Rekonstrukce hurdiskových stropů, kročejová izolace, podlahové topení
Reklama
Dobrý den,
podobné téma se částečně řešilo zde https://forum.tzb-info.cz/157663-pruhyb-…
Provádíme rekonstrukci RD. Podlahy v 2.NP jsou formou hurdiskového stropu. Traverzy jsou Ička 160mm, přepažují místnosti v šíři cca 380 cm a 350 cm. Ostatní místnosti jsou menší. Hurdisky jsou usazeny v patkách a promaltovány. Jako separační vrstva je škvára cca 3-6 cm a na ní škraloup betonu cca 2-3 cm do výšky traverz.
Na této vrstvě byly vyzděny příčky z dutých cihel a následně jednotlivé místnosti vybetonovány vrstvou cca 6 cm. Po vybourání příček nás čekalo nemilé překvapení, výška betonu v jednotlivých místnostech není stejná a v celé ploše (cca 10x12 m mínus schodiště) je rozdíl až 3 cm. Při zaměření podle posledního schodu na schodišti vychází nad traverzami až 9 cm místa.
Dva zkušení zedníci nám nezávisle na sobě doporučili beton vybourat, odstranit škváru a vystavět novou podlahovou vrstvu - do výšky traverz podlahový EPS a celou plochu udělat jako monolitovou desku. A teprve na tuto desku máme vyzdít příčky. Výhodou má být odlehčení a zpevnění konstrukce a možnost stavět nové příčky libovolně (a ne jen podle traverz nebo nosných zdí). Nevýhodou bude, že např. odpady a vodu musíme natáhnou relativně napřesno a přitom naslepo, protože nebudou příčky, podle kterých by jsme se zaměřili.
A teď seznam dotazů:
1. Bojím se, že odlehčením celé podlahy při odstranění betonu a škváry dojde k jejímu zvednutí a destrukci hurdisek (byt v 1.NP je obývaný). Teoreticky by to ale nastat nemělo, původně byla podlaha při betonování ve stejné poloze jako teď, tak kam by se přeci zvedala...
2. Bourání 6 cm silného betonu není úplně jemná hodinářská práce. Začal jsem na terase (4,3 x 2,5 metrů místnost pod terasou). Používám slabší bourací kladivo (5J) na vysoké otáčky. Snažím se osekat místnost kolem dokola. Jakmile je betonová deska volná z více stran, snažím se jí majzlíkem a klínky "odtrhnout" a uvolnit. Na terase to celkem šlo, bouracím kladivem jsem po pěti cm ukrajoval podél praskliny nad traverzou, až jsem místnost rozpůlil a poté po kusech odlamoval. Přesto mám strach, aby se těma otřesama hurdisky neutrhly.
3. Pokud se vše povede a podlaha se nepropadne, místo škváry uložím EPS jako separační vrstvu. Má být položený volně nebo ho mám bodově přilepit pěnou?
4. Podle doporučení mám nechat podél traverz cca 5 cm mezeru tak aby se při betonování traverza "zalila" betonem. To má zvýšit pevnost a snížit otřesy. Na druhou stranu to ale vytvoří krásný most pro přenos hluku. Traverzy jdou skrz celou skladbu stropu..
5. Je tedy nějak možné do této skladby zakomponovat kročejovou/hlukovou izolaci? Nebo musí být až mezi betonem a podlahovou krytinou?
6. Kvůli úspoře místa zvažujeme podlahové topení (ne všechny místnosti v 1.NP jsou vytápěny). Jenže opět narážíme na problém, že podlahové topení nebude přeci v celé ploše, ale musíme ho uložit podle pozic příček. Jednak přeci nebude topení pod příčkami a aby byly zachovány okruhy topení podle místností. Může být vůbec systémová deska pod příčkou? Nebo se musí skládat cca podle místností a pod příčkami bude beton až na kročejovou izolaci popřípadě až na traverzy a EPS?
7. Samostatnou kapitolou je zateplení podlahy terasy. Strop pod terasou je zateplen 160 mm vaty. RD bude zateplen 160mm EPS. Ale betonová podlaha s traverzami bude mít celkem velké tepelné mosty (především v napojení podlahy s obvodovou zdí, kde shora nebude žádná izolace a tím bude zeď shora prochládat i pod EPS). Podlaha na terase bude pravděpodobně dlažba na terčích a PVC hydroizolační fólie. Navíc kvůli spádu nebude moc prostor pro bůhví jaké zvýšení podlahy. Na terasu bude vchod přes balkonové dveře a nechceme žádný schod :( Parametry stávající podlahy ještě nemám změřené, teprve včera jsem ji odkryl a zjevně nesouhlasí s původní dokumentací
Takže vize je taková, že v prvním kroku zabetonujeme traverzy (mezeru mezi traverzou a EPS). Vytvoříme tím rovnou podkladovou plochu se zabetonovanými traverzami a podlahovým EPS mezi nimi. V EPS by byly taženy voda a odpady, ale tak, aby co nejvíc věcí směřovalo do obvodových zdí. WC těžko, ale odpad od kuchyňského dřezu nemusí koukat z betonu. Elektrické rozvody budou taženy vrchem.
Poté by se mohla položit zvuková izolace v celé ploše (netuším jaká, nechci za to dát nesmyslný peníze). Na izolaci by se rozmístili systémové desky podlahového topení. Na těch by jsme si vyměřili budoucí příčky a podle toho by se položilo topení.
Celá plocha by se poté zalila betonem s vláknem a vznikla by monolitová deska.
Prosím o Vaše názory, rady a zkušenosti
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
4 odpovědi
Zobrazit všechny reakceReklama
To chce obrátit se na projektanta a řešit to komplexně. Pár připomínek. Na obrázku je snímek od Hurdisu jak se mají dělat stropy. Ta monolitní deska má správně zalít i boky nosníků aby se zvýšila tuhost a to i boční. Deska musí být i nad nosníky dolita naráz s těmi boky vedle EPS izolace. Hurdis také dopručuje valiantu bez izolace lae odlít to jako desku z lehčeného betonu. Co se týká příček. Hurdiskové stropy nepředpokládají nějaké stavění příček na nich samotných ale příčky na příčkami. Hurdiskový strop se může prohýbat a bude to cvičit s celou příčkou. Dají se dělat lehké příčky a dají se dělat samonosné příčky. Topná podlahová deska musí být separovaná od okolních konstrukcí "pružnou mezerou". Teplem mění rozměry - dilatuje. Vlákna v betonu nejsou nějaký významný prvek ke zvýšení pevnosti, pouze eliminují vznik povrchových trhlin při zání betonu.
Upraveno autorem před 18 dny
Máte moc dotazů najednou. První věc, která mne zajímá je jak jsou umístěny nosné zdi pod podlahou. Od toho se bude odvíjet nějaká další doporučení. Ovšem "topící deska", musí být oddilatovaná od příček. Příčky jde vystavět jako samonosné pokud tam nějak není nevhodně umístěn otvor pro dveře. Ten obrázek jak jsou uloženy Hurdisky je správně a tak jej publikoval i výrobce Hurdisek. Podle mne jste začal bourat předčasně. Šlo to řešit i jinak. Samozřejmě otřesy při destrukci betonu můžou nadělat škodu. Neuvádíte z čeho budou příčky. Dneska je možné udělat "superlehké".
JH Jozef Homola @jozef.homola562Děkuji za reakci. Přikládám obrázky. Na třetím obrázku jsou zvýrazněny nosné a obvodové zdi a přibližné rozložení traverz (počet střelený od oka). 1.NP je kombinace kamenných a cihlových zdí o tloušťce přes 50 cm plus obezdívka. 2.NP už je stavěno z porobetonu. Tchán, který stavěl 2.NP a dělal tyto podlahy, si není úplně jistý, ale prý traverzy svařoval v místě nad středovou nosnou zdí (mezi místnostmi 1.2 a 1.3).
Příčky jsme chtěli z Ytongu 100 nebo 125mm. Řešili jsme i srovnání podlahy nivelačkou, ale projektant se bál dalšího zatížení podlahy. Proto doporučil rekonstrukci podlahy. To se shodovalo i s názory zedníků.
Zároveň jsme si výšku budoucí podlahy určili podle schodiště, kde se toho moc jiného vymyslet nedá.
Podlahové topení není nutností, jen řešíme úsporu místa.
Kročejové izolace je už jen třešnička na dortu. Řekli jsme si, že když už to budeme předělávat, tak budeme myslet i na tuhle variantu.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama