Napojenie podkladneho betónu na zakladove pasy

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
Napojenie podkladneho betónu na zakladove pasy

Reklama

RP Roman Petro @pron před více než rokem

Zdravim.
Poprosím odborníkov o vyjadrenie k detailom na foto.
Štandardne sme robili podkladny betón položený na základoch, resp. zakladovom páse + statik navrhoval nad murivom vystuz aj pri vrchnom okraji ZB dosky.
Najnovšie sa čoraz častejšie stretávam s prípadom 2 teda úplne nezávislá ZB doska ako podkladny betón - tzv. Plávajúca doska.
Poprosím o rozumné zdôvodnenie a výhody tejto varianty, keďže mne sa tá 1. Pozdáva viac ale rád sa naučím niečo nové.
Pri Variante c.2 sa obávam pohybu doska vs. múr čo môže spôsobiť napr. Porušenie hydroizolácie, poruchy na podlahovou kúrenie atď.
Ďakujem pekne za vecne názory
R

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

LŠ Lubomir Švarc @lubomir.svarc

Důkaz čeho?Že někdo neumí udusat podklad?Nebo jej tam vůbec nedal? Vždyť Vám píšu,že by plochy venku musely být…

před více než rokem

JH Jozef Homola @jozef.homola562

Zanechte těch pošklebků. Dům není na Valašsku ale v obci Vel. Kostolany, podlaha je v suterénu a je asi 1,5 m pod…

před více než rokem

LŠ Lubomir Švarc @lubomir.svarc

A teď ještě o Karkulce. Kdysi se všechny stavby nechávaly promrznout.A betonové vjezdy,terasy apod. by musely být o…

před více než rokem

17 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Reklama

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před více než rokem

Pokud se zajímáte jak se stavělo standardně, tak celá hmotnost stavby ležela na základových pásech. Podlahové plochy byly dělané dodatečně, protože se předpokládalo, že to nějaké milimetry sedne. Deska podlahy tak byla v určitém smyslu nezávislá položena na zhutněném podkladu. Samozřejmě se musela napojit hydroizolace, která přečnívala zdivo. Byla i varianta u větších budov, že se podlaha nekladla na terén ale na základové pásy se naložily tropní panely. Vespod byla "fuga" aby to nemělo možnou statickou kolizi. Dělaní základů s deskou společně jak jeden celek má výhody v technologii stavby jako rychlost a jiné ale má potíže se statickou určitostí. Například když se udělá hrubá stavba, tak se můžou vlivem nějakých stovek tun zabořit pásy a deska na vleké ploše dostane tlak ze spoda (tahové napětí v horní vrstvě) a protože se jedná o velikou plochu i malá změna specifického zatížení směrem nahoru tlačí na desku velkou silou. Na toto ta deska není stavěná, to by musela mít sílu 40 cm a výše. Existuje i opačný případ. že deska se udělá na terénu s vysokým obsahem organické příměsy, která dále uhnívá a sedá. Deska není takové síly aby velkoplošně unesla ohyb. proto se vedou diskuse zda "železo" má být v horní vrstvě nebo dolní vrstvě a nebo v obou. Rozdíl specifických tlaků na půdu je u základového pásu asi o 2 řády vyšší než u podlahové plochy. Už jsem viděl v domě utržené příčky od stropu následkem sedání asi po 5-ti letech. Sedání bylo větší než 1 cm. Ještě taková poznámka, když se dělají nějaké panely na pokládku na zeminu, tak mají vyznačen směr uložení, jinak se zlomí nebo můžou. Je to podmíněno uložením armovací výztuhy.

RP Roman Petro @pron před více než rokem

JH Jozef Homola @jozef.homola562Ďakujem za objasnenie, dáva mi to už logiku. Takže pokiaľ je doska spojená s pásmi a po zaťažení pásov hrubou stavbou tie "sadnú " ale doska nie tak sado dosky prenáša neplánovane zaťaženie a hrozí porucha. Priznám sa že doteraz som sa nestretol s takým prípadom... A ako pozerám okolo tak 90 % základov sa robí týmto spôsobom. Spomínaný statik donedávna tiež navrhoval tento spôsob aj keď v mieste muriva navrhoval do dosky vystuz aj v hornej časti dosky. Až teraz som u neho 1x videl dosku oddilatovanu od základov.
Nebolo by ideálne dosku zabetónovať až po dokončení hrubej stavby (stavba už by viac nemala sadnúť) a spojiť ju so základmi cez pripravenú vystuz ?
Každopádne je to komplikácia ako spomínate.. ľahšie je zadebnit obvod zaliať betónom.

Upraveno autorem před více než rokem

MS Mirek Svejda @mirek.svejda před více než rokem

Dneska se hodně staví z VPC. Ty mají vysokou tepelnou vodivost a proto je nutné nějak řešit přerušení tepelného mostu mezi deskou a zdivem. To se řeší buď tak, že se první řada udělá ze zdiva s výrazně nižší vodivostí. Případně se udělá plovoucí deska. Pak toto není nutné řešit. Plovoucí deska se používá i v případě problémů s nosností zeminy (klasicky stavba na nasypu). Předpokládám, že máte hotovou desku, tak je to dost zbytečná otázka. Ve Vašem případě se opravdu nemusíte bát nějakých pohybů desky vůči zdivu.

RP Roman Petro @pron před více než rokem

MS Mirek Svejda @mirek.svejdaVďaka za odpoveď. Dom je ešte len na vykresoch- radšej riešim veci vopred. Spôsobom č1. Som to riešil na predchádzajúcom dome a žiadny problém. Neriešim teraz tepelnotechnicke parametre ale statiku.Projektant stavebnej časti navrhol alt. Č. 1 statik č.2.