Regulace topení v NED, zkušenosti, problémy
Dobrý den,
chci se podělit o své zkušenosti s provozem NED(?) a poradit se o řešení problémů. Pět let bydlíme v RD TZ 3,5 kW (cca). Na obr. schéma otopné soustavy. V celém domě je jen teplovodní podlahovka a žádný jiný zdroj vytápění.
Natápím vodu v akumulačce na 60°, ze které se průtokově ohřívá TUV a průtokově nahřívá voda na topení. Vstup do rozvaděče podlahovky je regulován trojcestným ventilem se servem řízeným regulátorem Elektrobock R3V. Mám teplotní čidlo v interiéru, venku pro ekviterm a na výstupu z trojcestného ventilu.
Používám dva režimy regulace:
A) Ekviterm – oběhové čerpadlo jede 24/7 a jen se reguluje teplota otopné vody podle ekvitermu (není připojeno žádné interiérové teplotní čidlo ani termostat).
Jedná o naprosto komfortní způsob, protože máme v interiéru 24/7 konstatní teplotu (kromě extrémů např. silný vítr).
Tuto regulaci bych chtěl používat celou topnou sezónu tak, abych do toho nemusel vůbec zasahovat.
Momentálně ji můžu používat, pokud je venkovní teplota trvale menší než 5°C. Když je venkovní teplota vyšší, regulátor vyhodnotí, že do podlahy má jít 24°C a zavře trojcestný ventil (0%). Bohužel problém je, že i v tomto stavu ventil propouští a tak min. teplota na výstupu trojcestného ventilu je 25°C. Myslím si, že je to rozdílným hydraulickým odporem jednotlivých větví, tak jsem na stranu akumulačky instaloval vyvažovací ventil. Asi jsem ho předimenzoval na průtok a musím ho mít na naprosté minimum a stejně to topí. Takže jsem v situaci, že tato regulace nelze použít v přechodných obdobích, kdy máme pak v interiéru trvale 25°C a to přesto, že škrtím topení jak můžu.
B) Ekviterm s teplotním čidlem v interiéru – oběhové čerpadlo se vypne když teplota v interiéru stoupne nad požadovanou. Super režim na přechodné období, ale když teplota klesne, je znát, že teplota v interiéru vlivem velké setrvačnosti kolísá a není to tak komfortní způsob.
Teď podle venkovní teploty přepínám typ regulace, ale to není úplně jednoduché, protože to vždycky přepnu až když je moc horko nebo moc chladno v interiéru. Chtěl bych tedy využít celou sezónu regulaci typu A, ale potřebuji vyřešit to přetápění. Několik řešení vidím, ale každé má své mouchy. Napadá Vás někoho, jak to jednoduše vyřešit? Nebo využít jiný způsob regulace?
Ze zkušenosti si myslím, že by bylo fajn, kdyby existovala inteligentnější regulace, která by počítala i s extrémním větrem (tam je potřeba přidat teplotu) a ideálně i s předpovědí počasí 😊, kdo by to ale pak nastavoval....
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
Pracuji v elektronice. Tedy obvodovou analýzu mám zvládnutou levou zadní. Při substituci veličin tlak = napětí a…
před 3 roky
Ještě obecně k tématu regulace U regulovaného okruhu je třeba rozlišovat: charakteristiku soustavy, charakteristiku…
před 3 roky
Dobry den, nie je vyhodnejsie pouzit obehove cerpadlo ako tazne (umiestnenie hned za PV), ako…
před 3 roky
117 odpovědí
Zobrazit všechny reakceTak jsem vykuchal tu zpětnou klapku. Regulace se výrazně zlepšila. Myslím si že je to takto: 3cv není a ani nemá být těsný, to pak znamená, že jeho funkci výrazně ovlivňuje rozdíl tlaků na jeho jednotlivých stranách. Tlaková ztráta té klapky, navíc výrazně závislá na průtoku, pak ovlivňovala regulaci toho 3cv. Pravdu měl od začátku p. Josef Vávra, čímž mu děkuji, že mě přivedl na správnou cestu. Pravdu neměl nikdo z těch, kdo tvrdili že 3cv musí být těsný. Zároveň se omlouvám IVAR, že jsem myslel, že jejich 3cv je šmejd. Své místo tam pak má i ten vyvažovací ventil, kterým se to dá nastavit tak, že není možné do podlahy pustit více než 35°C a 3cv pak může regulovat v celém rozsahu. Chyba byla, že jsem si rovněž myslel, že ten 3cv má být v každé poloze těsný. Pravdu měl i p. Mirek Svejda, menší dimenze ventilu, nebo ventil ESBE by tomu také výrazně pomohl, protože jsou těsnější. Ovšem v zavřeném stavu tak nebo tak vždy k nějakému propouštění bude docházet, jen jde o to k jak moc velkému. Další problém je ten regulátor, který by mohl umožnit víc nastavení a tím by to šlo také řešit.
JN Josef Novák @josef.novak875Několik poznámek k tématu:
- Třícestná směšovací armatura 3CA nebude směšovat jen proto, že se jmenuje směšovací. Pro armaturu je potřeba vytvořit v soustavě vhodné podmínky.
- V prvé řadě je třeba zvolit takovou kv-hodnotu, aby tlaková ztráta směšovací armatury byla dostatečně vysoká (cca 3-10 kPa).
- Dále je vhodné, aby průtoky (a tedy i tlaky) ve vstupních hrdlech A a B byly, pokud možno, stejné. Z toho vyplývá požadavek, aby tlakové ztráty v úseku C-A a v úseku C-B byly stejné.
Je-li v úseku C-A podstatně vyšší ztráta (například otopná vložka) je vhodné podobnou ztrátu nasimulovat regulačním ventilem RV1 v úseku C-B.
- Pokud je v primárním okruhu podstatně vyšší teplota vody než v okruhu sekundárním, je vhodné použít obtok D-E s regulačním ventilem RV2. Hrdly A a B směšovací armatury pak protéká stejné množství vody, zbývající množství vody se přepouští úsekem D-A a reguluje regulačním ventilem RV2.
- Za takových podmínek lze očekávat dostatečnou autoritu směšovací armatury a dobrou regulační schopnost. Pokud je soustava navržena hydraulicky nevhodně, těžko ji nějaký regulátor může řídit.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama