V horizontu 2 let stojím před volbou nového otopného systému v RD.
Resp. nejlíp od topné sezony 2028/2029, nebo aspoň 1-2 roky na to. Samozřejmě takto přemýšlím v souvislosti s ETS2.
Jaká je situace naší nemovitosti nyní:
Jedná se o 3podlažní řadový RD z roku 1985, o celkové dispozici 5+1 až 6+1, přízemí je ryze technické (garáž, 3 skladové místnosti, kotelna, dílna, prádelna, vstupní hala na přiznané schodiště). Tepelnou ztrátu pro -15 st.C odhaduji na 7-8 kW, odhad jsem učinil na základě roční spotřeby plynu, která činí cca 15 MWh bez TUV.
Reálně je spotřeba plynu však jen 10-12 MWh/rok, jelikož kotlem se topí pouze 4-4,5 měsíce v roce a dále 2 obytné místnosti se momentálně pouze temperují na 17-18 st.C.
Příprava TUV probíhá v kombinovaném bojleru Dražice (topný had v bojleru + suchá šachta s el. topným tělesem) - TUV ale připravujeme prakticky výhradně elektrikou, jelikož plynový kotel je na bojler s příliš velkým výkonem. Spotřeba elektřiny na TUV je cca 1200 kWh/rok.
Mimo běh plynového kotle (přechodná období roku) se topí v 2. patře multisplit klimatizací 2+1 a v 1. patře několika el. přímotopy – spotřeba na přítop (v přechodných obdobích) je cca 500 až 650 kWh/rok.
Běžná spotřeba domácnosti (vyjma TUV a vyjma přítopu elektrikou) je cca 6-7 kWh/den.
Celková spotřeba plynu za rok je tedy cca 10-12 MWh/rok a elektřiny 4,1-4,4 MWh/rok (sazba D45d 3x25A).
Plynový kotel je klasika stacionární plynový kotel Thermona KD 25 z roku 1999. Otopná soustava je z takových těch plechotrubkových radiátorů typických pro polovinu 80tých let. V domě je 14 ks radiátorů.
Na výběr jsou tyto možnosti:
a) PLYN (kondenzační kotel) – tj. zůstat u zemního plynu i přes ETS2, provedla by se jen výměna plynového kotle za moderní kondenzační a poladil by se ohřev TUV, aby šlo bojler skutečně bez rizik autonomně natápět aspoň v zimě (což dnes nelze, protože když nahřívám dnes TUV plynem, musím u toho nuceně stát a hlídat to, jelikož to s kotlem dost "cvičí" a inklinuje to k rychlému přehřátí). K tomu je nutno říci, že komín je vyvložkován ještě hliníkem, takže by to znamenalo převložkovat na plast/nerez, nebo co se dnes vložkuje. S odpadem v kotelně je problém, jelikož v kotelně prostě nemám odpad, takže by to znamenalo čerpací stanici na kondenzát a fakt dlouhou hadičku skrze zeď kolem komína a po stropě do sousední prádelny, kde je nejbližší odpad.
b) DŘEVO PELETY (peletový kotel s rotačním hořákem i na "bordel" pelety) - nemám uvnitř baráku místo na pelety, no prostě nemám. Barák sice jako prase, ale nemám. Všechno je obsazeno. Musel bych zrušit dílnu (což byla dřívější uhelna) a dílnu přestěhovat do garáže. Hodně důležitých věcí přepozicovat jinam. A nebo zrušit garáž (prodat auto nebo ho nechat stát nonstop rok venku) a sklad pelet udělat v garáži. Taky zavážení pelet by byl dost problém. RD je ve svahu, takže palety s peletama vyložit už před barákem a do garáže a dál do domu rudlem po sjezdu dolů po několika pytlích. A nebo trubkou z cisterny, to by se taky dalo, ale dílna (uhelna) by se musela udělat jako sklad pelet. Na akumulační nádrž by se v kotelně místo eventuálně našlo, ale jen za cenu významného přeuspořádání, kotelna je maličká, není to žádná tělocvična.
c) DŘEVO 33CM POLÍNKA (zplynovací kotel na dřevo) - varianta v zásadě viz výše s tím, že dřevo bych mohl skladovat na zahradě nebo za barákem v dřevníku. Nemusel bych rušit dílnu. Nutno však říci, že zahrada není nic velkýho, prostě je to typická napůl probetonovaná zahrada jak je u těchto RD zvykem. Takže někam picnout větší dřevník bude taky otázkou dost velkého kompromisu. Máti nechce topit kusovým dřevem, má z toho strach (co když vypadne elektrika a nepůjde oběhové čerpadlo?), taky je otázkou, jak si to cenově stojí proti peletám. Někde jsem četl, že sypaný metr 33cm smrkových polen je cca 175-230 kg suchého dřeva. Pokud se nyní prodává 1 metr za 1200 Kč, tak to znamená že v extrému můžu dostat 1 kg suchého dřeva za 6,86 Kč/kg, přitom pelety máte za 9 Kč/kg.
d) TEPELNÉ ČERPADLO - jak píšu, barák je řadovka, takže mám celkem velké obavy z hluku (sousedi). Nikdo v řadě ani poblíž, TČ nemá. Buď jedou plyn nebo dřevo. Další věc je ta, že tepelné čerpadlo by muselo být výhradně na severní/zastíněné straně domu, kde logicky dost mrzne oproti jižní straně, kde svítí slunko. Směrem do severní strany je i ložnice. Trubky od čerpadla by musely jít bohužel skrze dílnu (omezení prostoru), kotelna nesousedí napřímo s vnější zdí baráku.
Tak teď raďte a názorujte. Do mě.
Zatím to vidím na ty pelety. TČ je dost velkou sázkou do neznáma, z toho mám obavy. Komín naopak mám. V kombinaci s multisplit klimačkama (zbylé 1. patro bych dal taky multisplitku) bych mohl fungovat tak jak teď. V přechodných obdobích topit multisplitem klimatizacemi (elektrikou). A ve 4 nejchladnějších (na elektriku nejdražších měsících) hrnout ty pelety (se štěstím by mě stačilo snad 2,5 tuny pelet na rok).
17 odpovědí
Zobrazit všechny reakceMám dobré zkušenosti se šiškopalem.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
