Diskuse ke článku: Solární ohřev vody na českém trhu

Autor článku: Bc. Jakub Venzara, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze
Plné znění článku: Solární ohřev vody na českém trhu
Anotace článku: V článku se uvádějí ekonomické a technické souvislosti uplatnění tepelných solárních soustav pro ohřev vody na českém trhu. V tom jsou zahrnuty investiční náklady, dotační tituly, provozní možnosti a také předpokládatelná životnost, která je přibližně dvojnásobná než ekonomická návratnost.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: Pár doplňujících dotazůTomas Matuska03.05.2018 10:31
Pár doplňujících dotazůOndřej Vrla03.05.2018 09:18
Re: Při venkovní teplotě cca minus 20 stupňů, dává solární zisk 37 kWhSykora Pavel02.05.2018 12:46
Re: Solární ohřev vody na českém trhuJakub Venzara02.05.2018 12:41
Re: Solární ohřev vody na českém trhuJiří Zilvar02.05.2018 11:55
Při venkovní teplotě cca minus 20 stupňů, dává solární zisk 37 kWhSykora Pavel01.05.2018 00:24
Solární ohřev vody na českém trhuMiloslav Mužík30.04.2018 22:43

Příspěvky
Předmět: Pár doplňujících dotazů
Autor: Ondřej Vrla
Datum: 03.05.2018 09:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 127758
reakce na ...
Dobrý den, chápu to správně, že studie počítá s tím, že už je nainstalován nějaký stávající zálohovací systém ohřevu vody pro případ, že slunce dodá energie málo? S jakou částkou za instalaci bylo počítáno? Obsahují fototermické systémy měření množství energie dodané sluncem? Zmiňujete se o degradaci nemrznoucí kapaliny vlivem stagnace - jaký vliv na její životnost má např. dvoutýdenní letní dovolená, při které není žádný odběr TV? Obsahují některé ze zkoumaných systémů vlastní napájení elektrické části systému (např. fotovoltaické), nebo jsou závislé na síti? Díky za Vaše odpovědi!

Předmět: Re: Pár doplňujících dotazů
Autor: Tomas Matuska
Datum: 03.05.2018 10:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104159
reakce na ...
Ano, vsechny pripady uvazovaly, ze solarni system je instalovan dodatecne. V tomto pripade je zaloznim zdrojem plynovy kotel se stavajicim zasobnikem. V pripade novostavby se zalozni ohrev integruje primo do solarniho zasobniku a navratnost vychazi o neco lepe oproti konvencnimu reseni bez solarnich kolektoru.

U malych fototermickych systemu se presne mereni zisku zpravidla neinstaluje, nebot zbytecne navysuje naklady. Vetsina regulatoru ale dnes ma zjednodusene=nepresne vyhodnoceni prinosu z rozdilu mezi teplotou v kolektoru a teploty v zasobniku (ktere jsou stejne merene kvuli regulaci) a rucne nastavene hodnoty prutoku kolektory.

Vliv stagnace na degradaci zavisi kupodivu i na typu kolektoru. Existuji kolektory, ze kterych je nemrznouci kapalina pri zacatku varu velice rychle vytlacena (s lyrovym absorberem) a v paru se premeni pouze par mililitru. Existuji ale take kolektory, u kterych zapojeni absorberu vytvori kapsu a pri stagnaci se vyvari se cely objem kolektoru / pak je tepelne zatizena daleko vetsi cast kapaliny a musi se menit driv. Bezne se kapalina meni az kdyz pH klesne pod hodnotu 7. Vasich 14 dni/rok asi moc neovlivni u bezneho kolektoru zivotnost kapaliny.

Zkoumane systemy byly bezne na trhu, obehove cerpadlo i regulace napojene na sit (bez fotovoltaickeho pohonu).

S pozdravem
Tomas Matuska

Předmět: Při venkovní teplotě cca minus 20 stupňů, dává solární zisk 37 kWh
Autor: Sykora Pavel
Datum: 01.05.2018 00:24 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 126468
reakce na ...
Při venkovní teplotě cca minus 20 stupňů, dává solární zisk 37 kWh tepla. Malý úsporný dům by tím šel vytopit.

Naměřené hodnoty v době Sibiřské zimy ( Na Kvildě bylo dnes kolem minus 40 )
-venkovní teplota dnes v noci -19°C
-topný faktor TČ průměr za 24 hod K=282,9 : 76,66=3.69 (nyní okamžitý K=3.9)
-TČ za celý den neohřívalo teplou vodu, zajistily to soláry 17.7 kWhod (+1,1 kWhod přepuštění z AKU)
-solární zisk za včerejšek 19.4+17,7=37,1 kWhod

Tedy, solární teplo se v tomto velkém domě spotřebovalo na přípravu teplé vody. Tepelné čerpadlo plně postačuje pro vytápění domu i v silných mrazech. Bez použití elektrokotle.

Velký solární systém špičkových solárních kolektorů, s patřičně velkou solární akumulací, by mohl dokázat vytopit dům. Výhodnější ale je nespoléhat tolik na přírodu ( sluneční svit) a použít i technologie čerpání tepla – tepelné čerpadlo. Tedy, ideální je mít obojí. Solární systém i tepelné čerpadlo.

Předmět: Re: Při venkovní teplotě cca minus 20 stupňů, dává solární zisk 37 kWh
Autor: Sykora Pavel
Datum: 02.05.2018 12:46 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 126468
reakce na ...
Nezdá se vám, že bez původního smazaného příspěvku tohle nedává smysl ?

Předmět: Solární ohřev vody na českém trhu
Autor: Miloslav Mužík
Datum: 30.04.2018 22:43 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104055
reakce na ...
Děkuji kolegům Jakubu Venzarovi a doc. Ing. Tomáši Matuškovi za tento příspěvek. Pohled nestranných autorů je pro mne přínosem a také odpovědí na četné dotazy našich zákazníků. Někteří z nich tvrdí, že jsme drazí. Vzhledem k tomu, že naše realizace srovnatelných sestav se pohybují kolem 100.000,- Kč (a tuto cenu v podstatě navzdory rostoucím cenám surovin již držíme minimálně od roku 2004) musím na základě článku konstatovat, že jsme s našimi cenami srovnatelní s konkurencí a držíme se spíše pod průměrem. Co v příspěvku schází, je srovnání kvalitativních ukazatelů. Uvedu jen drobný příklad. Řada firem používá pro tepelné izolace potrubí sílu stěny izolace 13 mm a v některých případech i méně. Takové potrubí má pak značné ztráty do okolí a pro klienta samozřejmě nižší přínos. Zákazník tak sice "ušetřil" v okamžiku nákupu zařízení nějakou tu tisícikorunu, za dobu životnosti soustavy však takto přišel o podstatně více. Naše firma používá izolace o síle stěny 19 mm. Ty jsou samozřejmě dražší, ale soustava má díky tomu podstatně nižší ztráty tepla do okolí.

Co mne u příspěvku mrzí, je úvodní fotografie. Takovéto solární soustavy jsou vhodné do krajin na jihu Evropy, kde nemrzne. Umístění akumulační nádrže ve venkovním prostředí je v našich podnebných podmínkách naprosto nevhodné. Pokud nedojde k poškození samotné nádrže mrazem, pak rozhodně první zimu nepřežije přívodní potrubí. Opatření, kdy se soustava na zimu vypustí je rovněž zcestné, neboť tak v nádrži zůstává vlhký vzduch silně podporující korozi a snižující životnost této soustavy. Domnívám se, že tento obrázek použila pouze ilustračně redakce a doc. Matuška by měl pravděpodobně zcela shodný názor, jako jsem zde uvedl.

Za zmínku by jistě stálo také zdůraznění skutečnosti, že ve dvou případech použité vákuové trubice, jsou výrazně dražší než ploché kolektory a nebo za cenu láce navržené soustavy neposkytují ani dostatečné pokrytí potřeby energie. A zde je třeba také podtrhnout skutečnost, že u převážné většiny těchto kolektorů nelze předpokládat tak dlouhou životnost, jaká je běžná u plochých kolektorů.

Praktičnost volby plochých kolektorů dokládá také skutečnost v sousedním Rakousku (které patří k solárním "velmocem" ), kde instalace vakuových kolektorů dlouhodobě tvoří pouhé 2-3% z celkového množství instalací.

S přáním slunečných dnů Miloslav Mužík, -MMM-SOLAR

Předmět: Re: Solární ohřev vody na českém trhu
Autor: Jiří Zilvar
Datum: 02.05.2018 11:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 120411
reakce na ...
Dobrý den, ano, úvodní fotka je ilustrační a vybrala ji redakce.

Jiří Zilvar, redakce

Předmět: Re: Solární ohřev vody na českém trhu
Autor: Jakub Venzara
Datum: 02.05.2018 12:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 127750
reakce na ...
Děkuji za Vaší reakci.
Co se týče kvalitativních ukazatelů, máte naprostou pravdu. Takto detailní charakteristiky, jako například tloušťku izolace potrubí, kterou zmiňujete, obsahuje minimum získaných nabídek. Je to velmi individuální a proto bylo toto ve studii zanedbáno.
Úvodní fotografii článku použila pouze ilustračně redakce, jak se správně domníváte.
Trubicové vakuové kolektory by si zasloužili svoji vlastní studii, kde by se detailněji zužitkovali jejich výhody i nevýhody. Dle mého názoru a podle výsledků studie jsou pro tuto danou aplikaci trubicové kolektory nevhodné a pokud by mi nebyly nabídnuty, nejspíše bych je do analýzy vůbec nezahrnul. Dva uvedené případy slouží tedy hlavně jako základní porovnání s plochými kolektory.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 

Aktuální články na ESTAV.czMajitel komplexu Transgas na Vinohradské třídě v Praze požádal o demoliciInoutic radí s výběrem vchodových dveříArchitekti: Češi už nechtějí centra jen s obchody, žádají zábavuCo je to blesk, jak se chovat doma i venku za bouřky a jak funguje hromosvod?