Podlahové topení + akumulační nádrž: samostatné okruhy bez rozdělovače?

TZB-info
Diskuzní fórum
Vytápění
Podlahové topení + akumulační nádrž: samostatné okruhy bez rozdělovače?

Rubriky:

PŠ Pavel Šustr @pavel.sustr před více než rokem

V rámci rekonstrukce domu plánuju kompletně novou otopnou soustavu. Centrem by byla akumulační nádrž (nabíjená více zdroji, mj. termickými solárními panely a teplovodním krbem), sloužící i jako průtokový ohřívač TUV (tudíž bude vždy alespoň nějakým záložním automatickým zdrojem (plyn nebo elektřina) zahřátá na těch min. cca 40 °C). Takže teplo bude možno odebírat v libovolném (libovolně malém) množství kdykoliv.
Vytápění by bylo převážně podlahovým topením (suchý systém s malou setrvačností), v některých méně důležitých technických místnostech možná i radiátory (víceméně jen pro temperaci). Požadavek je možnost regulovat teplotu v každé místnosti zvlášť (důvod: ne všechny místnosti jsou trvale obývány (pokoj pro hosty, příležitostná pracovna atd.), dále v jedné místnosti bude ten krb (takže během topení krbem by mělo jít ústřední topení vypnout/ztlumit, aby se nepřetápělo) a některé místnosti se nejspíš budou zahřívat sluncem přes okno více než jiné). Místností je cca 8, poměrně kompaktně rozložených tak, že vzdálenost každé z nich od akumulační nádrže by byla do cca 5 metrů.

A teď můj dotaz:
Vím, že standardní způsob zapojení PT je jedno oběhové čerpadlo a rozdělovač s ventily, kterými se regulují jednotlivé okruhy. Když jsem se ale koukal na ceny oběhových čerpadel, rozdělovačů a servopohonů k ventilům, vychází mi, že levnější a jednodušší na stavbu i regulaci by bylo řešení, kdy by byl jeden společný termostatický směšovací ventil poskytující správnou teplotu topné vody (nebo dva, zvlášť pro radiátory a pro PT) a každý okruh by měl svoje vlastní oběhové čerpadlo, teplotní čidlo na zpátečce (pro regulaci aktuálního průtoku čerpadla) a pokojový termostat. Jednotlivá čerpadla by se tak spouštěla nezávisle podle toho, kdy a v jaké míře by bylo potřeba do toho kterého okruhu topit.
Má toto řešení nějaké úskalí, které mi uniká?
Předem děkuji za odpovědi.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejlépe hodnocené

LŠ Lubomir Švarc @lubomir.svarc

Inspirací je dost.

MS Mirek Svejda @mirek.svejda

Na rozdělovači jsou průtokoměry a obvykle je jejich součástí i clonka pro regulaci průtoku. Takže pak musíte rozlišil…

PW Pavel Wolf @pavel.wolf259

Ano skončí to teplo v domě ale kolik za něj platíte. Topení elektřinou je zatím nejdražší. Jo jednotrubkový rozvod. To…

Nejnovější příspěvky

MS Mirek Svejda @mirek.svejda

Blbnete. Řešíte případ, kdy se teplá voda z horní části trubky posune do dolní části a tam zůstane. Kromě toho, že se…

před více než rokem

PŽ Pavel Žalud @pavel.zalud115

Podívejte se na konstrukci a délku výměníku u aku LMT jde zhruba do poloviny aku a tudíž jak u TP tak i v zapojení TČ…

před více než rokem

TT Tomáš tom @tomas.tom521

To záleží na průtoku a průřezu vlnovce. Když ta voda tam většinu času v tom vlnovci stojí tak se ohřeje na teplotu…

před více než rokem

33 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

TT Tomáš tom @tomas.tom521 před více než rokem

Mne se ten nápad líbí. Ta čerpací energie stejně skončí v teple domova, nejde o žádnou ztrátu energie. O to méně spálí polen, nebo o to kratší čas budou čerpat a když by se započetla spotřeba motorických serv nebo termických, tak ty mají také spotřebu energie zvláště když se v jedné krajní poloze přetahují s pružinou.
A jestli tu čerpací práci musí provést jedno čerpadlo kde se budou škrcením regulovat jednotlivé okruhy nebo si zapne jen potřebný počet menších čerpadel, tak si myslím že efektivnější může být i více menších čerpadel.
Například u elektrokotle je z energetického hlediska úplně jedno jaké tam bude oběhové čerpadlo, jestli A+++++, nebo bude žrát 1kW a jestli bude topit topným tělesem nebo oběhovým čerpadlem. Za A+++++ to budou zbytečně vyhozené peníze. Jaderné elektrárny bez kotelny se také testují a zpozorují na teplo které tam dodá cirkulační čerpadlo.
Také tam u více čerpadel vidím vyšší spolehlivost, když se jedno pokazí tak to má vliv jen na jednu místnost.
Ty čerpadla bych ale vybral nějaké menší, nemusí tam být čerpadlo které honí vodu po celém domě. Například něco podobného:
https://www.homesolar.cz/p/solarni-dc-ob…
Také to zvážím, udělat v dalším rekonstruovaném domě. Dosud jsem zvažoval že bych to udělal podobně jako jednotrubkový rozvod a bylo by to zapojené v sérii od místnosti s nejvyšší teplotou (koupelna) po místnost s nejnižší teplotou (chodba , dílna, garáž, atd..) a natopené místnosti by se bypassovali, dosáhl bych tak většího teplotního spádu.

Průtokový ohřev v akumulační nádrži mám také a spokojenost. Ale nádrž jsem musel upravit podle vlastních představ:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f…
zatím ji ohřívá tepelné čerpadlo a chystám se připojit i krb.

Upraveno autorem před více než rokem

PW Pavel Wolf @pavel.wolf259 před více než rokem

TT Tomáš tom @tomas.tom521Ano skončí to teplo v domě ale kolik za něj platíte. Topení elektřinou je zatím nejdražší. Jo jednotrubkový rozvod. To si myslíte že ušetříte za druhou trubku? Nevíte do čeho jdete.

PW Pavel Wolf @pavel.wolf259 před více než rokem

Nepíšete co máte za dům a jaké má TZ. V čem vidím negativa. Z obyváku si uděláte kotelnu a vždy tam bude přetopeno i když tu podlahu vypnete. Topit krbovkama do podlahy a ještě při tom natopit AN to už je pořádný výkon. Zrovna tak u nového topení kombinovat PT a radiátory. Regulovat PT pok. termostatem také moc dobře nejde. Nějaké zónové vypínání podlahy během topné sezony žádnou úsporu nepřinese. Asi jsem vás nepotěšil. Pan Švarc vám napíše " do roka namontujete TČ".

PŠ Pavel Šustr @pavel.sustr před více než rokem

PW Pavel Wolf @pavel.wolf259Díky za reakci, jen upřesním svůj dotaz:
- na "kotelnu v obýváku" se neptám (ano, někteří mě od toho zrazují (většinou ti, co s tím nemají zkušenost), jiní (většinou ti, co tak sami topí) zase říkají, že je to ok, tak nejlepší bude to vyzkoušet v praxi :-) ), ten "obývák" je poměrně prostorný (spojený s kuchyní a jídelnou), tak bych se přetápění nebál, kdyžtak se dá jak za starých časů otevřít dveře na chodbu nebo do sousedního pokoje
- kombinace radiátorů a PT vím, že je problém (kvůli různé teplotě topné vody), ovšem jak říkám, radiátory by byly (pokud vůbec) jen v nedůležitých místnostech (dílna, garáž), kde by topení bylo jen aby to tam úplně nezamrzlo (což možná nebude ani třeba, jelikož teď tam topení není vůbec a nemrzne tam) - takže určitě nebude potřeba natápět akumulaci na 80 °C jen kvůli radiátorům.
- regulovat PT pokojovým termostatem: lehké systémy s nízkou setrvačností by to měly zvládat (aspoň to tvrdí jejich výrobci), např. v režimu místnosti "týden v provozu - týden mimo provoz" by to myslím problém být neměl (s tím, že se "zatopí" třeba den předem). Pokojový termostat se samozřejmě dá doplnit třeba o čidlo vnější teploty a na základě toho modifikovat charakteristiku (takovýto termostat si umím případně vyrobit a naprogramovat i sám). Ještě bych samozřejmě dopočítal, jak se to bude přibližně chovat (hlavně v souvislosti s akumulační kapacitou zdiva), ale dejme tomu, že to nebude problém.
- pokud bych do této soustavy někdy přidal TČ (nebo jakýkoliv jiný "pohodlnější" zdroj), tak akumulační nádrž nejspíš zůstane (minimálně kvůli solárním panelům a příležitostnému topení krbem), tím pádem i dotaz na ta oběhová čerpadla zvlášť pro každý okruh topení by byl stále aktuální :-)

LK Ladislav Kyllar @ladislav.kyllar před více než rokem

Podobný systém provozuji přes dvacet roků.Rodiný dům,celopodsklepený-sklep,přízemí a podkroví,každé patro má své čerpadlo s termostatem,topení podlahové.Ve sklepě aku nádrž 800 l s měděným průtokovým výměníkem TUV,nádrž je napájena teplovodníma kolektorama,teplovodním krbem,Tč a přebytky z FVE.Topná voda z aku jde přes trojcestný ventil do podlah,Tč je řízené podle zpátečky z podl.topení,pokud je aku nahřátá jinými zdroji,odstaví Tč a opačně,když teplota klesne startuje Tč.