TZB-info - Tepelná čerpadla - teorie i…
Slavnostní křest zcela čerstvé publikace Ladislava Tintěry "Tepelná čerpadla" se uskutečnil ve čtvrtek při tiskové konferenci pořádané u příležitosti zahájení pražské veletržní sezóny…
Kam dál pro informace ze stavebnictví
Plné znění článku: Nedělní komentář - Amatéři a ... profesionálové
Bluesky - mam doma DVD teto znacky :-))))))))))))))
před 20 roky
hm,nevím kde to opatřit, to zařízení, co se k tomu montuje dovnitř (nejlépe originálem, pak v případě, že by to nešlo…
před 20 roky
Mno, jsem se odstehoval a nechal klima na miste. Ale jeste pred 4mi mesici jsem jim to predvadel a chladilo dobre.…
před 20 roky
39 odpovědí
Zobrazit všechny reakceZdravim tez,
snad se take mohu povazovat za kutila i kdyz vytapeni neresim
(byt) :-)
Ve sve profesi (programator) jsem si zvykl byt tolerantni k zakaznikum kteri casto chteji reseni ktere bych jim vrele nedoporucil.
O to vice me dnes zaskocilo chovani "profesionala" v oboru chladici techniky. Jakozto nemajetny a chtice pomoci rodine od teplot 30C v loznici (po celou noc) jsem se rozhodl zakoupit chladici zarizeni Bluesky v Carrefouru (10tis). Ma bohuzel pouze potrubi 3.5m a tak jsem se po prostudovani knihy p. Zeravika (a konzultaci) rozhodl ze si vlastnorucne natahnu 8m potrubi z mekke medi. Kamarad ktery disponuje plnickou by mi "prifoukl" protrebne mnozstvi chladiva.
Zavolal jsem tedy "vsemi doporucovaneho" mistra chladarskeho zda by byl ochoten mi udelat na trubkach (ctyri) kalisky nebot nedisponuji potrebnym naradim. Vse se zdalo ok nez pan zjistil, ze bych si to rad plnil sam a ze pouzivam "levnou jednotku". Po te obratil, rekl, ze at si jdu jinam ze mi nic delat nebude. A zavesil.
Takze takto vypadaji oni profesionalove ? O schopnostech nic nevim ale arogance me prekvapila. Skoda ze tu (Benesov) jsou jen dva (co vim) .. tento a druhy je na dovoleny.
devik
PS: pokud nekto ve Strednich cechach ma rezacku a kaliskovac a je ochoten za uplatu/zalohu na den pujcit pak piste na devik at cdi.cz :)
bohuzel podobne zkusenosti mam i ja.od stavby TC me chladari taky odrazuji a porad baziruji na vypoctech.
kdyz to predimenzuji,tak mi to vadit nebude a kdyz to poddimenzuji tak take ne.nevim o co jim tedy jde,zrejme asi o penize.
teplo budu jimat stejne do aku. nadrze.
Vážení, dovolte, abych z povzdálí přidal několik poznámek k tomuto bouřlivě diskutovanému tematu.
V zásadě se jedná o stále přetřásanou problematiku odborně nebo neodborně („fušerácky“) provedené a odevzdané práce. Myslím, že nebude na škodu citovat význam slov amatér a profesionál, který jsem nalezl v „Novém velkém ilustrovaném slovníku naučném“, vydaném v Praze v letech 1929 až 1932, tedy v letech, kdy Československá republika a česká řemesla ve světě něco znamenala.
Text přepisuji přesně tak, jak je ve slovníku uveden. Samozřejmě, že se mezitím mnohé změnilo, ale podstata zůstává.
Amateur (amatér), (francouzsky milovník), označení pro člověka pěstujícího vědu, umění, živnost nebo sport, ne jako povolání, nýbrž ze záliby – zvlášť dosáhne-li v tomto podnikání určitého mistrovství. Tak jsou a. např.: ve hvězdářství, v umění, v hudbě, v šachu atd., kteří jsou odborníky (t.j. těmi, kteří tento obor pěstují z povolání) označováni jako diletanti, hlavně když se nepodrobí jejich autoritě. Přesto dosahuje někdy a. právě svou nezávislostí a nepředpojatostí velkých výsledků. Ve většině sportů (lehká atletika, veslařství, plování tensis, golf atd.) to byly právě výkony a., které dosahovaly uznání a ocenění. Ba právě v posledních letech dochází k opětné přísné platnosti t.zv. amtérské pravidlo, vyřaďující ze soutěže každého, kdo za své sportovní výkony přijímá peněžité odměny, nebo kdo učinil sport svým povoláním. Toto platí hlavně o olympijských hrách, kde před zahájením musí všichni účastnící složiti přísahu amaterismu. Po jiné stránce musí zase ti, kteří dosahují vrcholných výkonů, vyhovovati všem požadavkům amaterismu. Neboť přípravy, training a závody vyžadují tolik času a peněz, že jen finančně naprosto nezávislí jedinci by přicházeli v úvahu a právě mnohdy nejschopnější by tímto byli vyřazeni. A. otázka je tudíž stálým problémem sportovních ústředí. Těžkosti působí hlavně okolnost, že mez mezi profesionálem a a. je v každém státě jinak posuzována. Pro některé druhy sportu např. výkon a. nedosahuje vůbec výkonu profesionáů, jako v boxu, footballu a j.
Profese (lat.), zastaralé označení pro povolání, zvl. v řemeslech; profesionista, řemeslník; profesionální, provádějící něco z povolání; profesionál ve sportu, sportovec z povolání.
Co k tomu dodat? Snad jen přání, aby ten, který se nazývá „profesionálem“ byl skutečným odborníkem nejenom ve svém oboru, ale snažil se jím býti, v kladném slova smyslu, i ve vztahu k zákazníkům. Aby opět začalo stále více platit přísloví „náš zákazník – náš pán“.
A aby se diskuze na portálu tzb-info vrátily k věcnosti a nebyly zneužívány k nedůstojným výpadům jednoho proti druhému.
Ze Švýcarska zdraví Vladimír Říha
PS. Prosím pana Jana Navrátila o informace o jeho topném systému (moje adresa je k dispozici v redakci tzb-info).
Vážení přátelé,
diskuse na tzb se mi opět stala školou života. Kdo mě zná tak ví, že jsem
představitelem typického domácího kutila pro kterého neexistuje slovo že
něco nejde. Pouze jsou některé věci které nedokáži ovlivnit, sestrojit
apod. Když jsem uvažoval nad podstatou rozporu mezi profesionály a amatéry
tak jsem dospěl k názoru že problém je v aroganci a nadřazenosti těch
kteří něčeho dosáhli, nad těmi ostatními. Z jakého důvodu bych měl
přehlížet nebo odsuzovat svého oponenta který nezná detaily mé profese?
Proč by měl být někdo kvůli tomu méněcenný nebo dokonce hloupý? Na
některých výstavách jsem si u některých výrobců po jejich odpovědích tak
připadal.
Z předchozích příspěvků jsem nabyl dojmu, že my amatéři nic neumíme a jen
ztrpčujeme profesionálům život. Právě to přezíravé chování a tvrzení
předem že něco nejde burcuje nás amatéry k tomu, abychom dokázali že to
jde! Zářným příkladem je ing.Žeravík, který dokázal všem těm odpůrcům
domácího kutění že tepelné čerpadlo složit jde a dokonce že jde složit
levněji než je na našem trhu obvyklé. Všechno má svá úskalí ale shoduji se
s jedním příspěvkem, že kutil který něco dokáže tak musí vniknout do
problematiky, nastudovat spoustu literatury a ještě k tomu musí být
zručným pracovníkem. Právě tím se z něj v podstatě stává profesionál!!!
Neznám však kutila, který by se tímto povyšoval nad ostatní. Je pravdou,
že jsme ješitní a chlubíme se svými výsledky, ale ono je čím se chlubit.
Právě to přezírání činnosti nás amatérů je trochu brzdou technického
rozvoje. Např. já mám vymyšlen topný systém který svými parametry
převyšuje nabídku na našem i zahraničním trhu. Přestože mám praktické a
konkrétní výsledky tak nikdo z výrobců nemá o mé myšlenky zájem. Já si
nestěžuji, mám topnou sezónu za 500,- Kč a o tom je v této branži řeč.
Tento přístup je však zářným příkladem podceňování technického ducha
amatérů. Zdarma své myšlenky nepředám a přece kvůli tomu nepostavím
fabriku a nezačnu podnikat.
Tato společnost je svým způsobem těžce nemocná kdy peníze jsou až
na prvním místě.
Právě proto že již není z čeho brát tak hledají lidé cesty jak snížit své
provozní náklady na bydlení, a topení je jednou z položek kterou může
každý nějakým způsobem ovlivnit. Profesionálové se bojí že ztratí
zákazníky a proto předem zavrhují jakákoliv jiná řešení než jsou právě ta
jejich. Kdyby uměli naslouchat amatérům, mohli by na trhu nabízet více.
Tak jsem se vypovídal a přeji všem aby si našli cestičku k lidem. Nějak se
vytrácí ty hezké mezilidské vztahy a začínají převládat ty nepřátelské.
Hledání řešení by však bylo na velmi dlouhé povídání.
Přeji všem hezký den
dk Navrátil
naprosto souhlasim,je to napsany hezky.
Trochu mne mrzí, že se diskuze ještě nedotkla ekonomické a sociální otázky problému. Historie rozdělení na amatéry a profesionály asi nebude moc stará. Je jasné, že od počátku lidstva se vyčleňovali skupiny lidí, kteří se své určité problematice věnovali a ostatní pak využívali jejich služby výměnou zas za své speciální služby. Tento obchod měl však dlouho svou míru, tedy i po zavedení peněz byl pořád člověk odkázaný především sám na sebe a na své dovednosti, evenzuelně na svou rodinu či nejbližší přátele a jen zřídka byl nucen vyhledávat specialisty - profesionály. Nyní je to již tak, že většina Zápaďanů již neví nic o původu předmětů každodenní spotřeby, či-li svůj život svěřili plně do rukou profesionálů a úplně jim věří, neboť přirozeně nejsme schopni vidět do principu všech technických vymožeností, jež užíváme. Věřme tedy profesionálům, neboť nemáme navybranou.
Tento princip je podle mého názoru pro společnost značně destruktivní. Peníze hraji primární roli a hodnota všeho ostatního je již jen podmnožinou peněz. Sem tam se vyskytne výrobek tzv. nevyčíslitelné hodnoty - osobně bych tam zařadil všechny amatérské výrobky - jsou to originály.
Nezávislost na finančních tocích je v dnešním sociálním systému velmi obtížná, ale kutisltví je nezbytnou součástí alespoň snahy o tuto nezávislost.
Kutilství prohlubuje vztah k užitným předmětům dává jim onu nevyčíslitelnou hodnotu, dělá člověka šetrnějším.
Udělejte si auto, za dva roky si řekněte, že už není moderní a udělejte si nové - takto to asi nebude, na vlastním výtvoru ulpíte - vzniká šetrnost.
Přeji hezký den.
tak s touto uvahou souhlasim.
Protože plně souhlasím s ing. Šálou, že diskuse jde mimo, dovoluji si přispět poněkud jinou definicí výrazů „amatér“ a „profesionál“, která vychází spíš z důsledků, jak se představitelé uvedených výrazů prezentují na veřejnosti a vrátit se tak k původní myšlence pilotního příspěvku.
Při vzniku osoby „amatéra“ nebo“profesionála“ hrají rozhodující roli společenské podmínky, v nichž vrozené vlohy a zaujetí k určitému technickému (a nejen technickému) oboru vznikající obvykle v ranném mládí mohou být završeny vzděláním v příslušném oboru či (z nejrůznějších důvodů) nikoliv. V prvním případě, kdy vrozené dispozice jsou umocněny odborným vzděláním vzniká „PROFESIONÁL“ (záměrně napsáno velkými písmeny, protože je to PAN profesionál). Přitom není rozhodující zda se dotyčný touto činností živí.
Ve druhém případě vzniká „AMATÉR“ (záměrně napsáno velkými písmeny, protože to je PAN amatér). V obou případech je základní motivací snaha dosáhnout ve zvoleném oboru co nejlepších výsledků; PROFESIONÁL jich obvykle dosáhne snáze než AMATĚR, protože ten na dosažení stejných výsledků musí věnovat často neuvěřitelný objem finančních prostředků, volného času a životní energie, což je motivováno jeho snahou vyrovnat se PROFESIONÁLŮM. Obě tyto skupiny stejnou měrou přispívají k technickému pokroku a ke zvyšování úrovně technického myšlení, čímž se zásadním způsobem liší od ostatních amatérů a profesionálů (psáno záměrně malým písmem), protože to jsou ti, o nichž se předcházející diskuse vyjadřuje s despektem a to jak o profesionálech, kteří „mohou práci dělat blbě, ale berou za ni peníze“ nebo o amatérech, výsledkem jejichž činností jsou „znehodnocené materiály, zneužité výrobky a nekvalita (nejen) staveb“. Rozdíl mezi VELKÝMI a malými pak spočívá právě v onom původním vztahu k profesi, přičemž samozřejmě není vyloučeno, aby se PROFESIONÁLEM stal i ten, kdo zájem a zaujetí o příslušný obor získal až v průběhu vzdělání a AMATÉREM ten, kdo své vlohy objevil z jakéhokoliv důvodu později. Také „reinkarnace“ z VELKÝCH na malé není vyloučena; u profesionálů to mohou být nepříznivé podmínky k výkonu činnosti či individuální přerozdělení pořadí hodnot ve prospěch okamžitého finančního přínosu, u amatérů pak přecenění vlastních schopností nebo špatný odhad náročnosti příslušného technického oboru.
Jak vyplývá z probíhající diskuse, obě skupiny (VELKÝCH i malých) existují vedle sebe a obyčejný člověk, jsa v postavení neznalého stavebníka je nedokáže rozlišit jinak než na základě vlastních (často trpkých a finančně krutých) zkušeností. Nenechme se zmást takzvanými „referencemi“. Ty často vznikají jako výsledek vhodně „zapomenuté“ obálky u investora a jejich případné ověření bývá zdrojem značných překvapení. Skutečná profesionalita se pozná podle přístupu k problému, k přiznání a bezodkladné nápravě případných chyb a v respektování technického oboru jako takového, kdy nikdy nikdo nebude vědět úplně vše a zkušenosti jiných mají větší hodnotu než jakékoliv finančně či jinak podpořené dealerské pozornosti subdodavatelů nebo jiných „neopominutelných“ subjektů. Bohužel, společenská a politická situace v naší zemi nevyzrála do té míry, kdy na trhu zůstanou jen PROFESIONÁLOVÉ a AMATÉŘI a ti druzí se svých postů vzdají buď včas dobrovolně nebo nedobrovolně zkrachují. Osobně si nejsem jist, zda po vstupu do EU se situace zlepší, protože obě skupiny zcela jistě existují i v jiných státech a jejich odlišení v našich podmínkách může být daleko obtížnější už jen z toho důvodu, že celá řada lidí automaticky spojuje zahraniční původ čehokoli s vyšší kvalitou. Nezbývá než se spolehnout na to, že náš právní řád vstupem do EU dozná kvalitativních změn jak v tvrdším postihu nekvalitních či nekvalifikovaných činností, tak ve větším rozsahu odpovědnosti za kvalitu a technické vlastnosti provedených prací či výrobků.
Přeji všem pěkný den.
Nemyslíte, že je trocha pravdy na tom, že pokud je k tomu příležitost, je dobré jít se svou kůží na trh a pokusit se své nápady, myšlenky a nebo výrobky realizovat, prosadit a prodat (a stát se tedy tím profesionálem).Myslím že takhle nějak pokud uvedu známější značky, začali Protherm a nebo Tedom. Těm lidem patří můj upřímný obdiv.
Nejsem si jist, zda takové odborné neznalosti, které zde prezentuje pan Tintěra a v diskuzi k článku Stavíme tepelné čerpadlo pan Bláha nejsou spíš medvědí službou pro skutečné profesionály.
S údivem sleduji diskusi o amatérech a profesionálech. Četli vůbec diskutující úvahu pana Tintěry?
Nemám totiž pocit, že podstatou jeho povídání na neděli je pranýřování kutilského amatérismu, jak je mu podsouváno. Pouze konstatuje, že většinové amatérské snažení (přitom zdůrazňuje nehanlivý význam slovního označení „amatér“) vede obvykle (tedy ne vždy, ale často) k horšímu než profesionálnímu výsledku. Tím samozřejmě nevylučuje výjimky mezi amatéry, kteří svým vzděláním, dovedností a invencí soupeří se skutečnými profesionály. Předpokládám, že diskutující se za takové profesionálně vybavené amatéry považují, proto asi tak ostré výhrady. Bohužel zbytečně arogantní. To je škoda – spoluprací skutečných profesionálů a jejich kolegů ze záliby může vzniknout vyšší kvalita, než z jejich vzájemného osočování.
Také proto se mi příčí v diskusi většinově prezentovaný názor, že profesionál nestojí za nic, neboť jej amatér snadno překoná – což je dokládáno na zkušenostech s lidmi, kteří se za profesionály vydávají a nejsou jimi. Je zřejmé, že nepovedený „profesionál“ by měl být stejnou výjimkou, jako je profesionálně vzdělaný „amatér“. Založit diskusi na zobecnění výjimek není příliš šťastné.
Z příkladů je též zřejmé, že uvedená problematika se vnímá zejména na úrovni řemeslníků – a zde je skutečných profesionálů vážně nedostatek. Běžné a známé jsou zejména praktiky tzv. „zkušených“, kteří znají starší technologie a bez rozpaků a poučení je uplatňují při použití nových materiálů, výrobků, technologií a konstrukcí, dokonce si nedají říci a samozřejmě často končí s bídným výsledkem. To však nejsou profesionálové! Takže je zavádějící jimi argumentovat.
Mimochodem vlastnosti přisuzované v diskusi jako výlučné charakteristiky amatérů (zapálení pro věc, vracení se k problému, snaha vědět o své profesi maximum, znalost materiálů a výrobků, včetně vnímání širších souvislostí, …) charakterizují skutečné profesionály, jakkoli diskutující toto označení vnímají spíše pejorativně.
Dále – v souvislostech citované činnosti „amatérů“ jsou svým charakterem spíše vývojové či mají prvky aplikovaného výzkumu. Proč tedy nejsou tito „kutilové – amatéři“ srovnáváni se stejnou kategorií profesionálů? Myslím, že pak by to srovnání nevyznělo vůbec negativně pro profesionály.
Chápu však povzdech pana Tintěry – ve stavění se více než kde jinde vyskytují skutečně neprofesionální amatéři, kteří si mohou podat ruce s nepoučenými „profesionály“. Je škoda znehodnocených materiálů, zneužitých výrobků a jinak nekvalitou postižených staveb. A jejich množství narůstá ….
Pozor paní kněžno, zde je ...profesionál.... nebo "profesionál". Proč ty uvozovky? Vysvětlím později. Sleduji pasivně různé diskuze a v duchu se velice bavím. Vyjímečně budu reagovat a dovolím si naznačit některé souvislosti, o které se zde jedná. Předem oznamuji, že nikoho z aktérů neznám a vycházím jen ze zveřejněných informací.
Prvním popudem k napsání Nedělního komentáře byla nesporně diskuze, která vznikla z dotazu loni v 25.června.
Najdete ji na https://forum.tzb-info.cz/100197-tepelne…
Tazatelem byl, jak jsem zjistil, právě autor zde uvedeného článku Stavíme tepelné čerpadlo, pan Ing. Antonín Žeravík. Hlavním aktérem a oponentem, kterému další tleskali, byl ve zmíněné diskuzi jistý pan Tintěra. Podle všeho zuřivý nepřítel všech "amatérů" je i autorem tohoto komentáře.
Druhým popudem je to, že se po necelém roce ukázalo, že nějaký tehdy překřičený človíček -amatér- měl pravdu a něco dokázal a dokonce si dovolil napsat o svém úspěšném snažení a výsledcích své práce knihu! A to vše během necelého roku! To už je příliš. Hlavní kritik amatérů, který slavnostně vydal v únoru 2003 svou knihu "Tepelná čerpadla", viz
https://www.tzb-info.cz/1360-tepelna-cer…
dodnes s nulovým počtem diskuzních příspěvků, dnes může jen pasivně sledovat nárůst počtu návštěvníků zmíněného nejčtenějšího článku na tzb-info. A proto také píše svůj tragikomický příspěvek o amatérském divadle. Také je zvláštní, že se žádný z dalších aktérů loňské diskuze nezapojil do diskuze k článku Stavíme tepelné čerpadlo.
Rozeberme si jednotlivé myšlenky článku o paní kněžně. Některé body už tady byly trefně komentovány, dovolím si malé shrnutí.
Význam slova amatér (Slovník cizích slov, Encyklopedický dům 1993): znalec oboru nebo činnosti bez profesionální přípravy, neprofesionál.
Autor nedělního příspěvku nám sděluje:
"Profesionál je člověk, kterého jeho profese živí". Bylo by smutné, kdyby neživila, to by nám umřel hlady. Ani to jej ovšem neopravňuje k tomu, aby dělal práci nezodpovědně nebo špatně.
"Amatér má proti němu jednu nezanedbatelnou výhodu. Není omezen časem. Může se k řešení mnohokrát vracet, znovu vymýšlet a předělávat ho až do úspěšného konce." Tak tedy přece jen je možný úspěšný konec? A profesionál se nemusí vzdělávat a učit? Dál viz příspěvek pana Kociny.
"Amatér nemá základy spočívající ve vzdělání a zkušenostech. Řeší obvykle pouze jeden problém a to obvykle pouze jednou." Pane, je to přesně naopak. Právě amatér musí řešit celý komplex problémů a díky tomu, že je CHCE řešit, si potřebné informace najde, utřídí a vzdělání a dovednosti si RÁD doplní. Amatér se vzdělává DOBROVOLNĚ a nezná slova "to nejde". Proč by měli být amatéři nevdělanci? Například autor článku o tepelném čerpadle je inženýr, nevím sice, jakého oboru, ale nepochybně byl schopen si vzdělání doplnit tak, že dokázal to, co autor nedělního komentáře nedokáže ani přiznat. Ale ani amatér bez akademického titulu nemusí být nevzdělanec, titul sám rozumu nepřidá.
"Jak se postavit k záplavě komerčních informací typu "zázračný prostředek na úsporu energie"?
Zeptejme se napřed, kdo a proč je zdrojem záplavy komerčních a někdy klamavých informací! Postavme se k nim tak, jak si zaslouží. Ignorujme je nebo otevřeně kritizujme bludy a řiďme se rozumem a fyzikálními zákony. V lepší orientaci nepochybně amatérovi pomůže kniha Tepelná čerpadla pana Tintěry. Jistě neobsahuje to, co sám kritizuje, tedy záplavu komerčních informací.
"Amatérský výrobek nebo řešení má obvykle horší užitné vlastnosti..." Jste si tak jistý? Možná soudíte podle vlastní praxe. V souhrnu užitných vlastností zaujímá své významné místo cena, a člověk, který své hobby dělá s radostí a uspokojením, si hodiny nepočítá. Zde si dovolím citovat z hezké odpovědi pana Trnky: "Nespornou výhodu vidím v tom, že kutil ví o každé své práci úplně vše, zná všechny vlastnosti svého výrobku a do budoucna dokáže dobře analyzovat všechny nedostatky a také je opravovat (bez nutnosti enormních nákladů za opraváře v případě opravy firmou provedených výrobků - prací). Kutil před tím než se do něčeho pustí, si nasbírá ohromné množství informací, takže mnohý ví o daném oboru skutečně mnoho a hlavně své znalosti dokáže zakomponovat do kontextu svého prostředí, které perfektně zná - dělá si to na míru." Jinými slovy: PRÁCI NEODBUDE A NEODFUŚUJE jako mnohý "profesionál". Užitná hodnota takového výrobku proto může vysoko převyšovat hodnotu komerčního.
"Proč nezhodnotí své nápady podnikáním? Třeba právě v oboru své (amatérské) činnosti?" Vždyť jste to právě Vy, kdo popíráte takovou možnost. Vždyť podle Vás není mezi námi amatéry už žádný odborník....a dokazujete to na svém případu, cituji: "Je s podivem, kolik kutilství a hračičkářství v nás stále přežívá. Problematika vlastnoruční výroby čehokoliv má dva aspekty: bezpečnostní a technický.... Za mého působení u komerční firmy jsme spočítali celou řadu (TČ). Až u zákazníka se však obvykle přišlo na to, že tu chce cosi vylepšit, tam posunout čidlo, předělat a podobně. Za peníze zákazníka a na jeho úkor jsme za pochodu prováděli to, na co velké firmy věnují mnoho času i peněz."
Ujišťuji Vás, že takové "profesionály" bych bych hnal z domu vidlemi.
No a teď k těm úvodním uvozovkám. Nepochybujeme o tom, že autor odborné publikace Tepelná čerpadla, pan Tintěra, je, alespoň podle svých postojů, profesionál. Podívejme se tedy na jeho článek na www.lea.ecn.cz/03med21.html . Článek je ze dne 7.4.2003, tedy po slavnostním křtu knihy. Možná je to část jejího textu, to nevím.
Jedna z úvodních vět nám vysvětluje princip tepelného čerpadla. Cituji:
"Tepelné čerpadlo je technické zařízení, které využívá přírodní zákony - teplo se předává z teplejšího tělesa na chladnější. Tato charakteristika platí do doby, pokud nepřivedeme do systému z vnějšku další energii. Pak LZE POCHOD OBRÁTIT a teplo "vyzvednout" z nižší teplotní hladiny na hladinu vyšší."
Podle mého je to naprosto zmatený pokus o definici něčeho, čemu nemůže rozumět ani profesionál, natož amatér, a už vůbec ne laik. Co rozumíte slovním spojením "lze pochod obrátit" ? To nám půjde teplo z chladného do teplého?
"Spodní voda - voda ze studny:"
"Studna musí být dostatečně a dlouhodobě vydatná. Nezbytná je čerpací zkouška. Pro odvod vody z pozemku se ČASTO POUŽIJE druhá studna jako vsakovací. Tím se též vylepší bilance spodní vody."
Vážený pane, to myslíte vážně? Vy, profesionál, nevíte, že druhá vsakovací studna se MUSÍ použít vždy?? A to bez ohledu na jakousi bilanci spodní vody? Nebo to snad máme chápat tak, že méně hodnotnou povrchovou vodu doporučujete vést do vsakovací studny za účelem vylepšení bilance spodní, tedy kvalitní vody? Co tomu říkají vodohospodáři a ekologové???
"Vnější vzduch: Vzduch se do tepelného čerpadla dostane OBVYKLE pomocí vnější KONDENZÁTOROVÉ jednotky s ventilátorem. Ale pane, profesionálové říkají vnější jednotce obvykle VÝPARNÍK a ne kondenzátor...!! Vzduch se tam jen tak OBVYKLE nedostane, ale VŽDY a přes výparník ho musí proudit stále poměrně velké množství!
"Nevýhodou vzduchových jímačů tepla je provoz v okolí nulových teplot, kdy se tvoří námraza. Ta se pak odstraňuje ODTÁVÁNÍM JAKO U VÝPARNÍKU LEDNIČKY."
Ano, lednička se odmrazuje tím, že se vypne a vlivem tepla z místnosti led odtaje při pokojové teplotě. Ale takové tepelné čerpadlo po vypnutí, když je teplota vzduchu mírně pod nulou....nevím, nevím, kdy a jestli vůbec mámraza odtaje...snad při jarním tání? Profesionálové v tomto případě obvykle tvrdí, že námraza odtaje při krátkodobém obrácení chodu tepelného čerpadla pomocí reverzního ventilu, kdy se zamění funkce výparníku a kondenzátoru, ale to si člověk musí pamatovat, KTERÝ JE KTERÝ... Ale jako lednička?....že by se do ledniček montovaly ventily pro odtávání...to asi ne.
"Věřím, že na síti bude v diskusích přibývat těch ne-profesionálů, kteří se podělí o své konkrétní zkušenosti."
Farizejství nebo schizofrenie? Tak nám tady konečně jeden neprofesionál své konkrétní zkušenosti prezentoval, ale autor tohoto článku to nedokázal ani strávit, natož ocenit, viz poslední věta článku. Celý nedělní komentář totiž vyznívá spíš jako těžce uražená ješitnost jeho autora. Rozdíl je v tom, že tady si jeho autor už nedovolil takové slovní úlety jako v diskuzi loni.
Amatéři a profesionálové. Jaký mezi nimi může být obrovský rozdíl! Jestli publikace autora tohoto článku obsahuje více takových hodnotných informací, asi ji ani nebudu shánět. To si raději napíši o zmíněnou knihu tomu, kdo ji napsal podle svých zkušeností a skutečné praxe a ne podle špatných reklamních prospektů a záplavy komerčních informací.
Dávám totiž přednost tomu, kdo není profesionál, ale své práci rozumí a umí ji udělat pořádně.
Zdraví nadále pasívní příznivec tzb-info Pavel Nádvorník
je to napsany hezky.vsechna čest.
jen pro doplneni :
" TO NEJDE " vetsinou slychavam od profesionalu a uz jsem na to alergicky.jakmile toto uslysite vyhodte toho profesionala oknem a dejte si pozor,aby vam zas neprisel dverma :-))
Toto téma je skutečně na širokou diskuzi, která bohužel nemusí být jen charakteru filosofických úvah, ale může lehko přerůst do hádky o zdanění amaterů a profesionálů a vůbec o ekonomické otázce. Jistě si každý vybaví inzeráty typu - "ušetřete na dani - práce za rozdíl mezi 5 a 22% daně" - to je ekonomicky skutečně hloupost si něco dělat sám.
Osobně jsem velkým zastáncem kutilství. Nespornou výhodu vidím v tom, že kutil ví o každé své práci úplně vše, zná všechny vlastnosti svého výrobku a do budoucna dokáže dobře analyzovat všechny nedostatky a také je opravovat (bez nutnosti enormních nákladů za opraváře v případě opravy firmou provedených výrobků - prací)
Kutil přd tím než se do něčeho pustí si nasbírá ohromné množství informací, takže mnohý ví o daném oboru skutečně mnoho a hlavně své znalosti dokáže zakomponovat do kontextu svého prostředí, které perfektně zná - dělá si to na míru.
To vše by zvládl profesionál daleko lépe pokud by tomu odpovídal honorář, resp. čas strávený řešením problému - a tomu tak často není.
Ludvík Trnka
musim oponovat.
co si myslet o "profesionalech",kteri odvadeji mizernou praci.proc asi vznikly ruzne reference apod.,zrejme asi z toho popudu,ze uz se lidi od tech "profesionalu" nechteli nechat napalit.
priklad ze zkusenosti.profesionalove delali 100m2 obklady a meli na to cas.kdyz to videl znamy,tak se zhrozil.doma mi píska voda (turbulence vody)opet dilo profesionalu.vymena jistice + jedne krabice s veneckem ,dotazeni sroubku u dalsich dvou krabic cena 2 700kc za hodinu a pul prace!
co si mam o takovych profesionalech myslet?tech zkusenosti se najde vice a verim,ze se s nejakymi taky nekdo ozve.
"Amater nema zaklady spocivajici ve vzdelani a zkusenostech".
amater je tedy nevzdelanec a hlupak.
"Profesional je clovek, ktereho jeho profese zivi.".
Muze tedy delat praci blbe, ale bere za ni peníze.
"Amater ma proti profesionalu jednu nezanedbatelnou vyhodu. Neni omezen casem. Muze se k reseni mnohokrat vracet, znovu vymýšlet a predelavat ho az do uspesneho konce."
copak profesional na to cas nema?kdo mu brani,aby zustal v praci dele a s problemem se "popral".
Znam lidi, kteri by si takové "profesionaly" do domu nepustili a radeji si vetsimu veci udelaji sami.
pripada mi,ze profesionalove chteji,aby kutilove a amateri vymreli.berou jim totiz jejich praci,ktere oni preci rozumneji nejlíp!
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.