TZB-info - Vnitřní tepelná akumulace…
Článek se zabývá základními poznatky o vnitřní tepelné akumulaci energeticky pasivních staveb ve vztahu k letní tepelné stabilitě v klimatických podmínkách střední Evropy. Článek se lehce dotýká…
Dobré poledne,
řeším krb do novostavby a samozřejmě mám obavu z přetápění. Dokázal by někdo rozumně poradit, jak to vyřešit?
Ať koukám, jak koukám, nejmenší výkony ať už krbů nebo krbových kamen nacházím nějaké 2kW, což mi přijde strašně moc, nemluvě o tom, že bych tam dal všehovšudy půlku polene a to by bylo vše, takže nějaký pocit z ohně by se asi stejně nekonal.
Některé firmy to řeší akumulační nádstavbou, díky které by ten výkon se mohl rozložit prý cca na 40% přes sklo, 60% do akumulace. Kromě extrémně drahých a těžkých variant (což je něco, co bych nechtěl) vídám varianty kolem 3-5kW, takže těch 1,2kW přes sklo, už by mohlo být funkční i v dobře zatepleném obýváku, ale mám strach z té akumulace - jednak nikde není vidět, jaký bude její výkon do vzduchu hned po chvilce co je nahřátá a druhá věc je, že taková kamna bych mohl zapálit jen v zimě, protože mimo topnou sezonu by mi nedaly šanci obývák vychladit během noci. Máte někdo zkušenost s jejich provozem?
Spíš jsem kvůli tomu uvažoval o teplovodním krbu, který by většinu toho tepla rovnou odvedl do TUV. Když koukám po výrobcích ať už Romotop nebo zahraničních, tak takové krby mají výkon do vzduchu nějakých 1,5kW, ale po dohoření už dál nesálají, takže by šly zapálit v podstatě kdykoliv. Máte někdo něco takového v provozu? Jak to funguje?
Snažil jsem se spočítat, jak by reagoval obývák na takové výkony, a kdyby tu byl někdo, kdo to dokáže opravit, budu rád. Asi takto:
obývák řekněme 7,5x7m s výškou 2,9m. Počítal jsem s obvodovou zdí z Porothermu, podlaha anhydrit a železobetonový strop. Počítám běžně natopeno na 22C a přitom bych chtěl, aby ani s tím krbem to nešlo nad 25.
Podle vzorce pro penetrační hloubku (https://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/… jsem se u Porothermu (Lambda 0,064, hustota 800, tepelna kapacita 1000) k hodinové penetrační hloubce 0,67cm a tříhodinové hloubce 1,16cm (uvažováno těch zmiňovaných max. 70%). U podlahy (Lambda 1,2, hustota 2200, tepelna kapacita 1080) k hodinové hloubce 1,68cm a tříhodinové hloubce 2,91cm. U stropu (Lambda 1,58, hustota 2400, tepelná kapacita 1020) k hodinové 1,9cm a tříhodinové 3,3cm.
Obvodové stěny počítám s plochou (bez stavebních otvorů) 72m2, podlaha se stropem po 52,5m2. Pronásobením teplem propenetrovaného objemu, hustoty a tepelné kapacity ukazuje mi to u stěn kapacitu stěn 0,4MJ, u podlahy 2,1MJ a stropu 2,4MJ == suma 4,9MJ tj. 1,37kW pro hodinovou penetraci. Rep. 0,67MJ; 3,6MJ a 4,2MJ == 8,5MJ tj. 2,37kW pro tříhodinovou penetraci na každý kelvín.
Je, prosím, možné to takto spočítat a udělat závěr, že pokud si pořídím krb, který do vzduchu nepustí víc než 1,37kW za hodinu resp. 2,37kW za tři hodiny, tak to na vnitřním prostředí v podstatě nepoznám, resp. že pokud jsem ochotný tolerovat vzestup o 3K (tedy z 22 na 25), tak ty okolní stěny s podlahou a stropem dokáží stabilizovat krb o výkonu 4,11kW za hodinu resp. 7,11kW za tři hodiny? Samozřejmě zanedbal jsem vnitřní/vnější tepelné ztráty/zisky. A odignoroval jsem i omítky a vrstvu nad anhydridem, což nevím, jestli by mělo velký vliv, i když snad takový odpor tomu, aby to teplo šlo do zdí/podlahy neudělají.
Díky předem
Samozřejmě máte pravdu v tom, že jako každý, kdo přichází z bytu s dálkovým teplem, bych byl nejšťastnější, kdybych si…
před 26 dny
Pane Homolo uživatele nezajímá přestupní součinitel ale výsledek - tedy jaký je - odvedený výkon a rozdíl teplot. Což…
před 26 dny
Vy chcete velký odběr na více místech a to znamená velká nádoba nebo vysoká teplota. Nejde s tím nějak vykývat.…
před 26 dny
79 odpovědí
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení