Dobrý den,
hledám radu a nápady zkušenějších. Rekonstuujeme dům, kde se pod prkny či linem a betonem (5cm) nachází škvára (cca 14cm) (viz jedna z fotek). Škváru vyvážíme, pod ní se nachází vždy dvě traverzy, které na roxorech vynáší asi 8cm tlustou železobetonovou plochu. Takto vypadá každý z pokojů v domě, pokoje mají cca 4,4x4,8m, dům je celý podsklepen, sklepy jsou zatím vlhké. Plán je vyvézt všechnu škváru (jak je již hotovo v jednom z pokojů na dvou přiložených fotkách), namísto škváry vyplnit prostor mezi traverzami polystyrenem (pravděpodobně s přesahem 1cm nad traverzy), na polystyren položit podlahové topení a to zalít do betonu spolu s kari sítí. Podrobnější technický popis podlahy z toho co jsem byl schopen naměřit/zjistit jsem se pokusil zakreslit do přiloženého obrázku.
Problém, kterého jsme si všimli již před rozebíráním podlahy je, že podlahy citelně pruží. Je to nyní po vybrání škváry citelné v místech mezi traverzami (na prvním nákresu plochy (1),(2),(3)). Z toho důvodu došlo k nápadu do betonu zalít kari síťě. Cílem je dostat se maximálně na původní výšku podlahy (nad polystyrenem by mělo být k dispozici cca 7,5cm pro podlahové topení, krytinu a zbytek pro vyztužení) a podlahu dostatečně vyztužit, aby nedocházelo k pružení, především z obavy o přežití podlahového topení, ale také krytiny - dlaždice v kuchyni apod. a také pro lepší pocit z bezpečnosti. Dodávám ještě, že původní beton na povrchu škváry byl nad traverzami popraskaný, stejně tak zespodu ze sklepu jsou pod traverzami praskliny, zřejmě právě vlivem tohoto pružení.
Dokáže někdo posoudit, zdali je takto navžená skladba podlahy v pořádku, co případně udělat jinak? Řešit nějak vlhkost, která by mohla zkrz podlahu pronikat ze sklepa?
Ona by tam ta kari síť ani nemusela být. Když už, tak z co nejtenších prutů. Kdyby měla pomoci s přenášením ohybu (v…
před 7 měsíci
No ted uz je asi pozde, muzu to pak zkusit vyresit jinak v dalsim patre domu, kde bude stejna situace a navyseni muze…
před 7 měsíci
Ty pruty měly být uložené jinak. V neutrální ose nejsou k ničemu a ohybu nebrání. Nahoře taky není v tlakové vrtvě…
před 7 měsíci
26 odpovědí
Zobrazit všechny reakceAby to tu nezustavalo otevrene, tak statika byla na navrh statika vyresena navarenim trminku a protazenim roxoru a roxorovych profilu po bocich, zalito betonem 3cm nad puvodni nosniky, 30cm na sirku. Ocekavani bylo lepsi, pruzeni je stale znat, ale zda se mnohem mensi.
Prostor bych ted potreboval vyplnit polystyrenem. Mezi nosniky a pak 2cm nad nosniky, aby zde od podlahoveho topeni nebyl velky tepelny most. Problem je ten, ze betonove plochy jsou hodne nerovne. Statik doporucoval vyrovnat piskem do 0.5cm a na to polystyren polozit, problem je, ze rozdily jsou az 4cm, coz jsme nevedeli. Nejnize jsou polozene plochy mezi nosniky - nejniz stred mistnosti, nejvyse jsou po stranach mistnosti, kde se nemohly "propadnout" (jelikoz jsou po obvodu mistnosti podeprene tlustymi zdmi ve sklepe). Jak takovou plochu vypolystyrenovat? Mam nakoupit 1cm polystyren a s nim provest piplacku pisek do spodu tak aby ho bylo max 0.5cm, na to rezat desky tak, aby na sebe sly skladat a drzel jsem vodovahu, nebo to vespodu necim jinym vysypat a vyrovnat, nebo pouzit nejakou penu? Napada vas k tomu neco?
Ty pruty měly být uložené jinak. V neutrální ose nejsou k ničemu a ohybu nebrání. Nahoře taky není v tlakové vrtvě betonu nic co vylepšovat. Lepší by bylo nadvařit profil aby zvýšil tuhost té horní pásnice, ta se totiž stlačuje. Když už ty třmínky tak měly být k té pásnici přivařené a ne ke stojině.
Tato podlaha pružit bude i nadále. Je to dané poddimenzováním hlavních nosníků (dříve se hodně šetřilo) a to jak výškou stojiny, tak počtem na místnost (rozteč asi 155 cm). Podle šířky pásnice 74 mm a podle tabulek se jedná o profil I160. Na rozpon 4,8 už měly by být nosníky I180 a o jeden více na místnost. Žáden beton v tenké vrstvě byť s kari sítí ohyb a pružení výrazně neomezí. Právě ta škvára působila částečně jako izolant a tlumič tím, že zvětšovala hmotnost a měnila setrvačnost a tím ovlinila i frekvenci kmitu. Výška nosníku ve výpočtu průhybu figuruje ve třetí mocnině. Podobné případy se zde řešily a muselo se přistoupit k piplačce s navyšováním nosníku aby se zvětšil kvadratický moment průřezu.
Na obrázku jsem jednomu tazateli kalkuloval o kolik se to vylepší limitovaným možným návarkem jiného profilu. Bylo to asi o 80%.
Jen tak pro představivost I160 má Jx=935 cm4 a I180 Jx= 1430 cm4. Poměr možného zlepšení je asi 1430/935 = 1,52 (52%).
Ke statice se nemohu vyjadřovat ale 7,5 cm polystyrenu nad nevytápěným prostorem u PT je docela málo.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
