Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Radní schválili novelu Pražských stavebních předpisů se zrušeným požadavkem oslunění

Autor článku: redakce
Plné znění článku: Radní schválili novelu Pražských stavebních předpisů se zrušeným požadavkem oslunění
Anotace článku: Dnes pražští radní schválili novelu Pražských stavebních předpisů. Novela odstranila požadavek na oslunění bytů. Redakcí oslovený expert vypuštění požadavku kritizuje. Oslunění a osvětlení jsou rozdílné pojmy a nelze jedním požadavkem nahradit druhý. Novela začne platit ještě letos.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Ne - smyslJaroslav Vychytil23.04.2018 19:12
Nesmysl? Ne - Smysl!Tomáš Maixner22.04.2018 16:36
SNAHA O ZRUŠENÍ POŽADAVKŮ NA PROSLUNĚNÍ BYTŮ JE NAIVNÍ A K JEJÍMU PROSAZENÍ SE POUŽÍVAJÍ NEPRAVDIVÉ ARGUMENTY TZV. FAKENEWSJan Kaňka22.04.2018 11:52
NesmyslKarel Adamec18.04.2018 23:40

Příspěvky
Předmět: Ne - smysl
Autor: Jaroslav Vychytil
Datum: 23.04.2018 19:12 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 127708
reakce na ...
Doc. Kaňkovi a Ing. Maixnerovi děkuji za souhlasné stanovisko a za doplnění údajů.

K reakci p. Adamce bych dodal následující:
Svět světelného technika není zúžen jen na zadávání hodnot do vzorců, i když to tak dle vypracovaných posudků může vypadat. Obdobně by mohl světelný technik o architektovi tvrdit, že navrhuje pouze vzhled a nic jiného už ho nezajímá.

Dle pana architekta se jedná o plošné nařízení, které znemožňuje navrhování dobrých měst. Krom poznámek od výše zmíněných pánů, bych se obdobně mohl ptát, proč tedy naopak prosazuje plošné zrušení předpisů na proslunění. Jak psal Ing. Maixner, v zástavbě proluk lze zažádat o udělení výjimky. O tom, zda se jedná o proluku pak rozhodují oprávněné instituce obce. V případě uznání za proluku, nemusí být požadavky na proslunění splněny. Je tedy nepravdivé tvrdit, že kvůli proslunění nelze proluky zastavět. Pro tyto účely jsou výjimky povoleny.

O Athénské chartě se již vyjádřil doc. Kaňka, s jehož tvrzením souhlasím.

Můj výrok o tom, že se takové tvary architektům líbí, se opírá o moji zkušenost. Pokud se většině architektů řekne, proč je ten tvar takový jaký je (např. neurčitý 3D tvar), když přitom několika drobnými úpravami by se docílilo vyhovujícího vzhledu i proslunění, odpověď zní, že tak se jim to líbí a nic na vzhledu měnit nehodlají. Příkladem obdobného případu z praxe jsou příliš hluboké lodžie, u kterých chtěl mít daný architekt "pro jistotu horších světelných podmínek" tmavé povrchy. Znovu, jak jsem zmínil již v článku, připomínám, že kritika se netýká rozhodně všech architektů. Jsou mezi nimi i dobří a Ti, kteří hledí na správný návrh budovy nejen z hlediska působení hmoty na kolemjdoucího.

Připouštím, že tento problém vzniká už na fakultě, kdy někteří vedoucí ateliérů při nesplnění požadavků řeknou: "Berme, jako že je to někde, kde takové požadavky nemusí být splněny nebo neexistují."

Na závěr to, co si myslím vypovídá o názoru některých autorů na jejich výtvor. Pamatuji si dodnes, co se mi stalo jednou na fakultě v rámci ateliérů. Na můj dotaz "A Vy byste v tom chtěli bydlet?" mi dotyční odpověděli: "Ne, ale my to děláme pro lidi."

Předmět: Nesmysl? Ne - Smysl!
Autor: Tomáš Maixner
Datum: 22.04.2018 16:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 127696
reakce na ...
Vážený pane Adamče,

Co vím, tak pan docent pracoval s většinou významných architektů. Myslím si, že mezi nimi mohlo být i pár dobrých.
Co vím, tak pan docent klade na prvé místo zdravotní aspekty. Splnění normových hodnot dává naději, že se navrhne obyvatelný prostor.
Co vím, již neříká pan docent, ale lidová moudrost: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Zrušení pr/oslunění je hazardování s lidským zdravím. Ale ono se to bez mnohaletého výzkumu neprokáže. A po nás potopa!

Jen bych pana docenta doplnil, zapomněl na jeden "fejk", který jste mi nevědomky připomněl. Tak ve stylu pana docenta:

FAKENEW: proluky jsou nezastavitelné právě díky plošným nařízením nepřipouštějícím výjimky

PRAVDA: Požadavky na proslunění jsou stanoveny v ČSN 734301 Obytné budovy. Článek 4.3.4 této normy předpokládá výjimku z požadavků na proslunění při zástavbě proluk.

Předmět: SNAHA O ZRUŠENÍ POŽADAVKŮ NA PROSLUNĚNÍ BYTŮ JE NAIVNÍ A K JEJÍMU PROSAZENÍ SE POUŽÍVAJÍ NEPRAVDIVÉ ARGUMENTY TZV. FAKENEWS
Autor: Jan Kaňka
Datum: 22.04.2018 11:52 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 117676
reakce na ...
Fotogalerie:
FAKENEW: S výjimkou Slovenska požadavek na oslunění nikde v zahraničí v podobě jako v ČR není.

PRAVDA: Součástí Evropské komise pro normalizaci (CEN) je technická komise Světlo a osvětlování (TC 169 Light and lighting). Jako součást této komise byla ustanovena pracovní skupina pro denní osvětlení (WG 11 Daylight), která vypracovala návrh evropské normy prEN 17037 Daylight. V této normě kromě požadavků na osvětlení denním světlem jsou i doporučení na proslunění, na ochranu před oslněním a požadavky na volný výhled z oken. V současné době je text normy hotov a po jeho schválení ho ČR převezme do své legislativy. Během své práce skupina WG11 zjišťovala stav legislativy o proslunění budov v evropských zemích. Přítomnost závazných požadavků byla konstatována v těchto státech: Velká Británie, Švédsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Nizozemí, Německo, Česká Republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Itálie. V ostatních zemích se požadavky nepodařilo dohledat, což neznamená, že zde neexistují. Zpráva o tom byla publikována 6. mezinárodní stavebně fyzikální konferenci, IPBC 2015, v Torině 14 – 17 června 2015 v příspěvku Darula, S. Christoffersen, J. Malíková, M: Sluneční světlo a oslunění interiérů budov (6th International Building Physics Konference, IPBC 2015, Torino 14 – 17 june 2015, Darula, S. Christoffersen, J. Malikova, M: Sunlight and insolation of building interiére).

FAKENEW: Architekti musí navrhovat domy roztodivných tvarů, aby normu splnili.

PRAVDA: Požadavky na proslunění budov existují v českých zemích už 50 let (ČSN 73 4301 Obytné budovy – schválena 21.3.1968, účinná od 1.1.1969). Po většinu této doby se bez problémů s osluněním u nás stavěly budovy pravidelných tvarů.

FAKENEW: Kvůli požadavkům na proslunění se dostáváme do situace, kdy již nelze stavět klasické kompaktní město s hustou blokovou zástavbou, jaké známe ještě z dob první republiky a jsme hygienickými normami omezeni v podstatě jen na urbanismus panelákových sídlišť.

PRAVDA: Výstavba obytných domů v uzavřených blocích není tendencí jen poslední doby. Před dvaceti lety se projektoval obytný soubor Zelené údolí (Praha 4, ulice V Zeleném údolí, Za valem, Velké Kunratické), který byl pak i úspěšně realizován. Budovy jsou zde organizovány do uzavřených bloků a všechny jejich byty jsou prosluněny. Autor tohoto textu tuto věc tehdy posuzoval pro účely projednání územního povolení. Avšak požadavky na proslunění a denní osvětlení brání zástavbě uvnitř již existujících bloků (namísto klidových zón se zelení další domy). Také proto tyto požadavky budí nevoli některých stavebních podnikatelů.

FAKENEW: Princip Athénské charty se ukázal již dávno pro navrhování dobrých měst jako nepoužitelný.

PRAVDA: Nedostatek slunce v životním prostředí člověka se projevil v době tzv. průmyslové revoluce, kdy významná část populace přestávala pracovat venku na polích a stěhovala se do měst, kde žila a pracovala v podmínkách bez dostatečného přístupu denního světla a slunečního záření. To vedlo k šíření nakažlivých nemocí, především tuberkulózy. Athénská charta (1933) na tuto skutečnost reagovala článkem 26, kterým požadovala stanovení minimální doby oslunění pro každý byt. Athénská charta je významný dokument moderního urbanismu a od jejího vzniku byly některé její požadavky vícekrát zpochybněny a znovu nastolovány. Autor této poznámky dosud nedohledal žádný dokument rovnocenného významu, který by článek 26 Athénské charty výslovně rušil. Spolu se stavebními podnikateli a architekty toužícími po jednodušším životě, by rád doufal ve schopnost soudobého zdravotnictví epidemiím i bez sluníčka zamezit. Vždyť v době Athénské charty antibiotika ještě nebyla! Bohužel nové poznatky o důsledcích nadužívání antibiotik tuto naději maří. Domnívám se, že zrušení požadavků na proslunění bytů nelze prosadit bez využití poznatků soudobého zdravotnictví. K neúspěšnému pokusu tyto požadavky v Praze zrušit došlo už před čtyřmi lety (Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy). Kdyby si tehdy pracovní skupina vedená panem architektem Hniličkou opatřila kladné stanovisko hygienické služby, mohli bychom mít dnes vystaráno. Ale zřejmě to není tak jednoduché. O Athénské chartě je možno si číst v publikaci Jiří Hrůza: Charty moderního urbanismu, Agora Praha 2002.

FAKENEW: Požadavky na proslunění jsou špatné, protože platí plošně a nezohledňují individuální případy.

PRAVDA: Individuální případy lze řešit výjimkou. Cílem ochrany veřejného zdraví není za každou cenu zabránit nemoci jednotlivce. Cílem je bránit hromadnému výskytu poškození zdraví (epidemii). Epidemii nezpůsobí udělená výjimka, ale může k ní dojít v důsledku chybně zvážených změn požadavků, které regulují výstavbu v celé republice nebo v její významné části.

PROČ JE SNAHA O ZRUŠENÍ POŽADAVKŮ NA PROSLUNĚNÍ NAIVNÍ
Stavebnictví a urbanismus se mění a vyvíjí. Proto je dobré, když pan Adamec a IPR s Ing. Vychytilem, ČVUT a hygienickou službou diskutují o podobě a způsobu uplatňování požadavků na proslunění bytů. Mimo jiné i jako soudní znalec musím ale na tomto místě zvolat: Chvála bohu, že tyto požadavky máme! Uživatelé bytů ve své drtivé většině správně vnímají význam slunečního záření pro zdraví a přístup slunečních paprsků do svých bytů a na své pozemky vyžadují. Oslunění je proto častým námětem sporů ať už při správních řízeních o povolování staveb nebo i u soudů. Naivní je představa, že zrušením požadavků na proslunění zmizí problémy s prosluněním. Nezmizí, ale ve větší míře se přesunou k civilním soudům a budou se rozhodovat podle § 1013 zákona 89/2012 Sb. Text ustanovení tohoto zákona má sice univerzální platnost, ale je formulován způsobem, který dovolí znalcům široce uplatnit „tvůrčí“ přístup při jeho výkladu s nebezpečím korupce, kterou si jistě všichni nepřejeme.

Předmět: Nesmysl
Autor: Karel Adamec
Datum: 18.04.2018 23:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 127682
reakce na ...
Při vší úctě k panu specialistovi, ale to je názor člověka, jehož vnímání světa je zúžené na zadávání hodnot do vzorců a kontroly, jestli výsledek odpovídá normě.

Vezmeme-li problematiku proslunění obecně, tak ano, chceme vytvářet zdravé bydlení na základě rozumných hygienických předpisů. Pod to bychom se asi mohli podepsat všichni bez výjimky.

Podstata problému ale spočívá v tom, že se jedná o plošné nařízení, nezohledňující individuální případy. Tak se dostáváme do situace, kdy již nelze stavět klasické kompaktní město s hustou blokovou zástavbou, jaké známe ještě z dob první republiky a jsme hygienickými normami omezeni v podstatě jen na urbanismus panelákových sídlišť. Snad je to ironie osudu, že se právě nám architektům potom předhazuje, že jsme zapomněli stavět krásná města a ty moderní urbanismy nestojí za nic. Projděte se někdy po historických centrech našich měst a všímejte si proluk, které jsou nezastavitelné právě díky plošným nařízením nepřipouštějícím výjimky.

Argumentace Athénskou chartou, jejíž princip se ukázal již dávno být pro navrhování dobrých měst nepoužitelný, je přinejmenším směšná. Rovněž poznámka, že prapodivné tvary budov vznikají proto, že se architektům líbí, ukazuje, že pán asi nikdy žádného dobrého architekta nepotkal. Kdyby ano, nemohl by v životě vypustit takový nesmysl. Dobrý architekt nikdy neudělá nic jen proto, že se mu to líbí, ale to pan specialista nemůže vědět.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.