Rekonstruuji dům, kdy se dělá komplet nové i topení a to podlahové teplovodní ("krmené" tepelným čerpadlem).
V přízemí se podlahové topení zalilo do Anhydritu, teď je na řadě podkroví.
Strop mezi 1 NP a podkrovím je původní trámový strop zaklopený prkny. Doposavaď byl prkenný záklop zalitý cca 5 cm betonu/potěru, který byl místy popraskaný.
Nyní jsme na prkna dali geotextilii, liaporový vyrovnávací násyp a na něj položili 2×15 mm dřevovláknité desky (kročejovka).
Zde v podkroví také chceme podlahovku, jakou instalaci ale zvolit - mokrou cestou (Anhydrit Heat) nebo suchou cestou?
Otázka je položena hlavně proto, že teď honíme každý centimetr výšky skladby kvůli světlé výšce podkroví (230 cm).
---
Anhydrit Heat - zbývá nám na něj sotva nějakých 4-5 cm místa, tedy samotný Anhydrit včetně trubek, když pod něj použijeme systémovou desku s 1cm polysterenovou izolací. Nebo 5-6 cm, když dáme systémovou desku bez izolace.
Výhodou jsou stejné vlastnosti/účinnost podlahovky v celém domě, jednoduchost realizace, lepší zvukově tlumící vlastnosti podlahy.
Nevýhodou je velké nebo větší zatížení trámového stropu, možnost popraskání Anhydritu (? ...čemuž by se dalo předcházet instalace kompozitových kari sítí do anhydritu případně ještě přídavkem vláken, pokud lze) a větší výška skladby o 1 až 2 centimetry.
---
Suchá skladba - by proběhla nejspíše použitím drážkovaných EPS systémových desek potažených hliníkovou folií, možná ještě doplněných o teplo-roznášející plechy a na to dvě vrstvy cementovláknitých desek. Desky bych prolepil kompozitním lepidlem, případně i zatřel a přilepi trubky v systémovkách a systémovky samotné, čímž by se prolepily
Výhodou je menší zatížení stropní konstrukce, nic nepopraská, potenciálně nižší skladba.
Nevýhodou je menší účinnost (cca 10 % (?)), tím pádem potřeba o něco vyšší teploty vody (což u tepelného čerpadla se kouká na každý stupeň), tímpádem složitější zregulování/nastavení topení v domě jako celku (?), více nebo méně horší zvukově izolační vlastnosti suché podlahy a možná vyšší cena realizace.
---
Aktuálně u mně převažuje více plusů pro suchou podlahovku v podkroví, tedy kombinaci systémů, ale pořád se peru s potenciálně největší komplikací kombinace a to je více nebo méně rozdílná účinnost. Tady bych chtěl držet teplotu otopné vody samozřejmě co nejníže a tak bych posílal stejnou teplotu jak do Anhydritu, tak do suché skladby PT v podkroví.
Teoreticky tedy v místnostech se suchou skladbou by mělo být o nějaký ten stupeň chladněji. Ale - tyto místnosti jsou v podkroví, kde se tak jako tak tlačí teplo z přízemí - tady se nabízí otázka, jestli by to nedorovnalo rozdíl v nižší účinnosti. Dále bych mohl zkusit kompenzovat nižší účinnost podlahovky zvýšením hustoty potrubí - v Anhydritu máme zpravidla rozestup trubek 150 mm, v podkroví by to tak mohlo být 125 nebo 100 mm. Mohlo by zvýšení efektivity pomoci zatření trubek v drážkách nějakou nivelačkou nebo tmelem a slepením s roznášecími deskami (např. cementovláknitými)?
K podkroví se váže ještě neméně důležitá informace - využití. Budou tam dvě místnosti - ložnice a občasná pracovna/pokoj pro hosty ...tedy místnosti, hlavně ta ložnice, kde by by teplota nižší o 2-3 stupně oproti zbytku domu klidně mohla být.
Mohly by zmíněné efekty a zvýšení hustoty potrubí kompenzovat nižší efektivitu suché podlahovky? Resp. je opravdu efektivita u obou typů nějak signifikantně rozdílná?
Má někdo zkušenosti z kombinací obou typů instalací v jednom domě, jak velké problémy nebo výzvy to sebou nese, nebo to za potenciální "problémy" nestojí?
Hlavně v době kdy se dělali tyhle potěry, se cement kradl ve 2 ráno za nádražím.
před více než rokem
Strop se samozřejmě nehoupe, spis cekam, ze Anhydrit casem popraska, poter popraskany byl ...byt samo beru na vedomi,…
před více než rokem
Celková výška je 24mm.Dělám to jako dodatečné PT,kdy pak stačí jen upravit dveře.
před více než rokem
31 odpovědí
Zobrazit všechny reakceSuché podlahovky jsou v zahraničí běžné. Mají stejnou účinnost jako jiné. Otázkou zůstává co si pod pojmem účinnost představujete. Výkon na m2 se dá navrhnout dopředu a to poměrně přesně pokud znáte tepelé ztráty dané místnosti. Nějakou izolaci musíte tam vpašovat aby se z toho nestalo stropní toppení. Dokonce na takovéto topení se může dávat i plovoucí podlaha ale je to omezeno výškou teploty vody.
Mne by zajímalo jaké dimenze jsou trámy ve stropě a jaká je jejich volná délka (vzdálenost mezi zdmi), to abych odhadl tuhost.
Do výpočtu tepelných ztrát je nutno zakomponovat tepelné zisky z přízemí. Ty jsou stropem a schodištěm a pokud tam chcete o 2 až 3°C nižší teploty, tak to topení vyžaduje minimální výkon.
nižší účinnost mám na mysli ve srovnání s podlahovkou zalitou v Anhydritu nebo betonu. Vychází se z toho, že v suché skladbě není trubka tak dokonale obalena a tak nejspíš nedochází k tak dokonalému přenosu tepla do roznæšecí vrstvy podlahy. Říká se to, ale jaký je stav nevím, i proto se ptám :).
Pod podlahovkou je nějaký ten liapor a 3 cm dřevovlákna, což je kročejová, ale i tepelná izolace, takže přímo do stropu to úplně topit nebude.
Co se týče stropu, je z trámů o průřezu 18-20×18-22 cm (tesané) v osové vzdálenosti 90-100 cm, světlá vzdálenost cca 6,5 m, ale jsou ve 2/3 (po těch letech) podepřeny 150 mm "příčkou" z CPP. Trámy tedy mají volnou délku 4 a 2.3 m, spojitý nosník se tomu říká?
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
