Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

kvalitní rošt do topeniště

Autor: Jan Dvořák
Datum: 17.10.2020 09:11
uživatel: 133230


Dobrý den, poradíte mi, prosím, kde se dá koupit skutečně kvalitní litinový rošt? Potřebuji rozměr 9x12" ideálně nějaký produkt ze Švédska. To co jsem dosud pořizoval za cca 700 kč bylo asi z Číny, neboť rošt vydržel vždy jen cca 2 roky. Nevím jaká je běžná životnost poctivého roštu, ale ty dva roky se mi, s ohledem na způsob topení, zdají poměrně dost málo. Rošt používám v kachlových kamnech, ve kterých topím jen hodinku ráno a večer, převážně bukem.

Nevyrábí se rošty i z jiného materiálu? Co třeba keramika?

Díky

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 32   starší >>
Příspěvky
Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 20.10.2020 22:37 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
U vypáleného roštu z válcovaného materiálu bych měl obavy z deformace stálým a opakovaným rozpálením a chladnutím. Nestejnoměrným ohřevem dochází k pnutí po zahřátí na určitou teplotu k napěchování a při chladnutí k deformaci. Opakování tohoto procesu dokáže úplně změnit původní tvar. Nevím proč, ale právě litina těmto deformacím slušně odolává.

Autor: Lubos Siska
Datum: 21.10.2020 08:34 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Tak pokial by ten rost bol z nejakeho 2-3mm plechu, tak by to mohol byt problem. Pri 20mm hrubke by som sa asi toho krutenia nebal.

Autor: jenda dibes
Datum: 21.10.2020 16:21 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100322
reakce na ...
Teď jste udeřil hřebíček na hlavičku . Tím že je to odlitek , tak má stejnou vnitřní strukturu jak za tepla , tak za studena. Ruzné válcované , tažené oceli se chladnutím a zahříváním mění a nacházejí si tvar který uvolnuje vnitřní pnutí . Kdyby to byl rošt v kachláčích kde babka přikládá dvě polénka co hodinu , tak to vydrží roky. Ale že pán topí akumulačně , tak je tam obrovské teplo a dělá jakoby výheň . Jak jsem psal podobné problémy mají i u těch jotulu f 500cb , ty také naložíte 10 až 15kg paliva a proto je to konstrukčně uděláno tak aby byl primár nad roštem a popelník musí být při roztápění zavřený.

Autor: Jozef Homola
Datum: 21.10.2020 18:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Fotogalerie:
Podle mých zkušeností je to s tou deformací slitinových ocelí vůči litině velmi dobré a žádné deformace se nekonají.
Šedá litina má největší sklon k trhlinám (a ředinám) při odlévání a následném chládnutí. Proto se odlitek navrhuje tak aby měl usměrněné chládnutí, to znamená aby se tam uplatnilo vycezování z místa nadbytku, který je tvořen velkými nálitky a ty se po vytažení z formy upálí autogenem.
Co se týká roštů pro velké tepelné výkony, tak jsou zásadně článkové aby se při poškození nemusel měnit rošt celý. To se výlučně odlévá z vysoce legovaných ocelí a ne ze šedé litiny, ta takovou odolnost vůči žáru zdaleka nemá.
Na obrázku jsem červeně doplnil nějaké údaje pro představu.

Autor: jenda dibes
Datum: 22.10.2020 09:51 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100322
reakce na ...
Díky za krásný obrázek. Máte tedy na mysl litinu ruzně legovanou . Klidně tedy muže mít pravdu kamnář , že ty rošty co pán kupuje jsou kdovíjaké kvality a odkuď . Já měl za to , že myslíte ocel třídy 17 (nerezku) .

Autor: Jozef Homola
Datum: 22.10.2020 11:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Ještě nějaká poznámka k ocelím. Číslo 42 značí hutní skupinu slitinových ocelí na odlitky. Tyto slévatelné oceli některé mají stejné složení jak "nerezky" tř. 17 ale nejsou nějak technologicky zpracováváné (tažení, válcování a pod).
Slévatelné oceli dovolují odlitky s jednoduchým tvarem a přiměřenou tloušťkou steny, protože na rozdíl od šedé litiny mají tzv, špatnou zabíhavost (ve formě).
Válcované oceli třídy 17 se strukturou austenitu je možné plnohodnotně využí i pro rošty. Tyto ocele jsou také odlévané do kokil a až pak dále zpracované. Ne vždy u malé série se vyplatí vyhotovit model a ten formovat a odlévat.
Dá se rošt udělat i svařováním z válcované oceli (plochá, kulatá, čtvercová). Musíme mít k tomu "svařovací aparát" MIG (inertní plyn, tavná elektroda) nebo TIG (inertní plyn, elektroda netavná z wolframu - tungsten, přídavný materiál).

Autor: Lubos Siska
Datum: 22.10.2020 11:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
A tiez sa to musi zvarat (a pokial sa reze laserom, alebo plazmou) v "dokonale" cistom prostredi, aby sa tesne po zvarani nezaniesli do ocele necistoty zo vzduchu (potom by hrdzavela ako uplne bezna ocel).

Autor: Lubos Siska
Datum: 21.10.2020 20:35 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Neverim, ze v kachliach, v ktorych sa kuri hodinu rano a hodinu vecer sa ten rost dokaze nejako prehriat. Skor je mozno polozeny nizko pri zemi a zraza sa na nom voda , alebo nieco podobne, a to jeho polcas rozpadu urychluje.

Autor: jenda dibes
Datum: 22.10.2020 09:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100322
reakce na ...
Pane Siska. Mluvíme zde o akumulačním topení. Pán tam dá klidně 10 až 15kg paliva a stopí ho za tu hodinu ráno a večer. Když tvrdí , že mu po dvou letech rošt odejde , tak je to cca 600 až 800 cyklu , kdy jsou v topeništi obrovské teploty . Určitě jste slyšel o finské peci .
https://www.youtube.com/watch?v=0zhmjP2ABs4
Tam se také topí jen hodinu určenou dávkou paliva . Proto jsem zde zminoval ty jotuly f 500 , kdy jsem často viděl videa , kdy nerezové trubky pod deflektorem září červeně a to jsou chlazeny sekundárním vzduchem , který dodávají takto do plamene. Tam naštěstí je to dušeno a regulováno a hoří ta dávka dřeva hodiny.

Autor: Lubos Siska
Datum: 22.10.2020 11:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Aha, uz to vidim. Je to nejaka samotova pec so spalovanim drevoplynu. Skoda, ze toho pana s teplomerom na videu nenapadlo zmerat teplotu na spodu pece, alebo toho rostu :-).

Autor: Lubos Siska
Datum: 19.10.2020 18:13 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Zdravim,

take najbeznejsie materialy na rosty byvaju: liatina, mosadz a niektore nerezove ocele.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 19.10.2020 18:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Opět pokus o vtip. Pokud chcete opravdu kvalitní rošt, tak si jej nechte vyrobit ze slitiny používané na lopatky plynových turbín. Zaručená vysoká teplotní odolnost a tvarová stálost. Jen ta cena bude trochu vyšší.

Autor: Lubos Siska
Datum: 19.10.2020 18:33 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Tak pokial nie je otazkou cena, tak sa da aj potiahnut nitridom titanu, popripade wolframovo-osmiovy.

Autor: Jozef Homola
Datum: 19.10.2020 19:46 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Já jsem si dodnes myslel, že nitrid titanu se difunduje do obráběcích nástrojů proti otěru.

Autor: Lubos Siska
Datum: 19.10.2020 19:54 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Ano, zvysuje mechanicku a tepelnu odolnost.

Autor: Jozef Homola
Datum: 19.10.2020 20:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Snižuje otěr a takový nástroj například při frézování osubených kol v automobicle vydrží o několik směn více a tam se hledí na korunky přísně. Ovšem se jedná o ryze nástrojové ocele třídy 19 nebo slitinové označované HSS (High Speed Steel).

Autor: Lubos Siska
Datum: 19.10.2020 20:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Tak hlavne sa ten povlak pouziva na tvrdokov (spekane karbidy).

Autor: jenda dibes
Datum: 19.10.2020 21:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100322
reakce na ...
Vymejšlíte bejkárny. Mám obyčejné bezroštové litináky a běžně se zahřívaj na 300°c a také chladnou . Tudíž dost pracují a jen to lupe (tiká) . Tudíž i ten rošt bude značně pracovat . A když se propaluje tak tam budou uplně jiné teploty a ten povlak je pár mikronu . Po prvním zatopení popraská a oloupe se. Asi bych řekl že ta litina je osvědčená a levná a proto ji výrobci používají . Kdyby někdo vymyslel něco lepšího , tak se to používá . Na tom už by si někdo jméno udělal :-)

Autor: Lubos Siska
Datum: 20.10.2020 10:01 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Mate uplnu pravdu. Cena byva vacsinou na prvom mieste. Na ten rost by mohol postacit nejaky grafitovy prasok, aby nekorodoval a neodieral sa zbytocne.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 19.10.2020 19:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Možná by to pomohlo proti oděru při roštování. Překvapil mě bod tání u slitiny litiny s hliníkem. Většinou mají ale slitiny nižší bod tání, než kov s bodem tání vyšším. Pokud je rošt ve styku s rozpáleným palivem, měl by být chlazený aspoň vzduchem. Proto by měl být profil hlubší, aby mohlo být teplo z intenzivně ohřívané části odvedeno do méně zatížené části.

Autor: Jaroslav Dítě
Datum: 19.10.2020 20:05 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 124505
reakce na ...
Většinou tvrdé materiály malí nízkou pružnost a tak bych měl obavu z rozpraskání takového povrchu. Do žáru by měl přijít kompaktní materiál, který by mohl mít nanejvýš ochrannou anti korozivní vrstvu.

Autor: Jozef Homola
Datum: 18.10.2020 07:41 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
Pokud neznáme chemické složení litiny (nebo označení podle norem), tak se nic nedá říci o kvalitě.

Šedá litina je tak do 500°C. Vysoce legovaná může být až do 1150°C. Tam už se tomu obvykle říká ocel na odlitky. Důležitý je obsah hlavní "legury" a její druh. Nejčastejí je to vysoký obsah Si, Cr, Ni, Mo, nebo Al.

Například:
- 422465 ,Si 8%, C 2,5 až 3,2, Cr 1, Ni 1
- 422481, Al 6 až 8%,Cr až 3%, odolnost do teploty 850°C
- 422483, 29 až 31% Al, odolnost do teploty 1150°C
- 422491, 15 až 18% Cr, odolnost do teploty 850°C

Pro představu:
Slitinové oceli (422945) žárovzdorné chromoniklová-molybdénová austenitická až 1200°C. Složení pro (hlavní legury) Mo 8% až 10, Si až 28%, Ni až 10%.
Jiná austenitická (422952) chromonikolvá žárovzdorná (1200°C) až 22% Cr, až 40%Ni

Poznámka.
Cena těchto ocelí bude hodně vysoká.

Autor: Jan Dvořák
Datum: 19.10.2020 12:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133230
reakce na ...
Netuším, o jakou slitinu jde. Možná je moje prvotní úvaha o nekvalitě materiálu chybná, třeba jsou na trhu jen solidní výrobky a celý problém je v tom, že v zadní části mého topeniště vzniká teplota přesahující oněch 850°C. Je možné něco zjistit z charakteru poškození? Jako myslím vizuálně, zkrátka jestli je někdo takový machr, že by se podíval na detailní fotku poškozeného místa a řekl: to je jasný, tohle je šizená litina, nebo tohle s běžnou litinou udělá až 1000°C apod. Jde mi o to, jestli má smysl shánět lepší materiál, viz váš předchozí příspěvek a nechat si vyrobit rošt na míru. Pokud by to dávalo smysl, tak to udělám, rád si připlatím za solidní věc, ale nechci vyhodit peníze zbytečně.

Autor: jenda dibes
Datum: 17.10.2020 20:56 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100322
reakce na ...
Občas se kouknu na americké diskuse a třeba rozhodně nedoporučují nechávat přivádět vzduch z pod roštu . I u norských jotulu 500cb už bylo dost zákazníku kdy ten rošt je spálen (zdeformován) . Při zatápění tam musí být zavřený popelník a otevřená boční a nebo čelní dvířka . Jotuly f 500cb mají jinak primár před předními dvířkami (takzvaná psí bouda) . Často naopak doporučují nechat zasypat popelník a vytvořit tak bezroštové topeniště . To vydrží déle žhavé (ráno jen přiložíte) a zároveň jde topeniště rychleji do teploty (popel izoluje dno).
O keramickém roštu jsem ještě nikdy neslyšel.

Autor: Jan Dvořák
Datum: 19.10.2020 12:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133230
reakce na ...
Nenapadlo mě, že bych mohl topit s úplně zavřeným přívodem vzduchu skrz popelník. Kamnář mě instruoval tak, abych měl při topení vždy pootevřená jak dvířka od topeniště, tak i kolečko dole u popelníku. Jinak při topení je spotřeba vzduchu dost velká, kamna táhnout tak, že by byla schopná si dvířka i zcela zavřít, to však není možné, protože tomu brání právě zavírací mechanismus, který nechává naproti pantu asi 1 cm širokou mezeru. Nemám moc představu o tom, jaký je poměr přímého a dolního vzduchu, možná by mohlo pomoci tenhle poměr změnit. Regulace množství spodního vzduchu, je díky kolečku na závitu plynulá, s čelním nenadělám nic, ten je dán výše zmíněnou mezerou. Kamna už deset let denně provozuji a jsem naprosto spokojený, jediné co mi trochu vadí, je „spotřeba“ roštů. :-) Je pravda, že k poškození roštu dochází vždy v jeho středu, respektive v části, která je nejhlouběji v kamnech, nejprve dojde ke zkroucení žeber a následně k jejich postupnému rozpadu. Je to zjevně způsobeno vysokou teplotou. Co mám tedy zkusit? Zcela uzavřít spodní přívod vzduchu? Jaká je vlastně běžná životnost roštu? Mění se často, nebo je to prvek, který by měl v ideálním případě vydržet v kamnech věčně?

Autor: jenda dibes
Datum: 19.10.2020 17:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100322
reakce na ...
Tak asi před deseti lety jsem četl o stavbě kachlových kamen zde
https://forum.tzb-info.cz/102647-kachlova-kamna-svepomoci/vsechny-prispevky
A tak nějak tam bylo řečeno že správně by se mělo stavět u akumulačních zděných kamen bezroštové topeniště . Rošt je víceméně věc nová . I v knížkách se píše že dříve se stavěly bezroštová topeniště nebo tam byl takzvaný kozlík . V principu dřevo nepotřebuje vzduch ze spodu , ale zboku a do plamene . Rošty se u nás začali používat s příchodem uhlí . To potřebuje vzduch zespodu . Často je to také u bezroštových topeništ popelníkový systém řešen záklopkou , která se odklopí a popel se shrne do popelníku .
Asi vám jinak moc neporadím, to je spíše otázka na kamnáře co vám ty kamna konstruoval . Jak jsem psal u jotulu 500cb se nevztahuje záruka na zdeformovaný rošt . To je věc špatné obsluhy a mají jak jsem psal primár vyveden nad rošt a nesmí se nechávat otevřená popelníková dvířka. Asi u takto velkých topenišť je ta nálož paliva tak velká že energie v ní roztaví i tu litinu.

Autor: Jan Dvořák
Datum: 20.10.2020 14:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133230
reakce na ...

Zkoušel jsem se ptát kamnáře, spodní vzduch je naopak užitečný, prý se s jeho pomocí rošt chladí, tak jsem z toho jelen. :-) Když kamna hoří, tak těžko něco vyzkoumám, do topeniště nevidím, mám klasická litinová dvířka, přikládám z chodby, abych si netahal binec do pokoje. Celá potíž je podle kamnáře v palivu a (ne)kvalitě litiny, používám často buk a ten má dost vysokou výhřevnost, jenže to je právě důvod proč jím topím, hodím do kamen pár bukových polínek a to mi stačí, nemusím vůbec přikládat, ani nosit větší množství smrku do baráku. Zmínil taky mizernou kvalitu litiny, prý není v poslední době moc dobrá, slévárny krachují a tak se neustále mění dodavatelé roštů. Asi si nechám vypálit laserem jeden experimentální kousek ze železa a uvidím. Pláty na sporáky se prý už z litiny vůbec nedělají, používají se železné plechy. Teď je otázka, z jakého železa to nechat vyrobit.

Autor: jenda dibes
Datum: 20.10.2020 15:42 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100322
reakce na ...
Tak spodní vzduch chladí rošt ? To je ale divné :-) . To kdyby jste dal na ten rošt slabý plech a nepujde tam vzduch tak se asi ten rošt rozteče :-)
Klidně si nechte vypálit laserem něco z kvalitního materiálu . Jsem zvědav nejen na cenu materiálu , ale i cenu práce.

Autor: Jozef Homola
Datum: 20.10.2020 16:25 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
(p. Dvořák)
Vyrobit cokoliv dnes už není problém. Navrhoval jsem a i zajišťoval něco z austenitické oceli (LEGA INOX odřeže požadovaný rozměr) a hotový tvar až do tloušťky 50 mm podle náčrtu zhotoví vodním paprskem u nás například v Otrokovicích. Cena 1 bm řezu 300 kč. Správně zvolena "nerezová ocel" má nejmenší opal a vysokou jak žáruvdornost tak žárupevnost.
https://www.azkovo.eu/sluzby/rezani-vodnim-paprskem?gclid=EAIaIQobChMI2baqvq3D7AIV24BQBh3r6wxjEAAYAiAAEgLsWvD_BwE

https://cz.stappert.biz/

Autor: Lubos Siska
Datum: 20.10.2020 20:24 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132311
reakce na ...
Zdravim,

nedavno som si tiez daval vypalit nejake casti na krb. Boli z beznej ocele (1.0038) s tym, ze sa potom natierali odolnou farbou.Tieto ale neprichadzali k priamemu styku s ohnom. Myslim, ze pri volbe naterialu sa v podstate daju vyuzit dva pristupy. Budto zvolit bezny material a zatriet ho odolnym naterom,alebo povlakom, ktory zamedzi pristupu vzduchu k tomu zakladnemu materialu, alebo druha moznost je pouzit material, ktory je uz odolny voci oxidacii (horeniu=korozii) a taveniu. Medzi tie patri ta nerez, mosadz, ale mozno by som skusil aj nejaku kortenovu ocel a pod.

zobrazuji 1 - 30 z 32   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama