Akumulační nádoba a tepelné čerpadloBudu pořizovat tepelné čerpadlo pro dům se ztrátou 7-8 kW, 135 m2, topení podlahovkou + příprava teplé vody pro 4 lidi.
Standardně se tepelko zapojuje k taktovací nádrži/menší akumulační nádobě + zásobníku teplé vody, viz první schématický obrázek.
O čem přemýšlím je zapojení tepelného čerpadla do jedné kombinované AN - od čehož si slibuju teoreticky větší univerzalitu možností připojení dalších otopných zdrojů (krbovky s teplovodní vložkou, el. patrona napojená na fve,...), větší-lepší sdílení tepla celého systému a i určitou úsporu místa v tech. místnosti. Viz druhé schéma (jde mně o princip "vše v jedné nádrži", než o konkrétně toto řešení s vnořeným zásobníkem, tak berte schéma s rezervou :) )
Vím, že se obecně moc nedoporučuje zapojení tep. čerpadla do větších či klasických AN, ale neubráním se dojmu, že zde hraje roli spíše způsob zapojení...
Měl jsem namyšleno pořídit dvouvýměníkovou nádrž LMT 1000 L + DN32 výměník pro TUV. Leč pak jsem z více zdrojů vyčetl, že tady stratifikace nemusí moc dobře fungovat, protože oběhovky promíchají vodu v nádrži a efektivita je fuč. Tady jsem někde na fóru četl, že toto může nastávat jen při špatném zapojení takové AN. Tuhle problematiku "nefunkční" stratifikace prý řeší AN s dělícím plechem, leč díval jsem se, že jsou dražší a max. objem takové nádrže, která mně projde dveřma do tech. místnosti je 750 L.
Takže co mně zajímá je, jestli je opravdu nutné pro "all-in-one" řešení použít AN s dělícím plechem, nebo lze použít i "klasickou" výměníkovou nádrž, pokud lze zajistit funkční stratifikaci ...a lze to? Pokud ano, jak? A nebo jsou případná pozitiva a zisky "all-in-one" řešení tak marginální, že nevyváží potenciální problémy s horší efektivitou (špatně zapojená LMT,...?) apod. a je lepší jít aktuálně standardní cestou dvou separátních nádrží?