro mne byla reakce jednoho distributora respektive samotného výrobce litiny. Pídil jsem se po tom, zda litina, ze které rošty odlévá, vyhovuje ČSN. Slušně a korektně jsem vysvětlil mé nedobré zkušenosti s konkurenčními produkty, takže bylo zcela zřejmé, proč se ptám. Následně jsem se dověděl, že mi raději žádný rošt nenabídne… Skoro to vypadalo, že tu „high-tech“ součástku do kamen budu muset nakoupit v zahraničí. Nebylo to však zapotřebí, nakonec jsem rošt koupil v LIDO ve Velkém Meziříčí. Rošt působí docela subtilně, žebra nejsou zdaleka tak masivní, jako u konkurence, je jich však více. Po několika měsících denního topení na žebrech nepozoruji žádnou deformaci, nebo jiné poškození, takže jsem spokojený. Díky všem za rady.

P- Petr - @petr. před 2 roky

JD Jan Dvořák @jan.dvorak441Rošt jsem si vyrobil z pásoviny na kant a bez problémů vydržel 6 let. Za pár Kč.

JD Jaroslav Dítě @jaroslav.dite před 4 roky

U vypáleného roštu z válcovaného materiálu bych měl obavy z deformace stálým a opakovaným rozpálením a chladnutím. Nestejnoměrným ohřevem dochází k pnutí po zahřátí na určitou teplotu k napěchování a při chladnutí k deformaci. Opakování tohoto procesu dokáže úplně změnit původní tvar. Nevím proč, ale právě litina těmto deformacím slušně odolává.

LS Lubos Siska @lubos.siska před 4 roky

JD Jaroslav Dítě @jaroslav.diteTak pokial by ten rost bol z nejakeho 2-3mm plechu, tak by to mohol byt problem. Pri 20mm hrubke by som sa asi toho krutenia nebal.

LS Lubos Siska @lubos.siska před 4 roky

Zdravim,

take najbeznejsie materialy na rosty byvaju: liatina, mosadz a niektore nerezove ocele.

JD Jaroslav Dítě @jaroslav.dite před 4 roky

LS Lubos Siska @lubos.siskaOpět pokus o vtip. Pokud chcete opravdu kvalitní rošt, tak si jej nechte vyrobit ze slitiny používané na lopatky plynových turbín. Zaručená vysoká teplotní odolnost a tvarová stálost. Jen ta cena bude trochu vyšší.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 4 roky

Pokud neznáme chemické složení litiny (nebo označení podle norem), tak se nic nedá říci o kvalitě.

Šedá litina je tak do 500°C. Vysoce legovaná může být až do 1150°C. Tam už se tomu obvykle říká ocel na odlitky. Důležitý je obsah hlavní "legury" a její druh. Nejčastejí je to vysoký obsah Si, Cr, Ni, Mo, nebo Al.

Například:
- 422465 ,Si 8%, C 2,5 až 3,2, Cr 1, Ni 1
- 422481, Al 6 až 8%,Cr až 3%, odolnost do teploty 850°C
- 422483, 29 až 31% Al, odolnost do teploty 1150°C
- 422491, 15 až 18% Cr, odolnost do teploty 850°C

Pro představu:
Slitinové oceli (422945) žárovzdorné chromoniklová-molybdénová austenitická až 1200°C. Složení pro (hlavní legury) Mo 8% až 10, Si až 28%, Ni až 10%.
Jiná austenitická (422952) chromonikolvá žárovzdorná (1200°C) až 22% Cr, až 40%Ni

Poznámka.
Cena těchto ocelí bude hodně vysoká.

JD Jan Dvořák @jan.dvorak441 před 4 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562Netuším, o jakou slitinu jde. Možná je moje prvotní úvaha o nekvalitě materiálu chybná, třeba jsou na trhu jen solidní výrobky a celý problém je v tom, že v zadní části mého topeniště vzniká teplota přesahující oněch 850°C. Je možné něco zjistit z charakteru poškození? Jako myslím vizuálně, zkrátka jestli je někdo takový machr, že by se podíval na detailní fotku poškozeného místa a řekl: to je jasný, tohle je šizená litina, nebo tohle s běžnou litinou udělá až 1000°C apod. Jde mi o to, jestli má smysl shánět lepší materiál, viz váš předchozí příspěvek a nechat si vyrobit rošt na míru. Pokud by to dávalo smysl, tak to udělám, rád si připlatím za solidní věc, ale nechci vyhodit peníze zbytečně.

JD jenda dibes @jenda.dibes před 4 roky

Občas se kouknu na americké diskuse a třeba rozhodně nedoporučují nechávat přivádět vzduch z pod roštu . I u norských jotulu 500cb už bylo dost zákazníku kdy ten rošt je spálen (zdeformován) . Při zatápění tam musí být zavřený popelník a otevřená boční a nebo čelní dvířka . Jotuly f 500cb mají jinak primár před předními dvířkami (takzvaná psí bouda) . Často naopak doporučují nechat zasypat popelník a vytvořit tak bezroštové topeniště . To vydrží déle žhavé (ráno jen přiložíte) a zároveň jde topeniště rychleji do teploty (popel izoluje dno).
O keramickém roštu jsem ještě nikdy neslyšel.

JD Jan Dvořák @jan.dvorak441 před 4 roky

JD jenda dibes @jenda.dibesNenapadlo mě, že bych mohl topit s úplně zavřeným přívodem vzduchu skrz popelník. Kamnář mě instruoval tak, abych měl při topení vždy pootevřená jak dvířka od topeniště, tak i kolečko dole u popelníku. Jinak při topení je spotřeba vzduchu dost velká, kamna táhnout tak, že by byla schopná si dvířka i zcela zavřít, to však není možné, protože tomu brání právě zavírací mechanismus, který nechává naproti pantu asi 1 cm širokou mezeru. Nemám moc představu o tom, jaký je poměr přímého a dolního vzduchu, možná by mohlo pomoci tenhle poměr změnit. Regulace množství spodního vzduchu, je díky kolečku na závitu plynulá, s čelním nenadělám nic, ten je dán výše zmíněnou mezerou. Kamna už deset let denně provozuji a jsem naprosto spokojený, jediné co mi trochu vadí, je „spotřeba“ roštů. :-) Je pravda, že k poškození roštu dochází vždy v jeho středu, respektive v části, která je nejhlouběji v kamnech, nejprve dojde ke zkroucení žeber a následně k jejich postupnému rozpadu. Je to zjevně způsobeno vysokou teplotou. Co mám tedy zkusit? Zcela uzavřít spodní přívod vzduchu? Jaká je vlastně běžná životnost roštu? Mění se často, nebo je to prvek, který by měl v ideálním případě vydržet v kamnech věčně?