Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Tepelná ztráta 250 let starého RD v řadové zástavbě + čím topit

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 14.11.2020 18:23
uživatel: 133445


Mohl bych poprosit o odhad TZ níže uvedené budovy a názor na použití TČ vzduch-voda pro topení a TUV?
Ideálně pokud někdo má/zná podobnou budovu a něco takového realizoval.

(Existují zjevně různé metody výpočtu a zelená úsporám, topenáři i firmy s TČ říkají všichni něco diametrálně jiného, takže jsem už slyšel: "max TZ jakékoli budovy je 20kW, nebo: vaše plocha krát koeficient to máte 90kW, nebo: běžně to do tak velkých domů montujeme a naše 12 kW zkrátka v pohodě stačí" - tak takovou další pravdu asi nepotřebuji.)


O co se jedná:
Přestěhovali jsme se do RD v okr. Česká Lípa, cca 250 let starý dům v řadové zástavbě (centrum města, ale bez památkové ochrany) ke kompletní rekonstrukci.
Přízemí, patro a podkroví má každé cca 150m2 a 3-5m vysoké stropy. Vnitřní objem místností cca 900m3 celkem pro přízemí a patro, kde budou 3 byty. Podkroví má pak dalších cca 500m3 (2-4 potenciální mezonetové byty).
Pokud by to výkonově nevycházelo, podkroví bych v mrazech nevytápěl (a použil jen jako penzion na léto), ale preferoval bych TČ, resp. dlouhodobou smysluplnou úsporu.

Je jasné, že potřebuji minimalizovat potřebný výkon na topení, tudíž bych rád použil PT.
Přízemí je jasný anhydrit + pod něj dostatek izolace, patro a podkroví by až na jedny dveře šel taky, pokud to unesou trámy(?).
V patře na klenbě leží masivnější trámy cca metr od sebe a budu je muset tak jako tak doplnit.
Podlaha v podkroví jsou souvisle hranoly 15x15x500.

Stěny přízemí jsou pískovec 1m, patro cihla 70cm.



Problém je, že naprosto nedokážu zodpovědně určit TZ, protože u takto velkého objektu se jednotlivé metody a "firmy" zjevně násobně rozchází. Nemohu si dovolit to dvojnásobně nadsadit, jak mi asi nabízí topenáři a pokud koupím za půl mega nějaké TČ kolem 15, 20 kW a nebude stačit, tak jsem v háji.

Pokud to zadávám správně do kalkulačky "https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/128-on-line-kalkulacka-uspor-a-dotaci-zelena-usporam", tak se zamýšleným zateplením (=podlaha, okna, dveře, střecha) bych měl mít TZ 47 kW, s naprosto top kompletním (které si ale asi nemohu vůbec dovolit) pak 16kW.

Přijde mi, že pro takhle "komplikovaný" a velký objekt možná kalkulačky nejsou vhodný nástroj a rád bych znal nestranný názor.
Máte někdo prosím zkušenost s podobnou budovou a může mi říci názor, zkušenost nebo doporučení?

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 32   starší >>
Příspěvky
Autor: Jiří Kubíček
Datum: 14.11.2020 23:27 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, TZ objektu se počítají z vnějších rozměrů vytápěné zóny, tedy když to bude teoreticky dům o tvaru kvádru o rozměrech 10 x 10 x 6 m (jednalo by se o vnější půdorysné rozměry domu i s případným tepelným izolantem na zdivu 10 x 10 m a výškou 6 m - jednalo by se o vnější výšku i s izolantem stropu nebo střechy a i s izolantem v podlaze), pak by celková ochlazovaná plocha domu byla 440 m2 - z toho 100 m2 podlaha, 100 m2 strop/střecha a 240 m2 steny s okny a dveřmi. Takže takto spočítáte jednotlivé plochy ochlazovaných konstrukcí, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí a oken + dveří a z toho vypočítáte měrné TZ prostupem v jednotkách W/K, u konstrukcí přilehlých k nevytápěnému prostoru nebo zemině ještě musíte buď započítat činitel teplotní redukce (u podlahy na zemině nebo nad sklepem zpravidla 0,5), nebo když budete vědět nejnižší zimní teplotu na druhé straně konstrukce tak to pak bude bez činitele, ale měrné TZ vynásobíte příslušným teplotním rozdílem, který bude jiný než u venkovního vnějšího prostoru. Pak ještě vezmete celkovou ochlazovanou plochu a vypočítáte přídavek měrných TZ na liniové tepelné mosty - u novostaveb zpravidla 0,02 * ochlazovaná plocha, u dobře zateplených rekonstrukcí zpravidla 0,05, jinak 0,1. Vyjdou vám pak tedy celkové měrné TZ, které vynásobíte teplotním rozdílem mezi vnější výpočtovou teplotou - většinou - 15°C u středního klimatického pásma a průměrnou vnitřní teplotou - zpravidla 21°C. Vyjdou vám TZ prostupem. TK výpočtu TZ větráním je potřeba spočítat vnitřní objem vzduchu vytápěné zóny, započítat průměrnou intenzitu větrání 0,3 1/h a vyjdou vám TZ větráním bez rekuperace. Buď bych vám musel napsat vzorec pro výpočet TZ větráním, nebo můžete použít k výpočtu TZ větráním váš uvedený odkaz, kde je též součástí té kalkulačky i výpočet TZ větráním, jen nebudete zadávat vnější objem, jak se tam píše, ale vnitřní a změníte intenzitu větrání na 0,3. Jestli se ale jedná o třípodlažní dům a celkové obytné ploše kolem 450 m2, kdy bude zateplena jen podlaha spodního patra (předpokládám kvalitní zateplení podlahy) a střecha a nebudou zatepleny ty staré stěny, které by si zateplení též zasloužily (nevěřte tomu, že staré stěna o síle 70 - 100 cm dobře tepelně izoluje). Pak můj velice hrubý odhad je, že TZ prostupem celého domu budou kolem 20 kW a TZ větráním vycházejí kolem 4-5 kW, celkové TZ kolem 25 kW. Psal jste ale něco o řadovce a zde by pak záleželo na ploše těch přilehlých stěn k vedlejším domům a zda je v těchto vedlejších domech za těmito stěnami vytápěný prostor, tyto stěny by se pak z TZ prostupem odečetly, takže teoreticky pak TZ mohou být třeba jen do 18-20 kW. Nutno ale říci, že kdyby ještě k tomu byly zatepleny i veškeré vnější ochlazované stěny, mohl byste se dostat na celkové TZ domu třeba až k 10-12 kW, ty nezateplené stěny vám budou dělat největší porci tepelných ztrát.

Autor: Josef Vavra
Datum: 14.11.2020 18:58 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133303
reakce na ...
Fotogalerie:
Je to jako obvykle, nenapíšete téměř nic. Tak zkusíme na první pokus odhadovat a postupně se přibližovat realitě.
150 m2 je 10 x 15 m vnitřní rozměr. vnější nějakých 11 x 16m Výška 12 m.
Zkusíme vypočítat ztráty tohoto kvádru. Vycházejí cca 30 kW, z toho 18 kW obvodové zdivo.
Vy ale máte řadovku, tedy cca polovinu obvodového zdiva. Nezateplený dům se tedy bude chovat podobně jako dům v případu
https://forum.tzb-info.cz/148458-projekt-manualni-ekviternm/vsechny-prispevky#text106
kdy tazatel živí dům s TZ 21 kW.
Můžete zkusit matematicky "zateplit" a budeme přepočítávat.
S podlahovým topením musíme po jednotlivých patrech včetně návrhu topných výkonů. Ale to není problém, navedu Vás.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 14.11.2020 20:40 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Ono to asi bude tím, že kdybych věděl, co mám napsat, asi už bych to uměl i spočítat a nemusel bych se ptát. ;)

Pokud náš kvádr má plochu 1000m2 a tomu odpovídá TZ 30 kW, tak můj dům (bez společných stěn s vytápěnou řadovkou) má reálnou plochu 930m2, z toho jsou střechy 300m2 a stávající podlaha v přízemí 150m2 s 3cm polystirenu.

Z toho bych zamýšlel kvalitně zateplit celkem 640 m2. Do kvalitně zateplit počítám komplet střechy (nadkrokevní izolace), podlahu přízemí a většinu oken, tj. cca 40m2 trojsklo + zůstane 10m2 stávající plast dvojsklo. Kvalitně znamená dle doporučení.

Z toho tedy plyne, že před zateplením jsem na nějakých 28kW vztaženo k TZ kvádru a 20 kW vztaženo k druhému tazateli?
Dokážeme říci, jaké má být ono kvalitní zateplení těch 640m2 (minerální vata, střecha 35, zdi 14?) a jaká je pak TZ?

Dostáváme se již někam? :-)

Autor: Josef Vavra
Datum: 14.11.2020 22:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133303
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
To byla taková narážka na místní rejpaly, když dávám odhad rozměrů. Něčím začít musíme.
Ani teď si nejsem jistý, že chápu správně.
Pokud je dům široký 16 m a vysoký 12 m, pak mají přední a zadní stěna dohromady 16 x 12 x 2 = 384 m2
střechu udávejte jako plochý průřez , vlastně by se měla shodovat s podlahou, a sklon.
Okna sčítejte, nakonec je odečteme od plochy zdiva.
Zateplit 640 m2 nevím co znamená. Co je střecha? Pokud 300 tak 340 je obvodové zdivo a 40 jsou okna?
Pokud ano, tak je napíšeme do bunky B8, kde zrušíme připravený vzorec kvádru.
Nyní na prvním obrázku vidíme celkové TZ domu pro 20,5/-12 jako 24613W (H5) nezatepleného domu. Zcela zásadní je zdivo (H9) 11643W
Totéž na obrázku 2 po zateplení 20 cm padne zeď na 1924W a celkové ztráty na 12640W
A do třetice jen přízemí podlahové vytápění ukazuje, že při rozteči 20 cm stačí střední teplota topné vody 30°C.
Přízemi potřebuje 4,4 kW z celkových 12 kW a je evidentně zvládnutelné i s dřevěným povrchem 16 mm tloušťky (M7) Topný výkon podlahy vychází 19 W/m2 nahoru a 6 W/m2 dolů. Počítám 3 cm polystyrenu. Jistě dáte víc.
Zkuste si s tím hrát a připomínkovat. Zodpovědná rada jinak, než přes výpočet nevede.
Větrání podtlakové řízené vlhkostními limity asi bude méně náročné, než výpočet. Varující jsou naopak ztráty soklu díky masivnímu zdivu až 1 kW (H11)- 50%
Obdobně je třeba dopočítat podkroví.
Závěr: 6 kW ztráty prostupem + 6 kW ztráty větráním 0,3 necháme topit LG 9 kW.. a zjistíme, že s tím nemá problém. Největší bivalence v r. 2018 70%
Pana Svarce prosím kontrolu max. příkonu kompresoru 2,2 kW.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 15.11.2020 13:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2 obrázek č. 3 obrázek č. 4
Vysvětlím. Dům není kvádr, ale v přízemí tvar víceméně "L", přičemž na části "I" stojí patro a podkroví a na části "_" je pouze 5 m vysoký strop s rovnou střechou bez patra a podkroví. K té části "I" je ještě v patře přidána pavlač a v podkroví francouzská okna a zároveň v přízemí ještě prochází celou budovou průjezd, tudíž je plocha venkovních zdí o tolik větší, než kvádr. Snad je to celé patrné na obrázku v příloze: řez 01 a přízemí. Pro úplnost přikládám i patro a podkroví.

Tudíž pak jsem napočetl reálnou obálku budovy, která nemá vytápěné sousedy, tedy 930m2 .
V tom je započítán skutečný povrch střech 300m2, stěn 430m2, oken 74m2 a podlahy přízemí 150m2.

Pokud by to bylo smysluplné, nezateploval bych stěnu domu v ulici a průjezd (vše hezká tvarovaná pohledová plocha) a mohl bych tedy zateplit z těch 930 pouze 640, tj. nezateploval bych 290m2 stěn.

Následně ten výpočet tedy asi vůbec neodpovídá, omlouvám se, že jsem to takto nepopsal rovnou.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 15.11.2020 18:44 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Přiznám se, že se v tom moc nevyznám. V této oblasti se domy stavěly tak, že to byla souvislá řada, ale součástí každého domu byl obrovský průjed, kterým se nechalo projet válníkem do zadního traktu, kde bylo příslušenství a případně zahrada. To ale znamená výrazně vyšší ochlazovanou plochu na úkor plochy se kterou se počítalo jako plocha ohřívaná sousedem. Ten ve Vašem případě vede středem domu ? Bylo by vhodnější, pokud by jste si změřil a napsal všechny ochlazované plochy stejného typu. Samozřejmě měřené z vnějších rozměrů. Ke každému typu napište složení konstrukce a s čím sousedí

Autor: Josef Vavra
Datum: 15.11.2020 19:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133303
reakce na ...
S tím zateplením průjezdu samozřejmě souhlasím. Také jsem kdysi bydlel nad průjezdem ke garážím a rozdíl to je neskutečný.
Počítat pro oblast -15 není problém , ale nevidím jediný důvod,pokud jste ve městě a cca 260 m.n.m.
Začínat se musí od největších ztrát. Tedy od stěn. To Vy ale nechcete a pak je rada jediná. Smiřte se s vysokými ztrátami a pokud to jde, zkusil bych levný plyn.
Také ubytovávám a náklady na vytápění+ teplou vodu tvoří dvacetinu z toho, co platí.
Zateplovat se nevyplatí ani omylem. To přijde až z obměnou fasády.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 15.11.2020 20:02 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Děkuji všem za dosavadní navedení, vypadá to tedy, že bych z kalkulačky měl dostávat reálné výsledky.

Rozumíte každopádně dobře, velký průjezd prostředkem domu, cca 260 nad mořem, venkovní výpočtová zde zřejmě -13.

Fasádu dělat budu muset, tak bych rád zateplil, co jde a co ufinancuju. Jak jsem psal, část s prvky pískovcové stěny bych rád zachoval, ale pokud to ekonomicky nedává smysl, tak zateplím celé, pokud to půjde.

Pokud to nyní zadávám do kalkulačky správně, tak při kompletním zateplení by to vycházelo kolem 13 kW, kdybych použil 140mm na fasádu a 350 nadkrokevní.
Pokud bych zdi izoloval jen některé, tak by to bylo 20 kW a pokud vůbec, tak 30 kW.
To je tedy opravdu zatracenej rozdíl. Otázka, kolik to zateplení navíc vyjde, dá se říci o kolik to prodraží fasádu a jaká tloušťku je optimální kompromis s cenou? Předpokládám správně že by byla vhodnější minerální vata kvůli dýchání?

Existuje nějaké jednoznačnější doporučení pro jednotlivé výkony 13/20/30 čím topit a ohřívat vodu?

Autor: Josef Vavra
Datum: 15.11.2020 20:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133303
reakce na ...
Nade vším leží obchodní vztahy. Plyn umím téměř zdarma a zvládnu s ním cokoliv do 30 kW s vysokou spolehlivostí. TČ vychází rozumně do těch 12 kW, ale cesty na dobré ceny nemám. Asi bych koupil LG monoblok za 100k. Montáž je v obou případech stejně triviální - spojit 2 trubky :-).
Cena zateplení není o tloušťce, ale i estetika ostění atd.
Vliv lze vypočítat mnoha nástroji a výsledky jsou v podstatě stejné - odchylky do jednotek %. U toho mého nástroje vidíte edukativně dynamiku budovy. To jiný výpočet neumožňuje. Tím, že volíte ekvivalentní kvádr, eliminujete i tiskové chyby
Proto zkoušejte různé způsoby a za chvíli z Vás bude profík. Mnozí toho ještě nedosáhli. Proto to množství zcela zbytečných diskuzí.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 15.11.2020 20:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Co se týká EPS/minerál, tak záleží jak jste na tom s hydroizolací a vzlínáním vlhkosti. Moc nevěřím, že dokážete podobný dům podříznout. Pokud dochází ke vzlínání vlhkosti, nemůžete použít ani EPS a ani minerál. Na horní patra použijte normálně EPS. Je levnější a dělá se s ním lépe než s minerálem. Dost by taky prospělo zateplení a snížení stropů. Jako zdroj tepla jen mohu zopakovat, co jsem již napsal. Dejte tam plyn. Osobně bych neriskoval PT a nahoře, pokud platí, že to chcete používat nárazově jako penzion určitě radiátory.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 16.11.2020 20:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Takže bych to asi shrnul a uzavřel, všem moc děkuji!

Dokonale zateplit to asi nepůjde (už kvůli metrovým stěnám na terénu), smysluplné bude zateplit tam, kde budu dělat fasádu a podlahy a můžu doufat, že se tak dostanu ze stávajících cca 35kW k cca 23kW.

Vzhledem k tomu, že mne topenáři opravdu silně odrazují od ohřevu TUV energií na vytápění, tak se TČ jeví jako naprosto neekonomická varianta a i v opačném případě by byla návratnost ve hvězdách.

Navzdory nutnosti zcela nových podlah to tedy vypadá na plyn + radiátory a el. bojlery na TUV.

Autor: Jozef Homola
Datum: 16.11.2020 20:23 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
p. Petr Chocholoušek

Široké zdi jsou spojeny se širokými základy a i když je dobře zateplíte, tak široké základy přes celý rok odvádějí teplo do země a čerpají jej ze zdi, která to natahuje z mísností. Jelikož je zateplena zvenčí, tak bude mít vyšší teplotu a to znamená, že do země bude utíkat větší díl než před zateplením. Kdyby jste spočítal styčnou plochu se základy, tak dostanete hodně vysoké číslo. Kdyby se tam do té paty zdiva dokázalo vpašovat něco vysoké alespo10 cm a nějakých dobrých izolačních vlastností, tak by to byl velký přínos. Tento tepelný zkrat se netýká jenom obvodových zdí ale i příček.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 16.11.2020 20:39 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Tak to máte určitě pravdu. Ale nenapadá mne technologie, která by to dokázala. Jedině snad nějaká injektáž, ale nic takové snad ani není (?).

O kolik jsem tedy na tom s TZ ještě hůře, než jsem spočítal? Dá se to nějak zhruba dopočítat, když ta plocha zdí a příček je cca 110m2? Pak je to ještě o to horší, že cca 15 m z toho je podlaha 2 m nad terénem (sokl), který nijak nezaizoluju (kamenná zeď v ulici).

Autor: Jozef Homola
Datum: 16.11.2020 20:59 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 100172
reakce na ...
p.Petr Chocholoušek
Na to abych mohl něco zodpovědně stanovit bych potřeboval ten dům vidět a i tak by to bylo s velkou chybou. Víte proč dříve tyto baráky neměly velké tepelné ztráty? Protože se netopilo buď vůbec a když tak v jedné místnosti a chlap co seděl v kuchyni měl na sobě podvlíkačky a teplou obuv.
Ta plocha styku 110 m2 je více jak celý menší dům a ten sokl nevěští nic dobrého.

Autor: Josef Vavra
Datum: 16.11.2020 21:55 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133303
reakce na ...
Mám prvorepublikovou vilu 11 x 12 m, neizolovaný sokl a zdi pouze 45 cm. Přesto jsou ztráty zeminou až 5x menší, než obvodovým zdivem.
Strašení ztrátami zeminou je nepodložené. Ty ztráty jsou jiné, než se počítá
https://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci/10182-teplotni-pole-v-zemine-pod-podlahou-teorie-a-skutecnost
což někteří vědí, ale pan Homola nikoliv. Proto nepodloženě straší a je vhodné ho ignorovat.
Kdyby mě čekala rekonstrukce, tak bych jel podle Švarce. Vše ostatní je kompromis horší či zcela špatný.
Už jen to ohřívat vodu 2,5 x dražší elektřinou proti plynu. To musel být dobrý IQáč.
Také komerčně užívám objekt. Plyn na topení a ohřev vody mě stojí 40 tis ročně a vypadne z toho mega ročně. Nic moc, ale jako ukázka nákladů docela zajímavé.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 16.11.2020 20:45 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Kdyby ti topenáři měli pravdu,tak já nemám práci.
A práci mi dál dávají doporučením lidé,kteří už tč mají.
Ale možná,že se chtějí pomstít druhým,jak se nechali mnou napálit...

Autor: Mirek Svejda
Datum: 16.11.2020 21:17 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Nevím proč Vás odrazují od ohřevu TUV topným zdrojem. To je nesmysl. Nevím pro jaký zdroj se nakonec rozhodnete, ale určitě z něj bude levnější energie než elektřina. Jak jsem psal, máme v rodině podobný dům. Zateplení základů prakticky nepřipadá v úvahu. Velká část stěn je společná se sousedy a ve středu baráku je průlezný komín o rozměrech asi 3x4 m. Takže podříznutí nepřipadá v úvahu. Nevím zda je to tím, že dům v podstatě stojí na pískovci a je z pískovce. Prakticky nedochází ke vzlínání vlhkosti. Pro jistotu je spodek neizolavaný. Na všechny obvodové stěny se dával EPS asi 9cm. Silnější nešel, kvůli neprůchodnosti hmot, problém s okny, skoky na fasádě apod. Pro topení je použitý kotel na dřevo.
TČ je cenově srovnatelné s plynem, ale obával bych se hluku. Je zásadní rozdíl, zda topí pro TZ 5kW nebo pro 20kW. Záleží jak to budete obývat. Do přízemí bych určitě nedával PT. Podobně do patra, které chcete používat jako penzion bych ho taky nedal. Protřebujete dymamiku ohřebu a to PT nezvládne.

Autor: Lubomir Švarc
Datum: 16.11.2020 21:22 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 108029
reakce na ...
Nevidím důvod,proč né PT do přízemí.
Dynamiku v penziónu?
Letos ji ani nepotřebujete.
A v normálním provozu taky né.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 16.11.2020 21:43 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
To si musí rozhodnout tazatel, já bych do toho nešel.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 17.11.2020 00:14 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
V přízemí budeme sami trvale bydlet a samozřejmě PT bychom preferovali. Při nejmenším ve dvou třetinách přízemí by bylo možno PT s min. 10cm izolací položit na stávající podlahu, v jedné třetině by už byla nízko okna (ale ta se také budou asi měnit). Dynamika mne po pravdě až tak nezajímá, buď někde chci topit nebo ne a PT mi vždy bylo výrazně příjemnější. Penzion by jel jen přes léto, byty by naopak topily také trvale, takže tak.

Ohřev TUV topným zdrojem:
Co jsem počítal, tak papírově by to u plynu uspořilo minimálně 10%, u TČ pak ještě mnohem více (to by se pak již do 10 let i zaplatilo). Nemluvě o tom, že horká by tekla hned a nikde nebudou viset bojlery. Dle tabulek jsem se dopočítal k poměrově podobným číslům na topení a TUV, jako píše pan Vávra.
Napadla mne ještě kombinace TČ a jako bivalentní zdroj plyn, který by běžel jen přes zimu. To by bylo ještě výrazně levnější (a asi to už někoho muselo napadnout, předpokládám?) a i TČ by stačilo tím pádem rozumnější.
- Ptáte se, co vadilo topenářům - stavěli se (prý dle zkušenosti) jednoznačně proti všemu z toho, že to je překombinované a v první řadě náklady na provoz a údržbu prý výrazně převyšují úsporu. To již počínaje tím ohřevem TUV topným zdrojem, PT a vlastně vším krom doporučeného plynu a radiátorů. Jaká realita samozřejmě nevím, proto se zde ptám.

Chtěl bych se zeptat, pokud zde někteří hovoříte o tom, že kdyby to nefungovalo, byli byste bez práce, nebo že plyn i v tom výkonu umíte kvalitně za dobré peníze, tak to znamená, že opravdu děláte tyto realizace a mohli bychom se i na zakázce u mě domluvit?

Autor: Josef Vavra
Datum: 17.11.2020 09:26 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133303
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Píšou sem praktici. Kdyby dělali něco špatně (a to se při investici do TČ hodnotí opravdu kriticky), asi by je někdo hodně rychle pomluvil. A nikdo takový není. Už proto, že LG je v podstatě dvojnásobně silné TČ, než konkurence. Prostě vědí, jak vyrobit kvalitně.
Já se zase starám o 30 lidí a ti by mi dali sežrat, kdyby něco bylo špatně. Na stavbu jsem si pozval pouze zedníky a pokrývače. Ostatní obory jsou hračka.
Pak sem píšou teoretici, kteří nechápou souvislosti a bohužel si ani chyby po sobě neumí a dokonce ani nechtějí najít. To jsou ty zbytečné hádky.
Na prvním obrázku máte to Vaše přízemí vytápěné radiátory výkonem 6 kW. O stupeň zatopíte za 7 hodin, protože se musí prohřát vrstva zdiva. A nepomůže ani, že máte dřevěnou podlahu. Zdmi průměrně odchází 33W/m2 , podlahou 6W/m2. Oba povrchy mají průměrně 20°C , vzduch a strop cca 24°C
Na druhém obrázku jsme zvolili podlahové topení. Stejný výkon zvedne průměrnou teplotu o stupeň za 7 hodin na povrchovou teplotu podlahy 27°C a teplotu stěn 18°C
Subjektivně se ale pocit tepla od nohou dostaví podstatně dříve. Celkovými ztrátami jste na tom stejně. Ztráty podlahou cca 7W/m2 , ztráty zdí 31 W/m2.
A to jsme dali 5 cm izolace pod podlahu a zachovali dřevěnou podlahu 16 mm.
Výpočet odpovídá jak mnou naměřené realite, tak Svarcovým zkušenostem z rekonstrukcí a logicky odpovídá i seriózním pracím. Pan Homola jistě najde "Stockholm" a doloží.
Rozhodněte se jak chcete. Já umím zprovoznit plynový kotel, revizáci se pozvou místní. Za ušetřené peníze si koupíte další kotel náhradní :-) Pan Svarc umí komplet, jinak by ho asi lidi nezvali.
V nejhorším můžu i natahat trubky PT a připojit k rozvaděči (zapojoval jsem si v novostavbě). To ale snad dokáže kde kdo. Na tom nic není.
PS Ohřev teplé vody je samozřejmě nutné řešit stejně, jako topení. Běžný bojler ohřívaný elektřinou je provozně 2,5 x dražší, než ohřev plynem nebo TČ.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 17.11.2020 14:36 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Děkuji za nabídku, spojím se s Vámi na kontaktu, co máte u grafů a domluvíme se.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 17.11.2020 12:09 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Zajímalo by mě, jaká je Vaše představa ohřevu TUV bez bojleru. Potřebujete mít zdroj TUV co nejblíže k místu odběru. To můžete řešit buď menším bojlerem v každém patře, nebo jeden velký centrální s cirkulací TUV. Trochu se pletete v úspoře 10% plynem proti elektrice. Podívejte se na ceny energii.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 17.11.2020 14:06 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Na jednom místě v přízemí by byl kotel, případně TČ, a odtud rozvod po celém domě. Samozřejmě by to byly "kilometry" trubek a bylo by dobré vědět, kolik jsou ztráty tou udržovací cirkulací horké TUV a určit náklady na provoz a údržbu (životnost čerpadla, ...). Není to ale náhodou nějaká jasně známá (jen já ji neznám:)) částka zřejmě v závislosti na délce trubek?

Dle: https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-teplou-vodu-a-elektrickou-energii-tzb-info
mi to vychází plynem dokonce o více jak 20% levněji, než bojlery. Mimochodem pokud by se mělo ohřívat bojlery, tak pak se TČ proti plynu (dle této kalkulace v mém objektu) VŮBEC nevyplatí.

Autor: Josef Vavra
Datum: 17.11.2020 14:11 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133303
reakce na ...
Proto počítám podle fyzikálních zákonů. Ty jediné jsou věcně správné a příroda se podle nich řídí.

Autor: Mirek Svejda
Datum: 17.11.2020 16:03 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Jinak řečeno, budete mít na jednom místě velký bojler vytápěný elektřinou, TČ nebo plynovým kotlem. Pokud si vezmete cenu elektřiny jako 100%, tak plynem je to za 50% a TČ za 30%. Nevím kde berete ty čísla, že plynem je to o 20% levnější a TČ se to nevyplatí. Plynový kotel sice umí průtokový ohřev, ale to se Vám v žádném případě nevyplatí. Záleží taky na vzdálenostech. V době výstavby neexistoval rozvod TUV a tak klidně můžete mít koupelnu na jednom konci domu a kuchyň na druhém. V tom případě je možná vhodnější řešit to kombinací. Např. do kuchyně malý zásobník na elektřinu a koupelnu na centrální rozvod. To je ale nutné navrhnout podle dispozice domu. V každém případě bude zdrojem TUV zásobník (bojler). Jen podle dispozice se musíte rozhodnout zda bude jeden a cirkulace TUV nebo několik menších v místě odběru.
Co se týká celého projektu a realizace, tak si uvědomte, že Vávra nemá na nic oprávnění. I kdyby Vám to celé realizoval, tak bych chtěl vidět servisáka, který se Vám podepíše pod záruku. Přispívá zde řada servisáků, tak se jich zeptejte, jak by se na to tvářili.
Prvotní dotaz byl, zda suchou nebo mokrou podlahu. Ve Vašem připadě jednoznačně realizujte podlahy mokrou cestou. V tom případě nejlevnější je mazanina (dost často to realizují polské firmy). Dále litý beton a ten anhydrid. Volba souvisí s únosností podlah. Anhydrid se dělá nejtenčí vrstva. V případě mokré realizace si tam klidně natahejte trubky. Jejich cena není tak vysoká. Stejně tak není problém si to namotat svépomocí. Nic na tom není

Autor: Pavel ŽaludCTP
Datum: 17.11.2020 17:12 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132390
reakce na ...
Nejprve bych doporučil regulérní výpočet Tz od autorizované osoby ta za to také ruci. Ten Vám dá představu o výkonu zdroje. Pokud je přiveden plyn tak plynový kotel s CZT a cirkulaci ne časově úseky, ale jen na tlačítka u spotřebičů s casovacem. Připojení bych svěřil osobě s autorizací pro daný výrobek. Pokud plyn zaveden není tak TC s CZT. Podlahovku všude, stejně budete rekonstruovat podlahu. Berte ještě v potaz výkon potřebný pro přípravu TUV.

Autor: Petr Chocholoušek
Datum: 18.11.2020 10:15 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 133445
reakce na ...
Fotogalerie:
obrázek č. 1 obrázek č. 2
Mluvím o srovnání celkových nákladů plynu a TČ a nijak se o to nehádám, pouze říkám, jak mi to tak při 23 kW a 20ti lidech z tabulek (viz již uvedený link a nyní obrázky) vychází.

Proč se v žádném případě nevyplatí průtokový ohřev? Pokud se díky tomu dá použít výrazně menší zásobník na TUV a průtokově se bude dohřívat odebírané množství, tak to vypadá na nejekonomičtější řešení. Zde je plyn zřejmě již ve vedení před TČ.


(Rozvody musím dělat nové, takže budu samozřejmě vše optimalizovat. Plyn zavedený je. Výpočty se samozřejmě udělat musí, včetně nosnosti podlah na mokrou cestu.)

Autor: Mirek Svejda
Datum: 18.11.2020 11:00 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 123537
reakce na ...
Mě to připadá, že něco nastavujete blbě. Na těch grafech co jste sem dal to vypadá, že ve všech případech ohříváte TUV elektřinou. Mě vychází ceny ohřevu TUV pro 20 lidí
Plyn = 25000Kč
Elektřina = 54582 Kč
TČ = 16375 Kč
Vy se nejprve musíte rozhodnout, zda budete mít jeden centrální zdroj TUV+cirkulace nebo více menších zásobníků. V prvním případě můžete teoreticky použít průtokový ohřev, ale prakticky to bude velice neefektivní a nebude to fungovat, protože to neutáhne více současných odběrů TUV.
Trochu mám pocit, že pro Vás bojler znamená zásobník ohřívaný elektřinou. Tak to ale není, pokud použijete plynový kotel nebo TČ, tak se používá nepřímotppný bojler, ve kterém je výměník pro ohřev od zdroje tepla (plyn/TČ)

Autor: Pavel ŽaludCTP
Datum: 18.11.2020 11:20 odpovědět upozornit redakci
uživatel: 132390
reakce na ...
Na vyrovnávací lmt 1000l s 825 prutokovym vymenikem na TUV jde chata o 40 lidech a nikdo si nestěžoval ze netece teploá TUV.

zobrazuji 1 - 30 z 32   starší >>
odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama