Plné znění článku: Palivové články Vaillant
Údaje, které uvádíte u gelových akumulátorů, platí při teplotě 40 °C, při 30 °C je doba do ztráty 50 % kapacity…
před 20 roky
Tak ja mam v svietidle s halogenovou ziarovkou na bicykel 4 NiCD akumulatory o kapacite po 1000mAh. Pred tym, nez som…
před 20 roky
To je prave to, co si dokazi predstavit, a nejen ja....protoze ekonomika v pravem slova smyslu je o necem ZCELA jinem…
před 20 roky
79 odpovědí
Zobrazit všechny reakceVelmi hezke povidani pro nezasvecene....Nikde nevidet pozadavky na materialove kryti vyroby clanku, spotrebe primarni energie na jejich MASOVOU (!) vyrobu. A to se NIKDE nemluvi DETAILNE o reformerech pro pouziti jineho plynu nez vodiku.
Ohledne solarnich FV clanku je to uplne totez...Nikde se nemluvi o tomze problemu pokud se materialu, energeticke spotreby na vyrobu a problemu s odpady tyce. Krom toho je "vyroba" v Cesku koncentrovana pouze u jedne firmy s nazvem Solartec. O tom, jak si tato firma MASTI kapsu, to by bylo na samostatny prispevek. A aparat FZP nic - konecne, z jejich kapes to nejde, tak co by...O kvalitach a znalostech "environment ministra" ani nemluve - viz propagace nesmyslnych stovek vetrniku v Krusnych horach...
KAZDEMU propagatorovi techto "obnovitelnych" zdroju by melo byt umozneno se na vlastni oci a usi presvedcit o vysledku experimentu za vice nez 280 milionu DM (!) v Neunburgu im Wald.
Z vodikoveho hospodarstvi tam nezustalo krom "budky" tankovaci stanice LH2 nic - projektovane predpoklady se vubec, ale vubec nesplnily. Pole solarnich FVC jsou z poloviny nefunkcni a energetickou potrebu arealu kryje prevazne standartni SITOVA trafostanice, vytapeni kotelna na ZP. A co se tyce generace vodiku pres elektrolyzery - fiasko od pocatku experimentu,zkapalnovani vodiku vzhledem k enormni energeticke potrebe zkapalnovaci stanice ani nebylo realizovano. A pro 3 experimentalni vozy na LH2 se kapalny vodik vozil od Lindeho z Mnichova ( a to taky rychle skoncilo, kdyz ubytek LH2 z nadrzi ze dne na den byl kolem 25% obsahu!)
Na co si tu vlastne hrajeme? Pokud existuji ( a to asi ano!) konstrukcni reseni na nahrady stavajicich paliv, tak jsou kvuli zkorumpovanym politikum a mozne ztrate enormnich zisku tezarskych firem velmi dobre utajeny. A tady je asi ten zakopany pes. Protoze dokud TOHLE bude fungovat tak jako dosud, tak bude asi lepsi ta svetova potopa...Lide jsou totiz porad stejne nepoucitelni - raj ani komunismus tu nikdy NEBUDOU, ale snesitelnejsi svet pro LIDI by mohl byt. Tak.
MB M. Bosek @m.bosekPokud existuji ( a to asi ano!) konstrukcni reseni na nahrady stavajicich paliv, tak jsou kvuli zkorumpovanym politikum a mozne ztrate enormnich zisku tezarskych firem velmi dobre utajeny - ze existuji o tom jsem presvedcen.dovedete si ale predstavit co by to udelalo s ekonomikou sveta?
v chemii objevili DCPD,tedy dicyklopentadien.jeho ruzne modifikace maji vlastnosti kovu a hlavne NEREZNE!nedovedu si predstavit co by to udelalo s ocelarskym a automobilovym byznysem,kdyby jste si kupoval auto jednou za 30let a nebo i déle.bylo by totiz porad stejne jako kdyby vyjelo zrovna z tovarni linky.
co by ty miliony lidi najednou delali v celem svete a do toho jeste tezarsky prumysl.to by snad uz byla opravdu lepsi ta POTOPA.
Podobné jednotky s palivovými články jistě najdou své uplatnění. Míst, kde by mohly běžet v ostrovním provozu je ale asi dost málo a z článku není navíc jasné, zda by v tomto případě dokázala výroba elektřiny opravdu pružně reagovat na aktuální příkon spotřebičů v domě (co se stane, když několik domácností naráz pustí večer televizi, el. troubu a např. pračku?). Spíš by bylo zajímavé se zahloubat nad tím, jak by situace vypadala ve chvíli, kdy by dům, vlastnící takovouto jednotku, byl napojen na elektrickou síť s možnostíí prodávat přebytky distributorovi. Mohly by tak vzniknout tisíce mikrozdrojů s výkonem v jednotkách kilowattů, které by "krmily" síť. Nehledě na současné výkupní ceny ČEZu a legislativu - jak by taková elektrická soustava vypadala technicky?
To samé je nasnadě v oblasti již v této diskusi zmiňovaných fotovoltaických panelů. Vytvoří-li se např. na střechách hal a supermarketů zdroje o výkonu v jednotkách až desítkách kW, co tomu řekne síť a její stabilita?
Takovéhle řešení, ne neopdobné například fungování internetu, by totiž vypadalo dosti lákavě. Velké množství malých zdrojů, které by pokrývaly částečně nebo úplně spotřebu objektu, ve kterém by byly nainstalovány a případné přebytky by se daly odprodat, čímž by se zase zvýšila návratnost investice.
Tepelné elektrány by pak mohly sloužit jako teplá záloha pro chvíle, kdy zajde slunce.
VV Václav Vojtěch @vaclav.vojtech298Příspěvek jako z populárně-rádobyvědeckého časopisu. Jen těch "by" a "kdyby" je trochu moc, zkuste si je spočítat. Sluneční zdroje o výkonu jednotek až desítek kW znamenají pro energetiku asi tolik, jako plivnutí do moře. Tisíce mikrozdrojů řádově po kW, funkčních jen za plného slunce, znamená jen neúnosně vysoké náklady. A máte vůbec představu o tom, co znamená spuštění tepelné elektrárny (podle Vás "teplé zálohy")? To jako že Slunce zajde, tak zatopíme, vyjde-přivřeme dvířka? Mám obavy, že diskuze směřuje od palivových článků a problémů, které s nimi souvisejí, na úroveň debat pivních strejců. Viz nápad s přechodem na nízkonapěťovou stejnosměrnou síť.
Řadím se k čekatelům na vysvětlení, jak se v palivových článcích využívá metan, čím se štěpí a jaká je k tomu potřebná energie, jaký vliv mají nečistoty v plynu a konečně kam jde ten uhlík.
Podobné jednotky s palivovými články jistě najdou své uplatnění. Míst, kde by mohly běžet v ostrovním provozu je ale asi dost málo a z článku není navíc jasné, zda by v tomto případě dokázala výroba elektřiny opravdu pružně reagovat na aktuální příkon spotřebičů v domě (co se stane, když několik domácností naráz pustí večer televizi, el. troubu a např. pračku?). Spíš by bylo zajímavé se zahloubat nad tím, jak by situace vypadala ve chvíli, kdy by dům, vlastnící takovouto jednotku, byl napojen na elektrickou síť s možnostíí prodávat přebytky distributorovi. Mohly by tak vzniknout tisíce mikrozdrojů s výkonem v jednotkách kilowattů, které by "krmily" síť. Nehledě na současné výkupní ceny ČEZu a legislativu - jak by taková elektrická soustava vypadala technicky?
To samé je nasnadě v oblasti již v této diskusi zmiňovaných fotovoltaických panelů. Vytvoří-li se např. na střechách hal a supermarketů zdroje o výkonu v jednotkách až desítkách kW, co tomu řekne síť a její stabilita?
Takovéhle řešení, ne neopdobné například fungování internetu, by totiž vypadalo dosti lákavě. Velké množství malých zdrojů, které by pokrývaly částečně nebo úplně spotřebu objektu, ve kterém by byly nainstalovány a případné přebytky by se daly odprodat, čímž by se zase zvýšila návratnost investice.
Tepelné elektrány by pak mohly sloužit jako teplá záloha pro chvíle, kdy zajde slunce.
V úvodu článku se píše o vodíku. To je krásné, ekologické atd. Dál je ale řeč o zemním plynu a ekologii. Při spalování zemního plynu vzniká voda a CO2, samozřejmě kromě dalších sloučenin, plyn není chemicky čistý. V palivovém článku zemní plyn-kyslík vzniká také voda. Ptám se slovy Jaroslava Vojty "A kam jde ten kouř?" Tedy kam jde ten uhlík ze zemního plynu? Vypadává při reakci v článku jako saze, nebo jde jako CO2 ven do ovzduší? A jaký vliv na celý provoz má čistota plynu? S tím velice úzce souvisí životnost a dlouhodobý výkon. Nehrozí něco jako otrava katalyzátorů příměsemi v plynu? Nikdo se o takových věcech nezmiňuje.
Dále účinnost procesu snižuje to, že články vyrábějí ss proud. Pro využití v síti je nutné jej pomocí měničů převést na střídavý proud, což je další pokles účinnosti.
AZ AZ @azReakcí v palivovém článku vzniká vodní pára, která se samozřejmě stále odvádí. Pokud ovšem článek chladíme otopným systémem (třeba na 70 stupňů) pak se už samozřejmě odvádí místo páry voda - a s ní i všechny nečistoty a příměsi - odtéká kondenzát stejně jako v plynovém kondezačním kotli.
Oblíbeným tématem novinářů jsou palivové články s vodíkem. Ale nějak se při všech "výpočtech" zapomíná na obrovské potíže se skladováním plynu. Spíš z nevědomosti nikdo neuvádí, kolik energie je třeba ke stlačení vodíku. Při normálních teplotách jej nelze zkapalnit a díky jeho malým molekulám proniká i kovy. To jsou další ztráty v účinnosti celého procesu. Určitá možnost je skladování pomocí jeho hydridů, ale to je dostupné tak pro kosmické účely.
ZD Zdeněk Dvořák @zdenek.dvorak081Najlepsie kovove zliatiny na skladovanie vodika dokazu reverzibilne viazat 3.5-4 hmotnostne percenta H2 a to je velmi malo. Pre kozmicke ucely sa pouziva kvapalny vodik. Preto malo aj Apolo 13 problemy...
Aj ked som v minulosti velmi fandil palivovym clankom, moj nazor je teraz iny.
1. Palivove clanky nie su ani jednoduche a ani lacne zariadenie. Hlavne cena je velmi neprijatelna.
2. vsimnite si celkovu ucinnost- je len okolo 80% Kondenzacny kotol ma 107-108% ak zaratam teplo ziskane zo skupenskej premeny vodnych par na kvapalnu vodu.
3. Elektricka ucinnost 35% nie je velmi velka, turbiny v elektrarnach dosahuju vyse 45% (ak si dobre pamatam)
Moja otazka by znela, oplati sa vyrabat si elektricku energiu sam alebo ju radsej nakupovat v elektrarnach? Pokial nebyvam daleko od rozvodnej siete sa ju vyrabat jednoducho nevyplati. Dalej naco mi sluzi kotol? Potrebujem kurit alebo potrebujem kurenie kombinovat s vyrobou elektrickej energie aj za cenu velmi nizkej ucinnosti premeny? Normalne clovek potrebuje kotol ako zdroj tepla, je teda logicke ziskat toho tepla co najviac. Tym skor ze zasoby zemneho plynu su neni nevycerpatelne. Bude velka sranda ked si spotrebitelia nakupia drahe palivove clanky na plyn a o par rokov nebude mozne plyn kupit. Neviem ako vy ostatni, ale ja si myslim ze ta doba nie je tak velmi daleko. Klasicke spalovanie zemneho plynu bude v buducnosti nutne nahradit, uznavam, ale bude to hlavne v dosledku jeho malej dostupnosti a vysokej ceny. Teplo ziskame spalovanim elektriny.
To mi pripomina navrhy niektorych ludi- vyrabajme elektrinu, z nej vyrabajme vodik a z vodika potom na inom mieste vyrabajme znova elektrinu. Ak si vezmeme 1kW elktrickej energie tak po jeho vyuziti na vyrobu vodika (straty 20-25% energie) prevoz a skladovanie (strata tazko spocitatelna lebo vodik pomaly unika z nadrzi) a premena v palivovom clanku (strata 50% energie) ziskame opatovne okolo 300W (1/3 povodne investovanej energie).
Radsej by som uvital clanok o fotovoltaickych zariadeniach. Pokial sa nepostavia termonuklearne elektrarne, jedinym dlhodobejsie vyuzitelnym zdrojom energie bude uran a uhlie, a samozrejme vodne a veterne elektrarne- tie vsak mozno postavit len na niektorych vhodnych miestach a samozrejme fotovoltaika. Ta vsak moze byt na kazdej streche. Dnes bezne dosahovane ucinnosti 10-20% by dostacovali na pokrytie dennej spotreby. Cena fotovoltaiky je dnes porovnatelna s cenami palivovych clankov, ale je to jednorazova investicia, ktora ma zivotnost 20-30 rokov a pri sucasnych nakladoch navratnost 15-20 rokov... Nic moc. No novsie objavy slubuju viac ako desatnasobne znizenie ceny a zvysenie ucinnosti fotovoltaiky.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.