Podlahové topení v mrazu nevytopí byt

Rubriky:

Podlahové topení v mrazu nevytopí byt

Dobrý den, omlouvám se za délku a nepřesnou terminologii či technickou neznalost. Mohu poprosit o radu?

Před pár týdny jsme se nastěhovali do zrekonstruovaného bytu a zrovna to byl víkend a následný týden, kdy bylo trvale cca mínus 5 st. Byt byl předtím temperován na cca 18 stupňů, takže jsem předpokládal (při vědomí velkého zpoždění), že se během pár dní natopí na příjemnou teplotu. Nestalo se tak, v nejvzdálenější místnosti bylo i po několika dnech 19 st., podlaha 23 (měřeno laciným infra). Místnosti nejblíže rozdělovači byly v pohodě (podlaha 25, vzduch 23).

O bytě: "prvorepublikový" bytový dům z r. cca 1918 v centru Vysočiny, nezateplený, byt něco málo přes 100 metrů, zvýšené přízemí (takže nad sklepy), členitý, tj. hodně venkovních rohů, stropy přes 3 m. Rekonstrukce spočívala v odkrývce podlahy až na klenby, následoval beton, izolace, PT, vrstva čehosi (zde v tuto chvíli nedokáži být přesnější) a vinyl, plastová okna s trojskly, snížení stropu a jeho izolace (nyní 2,8 m).

Kotel je Immergas Victrix Zeus Superior 25 o výkonu 2,2-24,8 kW, s modulovaným čerpadlem Grundfos UPM2 - návod ke kotli https://www.immergas.cz/produkty-prilohy…
Rozdělovač Gabotherm, 8 okruhů, plus dva byly ještě přidány. Nejdelší okruh 107 (kuchyně), dále 95 pracovna/jídelna, 85 obývací pokoj, dále 3 pokoje cca 65 a nejkratší koupelny a chodby kolem třiceti metrů. Tady jsem bohužel přesnější data nedostal.

Nebyl předem zpracován projekt, nebyly spočítány tepelné ztráty objektu. Není ekvitermní regulace.
Celou rekonstrukci prováděl známý, u kterého vím, že práci provádí především pečlivě. Na některé činnosti (zejména ty s revizemi) si bere firmy. Podlahové topení také nedělal poprvé, s touto situací se ale ještě nesetkal.

První, co udělal, samozřejmě po kontrole termostatu, zavzdušnění atd., že se obrátil na firmu, co mu dodala materiál. Ti mu poradili dát na zpátečku čerpadlo. Technicky nejsem zdatný, ale podle mého soudu nemá smysl dát do série další čerpadlo. Při stejném výkonu se bude průtok více blížit maximálnímu teoretickému průtoku jednoho čerpadla, v případě rozdílného výkonu se budou s interním přetlačovat a skončí to poruchou/zničením něčeho.

Po přečtení řady zdejších příspěvků (zejm. tuším p. Homoly) jsem se zaměřil na úzká místa. Zaujalo mne totiž, že abych se u nejvzdálenější a nejstudenější kuchyně dostal na průtokoměru na 2 litry za min. (zpátečka naplno), musel jsem mít u ostatních max 1 nebo spíše vypnuté (řízeno regulací zpáteček). A to i když jsem výkon čerpadla zvednul na maximum (v manuálu jsem to exaktně nenašel, ale mělo by umět cca 900-1000 litrů za hodinu, tady si jelo 0,3 m3/hod).
Dále mne překvapil teplotní spád 40/28.

Jako problém jsem určil spojení mezi kotlem a rozdělovačem, viz galerie PT1 https://www.rajce.idnes.cz/album/FYWVqwR… - spojovací trubky jak malíček, pravoúhlá kolínka apod. Vše proto bylo předěláno do mědi a bez pravých úhlů, průměr trubek odhaduji 20-22 mm. Také byly odstraněny dva okruhy, rsp. spojeny dva a dva nejkratší. Viz galerie PT2 https://www.rajce.idnes.cz/album/HV0PzEm…

Aktuálně je stav takový, že se na více průtokoměrech dostanu na dva litry/min., u ostatních mi stačí 1 a méně (pokud bych všechny cvičně pustil naplno, tak při čerpadle na plný výkon se na všech dostanu na 1,3-1,4).
Nyní si vytápíme na 23,5 stupně (malé dítě), spád je cca 37/30 (měřeno infra na rozdělovači) a všude máme tak akorát. Venku ale nemrzne.
Termostat je stolní, bezdrátový. Kotel vždy několik hodin topí na relativně malý výkon (soudím jen dle čárek na displeji) a několik hodin ne.

A teď už k problému: mám nepříjemný pocit, že nyní funkční systém nemá rezervu - co kdyby bylo 2 týdny mínus 15 stupňů?. Co by se vlastně mohlo změnit oproti stávajícímu stavu? Termostat by nevypínal, kotel by topil pořád? Zvýšil by kotel otáčky čerpadla, protože by se mu vracela studenější voda? A stačilo by tyto kroky na udržení stávajícího komfortu?

Dále si říkám, zda systém není poddimenzovaný i na straně čerpadla vs. počet a délka okruhů - byť je měření průtokoměry nejspíš jen orientační, tak pokud bych chtěl mít v každém okruhu řekněme 2 litry za minutu (což mi dává možnost regulace na obě strany), pak při osmi okruzích je to 16 litrů a za hodinu 960. A to je výkon čerpadla naplno. Ale tady opravdu nevím, jak moc jsou tyto moje úvahy správné a zda správně spojuji objem vody do okruhů s úspěšností vytápění při nízkých teplotách (ale jde o přenos tepla pomocí vody, takže na to musí mít vliv přepravený objem).

Firma navrhuje vyčkat, jak se systém bude chovat, nastanou-li nízké teploty, a případně přidat čerpadlo k rozdělovači plus anuloid na vyrovnání tlaků - chápu to tak, že vzniknou dva téměř nezávislé okruhy, přičemž druhé čerpadlo honí vodu v podlaze rychleji, tedy s menší tlakovou ztrátou, a současně je tento chladnoucí okruh přikrmován teplem z primárního okruhu. Výsledkem by měla být větší homogenita teploty cirkulace vody v sekundárním okruhu a menší teplotní spád na primárním okruhu.

Je to řešení, které dá rezervu? Finance v tomto měřítku nejsou problémem, jde mi o funkční řešení.
Děkuji za vaše vyjádření a jsem k dispozici doplnit informace.

PS: abych nezapomněl - spotřeba plynu se nám pohybuje okolo 8-10 m3/24 hod., tj. když je okolo nuly, tak 10 m3/den, teď za uplynulý týden PO-NE 55 m3, tj. 7,8 m3/24 hod. (včetně TUV pro tři lidi). Není to málo, ale musíme s tím při takové konfiguraci bytu a požadavku na komfort zřejmě počítat.

Upraveno autorem před 2 měsíci
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Nejlépe hodnocené

Nejnovější příspěvky

167 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem


Nemáte účet?

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.