Mraznička ve spíži - ohřívání prostoru |
Autor: Petr Komínek
Datum: 18.02.2021 11:35 | uživatel: 130705
|
Dobrý den,
setkal jsem se s případem kdy musí být v malé spíži (0,7 x 2 x 2,5 m = 3,5m3) umístěna trvale zapnutá mraznička. Špajka je sice mezi obytnými místnostmi ale s odvětráním obvodovou zdí (severovýchodní strana). Odvětrání je u stropu (2,4m) u zdi kde bude umístěna mraznička - čili odvětrání nad mrazničkou. Mraznička je v energetické třídě A++, udávanou spotřeba el. energie 0.67 kWh/24h = 245 kWh/rok.
Jsem nějak schopný odhadnout/spočítat ovlivnění teploty v místnosti tímto spotřebičem? 670 W/24 hod = 28 W/hod spotřeby el. energie. Nedokáži si ale představit jaký bude cca přepočet na vyzářené teplo. Tuto energii spotřebuje kompresor + elektronika a tak bych soudil, že mraznička bude "topit" méně než 28W/hod. Dle principu je mraznička v podstatě tepelné čerpadlo a tak výparník je nejspíše další zdroj tepla. Dokážete někdo prosím odhadnout / spočítat / poradit / vysvětlit? Děkuji
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
Autor: Petr Komínek
Datum: 25.02.2021 14:40 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 130705
reakce na ... | Děkuji za reakce. Pro doplnění jedná se o mrazničku (-20°C), ne ledničku(+4°C), ale to je z hlediska výpočtu oteplení místnosti předpokládám jedno protože pokud to správně chápu tak tam hraje roli čistě příkon. Pokud by byly 2 naprosto identické místnosti se stejnými klimatickými podmínkami a v 1 by byla chaldnička a ve druhé mraznička s identickou spotřebou el. energie. Teploty v obou místnostech by tak teoreticky byly stejné?
Jinak jsem tedy z těch vašich názorů nabyl dojmu že oteplení místnosti bude zanedbatelné a bavíme se zde řádově o desetinách stupně v prostoru. U stropu o trochu více.
|
|
 | Autor: Jozef Homola
Datum: 25.02.2021 15:59 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Obvykle je to kombinace obou zařízení a pak tomu laicky může říkat jak chceme.
Pokud máte doma zásuvkový wattmetr, tak zjistíte kolik tepla dodá během chodu komporesoru (a doby dochlazení srážníku). Jinak toto zařízení v podstatě 24 hodin ochlazuje místnost (teplo tam vstupuje celým povrchem přes izolaci) a sem tam dodává teplo ze srážníku. Srážník (v mém případě) je do serpentýny poskladná kapilára délky asi 10 m o vnitřním otvoru cca 2 mm a venkovním 4 mm. Pro lepší odvod tepla jsou tam naletované dráty. Hodně záleží kolik teplých věcí a jak často se dává dovnitř. Mohu dát watmetr do zásuvky a zítra vám říci kolik to vzalo el. energie. Čím je v domě tepleji, tím více si to vezme. Proto se ani nedoporučuje například dávat pod mrazničku podlahové topení neboť jej "ochotně přečerpává" na jinou hladinu.
|
|
Autor: Josef Vavra
Datum: 18.02.2021 16:03 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 133727
reakce na ... | Teplo se předá vzduchu na chladiči lednice , ten vystoupá nahoru a ohřeje strop výkonem 28W/1,4m2 = 20W/m2
Strop sálá na podlahu typicky výkonem 10 - 13 W/m2K Strop tedy bude o 2 stupně teplejší, než podlaha.
Průměrné vodivosti stěn do okolí mohou být kolem 1W/m2K a celková plocha vchází 16,3 m2 - tomu odpovídá průměrný tok 28W/16,3/1 = 1,5 stupně.
U stropu tedy bude o cca 3 stupně víc a u podlahy nejvýš o jeden. To celé bez větrání, jen prostupem zdí.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 18.02.2021 16:30 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Skoro všechno špatně.
Teplo se předá ze "srážníku" (tak se to učí ve škole co je za lednicí) a ten to předá z části do vzduchu a z druhé části vyzáří do přilehlé zdi. Jelikož zeď je přilehlá, tak to z velké části pohltí jak radiaci tak konvekci. Část teplého vzduchu je vytlačena ke stopu studeným a postupně po cestě se mixuje s tím okolním. Ohřátí stropu bude maximálně o desetiny stupně Celsia.
|
|
| Autor: Tomas Uhr
Datum: 19.02.2021 13:20 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 129075
reakce na ... | Dobrý den pánové,
Podle mě to není "chladič lednice" ani "srážník" ale kondenzátor :-D. Pokud uživatel bude lednici často otevírat, můžete počítat jak chcete, ale přesnou teplotu nestanovíte :-).
Nehledě na to, že nikdo neví (aspoň já se to tu zatím nedozvěděl) teploty okolí, tepelnětechnické vlastnosti konstrukcí a skladovaný materiál
TU
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 19.02.2021 13:36 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Fotogalerie:
  | S tím se dá souhlasit, že přesnou teplotu stanovit je problém a ještě větší když se nedefinuje přesně místo a podmínky.
Jen pro legraci jsem teploty změřil v úzké mezeře mezi lednicí a zdí a zaznamenal. Jedná se o kobinovanou chladničku AEG.
To, že se tomu správně má říkat srážník o tom nepochybuji. Nicméně i kondenzátor obstojí ale v předmětu chladící zařízení se užívá srážník.
Poznámka: Ve výšce 40 cm na mezerou už byl proud vzduchu pouze o 1°C tepleší než okolní.
|
|
| Autor: Josef Vavra
Datum: 19.02.2021 17:31 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 133727
reakce na ... | Fotogalerie:
 | Problém nastává když nevíte co měříte. Zaznamenal jste radiační rovnováhu mezi zdí a chladičem, výparníkem, srážníkem lednice.
Na obrázku je záznam teploty v hale 32m2 k kde topí pouze lednice a přes den slunce.
Výkon lednice lze odhadnout jako 12 W/m2K x 32 m2 x 0,5 stupně = 240 W
Zkuste tedy měřit teplotu stropu, kde se okamžitý výkon lednice promítne podobným způsobem.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 19.02.2021 17:54 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Můžete si být jist, že vím co měřím.
Poznámka:
Pro měřící účely jsem každé 2 roky povinně absolvoval semináře s mezinárodní účastí a i nějaká zahraniční stáž by se našla.
Dokonce jsem navrhoval a dotvářel měřící laboratoře s celostátní akreditací v oboru optiky, infratechniky a laserové techniky.
|
|
| |
| |
| |
Autor: Petr Zíka
Datum: 18.02.2021 15:17 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100057
reakce na ... | Pokud do místnosti vůbec nevstoupíte, bude se to chovat jako blackbox, veškerá elektřina dodaná do místnosti se změní v teplo (a je úplně jedno, zda chladničkou, televizí, topením nebo led žárovkama). Pokud ale dáte do ledničky litr polévky 20° teplé, ochladíte ji na 4°C a druhý den si ji odsud odnesete, pak to bude znamenat, že v místnosti zůstane navíc teplo té polévky, tedy 4186x1x16= 67.000J=67.000Ws=18,6Wh. Myslím si, že můžete být v klidu, to teplo jak od ledničky, tak od jídel ani nepoznáte.
|
|
Autor: Jozef Homola
Datum: 18.02.2021 13:08 odpovědět upozornit redakci | uživatel: 100172
reakce na ... | Porovnejte si to s lidským tělem místo lednice pro představu.
Když tam bude stát člověk bez činnosti, tak podle velikosti a hmotnosti bude do prostoru odevzdávat 100 až 150 W výkonu nebo 100 až 150 J za sekundu, tedy násobně více. Samozřejmě, že i ta lednice teplotu ovlivní ale podstatně méně.
Vypočítat to navýšení teploty zhruba jde ale musí se do toho zahrnout i neurčitost infiltrace, protože to teplo se může vlastně vyvětrat těžko definovatelým množstvím.
|
|
