Oprava stoletého tarasuZdravím,
bydlíme ve starém domě, který se nachází nad betonovým tarasem. Vzhledem k tomu, že taras bude mít za 5 let 100té narozeniny (je z roku 1929) a taky proto, že jsem mu to slíbil, když přežije stavbu kanalizace před ním, bych jej rád opravil.
Moje dosavadní poznatky jsou takové, že taras je částečně betonový a částečně vyzděný z kamene. Vzhledem k datu výroby je jisté, že nemá žádnou izolaci ze spodu. Ze zadu, směrem "od hlíny", také není žádná izolace, pouze zemina. Taras byl asi před 30ti lety omítnut a navíc je na něm jako finální vrstva jakýsi "škraloup" - možná spritz, nebo nějaká tenounká vápenná omítka, které už také bere za své. V tarasu se nachází dva původní sklepy - jeden mělčí, s úrovní podlahy asi 1.5 m pod silnicí, druhý hlubší, s úrovní podlahy asi 3 metry pod silnicí. Oba sklepy mají cihlovou / kamenou klenbu, ten hlubší je částečně zaražen ve skále. Stěny sklepů jsou vyzděné z kamenů.
V domě bydlíme 10 let. Během dé doby jsem porazil 12ti metrový smrk, který rostl nahoře přímo natlačen na taras a z mého pohledu s ním při větru pořádně cvičil (pařez jsem také vytáhl). Dokončil jsem odvodnění prostoru nad tarasem - v tuto chvíli zruba 80% vody, které na horní terase naprší, odchází ven trubkou skrze taras na chodník - při velkých deštích je to pěkný vodotrysk na chodník. Zároveň jsem provedl několik lokálních oprav (vyčuhující prasklý rezavý roxor jsem uřízl, prostor kolem něj oklepal, ofoukal, napenetroval a zadělal mrazuvzdorným flexibilním lepidlem případně speciální maltou). Letos taras přežil výkopové práce v silnici před ním - kanalizace - ve vzdálenosti zhruba 2 metry od jeho paty byl po celé jeho délce výkop do hloubky 4 metrů. Ani po hutnění výkopu jsem nezaznamenal nové praskliny na tarasu. Do dnešního dne byl taras pokryt psím vínem.
Nyní, z důvodů výše uvedených, přišel čas na jeho opravu. Psí víno jsem po celé délce odstranil. Současný stav je takový, že na omítce tarasu je větší množství prasklin. Někde je pod nimi cítit poklepáním odchlýplá omítka. V některých místech už odpadla. V tarasu, v místě pod původním smrkem, je prasklina téměř po celé jeho výšce - před pěti lety jsem prasklinu na několika místech mázl sádrou, abych pozoroval její vývoj - zdá se cyklický během roku - chvíli je v sádře vidět mikrotrhlinka, chvíli zase ne. Tuto prasklinu považuji za stabilní. Sklepy se nebortí, klenby jsou stabilní. Na terase nahoře stojí altán, který se nepropadá. Celkové jde tedy z mého pohledu o stabilní prvek. Praskliny a odpadnutá omítka mě štvou, protože do toho teče voda (taras není kolmý, ale nahnutý lehce dovnitř) a šíří se to dále.
V současné situaci se bohužel nejeví reálné odkopat celou vnitřní stranu, udělat tam izolaci atd. Mohu pracovat jen z vnější strany. Začnu tím, že pročistím všechny dnes již zanesené odvětrávací otvory. S těmi je trošku problém, protože to jsou většinou železné trubky, které jsou už za to staletí sežrané, krátké a kolem nich to často kvete.
Poté mám v plánu oklepat současnou omítku v místě praklin a výdutí (s tím jsem dnes již začal, jak je vidět na pár fotkách). Tato místa potom vyfoukat od prachu, napenetrovat a zadělat. Ale čím? Flexibilním mrazuvzdorým lepidlem (se kterým jsem už 2 místa takto dělal a drží)? Nebo spíše sanační maltou? Nebo něčím jiným? Nebo by bylo lepší přistoupit k tomu "celoplošně"? A co potom jako finální vzhled - nechat jen takto nasyrovo, nebo nějaká barva na beton? Ale nebude barva blbá, protože to nebude dýchat?
Ocením rady, názory, tipy.
Fotografie v příloze.
Děkuji.
Maritn Braun