Skladba podlahy s horkovodním vytápěním, rekonstrukce přízemí z 30./50. let bez hydroizolace

Rubriky:

Skladba podlahy s horkovodním vytápěním, rekonstrukce přízemí z 30./50. let bez hydroizolace

Dobrý den,
plánuji rekonstrukci a přístavbu přízemí RD. Dům je zbudován ve 30. a 50 letech, s velkou přístavbou a rekonstrukcí prvního patra kolem roku 2000, kdy byl všechny obvodové stěny z venku zatepleny EPS.
Studoval jsem jak se dalo, ale pořád mi není jasné, jak vyřešit ve stávajících místnostech (asi 25 + 22 + 14 m2, těch 14 m2 je podsklepených) podlahy. Proto bych se rád obrátil na vás a získal nějaké další kvalifikované názory.

Nynější skladba je nejspíš hlína - škvára - latě - prkna na sraz. Obvodové jsou nejspíš duté, 15 cm cihla, 15 cm něco, 15 cm cihla. Neznáme hloubku založení zdí.

Měl jsem na prohlídce několik firem a sešly se mi následující názory:

"Musíte udělat beton a hydroizolaci."
"V žádném případě nesmíte dělat hydroizolaci, začnou vám vlhnout stěny."
"Stěny nebudou vlhnout, když tam bude injektáž."
"Hydroizolaci nepůjde navázat na stěny, kdyby byly injektovány, budou vlhnout omítky."
"Není problém navázat hydroizolaci a injektované stěny, na to jsou technologické postupy."
"Prostě položte krytinu přes stávající podlahu, ta tvoří velmi slušný základ."
"Pokud dáte cokoliv jiného než prkna na sraz, a to i palubky, tak podlaha pod tím shnije."
"Podlaha musí být prodyšná, aby se zachovaly difuzní poměry."
"V žádném případě nedávejte betonovou mazaninu."

A pak se v tom někdo má vyznat...


Dům je v oblasti s nízkým zatížením radonem a nikdy v něm nebyly potíže s vlhkostí, žádná plíseň, nic. Hladina spodní vody podle studny nikdy nebyla nad -4 m.

Původně jsme mysleli, že uděláme prostou rekonstrukci s výhledem využití kolem 30 let, necháme topení jak je (taky kolem r. 2000) a dospěli jsme k tomu, že nejlepší řešení by bylo vybrat podlahu do hloubky asi 40 cm a na to dát pěnové sklo v mokré skladbě (s betonem navrch). Tím by vznikla nesmáčivá vrstva a zabránilo se kumulaci vody pod podlahou a tedy i nasakování této kumulované vlhkosti do stěn.
Další možnost byla suchá skladba, s přidáním minerální izolace, rozklad sádrovláknitou deskou, ale na to by musela přijít prodyšná horní vrstva (masiv), která celou tu věc cenově vystřelí úplně mimo (linoleum jsme nechtěli).


Nicméně záměr se časem vyvinul tak, že budeme rekonstruovat víc z gruntu, budeme i přistavovat a rádi bychom všude dali horkovodní podlahové topení (TČ máme). Přístavba bude nejspíš difuzně uzavřená dřevostavba a dává asi smysl do ní dát normální mokrou podlahu s hydroizolací, ostatně už je na většině její plochy beton (např. pod vnější dlažbou nad úrovní terénu).

Pokud ale dáme podlahové topení, měli bychom asi řešit i ochranu proti radonu. Tu pokud vím pěnové sklo neposkytne. Dle tvrzení výše hydroizolaci (a tedy i radonovou izolaci) udělat nelze kvůli riziku vlhnutí stěn. Padl návrh na iglú systém, ale na něj jsou poměrně rozporuplné reference a nejsem si úplně jist, jak bychom vytvářeli v domě soustavu komínků, a větrání by bylo přímo pod okna horního patra (jižní strana). Navíc vůbec netuším, kolik to stoji (ale víc než pěnové sklo asi ne).

Zabývám se tím intenzivně už od září a fakt si nevím rady. Vzhledem k tomu, že ten dům je suchý, tak mám trochu pocit, že to řeším zbytečně do hloubky, ale co já vím, co by plácnutí betonu a asfaltu na dno místností udělalo...?

Dovedl by mi někdo poskytnout nějaký vhled, který směr by mohl být v našem případě dobrý?

Děkuji.

Upraveno autorem před 18 dny
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Nejnovější příspěvky

10 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem


Nemáte účet?

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.