Opravujeme podkroví a chystám se vyměnit hambálky za funkčnější verzi těch aktuálních.
On krov byl někakým způsobem opravován před skoro 20 lety, kdy na původní krokve položili shora nové a sešroubovali to. Staré krokve byly prohlé, takže jsou mezi jimi a novými prokladky a je to dohromady sešroubováno. Defakto tak vzniknul něco jako vazník :).
Původní hambálky, které jsou v co druhém krokvovém poli, byly doplněny fošnami ve všech polích. Fošny ale jsou přibity hřebíky jen k původním trámům z boku, jednostranně.
Předem řìkám, že na to, jak krov vypadá, tak ta dvacetiletá střecha je zvenku furt rovná, jak když střelí, což je asi až překvapivé...
Co chci udělat, tak nahradit tyto fošny vždy dvěma trámky 60×180 mm, tedy na způsob kleštiny, sešroubovat oboustranně ke krokvím. Primárně chci sešroubovat s klaštinami/hambálky zároveň nové i staré krokve.
A teď co hlavně řeším - kudy vést závitovku (10 mm) krokvemi, abych je co nejméně oslabil (vrtáním otvoru pro závitovku).
- novými krokvemi (100×80 mm)
- dřevěnou vložkou vloženou do mezery mezi starou a novou krokev (prošroubovanou se starou i novou krokví)
- starými krokvemi (to mně přijde nejméně vhodné)
Každopádně, ať už povedu závitovku kudykoliv, chci ještě druhý trám vždy s hambálky/kleštinami sešroubovat vrutem 8×120 mm (na každém konci by tedy hambálky/kleštiny byly připevněny nejspíše jednou závitovkou a jedním vrutem.
To se musí posuzovat konkrétní případ. Tedy jaký vrut, jak velká střecha, jaký sklon, jaká sněhová zátěž a jaký vliv…
před 16 dny
ještě se zeptám k opatření proti posunu krokve z pozednice ("rozjetí" krovu "ven") - to nestačí,…
před 16 dny
V návrhu se nepočítá s tím až se něco posune. To musí být navrženo s určitým koeficientem bezpečnosti a to na straně…
před 29 dny
11 odpovědí
Zobrazit všechny reakceNejsříve by bylo dobré si ujasnit co jsou hambálky a co kleštiny. Hambálek je to staré provedení tam vzadu, kdy je to začepované do krokví. Má to jediný účel aby se krokve neprohýbaly a tudíž tlačí na tento prvek, který je námán na vzpěr. Kleštiny naopak jsou příložky, které brání se rozejít koncům krokví na dolní patě. Krokve navíc namáhají na ovyb (táhnou krokve k sobě při zatížení střechy), tedy přidávají ohybový moment. To znamená, že se sečte jak moment od zátěže tak ten přidaný. Ovšem kleštiny posilují vazdu co do odonosti na vítr. Nicméně k posouzení je nutý snímek spodku jak jsou zachyceny vodorovné posuvné síly. Ty jsou největší. Tam existuje několik provedení.
To zdvojení krokví je přínosné akorát ta mezivložka měly být 2 x tak metr od sebe a prošroubované. Tím výrazně zvyšuje kvaratický moment setrvačnosti průřezu jako celku a odolnost vůči ohybu.
Co se týká kleštin a záchytu vodorovné síly tak se mnhokrát chybuje v nedostatečné tuhosti toho styčníku. Dva hřebíky nestačí. Může se to různě otlačit, ohnout a tudíž trochu poddat a tím pádem změnit polohu prvků. Nejlepší je šroub zkrze a nějaké hřebíky. Ten šroub přes velké podložky to musí přitáhnou takovou silou aby se povrchy třením nemohly po sobě posunout.
Rozdíl ve funkci hambálku a kleštiny znám, byť uznávám, v textu s tím operuju trochu volněji.
Ty vložky mezi krokvemi jsou zhruba jak píšete - cca metr od sebe a naskrz je vrut.
Spodní zajištění proti bočnímu ujetí je železy. Ty budu ještě doplňovat.
Každopádně, co mně stále pálí nejvíc - jak nejlépe spojit ten nový dvoj-hambálek s tím "vazníkem z krokví", kudy vést závitovku?
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
