Fouling, inkrustace, úsady, kaly, všechno jeden „čert“. Na spirálových výměnících kondenzačních kotlů se dá poukázat, co se tvoří ve zploštěných závitech do vnitřního rozměru šířky 8 mm vyrobených z korozivzdorných ocelí. To možná dá i odpověď na otázku, proč tolik výrobců přechází k jiným výměníkům.
- přestup tepla vysokého měrného toku je soustředen na malou plošku
- tepelná vodivost korozivzdorné oceli je 17 W/°C, což je 10x méně než u silumínu
- zpomalený průtok vody výměníkem zvláště u paralelných sekcí vede k nedokonaklému výplachu mezní a přiléhající vody v rádiusu ohybu a to také následkem více laminárního proudění než turbulentního
- vznikají lokální vary a miliony viditelných i neviditelných částic se připéká na špatně chlazený povrch
- jsou to částice a soli různých kovů a minerálů související s chemickou, mechanickou a korozní činností v otopné vodě
- koroze má mnoho podob a není výhradou pouze železitých materiálů
- už vrstva 0,3 mm v kritické ploše snižuje výrazně účinnost a přestup tepla
- podceňuje se význam odkalovačů a magnetických separátorů
- podceňuje se kvalitní výplach starých otopných soustav
- podceňuje se význam pravidelného servisu
- realizují se okruhy s vysokým hydraulickým odporem
- podceňují se vlivy plynů v otopné vodě a jejich separace (běžná u velkých kotlů)
- ignoruje se tvrdost vody nebo její elektrická vodivost
- podceňuje se význam nastevení kotle podle analyzátoru plynů (v mnohých krajinách povinná)
- podceňuje se vliv termostatických ventilů
Je badat, že se mění výrazně závazné pokyny pro projekci a realizaci výrobci zařízení. Jenže to málo kdo čte a vyžaduje nebo kontroluje.
Pro ilustraci o co kráčí, dám povícero obrazových formátů a nikoho nenutím aby se tím probíral ale možná se najde někdo, kdo se nad tím zamyslí.