Jak precizně fungují termohlavice?Kolem funkce termohlavic panuje řada nejasností. Někteří tvrdí, že se s nimi nesmí hýbat a upírají tak právo svobodného užívání tepelné pohody. Vzhledem k tomu, že ubytovávám desítky lidí, vím jak to je ve skutečnosti. Nájemník z Ghany mi v ruce mává digitálním teploměrem s údajem 27°C a tvrdí mi, že ten teploměr kecá, protože mu je zima. Já přinesu svůj a ukazuje 27,1°C. Nájemník z Ukrajiny je spokojen, má vypnuté topení a doma 18°C. To jsou samozřejmě extrémy, většina lidí je někde mezi.
Mým úkolem je požadovaný komfort zajistit a jako nejjednodušší varianta se jeví termohlavice a užití jejich funkce. Dům velikostí i spotřebami odpovídající polovině paneláku jsem před lety osadil termohlavicemi a topil stylem "pošli tam co můžeš, ono se to rozdělí". Myšlenka se ukázala jako správná a navíc vysoce ekonomická. Spotřeba se nezvýšila, komfort narostl nesrovnatelně.
Nyní jsem se dostal ke kompletnímu monitoringu a matematickému potvrzení funkce.
Zapojení je jednoduché. Kondenzační kotel s trvale zapnutým čerpadlem ohřívá vodu typicky na 60°C a prohání ji hadem bojleru. Pak už jen následuje sada radiátorů s termohlavicemi (instalovaný výkon cca 12x 2 kW 75/65/20) a k nim paralelně zapojený bypass 10 kPa.
Sada teploměrů monitoruje provoz a vypíná kotel, pokud by teplota přerostla stanovenou mez zpátečky.
Kotel topí výkonem 9,18 kW s průtokem 350 kg/hod. O vše další se stará bypass a termoventily. Mez zpátečky je 39°C vyp/32°C zap.
Z nabraného datalogu můžeme vyvodit řadu souvislostí.
Především přehledně vidíme celkové Kv otopné soustavy. Celkem 12 radiátorů má své ventily otevřeny tak, že součet jejich Kv kolísá dle aktuální situace v rozsahu 1,1 až 0,75 V bezchybně navržené soustavě tedy každý ventil dosahuje Kv cca 0,09 až 0,062 a to při strmosti ventilů 0,25/K znamená, že v místnosti je chladněji o 0,09/0,25 = 0,37 stupně až po 0,0625/0,25 = 0,25 stupně, než požaduje termohlavice.
Ve skutečnosti soustava ideálně navržena není, v podkroví je poloviční radiátor, než by měl být. Proto tímto ventilem protéká cca polovina vody okruhu a kolísání teplot je tak větší. Můžeme porovnat s teploměrem u dveří na opačné straně místnosti, než je radiátor. Kromě jiných vlivů jsme schopni nalézt korelaci v noci, kdy vliv lidí je minimální (druhý obrázek - detail prvního).
Dle otvírání hlavice v čase 1:20 až 2:00 hod je pokles teploty v místnosti cca 0,5K. Dle teploměru také 0,5 K. Zajímavé je reakční zpoždění termohlavice cca 10 minut. Otvírání je logicky až následek změny okolní teploty.
Na třetím obrázku je chování radiátoru v prvním patře, pokoj na jih/východ. V čase 21:50 vypnul kotel na dosažení zpátečky a do radiátoru přestává téct voda 55°C, ale postupně až 40°C ve 22:10. Přesto se výkon radiátoru zvyšuje, hlavice se prudce otevírají a nátokem i této chladnější vody výkon roste. Něco podobného lze vysledovat i o půlnoci. Ačkoli topná voda roste z 50 na 57°C, radiátor naopak chladne.
Závěr: Je zřejmé, že termohlavice dokáží nejen přesně hlídat požadovanou teplotu, ale dokonce dokáží okamžitě zpětně dávat kotli povel k modulaci výkonu. Není třeba žádná složitá elektronika, stačí se řídit průtokem bypassu a máte pod kontrolou celý objekt i s nezávislými uživateli. Všichni dostanou co chtějí a také si to samozřejmě zaplatí. Tím se vyloučí i nejrozšířenější nešvar v podobě nechat topit a otevřít trvale okno. Pak může jinak dobře provedená budova spotřebovat dvojnásobek tepla a když je teplo od poskytovatele 2,5x dražší, než je obvyklé, platí obyvatel za teplo 5x víc, než by mohl. Detailně popsáno ve vláknu
https://forum.tzb-info.cz/148398-jaka-mu…
Je zjevné, že perfektně fungující techniku máme. Stačí jen dovést uživatele k zodpovědnosti.
PS: Vysoká hystereze je nastavená z důvodu měření. Při pauze půl hodiny bych již kolísání nenaměřil.
PS2: Na posledním obrázku je důkaz stability celého systému a důkaz přesnosti měření. Na pár minut jsem naplno otevřel jinak trvale zavřený radiátor s předvolbou 2 (Kv = 0,086) Změna odpovídá Kv 0,075. To odpovídá bypassu nastaveném na 9 kPa.
Kv 0,075 odpovídá ve ventilu vrtané dírce průměru 1,4 mm.
Kompletní výpočet otopné soustavy v souboru
kondenzace.kvalitne.cz/kks/navrh-radiatoru-a-stoupacek-vzor.xlsx