Děkuji za rady z minulé diskuze, pro přehlednost, ale budu pokračovat v novém tématu.
Můj KK má základní ekviterm v sobě (Protherm Pantehr 30 KKO). Můj cíl je mít několik otopných teplot vody během roku, ale nechce se mi jet podle ekvitermní křivky.
Můj kotel momentálně pracuje při 40st na nejnižší výkon (8-9kW) a nechce se mi jít do teplot, kdy skrz ekviterm cykluje. Na 40st teď jsou cca doby vytápění / nevytápění stejné (při 10st venku jsem to zkoušel). Ekviterm by tam zcela jistě kotel tlačil do cyklování již od teplot kolem 5st výš. Minimální výkon je prostě veliký. Minimální výkon jsem detekoval změřením na plynoměru za jednotku času, což musí odpovídat.
No a teď můj nápad. Mám doma plonkové Raspberry PI, kde není problém získat venkovní teplotu (čidlo, data z blízké meteostanice atd.). Na výstupní piny z Raspberry PI se nechá poslat napětí. Ještě nevím jak funguje venkovní čidlo ke kotli, jestli je odporové, či na něm vzniká velmi nízké napěti. To musím zjistit, dokumentace neexistuje, takže to musím změřit.
Idea je taková, že na výstup PI budu dle počasí vysílat buď odpovídající mV či tam zapojím napěťově řízený rezistor, který bude mít odpor dle skutečného výstupu z protherm teplotního čidla.
Takže budu moci si zvolit otopnou vodu programově tak, jak já budu chtít. Např:
Teplota venku 20 - 5 st: voda 40st. Teplota venku 5 - 0: voda 45st. Teplota venku 0 - -5 st: voda 50st. Větší mrazy: voda 55st.
+ nechat zapojen prostorový termostat
Samozřejmně, že na kotli nechám navolenou třeba křivku 1 a úpatí 20 a vše na to přepočítám.
Teploty si po čase zoptimalizuji.
A proč tak složitě (i když mě to vlastně přijde jednoduché). Protože chci nahradit manuální ekviterm automatickými změnami, ale nechci, aby mi šel do příliš malých hodnot.
Šlo by to udělat křivkou, ale Protherm umožňuje úpatí topné křivky 15 - 25st a pak dané křivky. Skoro všechny, které bych využil mají při teplotě větší než 5st teplotu takovou, že kotel by cykloval neřízeně. A nebo naopak při mrazech jsou příliš velké hodnoty...
Raději si pak zvolím sám, jakou vodu má mít teplota a budu vědět jak se to chová.
Přijde Vám to hodně bláznivé?
Nechápu, proč to úpatí je tak úzce vymezené... Teda, a to se ptám, jesem to blbě nepochopil.
Křivky jsou pro 20st, rozumím tomu správně, že úpatí na 21st způsobí, že se celá křivka posune o 5 st celsia nahoru? Ale to mě přijde jako kravina... Mají tam i úplně jiné měřítka - osy x,y a z.
Nemáte s tím někdo zkušenosti jak je to s tím posunem? Kdyby to bylo dle obrázku, tak bych optimální křivku asi našel a Raspberry Pi použil na něco jiného. Nicméně +1st vnitřní teploty přece neudělá 5st teploty na topení... Nebo ano? Mně se to zdá prostě špatně, ten obrázek...
Děkuji :-)
Zde pár tabulek z kterých by se dala stanovit vaše tepelná ztráta a možnosti o kolik to snížit.
před 2 roky
možná to ještě zabalím do minerální vaty a obmotám něčím co bude sloužit jako ochrana té vaty. Vyjde to levně...…
před 2 roky
Pomohlo by přidat vysoce reflexní izolaci, nebo třeba alobal s podložkou jaká se dáva za radiátory. Umíte si…
před 2 roky
272 odpovědí
Zobrazit všechny reakceTak jsem se opět vrátil to "svého" vlákna. Máme starý dům, kde máme hodně rozvodů ve sklepě. Před rokem jsme je izolovali miralonem. Ztráty jsou od té doby menší. Dle kalkulačky cca poloviční.
Zajímalo mě, jaký vliv mají ztráty ve sklepě na teplotu vody z a do topení. Pro zjednodušení jsem zanedbal náběhy a doběhy topení a jen počítal výkon radiátoru pro daný teplotní spát (excel Radíku) a také kalkulačku ztrát vedení pro střední hodnotu vody. Chtěl jsem vidět jen trend, co dělá zvyšování teploty z kotle (topí úměrně kratší dobu) ze ztrátami ve sklepě.¨
Protože jde o poměr výkonu (přepočet spádu), vybral jsem jen jedno těleso.
spát výkon tělesa (jde o poměr) Ztráty ve sklepě
75/65 1060 W 1497 W
55/45 556 W 1008 W
45/40 387 W 829 W
40/30 222 W 653 W
Z poměrů vychází to, že při topení 40/30 jsou ztráty ve sklepě 2x větší než při topení 75/65. Průměrný výkon na topení při teplotě 0st je cca 7 - 8kW pro celý dům včetně ztrát ve sklepě. Ve sklepě je 6st a cca 80m vedení (40m po dvou trubkách v cca 6 větvích).
Proti tomu jde účinnost kondenzačního kotle (nižší výkon, nižší teplota zpátečky).
Nyní už je mi jasné, proč při nezatepleném vedení ve sklepě bylo výhodnější topit na vodu 60st s prostorovým termostatem než cca 45st nepřetržitě... To byly ztráty ještě 2x větší než v tabulce.
RR Radek Rejč @rejc.radekChybějí vám tam dva údaje, a to je teplota v prostoru a průtoková rychlost, případně měrné teplo média. Bez toho je vaše počínání k ničemu.
Pokud se zajímate o křivky, tak něco z mého adresáře. Drobná poznámka. Ony ty křivky tak trochu souvisí (zakřivení) s tzv. teplotním exponentem emiteru. Například radiátory mají od 1,2 až po 1,35 a podlahové topení 1,1. Znamená to asi tolik, že stejně teplá voda nepředá stejné množství tepla.
JH Jozef Homola @jozef.homola562Děkuji. Křivku jsem měl celkem vychytanou, jen jsem čekal na ověření ve velkých mrazech. Ale už to není až tak aktuální. Viz. dlouhý příspěvek z dneška. To, že se začalo topit krbovkami vše změnilo a ekviterm jsem již opustil zcela.
Anabáze díky krachu Skautské energie pokračuje. Od ledna budeme mít 2x dražší plyn (zdražení u ČEZu). Takže jsme nasadili jako řešení 4-12 kW krbová kamna, která vytopí i v mrazech minimálně celé spodní patro. Změnu kotle zatím neplánujeme. Mají dobré umístění cca 2m od všech třech dveří ve středu spodního patra. Dost pomáhá i krbový ventilátor (i když jsem tomu moc nevěřil) a hlavně delší topení, kdy dojde k vyrovnáním teplot i přes dveře.
Několik dní už jimi topíme a paradoxně se v kombinaci s přitápěním nahoře v patře mnohem více osvědčil prostorový termostat umístěný v jednom z horních pokojů. Asi to souvisí s velkými rozvody ve sklepě (kolem 80 m cu trubek), kde je teď kolem 8 - 10st C. A také tím, že největší ztráty má chodba se schodištěm, která se také vytápí.
Původní idea byla dát hlavice na dvojky, nechat ekviterm a v patře, kam krbovky dosáhnou velmi omezeně přes schodiště dát hlavice na "3". Když se nebude topit v krbovkách, tak by mělo být vše jako dříve. Když ano, tak hlavice by měli přivřít ventily a vytápět jen vršek.
A mnohem lépe se osvědčil termostat než čistý ekviterm, kde teď kolem 0st máme kolem 40st otopné vody. Ručně jsem dal otopnou vodu na 55st, aby se litinové topení v patře vytopily co nejrychleji a minimalizovali se ztráty ve sklepě (i když trubky už jsou v mirelonu).
Také cu trubky vytápěli mnohem déle i spodní patro. A věc poslední, je lepší radiátory ve spodním patře dát na "nulu", než nechávat na dvojku, že se sami ventily uzavřou.
Fandil jsem ekvitermu, ale prostorový termostat je mnohem vhodnější a úspornější řešení pro kombinovaný provoz.
Čísla sem dávat nebudu, ale vychází mi to kolem 30 procent při topení krbovkama cca 14 h denně ve spodním patře. Čísla upřesním v následujících dnech.
Docela masakr. Ale je jasné, že je to tím, že trubky ve sklepě (i když s izolací) nebudou výkonem daleko od radiátorů vytápějící jen vršek. A také chodba se schodištěm, která má vyšší ztráty než jiné místnosti a rychleji chladne (velká plocha zdí), při kontinuálním topení se tam také protopí více - ale je tam o fous komfortněji.
No a začínám pochybovat, že ekviterm byl kdy výhodný i pro vytápění bez krbovek - přece jen poměry velmi změnilo důkladnější zateplení půdy (cca 25 cm vaty mezi trámy), než když byla volně ložená a cca 0.5m - 1m ke krajům chybělo skrz nedostatečné odvětrání střechy. Takže tam byla skoro na nic...
To jsem nějak v přechozím příšpěvku zanedbal a měl jsem udělat nové měření termostat vs ekviterm... Čím více se zateplí nebo čím na menší teplotu se topí (nebo menší prostor) tím více hrají roli ztráty ve sklepě. A přes 80 m trubek je asi už extrém...
(píšu to obsáhleji, až se k tomu po roce vrátím, ať neopakuji stejné chyby...)
RR Radek Rejč @rejc.radekTěch 30% to jsem se hezky zasmál. To by jste musel bez termostatu přetápět tak o 5 st.
Máme tu další topnou sezónu, která ještě není u většiny dramatická (díky fixaci), ale trend je strašidelný.
Do nové sezóny zkouším nově nastavenou regulaci - klasický ekviterm bez prostorového termostatu, ale poštelované parametry kotle a hlavně čerpadla:
- Vyhodil jsem zcela prostorový termostat.
- Na kotly jsem zapnul ekvitermní regulaci. Omezil maximální výkon kotle na cca tepelné ztráty objektu (18 kW).
- Na topeních mám termostatické hlavice, které korigují přetápění vlivem tepelných zisků (jedno malé topení na záchodě je bez hlavice). Rodina má zakázáno dávat dál než na trojku (koupelny 4).
- Nastavil jsem anticyklační podmínku na 40 minut při teplotě vody do topení dle ekvitermu 10st, kotel protherm funguje tak, že se dá nastavit tato hodnota (2 - 60 minut, výchozí je 20) a při vodě 80 st se berou dvě minuty. Ostatní hodnoty pro jinou teplotu jsou v přímce mezi těmito body.
- Nastavil jsem v době vypnutí topení, aby čerpadlo nefungovalo (je tam jen doběh 5 minut).
- Teplotní křivku na Prothermu jsem nastavil na 0.8 a 23st.
- Otáčky čerpadla na auto.
Píšu to sem hlavně pro mně, ale třeba to někoho i zajímá, zpětně koukám, co už jsem s tím vyváděl...
Zatím to funguje super. Včera venku 18st a kotel netopil (vypočtená voda byla cca 27 a kotel se vůbec nerozeběhl). Když je teplota nad bod mrazu (cca 2-4st), tak kotel i na minimální výkon (cca 9 kW) cykluje, ale čím je teplota vyšší tak je cyklus delší. A topení nikdy zcela neprochladne. Když ekviterm spočítá teplotu např. 32st, tak kotel až do vypnutí do anticyklace topí nejmenším možným výkonem a teplota v topení pomalu stoupá než dojde k vypnutí. Stoupá i přes 32st (reálně cca k 41st). Což je fajn, protože díky tomu jsou cykly mnohem delší.
Tepelná pohoda v místnostech je super. Uvidím jaká bude spotřeba plynu. Ale myslím si, že by mohla být fajn:
Teplota vratné vody je asi nejmenší možná, kotel běží většinu času na minimální či o málo větší výkon (kde tyto kotle mají nejlepší účinnost). Počkám říjen, listopad a vyhodnotím...
Ale asi chápu, proč ekviterm má mnoho příznivců. Je to jednoduché, pohodlné a je perfektní tepelná pohoda.
Kdybych topil na cca 50 - 60st s termostatem a hlavicemi, tak kotel nahřívá plným výkonem. Kdybych výkon omezil, tak zase je vysoká teplota vratné vody než dojde k natopení. A díky litinovým topením by byly moc veliké teplotní překmyty a při chladnutí (i při hysterezi 0.1 - 0.3 st) vzniká pocit chladu od stěn.
Tohle mi přijde rozumnější.
Doma máme momentálně 18 radiátorů.
RR Radek Rejč @rejc.radekPan Vávra nebude mít z vás radost. :-)
Další report.
Stálá teplota otopné vody 55st s minimálními otáčkami čerpadla se neukázala jako ideální.
Když je venku tepleji, tak je teplota zpátečky příliš vysoká. Při mrazech je to ok.
Takže jsem přešel zpátky k ekvitermní regulaci s termohlavicemi. S tím, že je křivka o pár stupňů posunuta výš. Momentálně v noci -8st a teplota vody 54st.
Když je venku kolem 2st, tak je voda 45st.
Nechal jsem ale minimální otáčky čerpadla... Hřejí všechny radiátory i tak.
Až se oteplí, tak přemýšlím, že ideální by byla nějaká zónová regulace. Kolem 4st kotel začne cyklovat. V dubnu, květnu se už stálý chod kotle nevyplatí. K vytopení stačí málo...
Taky nevím jestli přerušované topení není skrz efektivitu výhodnější - voda stihne vystydnout, zpátečka je pak v průměru studenější než při stálém topení na 55st. Loni jsem topil v lednu na 60st s termostatem. Ale tepelná pohoda byla horší než při stálém chodu.
Stejně mi přijde, že experimentováním ovlivním pár procent výdajů... :-) Max.
RR Radek Rejč @rejc.radekRovněž můžu dát report z jiného kraje.
Před půlnocí teplota venku -21,1 °C, ráno kolem 7:00 -17,5°C. Voda z kotle 46°C, kotel jede non stop protože nemůže vybavit termostat, který požaduje 22,0°C. Na displeji termostau je aktuální teplota 21,8°C ale vzduch už je někde na 22,2°C (pracovna). Ráno měřená spotřeba plynu u plynoměru 10,5 l/min.
Utekl skoro měsíc a opět jsem trošku experimentoval.
Po zaizolování rozvodu ve sklepě jsem dal šanci ekvitermní regulaci. Nicméně červíček hlodal a vzpomněl jsem si na pana Vávru...
A před třemi dny jsem odpojil externí čidlo, vypnul prostorový termostat, osadil všechny topení termostatickými hlavicemi a nastavil na kotly 55st. Otáčky jsem nastavil na minimum.
A čekal jsem, co se bude dít.
A dějí se zajímavé věci...
Kotel i při 0st pracuje na minimální výkon (8kW, poznám dle kotle - kde je minimální výkon indikován jednou čárkou). Teplotní spád je momentálně 55/40. Vevnitř je mnohem větší komfort. Místnosti jsou prohřáté. Topení mají mnohem lepší přenos tepla i když topí jen vršky (jak se postupně zavírají topení skrze hlavice). Po větrání se místnost rychle vytopí a topení pružně reaguje na požadovanou změnu. A to mám maximální výkon omezen na polovinu - 16kW.
A ještě se šetří za elektřinu, protože čerpadlo odebírá mnohem méně elektřiny.
Asi to nebude řešení na přechodné měsíce, ale zatím to vypadá velmi dobře.
Když se oteplí, kotel zacykluje na pár minut a topí dál. Když se ochladí, kotel zvýší o fous výkon z minimálního (většinou dočasně).
Takže by na tom Vávrově návodu něco bylo? (děkuji za něj). Asi moje radiátory optimálně nepřenesou teplo z otopné vody vypočtené ekvitermem (při 0st to je kolem 42st). Chlad v místotech při tomto chodu je větší... A kotel jede subjektivně nárazově na vyšší výkon než při vodě 55st. Radiátory jsou více otevřené, ale jde z nich méně tepla... Ale k vytopení to stačí, ale pocit chladu tam je větší. Ale není to zdaleka tak dobré...
Může být někde nějaký háček? Všude se píše jak je ekviterm dokonalý, proč je to u mne jinak?
A všem přeji krásný zbytek Vánoc a vše nej do nového roku...
Vážení, děkuji všem za příspěvky.
Je už jasné, proč se moje regulovaná soustava chová tak, jak se chová.
Rozvody trubek v mědi nejsou ve sklepě zaizolované! A není jich 60 metrů, ale mezi 75 - 80 metry (teď jsem to přeměřil).
Takže ztráty potrubí ve sklepě jsou dle teploty vody od 1.5 - 2 kW. Což stejně hned odlítne ventilačkami... Vůbec jsem si neuvědomil, že to může být tak velká hodnota.
Proto se to chová mnohem lépe, když se topí kratší dobu na vyšší teplotu.
Zkoušel jsem teď natápět na výkon kotle 24kW (z max 32kW, toto nastavení jsem měl celou loňskou zimu, jen topení na max 60st) a natápění jde od cca 47/27 po 55/35 a vypínalo to chvilku po natopení - někde u 55/38. Takže teplota zpátečky je v pohodě.
Takže střední teplota vody je podobně velká, jako když se topilo na ekviterm (43/37). Ale ztráty jsou ve sklepě mnohem menší, protože se topí jen něco mezi třetinou až polovinou času (dle teploty venku).
Takže asi zaizolovat? Nicméně čím? Klidně si udělám svépomocí. Rozměry trubek a délky si změřím přesně. Ale koukal jsem, že materiálu je více. Umíte něco doporučit?
------
Ke větrání kotlem... Zkusil jsem sundat kontrolní krytku, došlo k nasáváním kondenzaním kotlem z prostoru sklepa, ale myslím, že je to stejně málo - žádný velký fičák se nekonal. Časem budu muset řešit vlhkost ve sklepě, sice není nikde vyloženě vlhko, ale vlhkost se tlačí stěnou do svahu a taky od podlah (takže udělat izolace podlah, případně odvětranou podlahu + asi větranou přizdívku na tu stěnu do svahu, z venku to odkopat nejde skrz chodník a silnici). To ještě promyslím.
Teď nejde ani tak o větrání, ale o snížení teploty rosného bodu tak, aby nedocházelo ke kondenzaci... Vlhkost tam je kolem 70 procent.
Kdybych to vysušil KK, tak dojde k tomu, že se tam jen začne tlačit více vlhkosti z prostoru kolem/pod domu. Stejně tak je blbost tam pouštět vysoušeč... Hydroizolace tam jsou po 100 letech na nic (jestli tam kdy byly.
Takže toto je ještě otevřené...
RR Radek Rejč @rejc.radekChlape, jdete správným směrem. Zkuste nasunout mirelon, i roztržený se chová dobře a je to za chviličku.
https://www.koupelny-radiatory.cz/sanfle…
Ověřit rozměry!!!
Možná vysvětlete Švejdovi tu střední teplotu přerušovaného provozu. Motá se v tom jak nudle v bandě..
Sklep za den nevysušíte. Počkejte 14 dní a nezapomeňte zavřít ta okna.
Dům je dlouhodobý ustálený stav. Prostě ho jen posunete do suššího stavu. Když to zrušíte, za rok se vrátí.
Ekvitermní křivku jsem vyladil (0.8 a 22st), topilo to krásně bez přebytku, kotel nespínal. Při jednom stupni kotel běžel kousíček nad minimální výkon. Po větrání se teplota vrátila cca za hodinu.
Červíček hlodal, vyhodil jsem ekvitermní čidlo, nastavil pevnou otopnou vodu na 55st a změřil odběry během 24 hodin. Díky inverzi je venku stálá teplota mez 0-1st (Den, noc stejné).
Stálý chod kotle dle ekvitermní křivky (teplota do topení 43 st, voda zpět 35st) - průměrná spotřeba plynu 0,93 m3/h.
Termostat s hysterezí na 0.3st, otopná voda 55st, zpátečka stoupá od cca 35st po 41st při natopení - průměrná spotřeba plynu 0,83 m3/h.
Ohřev vody cca stejný (bez koupání a jela jen myčka na studenou vodu). Takže jen základ a to mám vypozorované, že se to natápí velmi podobně.
Je to možné, aby byl takový rozdíl ve prospěch přerušovaného natápění? A to šla v některých místnostech nahoru i teplota s vyšší otopnou vodou (cca 0.5st)...
Tepelná pohoda díky nízké hysterezi stále OK...
Lze si to nějak vysvětlit?
RR Radek Rejč @rejc.radekp. Radek Rejč
Rozdíl zhruba 12% nelze jednoduše vysvětlit. Je potřeba to měření několikrát zopakovat a vzít nějaký průměr. Ale i tak na toto počasí je to spotřeba dosti veliká. Nemumí si představit nějakou průměrnou venkovní teplotu -15°C a spotřebu.
Koupil jsem termostat Thermolink PS/2, který komunikuje přes Ebus sběrnici.
Zapojil ho, hned po zapnutí naskočila ekvitermní křivka 2.0, po pěti dnech se adaptovala na 1.1 (silně přestřeleno, k vytápení stačí i křivka 0.8).
K natopení dojde cca za 30 minut až hodinu a něco málo (záleží na větrání, ranní zvýšení teploty atd.).
Jinak se termostat chová stále stejně jako nastavený ekviterm na kotly + ON/OFF termostat s hysterezí.
Navíc hystereze není volitelná, je pevně daná na 0.5st.při poklesu na 22st začne topit, když tam skočí 23st, topit přestává. Skoky v ukazování teploty jsou po 0.5st. Takže (asi) zaokrouhluje... To se nikde v návodě člověk nedočte.
Čekal jsem trochu inteligentnější řešení...
Takže trošku nerozumím k tomu, proč tento ebus regulátor je? Myslel jsem, že si bude modulovat kotel, ale kotel se umí úplně stejně dobře modulovat sám... A úplně stejně umí ekviterm - jen ne adaptivně.
A i ta adaptace je taková nějaká divná, pomalá a přestřelená. To si mohu křivku střelit do kotle taky...
Jediný benefit vidím v možnosti natápění TUV - jdou časové plány. Na kotly jen teplota.
A ještě je asi rozdíl v tom, že patu křivky si regulátor určuje sám dle požadované vnitřní teploty...
Trochu malý rozdíl na inteligentní regulátor...
RR Radek Rejč @rejc.radekp. Rejč
https://www.elektrobock.cz/hystereze/t20…
Podle mého názoru se jedná o hysterezi 1°C, když to spíná jak popisujete.
Jestli by někdo toto téma v budoucnu četl, tak by ho třeba zajímal závěr.
Včera jsem zkusil test s otevřenými všemi hlavicemi na cca 3h. Teploty v místnostech šli jen velmi pomalu nahoru a nakonec i ve správném poměru (nejtepleji v obýváku, nejchladněji v ložnici). Takže jsem se rozhodl, že na ventily šahat nebudu. Šlo by to provozovat i bez hlavic - je to celkem vyštelované. Teda nešlo, viz. níže.
A ještě jsem si ověřil jednu věc. Ekviterm měl topit na 35st, ale kotel topil na víc, na minimální výkon až k 41/34 a poté zacykloval. Natápění trvalo 2h.
Takže tam žádný chytrý algoritmus není, když kotel neumí udržet nižší teplotu na minimální výkon, tak má povoleno jít s určitou tolerancí ke spádu 40/33 (je možné, že na jiné soustavě by se to chovalo jinak). Když neudrží ani tento spát a roste to, tak někde u 41/34 prostě zacykluje.
Tak a teď mám tedy dvě varianty:
Nechat trošku přestřelený ekviterm (o pár stupňů na vodě) a řídit to jen termohlavicemi (s tím, že jedno trojčlánkové litinové topení na chodbě nechám bez hlavice). Čerpadlo pojede stále a kotel občas zacykluje.
Nechat prostorový termostat, vychytat polohu, vodu taky nechat o fous teplejší díky přestřelenému ekvitermu. Nechat hlavice na korigování tepelných zisků a u PT sundat z topení hlavici s tím, že to bude cyklovat skrze nějakou malou hysterezi PT (možná občas při přivření ostatních hlavic i jejich vlivem). Čerpadlo po natopení vypne. Resp. je tam doběh čerpadla po topení v řádu minut.
Co je výhodnější netuším, zkusím obojí. Při malé hysterezi to bude asi velmi srovnatelné...
Takže se ekvitermní regulace chová tak, že cokoliv je menší nebo rovno 40st (požadavek na teplou vodu) = natápění nejnižším výkonem kotle na 40st a setrvalý stav, když má co odebírat teplo... (včera to topilo skoro ty 2h při požadavku 35st).
Z mého pohledu se to ale chová dobře. Nižší teplota než 40st stejně do těch mých radiátorů nemá smysl... Maximální hodnotu pro velké mrazy zjistím a dle toho upravím křivky. Ale dle loňských zkušeností očekávám max 60st pro -15 až -20st. Možná i 55st...
RR Radek Rejč @rejc.radek(Radek Rejč)
Ještě doporučuji půlku termostatických hlavic sundat a nechat jenom tam, kde vlivem zisků dochází k přetápění. Eliminovat výkon radiátoru se dá i tímto jednoduchým "vynálezem" a to je plastové víčko. Dá se ulumit a nebo i zavřít. Mám to v podstatě na každém radiátoru ačkoliv to nepoužívám.
Je vidět, že i na náš velký dům je možná kotel zbytečně velký, ale aspoň i v mrazech na něm bude rezerva (ale zase jak často mrazy kolem -15st a níž jsou). Ale je to asi také tím, že od koupě máme zateplenou jak půdu, tak teď i sklep... Takže prvotní výběr byl asi zcela optimální. Teď by spíš než kotel 8-30kW byl vhodnější 5-25kW.
Kotel cykluje i v teplotách těsně nad nulou. Cyklování je buď bez blokace hořáku (nastaveno 20 minut) nebo s blokací. Zatím nemám vypozorované důvody. Rozdíl poznám jen v menu, které zobrazuje čas do konce blokace.
Ale ve výsledku se kotel chová jak jsem chtěl, při vyšších teplotách (asi tak nad nulou), kotel natápí pomalu k hodnotě 40/33 (i když je požadavek ekvitermu třeba 35st) a pak topí delší dobu s ní, poté zacykluje (jede čerpadlo, voda se chladí někam k 29st). Délka cyklu se odvíjí asi od teploty z vnějšího čidla (může si kotel plánovat sám střídu dle teploty?) a i teplota vratné vody jde nad určitou hodnotu. Do toho vstupují i termohlavice. Cyklování je odhadem 1x - 1.5x do hodiny (bylo mezi 3 - 8st).
Když bude cca kolem nuly a níž, tak kotel bude mít kontinuální chod bez cyklování. A čím nižší teplota, tím bude zvyšovat otopnou vodu.
Takže bez cyklování možná od prosince do února a ne stále... :-).
Nedovedu posoudit jak se to bude chovat až se oteplí někam nad 10-15st. Ale předpokládám, že se jen prodlouží délka chlazení a zkrátí délka natápění. Doufám, že to nepůjde do nějakého nestabilního režimu.
Čerpadlo bere kolem 20W.
Tepelná pohoda je super a je vyřešen problém s umístěním termostatu, kde i vzhledem k velké dotaci slunce polovině domu bylo složité vybrat jedno dané místo.
RR Radek Rejč @rejc.radekPár poznámek. Pokud do toho vstupují termohlavice tam kde není nějaký energetický zisk, tak to topí zbytečně vyšším výkonem. Roli hraje i nevhodná velikost tělesa na danou místnost. Nevím jaké je vaše čerpadlo značky ale když bere 20 W, tak je to na úsporné čerpadlo mnoho. Jsou tací co vystačí s 5-ti W.
Nastavil jsem ekviterm na 0.7 a patu na 22st. Případně bych mohl na 0.8 a patu na 21st pro teplotu, která je teď venku (4st) to topí na 41st. Spát po ustálení 41/32.
4st na čidlu, ale na autě namrzlé sklo.
Což vypadá na jen velmi mírné přetápění v řádu nižších desetin stupně. Dal jsem si dočasně PT na 25st, abych viděl, co to dělá a taky jak se to bude chovat až se venku oteplí. Takže jsem ON/OFF termostat de facto vyřadil a noční útlum zrušil.
Termohlavice jsem dal na všechna topení vyjma malého tříčlánkového na jednom WC. Ale zatím "nevypla" topení ani jedna hlavice.
Anticyklační doba na kotly nastavena na 20 minut. Takže čekám, že se po dopoledním oteplení nastartuje.
Takže skoro rovnovážný stav a mám první bod pro nastavení. Za mrazu se uvidí jaká křivka bude výhodnější.
Zatím to stále beru jako experiment a uvidím dál jak to bude komfortní a skrz další parametry. Ještě se rozmyslím jestli má cenu PT znovu zapínat.
P.S. report slouží i pro mé účely, až se k tomuto vláknu opět vrátím... :-) a děkuji všem za rady, i když jsou od každého trošku jiné, ale beru to tak, že svět by byl nudný, kdyby nebylo více cest... :-)
Čidlo dneska dorazilo, tak jsem si ho 10 metrovou dvoulinkou vyvedl ven.
Zatím jsem nastavil křivku 0.7 a úpatí 25st (maximální) a při 10st to dává vodu 40st. Plán při -15st je cca 55st voda.
Zaráží mě, že Protherm nemá někde pořádne popsané křivky, to co má v manualu kotle není pravda (stupeň úpatí dle obrázku mění teplotu o 5st, u mne to dělá 2st).
Myslím, že experimentální seřízení bude vhodné, až bude teplota kolem nuly či pod. Pak se s tím nechá vyhrát.
Zatím to nechám a uvidím, kotel by to teď zvládl vytopit (10st) i s vodou kolem 35-36st, ale to se mě moc nechce už zadávat... Nechám kousek přes.
RR Radek Rejč @rejc.radekVy vytápite byt na 25°C? Pata křivky by měla být téměř shodná s požadovanou vnitřní teplotou. Jinak by jste musel se stejným, nebo i větším rozdílem počítat pro všechny venkovní teploty. Jinak vám při nízkých teplotách nebude vypočítaná teplota pokrývat ztráty. Další věcí je konstrukce otopné soustavy. ta musí být taková, aby při minimálních venkovních teplotách dokázala při povoleném maximu pokrýt ztráty. Proto nelze u radiátoru v prostorách s dětmi použít max. teplotu 75°C, ale jen 60 a u podlahového topení může bát nátokové maximum na 40°C.
Dobry den,
zadavanie ekvitermnych kriviek je nezmysel, ktory vymyslel niekto, koho napadlo namontovat na otvaraci ventil plynu do kotla motorcek a potom uz nevedel, ako ho ovladat, tak to nechal na uzivatela, nech hada a tipuje priebeh TZ domu a dlhe roky sa tym zaobera, pretoze nema nic ine na praci.
Normalny kotol/termostat by si mal "modulaciu" (honosny nazov pre ovladanie daneho motorceka) urcit sam, z priebehu rychlosti ohrievania/ochladzovania domu a neotravovat uzivatela kotla. To je idea kurenia plynom, ze by malo byt pohodlne a bezobsluzne.
LS Lubos Siska @lubos.siska(p. Šiška)
Tomu ekvitermu křivdíte, protože on právě určuje, že obsluha kotle je bez obsluhy. Nevím jak by jste chtěl vytápět "blokový dům nebo městký úřad nebo polikiiniku". I celé sídliště se vytápí podle ekvitermu, jen o tom nevíte.
Co se týká motorčeku v plynové armatuře, tak vás možná překvapí, že tam žádný není, tedy v těch co obvykle používají u kondenzačních kotlů. Jsou tam elektromagnety a pneumatické vazby.
Zkuste si pročíst
https://forum.tzb-info.cz/147167-vypocet…
a odvodit strmost křivky pro svůj případ.
JV Josef Vavra @josef.vavra768Děkuji, kouknu na to.
Ta křivka je dána typem domu a ne jaká se vám líbí. Proč přebírat informace o počasí když je máte doma, to si myslíte že je budete vědět dopředu. Změnu na teplotě je lepší provádět opožděně a o kolik to je dáno tím typem domu. Podle mě překombinované.
PW Pavel Wolf @pavel.wolf100No nakonec jsem objednal to čidlo, uvidím jak bude fungovat, když nebude vyhovovat to cyklování (které zcela jistě nastane pro teploty vyšší než cca 5st), tak zkusím klidně i toto řešení. Změřím si aspoň, co dává...
Beru to částečně jako hračku... :-) Nakonec do té maliny může vstupovat i teplota interiéru a upravovat si křivku i dle toho... Případně si můžu udělat webové rozhraní pro konfiguraci.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.