Kam dál pro informace ze stavebnictví
Redakce @redakce před 21 roky28.12.2003 13:19:00Plné znění článku: Stavíme energeticky úsporný dům (X) - Mikroklima nízkoenergetických budov, rekuperace, teplovzdušné vytápění
tohle je trochu starsiho data.ozvete se kdyz tak na email.nejaky foto nekde vystouram.
před 15 roky
Pan Kocina, prosim Vas tymto o zaslanie Vam znamych skusenosti z praxe zemneho registra, pomohli by ste mi nakolko sa…
před 15 roky
Prosím o radu zda má význam zemní kolektor s ohledem na bakreriální znečištění,případně jak ho čistit(ve dvou metrech…
před 16 roky
205 odpovědí
Zobrazit všechny reakceProsím o radu zda má význam zemní kolektor s ohledem na bakreriální znečištění,případně jak ho čistit(ve dvou metrech je to asi velký problém),nebo čím jej nahradit?
To je Vaše fantazie nebo opravdu realizovaná věc? Už po prvním zamyšlení docházím k závěru, že je to nesmysl. Čistírna i jímka se zpravidla nacházejí mimo dům, tj. ve venkovním prostředí, to znamená, že pokud nebude (čistírna, jímka, ale i přívodní potrubí) velmi dobře izolovaná, bude mít voda v nádrži po většinu času teplotu velmi blízkou teplotě zeminy (v případě zapuštění jímky), tj. topný faktor TČ nebude o nic vyšší než při umístění výměníku o stejné teplosměnné ploše klasicky v zemi (stejná teplota na primární straně TČ). Navíc je jasné, že přívod tepla nemůže stačit jeho odvodu, tj. voda v jímce bude odběrem tepla chladnout až pod teplotu okolní zeminy, čímž se bude topný faktor TČ ještě snižovat.
Mnohem jednodušším a několikanásobně účinnějším řešením je použití přímého výměníku (stačí i jednoduchý systém "trubka v trubce") pro sprchový kout.
U vany, myčky a pračky to samozřejmě nejde (leda ohřívat bojler pomocí TČ, ale to by bylo investičně drahé) - tam je možné kompromisní ekonomické řešení použitím této vody na splachování záchodů (přes nějakou mezinádrž), přičemž v zimním období zde dochází k samovolné částečné rekuperaci tepla z této vody přihříváním vzduchu v interiéru (voda chladne v nádrži, která se nachází v interiéru). Takový energetický přínos sice není nějak významný, ale dosahujeme zase docela významné úspory vody.
Našel jsem propracované stránky, které obsahují vše k postavení, navrhnutí rekupr.výměníku-ů
http://pet.fsid.cvut.cz/tv/tps_ex2.pdf
Dobry den,
potreboval bych se poradit ohledne navrhu vytapeni RD.
Mam hrubou stavbu z Veloxu(tepelny odpor cca 4,1) prizemi + podkrovi.
Uvazoval jsem to vytapet vodnim podlahovym topenim v obou patrech s kondezacnim plynovym kotlem(+ohrev TUV) + krbova vlozka s teplovzdusnym rozvodem. Zjistil jsem, ze v nizkoenergetickych domech je vhodne umistit vetraci ci lepe rekuperacni jednotku kvuli vymene vzduchu.
Po precteni diskuzi tady a informaci na strankach Atrei,me napadlo ze by mohlo jit udelat teplozdusne vytapeni, vetrani a ohrev TUV jako jeden system, kde zdroje tepla by mohly byt jak plynovy kondenzacni kotel, tak krbova vlozka(pokud by se v zime zatapelo v krbu). Je takove reseni mozne ?
co takhle jako zdroj tepla využít čističku odpadních vod ?
http://www.jakbydlet.cz/clanek/512_tepla…
Reaguji na celou diskuzi 14 dnů dozadu:
a) bydlím ve starém kaemnném domě (tloušťka zdí až 120 cm) a zrovna v posledních dnech si nemůžu ten komfort vynachválit - venku vedro, doma stinná pohodička s optimální vlhkostí kolem 50%. (A v zimě je to zrovna tak, i když STE vypne za mrazu ve vesnici proud na celý den a nefunguje tím pádem topení, klesne teplota v domě tak o 2 stupně.) Je to v lehké stavbě s registrem zrovna taková pohoda?
b) K p. Truksovi a odporovému drátu jako topení - měřil jste nad takovou podlahou elektromagnetické pole? Dle mého když si vezmete mezi zuby žárovku z ruční svítilny, budete si moct posvítit a ušetříte za svícení. :-) Ale bez legrace - elektrosmog není legrace a všechny tyhle rychlořešení ho produkují.
kolik v takove stavbe protopite za rok?
kdysi jsem cetl clanek,ze jedni meli prilepeny RD na skale.v ni meli i studnu.
taky pohoda,v zime teplo v lete chladek.
Vazeni kolegove,
ctu prispevky na tema vetrani,rekuperace apod. Pristi rok planuji stavbu RD a chtel bych v nem mit tepelne cerpadlo "vlastni" vyroby(s pomoci literatury p. Zeravika jemu cest a slava!) pro vytapeni domu a bazenu a take vzduch rekuperaci take "vlastni" vyroby. Zde bych chtel pouzit zemni okruh TC pro letni ochlazovani. Mate s timto zpusobem spoluvyuziti TC nejake zkusenosti,napady ,pripominky?
Tepelne cerpadlo je voda,voda(resp zem)
S Pozdravem Nemo
Vážený pane inženýre,
nehrozí při použití zemního kolektoru zanesení choroboplodných zárodků, kterými může být zemní potrubí kontaminováno ?
S pozdravem
I. Přerovský
Chtěl bych se zeptat, zda se dá pomocí nějakého výměníku využít teplo komína plynového turbo kotle k předehřátí venkovního vzduchu.
Jsem zacatecnik a nevim k cemu slouzi presne rekuperator.
http://www.atrea.cz/uvod.html
teploty a ucinnost si dosadte.
Vazeny pane Moravku, zdravim Vas,
uz jsem si mezitim sehnal k Vam do Jablonce kontakt, ale lide na druhe strane "dratu" mi prilis nepomohli, dostal jsem bohuzel pouze kontakty na jakousi montazni firmu z Hejnic a projektanta z Jablonce. Cekal jsem vice.Abych se kvalifikovane mohl rozhodnout (a treba prave pro vyrobky ATREA), potreboval jsem diskutovat prave otazku vnitrniho klimatu pri dane volbe slozeni obvodoveho zdiva a zatepleni, a teprve potom se bavit o projektu a montazi nucene ventilace s rekupraraci.
S pozdravem
Petr Ducky, Liberec, 608-124442
s tim budete mit problem.toto by jste si mel vyresit sam.vyrobce totiz muze byt spjat s dalsim a uz by to nebylo nestrane.ja vam rozhodne radim YTONG a ne weinerberger.
az si toto vyresite,pak Vam zajiste poradi :-)
zatepleni je ovsem otazka jina.
Vážení pánové,
vaše diskuse pro a proti vede jen k tomu, že se musím připojit.Každý si musí zhodnotit svoji ekonomickou situaci a zauvažovat jen trochu dopředu např. o 10 let. Teď například stav Vaší pokladny nedovoluje nainstalovat rekuperační jednotku a postavit dům s technologiií minimálních ztrát. Myslím si,že v experimentech nízkoenergetických pasivních domech u náší v republice nebude bydlet mnoho lidí, na skutečně dřevěné domy v této republice neroste to správné dřevo. Ano nemáme na to aby jsme stavěly draho, ale máme na to aby jsme nemyslely a staly jsme se obětí nesmyslných reklam. Zamysleme se raději nad koncepcí výstavby. Tak aby se stavělo co nejlevněji a přitom musíme mít možnost AKTIVNĚ řídit provozní náklady domu. Jsem osobně rád, že se uvažuje o rekuperaci, protože jakákoliv recyklace jednou vynaložené energie je výhodnější než jí znova vynakládat. Logické je také to , že se uvažuje v článcích o vysokých tepelných odporech staveb a otvorových prvků. Směr snižování provozních nákladů stavby musí směrovat s co největším důrazem k izolačním schopnostem stěn staveb a k vytvoření zdravého prostředí uvnitř budovy. To znamená, že článkem o rekuperací jsme však započaly od konce. Pojďme zauvažovat tedy o nízkoenergetické koncepci výstavby domů. Nízkoenergetický dům musí být vlastně vo nejvíce izolovanou jednotkou v které pomocí automatiky můžeme řídit vnitřní procesy, a to s co nemenšími náklady. Již v minulosti k nízkoenergetickým domům se vždy počítaly domy z dřevěného masívu. Položil si někdo otázku, PROČ ? Rozhodně to není z důvodu,že se uvnit nacházela obrovská pec! Představím si perfektně sestavenou dřevostavbu tj. dřevo v suchém stavu které je perfektní izolant - ovšem bez akumulace. Teď do takové stavby vložím jakoukoliv ekologicky nezávadnou topnou jednotku a ještě si dovolím vložit rekuperační jednotku, která nám vrátí část jednou už vložené energie. V takovém domě potom mohu mít podle vlastního přání tak příjemné teplo jak si dovolí moje peněženka. Teď najděme novou technologii výstavby, protože vhodné dřevo nalezneme ve větší míře pouze na sever od našich hranic. Podle těchto výsledků si mohu dovolit vyslovit jednu kacířskou myšlenku:"Musíme vytvořit konstrukční prvek s velkou izolační schopností a s minimální akumulační schopností". To znamená s izolací uvnitř budovy a potom můžeme dále postupovat jako u dřevostavby. K vnitřní dotápění můžeme podle chuti použít tepelné čerpadlo, kotel na dřevo nebo krbovou vložku, nebo dokonce el. přímotop a sluneční kolektors akumulačním objemen . S pomocí automatiky jsme schopni udržet teplotu na libovolné úrovní. Pokud používám zemní registr k přívodu vzduch do rekuperátoru můžeme mít i během horkého léta v domě přijemný chládek. Zastánci akumulace v konstrukci stavby nekamenujte mne, ale vnitřní izolaci již běžně používáte v každém podkroví. Také jsou už ve světě stavební prveky, které jsou levné, pevné, nehořlavé, recyklovatelné, nerozpustné v zátopové vodě a ještě se stárnu-tím získávají na pevnosti,o tom teď však není řeč. Děkuji Vám trpělivost a kameny jen malé.
Stále hledám uspokojivou odpověď na otázku jestli dům (doufám v maximálně energeticky úsporný tak jak to jen peněženka dovolí :-)) s akumulací či bez. Vy preferujete bez akumulace. Mohl byste, prosím, doporučit literaturu, kde je možné najít argumenty pro takové řešení? U lehkých staveb se bojím menší tepelné stability, především pak z důvodu přehřívání. Vím, že u lehkých staveb se někdy navrhují akumulační příčky, podlahy apod. U takového řešení (a vlastně i u hmotné stavby) hledám odpověď na otázku kolik je tak akorát (jestli taková odpověď existuje a dá se nějak spočítat). Pokud bych se měl rozhodnout pro dřevostavbu tak mi v současné době přijde přijatelnější výstavba z prefabrikovaných dílů než systém 2by4, u kterého se mi jeví obtížnější provedení dokonalé parozábrany. Zdá se vám taková úvaha správná?
Zmiňujete izolaci podkroví. Není právě izolace podkroví považována za technologicky náročnou část stavby?
Pro vytápění pak lze doporučit teplovodní nízkoteplotní systémy - velkoplošný podlahový nebo dražší stěnový (např. Hexatherm), konvektorový, příp. i podlahové fan - coily. Bude především záležet na zdroji tepla - kondenzační plynový kotel, či tepelné čerpadlo jasně preferuje nízkoteplotní systémy do 40-45°C (paradoxně zahrnuje i teplovzdušné vytápění!). Klasický plynový nebo elektrický kotel umožňuje návrh otopné soustavy do 70°C, totéž i kotle na biomasu (pelety, dřevo). Pak určitě nutno navrhnout akumulační nádrž pro vyrovnání kapacity zdroje a odběru, pak se již nabízí i návrh solárních levných kolektorů (např. typ Reflex) pro přípravu TUV a kombinované vytápění dobře izolovaných domů v přechodném období. Dobře se osvědčily kombinované trivalentní zásobníky typu IZT s průtočným ohřevem TUV, solární vložkou, elektrospirálami a s možností připojení krbové vložky, nebo v budoucnosti levného tepelného čerpadla systému "vzduch-voda", bez náročných instalací a regulace.
K Vašemu dotazu dovolte upozornění: chcete zděnou stavbu s "provětrávaným" zatepleným pláštěm. Rozumí se např. zateplovací systém s odvětrávanou vzduchovou mezerou, která je překryta lícovou stěnou např. z prken? Potom je navíc nutné uzavřít tepel. izolační vrstvu ze strany dutiny parapropustnou, ale vzduchotěsnou folií, neboť hrozí pronikání venkovního vzduchu do vrstvy izolace (ať již minerální nebo do spar pPS) a tím úplné znehodnocení jejího izolačního efektu.
Doporučuji spíš použít běžný kontaktní zateplovací systém bez odvětrávané dutiny - nutno ale posoudit roční bilance zkondenzované vody ve zdivu, kde záleží i na průměrných hodnotách relativní vlhkosti v domě (v topném období) a zde je nutné rozhodnout o způsobu větrání - buď otevíráním oken, což málokdo bude schopen pravidelně zajistit a bilance kondenzované vody v uzavřeném zdivu bude narůstat, nebo jakýkoliv systém nuceného rovnotlakého větrání s rekuperací (systém Atrea), nebo decentrální podtlakový systém se štěrbinami za radiátory (systém LUNOS), nebo štěrbiny v okenních rámech ovládané automaticky podle vlhkosti (systém Aereco), vždy s odsávacími ventilátory ve WC, koupelně a kuchyni.
Vážení pánové,
děkuji Vám za Vaše odpovědi. Jak jste správně předpokládali, tak mé finanční prostředky jsou omezené, tzn. že hledám takový systém, abych mohl nuceně větrat a za využití zemního plynu vytápět. Tenhle systém jsem zvolil z toho důvodu, že si nejsem jistý jestli bych byl schopen teplovzdušně vytápět svůj plánovaný dům, který je zděný a zateplený, a tudíž předpokládám, že nejde utěsnit tak, jak je pro teplovzdušné vytápění požadováno.
Proto bych Vás tímto ještě jednou poprosil o (dle Vašeho názoru nejekonomiočtější)Váš názor na výše uvedenou kombinaci nuceného větrání a vytápění (třeba i kontakty na nějaké výrobce VZT jednotek). Uvažuji o stěnách s odporem R=5 a u oken U=1,1. Objek je dvoupodlažní (pultové střecha a bez podsklepení)o velikosti cca 9,5 x 9,5 m.
Předem děkuji.
Vážení přátelé,
po přečtení všech příspěvků ohledně energeticky úsporného domu (hlavně pak jeho větrání a vytápění) jsme ještě víc bezradnější jak předtím. Chystám se na stavbu takového objektu, který jsem uvažoval původně jako dřevostavbu , ale byl jsem nucem určitými okolnostmi změnit dřevostavbu na klasicky zděnou stavbu s provětrávaným, zatepleným obovodovým pláštěm.
Tímto bych se Vás tedy všechni chtěl poprosit o typ na řešení nuceného větrání a vytápění takového rodinného domu(ovšem asi ne teplovzdušně, ale klasickým (teplovodnim) system).
Předem děkuji za odpovědi.
V prvé řadě musíte vědět,kolik můžete Vy sám investovat peněz. Od toho se to odvíjí.To,že jste upustil od dřevostavby,není dobré.Ta sama hřeje ,je dynamická k tepelným ztrátám,bez tepelných mostů,do pěchované výplně panelů živí tvorové nevlezou a když už,tak jenom jednou.
Tady se musíte rozhodnout,zda pohodlí,tepelnou pohodu,nebo
návratnost.Čím dražší-tim návratnost delší-možná až 60let.
Když budete topit piliňákama,tak to máte za půl roku zpět.Když
tepelným čerpadlem,solarem tak až vnuci budou topit zadarmo.
Zde uvádím ceny částí top.systemu:přibližně
instalace nástěnný plyn kotel včetně el.připojení atd 65000kč
instalace olejový kotel,vč.nádrží a rozvodů 93000kč
podlahové topení 1m2-1100kč
plynová přípojka,dle uložení 1metr 1000-1200kč
zemní vrt k tepelnému čerpadlu 1metr 1050kč
akumulátor-zásobník 20000-80000kč dle složitosti
tepelné čerpadlo 160000-280000kč pouze čerpadlo
solar 32000-140000kč
instalace radiátorů vč.rozvodů,měď, 35-70000kč
komplet-solar,AKU NÁDRŽ,Alfa-Lavaly,čerpadla a.j. 320000kč +regulace,topné vložky atd.
Kotel na uhlí 11-18000kč
krb s vložkou teplovodní 45000-65000kč
kompletní vzduchotechnika vč.58000-140000kč
sanitární technika,boilery,-30000-60000kč
elektrika v baráčku-20000-70000kč
Před stavbou domku je dobré s cenami počítat,že se mohou v průběhu výstavby měnit.Ceny jsou přibližné.Režie nepočítám.
Je dobré chlapi,že jste se už dohodli na použitém lepidle,či tmelu,zda plesniví či né.Vraťme se k tématu.Velmi by mne zajímalo,jak v baráčku,stavěného z cihel a betonu o tloušce stěn 15 příčky a 30cm nosné stěny jste udělali vzduchotechnické
potrubí,které by mnělo mít větší světlost kvůli nižšího odporu
k protékajícímu vzduchu.V dřevěných stavbách,nebo v barácích,stavěných s vepřovice to asi půjde bez větších problémů,ale v cihle a betonu? Dělali jste stavební úpravy,kolik to tak výjde penězově? A co mřížky a regulační klapky,kam je dát,když stěna je 15cm.Neprodraží se to nakonec.
Tady je asi zakopaný pes,v americe a švajcarsku to zřejmě mají
vyřešeno,ale já jsem vedle.ÁTREA mi určitě poradí,jak ho zakrýt aby to nevypadalo blbě.Rekuperátor je jasný,do sklepa ale s tlačným a odsávacím potrubím si nevím rady.A co hluk? Je to slyšet?
Díky
Ja to riesim vedenim potrubia cez spajzu a kupelku na poschodi... Priemer rury co povedie k rozvadzacu bude 20cm, z rozvadzaca pojdu 10 alebo 12.5cm (asi tie 12.5cm)a zberac bude rieseny podobne. Vsetky nenosne priecky budem mat sadrokartonove... a cez ne budem potom viest potrebne potrubia na miestach kde to bude treba. Pocut to bude najviac v pivnici (chudackovia hlodavci) ale hlucnost sa zo vzdialenostou zmensuje. Ak by bol problem s hlucnostou v potrubi, tak zaradim zvuk tlmiaci clen. Pozrite www.systemair.cz v downloade najdete aj program na vyber vzduchotechnickych sucasti spolu s cenami.
Pane Morávek máte,prosím Vás,zkušenost z Vašich realizací z napojením centrálního vysavače na větev odpadního vzduchu a umístění sacího agregátu v objektu. Agregát je hlučný a hromadí se v něm všechny nečistoty, proto se umisťuje nejčastěji do garáže. Na druhou stranu, ale umístěním do garáže by se narušila vzduchotěsnost vytápěného objektu. Na centrálním vysavači trváme, protože luxujeme každý den (máme robusní čtyřnohou přítelkyňi) a normální vysavač nám nevydrží déle než 2 roky (a to nekupujeme rozhodně žádný "šunky"). Dát však agregát do místnosti s jednotkou se nám vzhledem k hluku a nečistotě dát moc nechce. Vadilo by kdyby agregát vysavače byl v garáži a odvod výfuku připojen na odpadní větev z jednotky, která má být umístěna v technické místnosti nad garáží?
Zasuvky centralniho vysavace jsou v uzavrenem stavu vzduchotesne (jinak by vam to nemohlo fungovat s vice zasuvkami) takze neni treba nijak resit v souvislosti s rozvody VZT. Saci agregat si dejte do garaze a nijak nespojujte vysavac s VZT neni k tomu zadny duvod. Mozna pri spusteni vysavace vnikne v budove mirny podtlak, vysavac ma zhruba vykon 1.5-2.5 m^3/min, ale s tim bych si s ohledem na obvyklou delku vysavani hlavu nelamal.
Teoreticky by Vam mohl vadit rozvod pro vysavac pouze pri mereni vzduchotesnosti podtlakem, ale to overite az primo pri mereni zda se nahodou "nezvedaji" vicka zasuvek (nejspis ne -jsou tam pruziny a mate spoustu jinych netesnosti), pak by stalo za to utesnit vystup potrubi pred agregatem (pri mereni tam nejspis agregat jeste nebude) a zajistit tak ze nijak neovlivni vysledek mereni.
Dovolte kolegové se vyjádřit k rekuperačním výměníkům v debatě. V několika Vašich příspěvcích se zaměňují dva pojmy:
1) kompletní vzduchotechnická jednotka, která mimo vlastní rekuperační výměník obsahuje dva radiální ventilátory, filtry, předfiltry, dvě klapky se servopohony, kompletní skříň s tepelnou polyuretanovou izolací a kompletní digitální regulaci. Potom cena podle provedení je od 35-45.000,- Kč.
2) vlastní rekuperační výměník, tj. pouze blok slepený nebo sestavený z desek u hliníku, plastu (bez skříně), v provedení křížovém nebo protiproudém. Potom jeho odbytová cena od firmy Atrea např. v protiproudém provedení z prolisovaných desek hPS (s retardérem hoření), pro průtok 120 m3/h při hydraulické ztrátě 40 Pa, při účinnosti rekupreace 90% (!) a rozměru 560x290 mm výšky 235 mm, je asi 3.800,- Kč.
Výhodou plastů hPS (houževnatý polystyren) je vynikající odolnost proti vodě a chemickým vlivům (např. při větrání bazénů), kde hliníkové desky mohou silně korodovat. Čištění slepeného rekuperačního výměníku je snadné - pouze propláchnutím teplou vodou s detergentem.
Optimalizace návrhu rekuperačního výměníku je vždy kompromisem mezi jeho účinností a tlakovou ztrátou, tj. elektrickým příkonem pro pohon ventilátoru. Zvlášť u účinnosti ZZT nad 90% se stává, že celková efektivnost rekuperace se zhoršuje.
Údaj o plném větrání 600 m3/h se vztahoval pouze k letnímu přetlakovému přívodu přes zemní registr pro běžný dům 420 m3 obestavěného prostoru. Pro topné období zcela vyhovuje pouze 100-120 m3/h (pro 4 - člennou rodinu).
Mozno sa pytam blbo, no napadlo ma, nestaci realizovat letne vetranie podobne ako zimne, len s tym rozdielom, ze vzduch budeme tahat priamo zo zemneho vymennika (teda obchvatom okolo rekuperacneho vymennika)? 100-120m3/h sa mi zda malo na tak velky objem domu, niekde som videl ze norma je 1vymena za 2h... Mate skusenosti, ze 1 vymena za 4h staci? Aj ked sa tyka len privodu cerstveho vzduchu pre 4 osoby, v domacnosti vznikaju pri roznych cinnostiach aj rozne pachy... A ked uz nemame otvarat okna v zime aby sme neprichadzali o teplo...
Inak volam sa Peter Švančárek, ale za to sa nestriela...
Jednotka Duplex RD je při zprovoznění přesně zaregulována nastavením napěťových vstupů motorů na toroidním trafu a trimry pro polohu cirkulační klapky. Velmi obtížně by se potom měnily tyto hodnoty nějakým vnějším elektronickým vstupem. Snad softwarově pomocí RM testu, musím to prověřit.
Asi došlo k absolutnímu nepochopení principu teplozdušného vytápění v rodinném domě z Vaší strany. Vždyť přece CIRKULUJME vzduch v domě, a přidáváme minimum větracího vzduchu podle hygienických předpisů. To, co jste popsal, a nahnal všem zájemcům děs a hrůzu, je přece systém přetlakového vytápění čerstvým vzduchem, použitelný tak maximálně do těžkého průmyslu ... V běžném cirkulačním provozu, totiž při +20°C nic zamrznout nemůže, a vyděsit lidi, že si musí pořídit kompletní klimatizační systém s adiabatickou pračkou vzduchu, to už je přece přílišný nesmysl. Zpochybňujete systém, který bez jakýchkoliv problémů používá polovina civilizovaného světa přes půl století!!! Nic jim tam totiž neplesniví, na rozdíl od tisíců našich bytů. A argumentovat "vzduchovým akumulátorem pod domem s vůní uskladněných brambor" je již za hranicí arogance a nepochopení.
Proč by se měla dostat do zemního registru myš? Musí tam být filtry a sítka. Teď teprve žasnu, že v SRN a Švýcarsku navrhují a hlavně používají registry jako standard, když jsou s nimi takové potenciální problémy? Asi nevědí co činí ... Dovedeno do absurdity: "Každé technické zařízení je podle Vás poruchové, tedy nečinné, proto vyhoďme z bytů ledničky, pračky, televize, zahoďme auta - a vzhůru na stromy ...
Mate pravdu. Vsetky problemy s vlhkostou v bytoch ci domoch vznikaju nedostatocnym vetranim a nie ako sa to vela ludi na www.e-filip.sk snazi vysvetlovat "dychajucou" stenou a porusenim "dychania" po zatepleni polystyrenom. To ze sa na zateplenie podkrovia pouzije skladba obsahujuca 2 folie a z toho jednu paronepriepustnu, to uz nikoho netankuje Ale hadajte sa s nimi ked to podporuje aj samotne Energeticke Centrum Bratislava...
Zvierata, ci hmyz v registri... toho sa trochu bojim, ale sietky to urcite vyriesia.
Vážení pánové,
také se chystám vyrobit rekuperátor (R). Od pana Kociny jsem dostal návod, je velmi podnětný, ale měl bych ještě několik vylepšení. Škoda, že mu nevyšel článek s tímto tématem, bylo by lepší se k tomu vyjadřovat v dané diskusi. Osobně si myslím, že R z al fólie bude mít lepší přechodové vlastnosti, než z PVC (nebo nevím kolik by stála cu fólie). Dále bych se nedržel rozměrů, které používají firmy (ty logicky musí nabízet kompaktní zařízení s "rozumnými" rozměry, které se vejde do kouta). Já mám ve sklepě místa dost a viděl bych délku někde 1.5 - 2 m. Dále chci R udělat - boky z lamina, distanční sloupky z nastříhaného lina a mezi to samozřejmě al fólii. Nelepit, ale v dostatečně širokých proužkách lina otvory, kterými celý R sešroubuji, což má další výhodu, že např po x letech celý R rozšroubuji a al fólii vyčistím, nebo vyměním. A cena? Nevím, kolik stojí al fólie, ale lamino ze staré skříně, lino pokud neseženu, určitě není drahé, drát, kde udělám závity na konci a práce(ta se nepočítá).
Poradí mi někdo, jaké ventilátory jsou k rekuperačnímu výměníku nejlepší. Chci jen měnit vzduch, bez přitápění, takže výkon 100 - 150 m3/hod.
Plne suhlasim s tym hlinikom. Dlzka vymennika 1.5-2m to je to a com som uvazoval, mam ale dojem ze nad 1m pri priereze 0.5x0.5m uz nebude co vymienat...;) Napriek tomu planujem dlzku vymennika 1.5m . Mozno ho este o par cm skratim aby mi ostalo miesto pre ventilatory, filtre, a rozvodove rury. Boky chcem urobit z aspon 5cm polystyrenu aby som nemal straty tepla do chladnejsej pivnice.
Zo skusenosti zo stavby modeloveho protiprudeho vymennika mozem odporucit ako lepidlo Chemopren Silolep Extrem, Nie je ani potrebne lepit celu sirku spoja staci na viacerych bodoch. Boky sa dobre daju utesnit tenkou vrstvou silikonoveho tmelu.
Ako stojky medzi vrstvami mam zatial vybrany dutinkovy polypropylen (rozreze sa na male I-nosnicky) s vyskou 3-4mm.
Neradim pouzit alobal, ten som vyskusal ja...:) Praca s nim je priam horor, poriadne sa krci. Ten moj mal hrubku cca 0.035mm. Na stavbu vymennika pouzijem aspon 0.08mm-0.1mm.
Ventilatory pouzijem radialne, chcem mat pouzitelny pretlak aspon 100Pa. Ak ho nevyuzijem bude aspon rezerva. Axialne ventilatory sice poskytuju dost velky hodinovy prietok ale pretlak sa pohybuje okolo 20Pa a len zemny vymennik bude mat vypocitanych 7Pa. Skutocna hodnota sa vsak nadvysi...
Měření vzduchotechnických domů tzv. Blower - door testem provádí Fakulta Stavební ČVUT Praha, konkrétně doc. J. Tywoniak /j.tywoniak at quick.cz/. Byla provedena již řada meření i v dřevostavbách (např. fy Penatus), s výbornými výsledky např. n = 1,35 /h-1/ při Δp = 50 Pa přetlaku, a n = 1,2 /h-1/ při Δp = 50 Pa podtlaku.
To je dost zla hodnota, pri pasivnych domoch by nemalo byt prekrocenych n=0.6/h nasiel som vsak tvrdenie ze nie je problem dosiahnut hodnot lepsich ako 0.3 objemu domu/h
Kolegové, ještě k té naší krásné diskuzi o zemním registru:
Řešíme pořád zemní registr pro plný letní přívod chladného a zároveň větracího (!) vzduchu a jeho výfuk do domu a odvod např. otevřeným oknem pryč. Funguje to dobře, je to jednoduché, ale co do chladící účinnosti se domnívám, že trochu neefektivní. Většinu akumulačního potenciálu zeminy spotřebujeme totiž na ochlazení plného průtoku venkovního vzduchu a ne pro odvod nežádoucích tepelných zisků z domu. A v letních extrémech určitě nemusíme naplno dům větrat např. 600 m3/h (!), všechny světové normy totiž v tomto období naopak připouštějí i redukci základního větrání.
Dovolte originální návrh k zamyšlení:
Zemní registr sestává ze dvou souběžných větví v délce cca 18m, asi 3m od sebe, na konci vyústěných do sací šachty Ø 800mm. V šachtě osazena speciálně otočná klapka umožňující jadnak propojení obou větví přímo v šachtě (s uzavřením sání), nebo běžné sání z venku. V objektu je jedna větev zemního registru napojena do sání VZT cirkulačně jednotky DUPLEX RD a druhá větev napojena na odbočku z rozdělovací komory jednotky s regulační klapkou přes vnitřní filtr. Tím se nastaví 2-okruhový chladící režim: v domě pouze cirkuluje vzduch v uzavřeném okruhu a přisává si chladný vzduch z uzavřeného okruhu chladícího zemního registru podle nastavení vnitřní klapky. Zároveň se tak reguluje "intenzita" chlazení v domě.
Navrženým řešením se zcela vyloučí ztráta chladícího účinku zemního registru o nutné ochlazení venkovního vzduchu , systém přechází do běžně používaného cirkulačního strojního chlazení bez výměny vzduchu. Efektivnost chlazení přes zemní registr se tím několikanásobně zvýší a nevyčerpává se potenciál zeminy. Při příkonu ventilátoru cca 0,300 kW odhaduji chladící výkon až 5 kW (tj. faktor cca 16!).
Čekáme tropická vedra kolegové, co Vy na to?
S tím dalším průduchem do ložnice z fasády bude problém - dojde k proudění mrazivého venkovního vzduchu do podloží, což je silně nepříjemné, a ne každý to snese. Dům také nevyjde při zkouškách těsnosti tzv. Blower - door testem (měří se průnik vzduchu ze všech netěsných spár při podtlaku Δp = 50 Pa, což je dnes standardní součást předání domů v SRN a Švýcarsku).
S pružným vzduchotechnickým systémem lze však i ložnice před spaním vychladit velmi jednoduše - přepnutím jednotky na rovnotlaké větrání s účinnou rekuperací tepla a s vypnutím ohřevu (je nastaven programový režim "útlum" např. 22:00 - 05:00 hod.). V noci pak postupně vychládá dům (v závislosti na své akumulační schopnosti) a uvolněným teplem vlastně vykrývá ztráty větráním s vysoce účinnou rekuperací (bez topení). Běžně však neklesá teplota v nízkoenergetických domech přes noc o více než 2-3°C, tj. na 17-18°C, což je pro většinu našich lidí dnes už standardně vyžadovaná teplota v ložnicích. Také se tím řeší denní využívání dětských pokojů s 21°C a pak přechod na 17°C pro spaní.
Ještě ideálnější by byl vzduchotechnický systém rozdělený přímo na "denní" a "noční" zónu, kdy by se nevyužívané místnosti větraly minimálně jen pro odvod chemických škodlivin (TVOC) a pak se režim programově přepnul. V praxi to však přináší řadu komplikací s rozvody a regulací a pokud vím, nikde se ve světě zatím nepoužívá.
tak jednoduchy to zase neni a Vy to vite.pokud mam v podlaze beton o sile 15cm (akumulace),tak jsou s tim problemy.ale reseni by mozne bylo a ne vzduchotechnikou.
S pružným vzduchotechnickým systémem lze však i ložnice před spaním vychladit velmi jednoduše - reknete jak,ja bych to taky rad vedel.
Běžně však neklesá teplota v nízkoenergetických domech přes noc o více než 2-3°C, tj. na 17-18°C, což je pro většinu našich lidí dnes už standardně vyžadovaná teplota v ložnicích - naprosto souhlasim :-)) manzelka si to vyzaduje a to ji bude zima pri techto udavanych teplotach.
V praxi to však přináší řadu komplikací s rozvody a regulací a pokud vím, nikde se ve světě zatím nepoužívá - to, ze se to nepouziva ve svete jeste neznamena,ze se to nebude pouzivat u nas !!!!!!!!!
diskuzi na tema ZR (tolik zkusenosti nemam,ale daji se sehnat) jsem myslel,ze prijde na reakci meho clanku rekuperace svepomoci hodne podnetů.to ze to nevyslo nebudu rozebirat je to vec redakce i kdyz me to mrzi.preci jen jsem amater a abych to pojal odborne jako treba T.Žeravík v TČ na to nemam tolik casu a prostredku. pred timto clovekem musim SMEKAT KLOBOUK.
pan Moravek je jiste profesional a jen mu to preji.par ohlasu na jeho chovani jsem jiz dostal a jsou vesmes profesionalni a fa ATREA sveho klienta nenecha na holickach,coz se o vetsine firem rici neda :-((( tim nechci nekomu delat reklamu,jen ho upozornit.
musim vsak podotknout ze doplnky jsou u ATREA silene drahe a to jim asi zrejme brani v rozvoji u RD.
jinak se ptejte ATREA jak bude cistit ZR a at alespon uverejni
jak ten kartac (cisteni vzduchotechniky) vypada.treba ho nekdo vylepsi.
vim,ze pan Moravek tento server peclive sleduje a doufam,ze obcas prozradi neco ze sve politiky sveho podniku a lidem jak poradi,tak i pomuze.
VETSINA LIDI V TETO REPUBLICE SI VSE NECHA UDELAT OD FIRMY -nezapominejte OD 1.1.2007 konci DPH 5%:-((((((((((((((
a to nemluvim o pozemcich,ktere konci 1.5.2004 a pak spadaji do 22% DPH
Ahoj Peter. Co robi tvoj rekuperator? Nemas nejake nove vysledky z tychto mrazivych obdobi? S Atreou mas samozrejme pravdu. Ako to robi, ze sa dorata k takej cene tam kde by bolo az dost uz nejakych 30-40000? a to este pre take neucinne rekuperatory? Co som pozeral firmu vano na slovensku ti predavaju rekuperatory uplne modularne... zial vymenniky su len krizove... hlinikovy o rozmeroch zhruba 40x40x30cm stoji cca 18000, ale predavaju aj medeny o rovnakych rozmeroch za cca 20000. priznam sa ale ze tvorbe tychto cien celkom nerozumiem, samotny hlinikovy vymennik by nemal byt vyrobeny z vacsieho mnozstva hliniku nez za 400-500skk...
Délka registru je věčná diskuze - čistě ekonomická úvaha zde selhává. Záleží více na průtoku vzduchu, době využití, hloubce a hydrogeologickém profilu podloží (zavodnělé jíly jsou ideální) něž na délce. Průběh teplot vzduchu po délce registru je totiž exponenciální, tzn. nejvyšší "účinek" má zemní registr v prvních 10 až 15m, pak již přírůstek (či pokles) teplot není tak výrazný, a cca po 40m se teploty již nemění. Domnívám se, že delší zemní registr než 30 - 35 m již nepřináší žádný významnější efekt. Uspořádání registru je ideální přímé nebo větvené ze dvou a více tras se změnou směru do 30°s ohledem na možnosti čištění. Tvar do písmene "U" prakticky vylučuje jakékoliv pozdější čištění, a trasování podél základů domu přináší riziko jejich podmrzání.
Tvar do písmene "U" prakticky vylučuje jakékoliv pozdější čištění, a trasování podél základů domu přináší riziko jejich podmrzání - naprosto souhlasim co jste rekl.
nejvyšší "účinek" má zemní registr v prvních 10 až 15m - naprosto nesouhlasim.nejvyšší ucinnost co se tyce pomer vykon/cena je v 2.5-3.5 metrech.
delka kolektoru je diskutabilni,ale akceptuji,ze do tech 30-35 je dostacujici.pokud chcete vedet vysledky z praxe uvedte adresu.na ATREA jsem ji nenasel :-((((((((((((((
Ještě jednou bych chtěl požádat o úvahu o délce ZR. Těch mnou psaných 40 m je prý od firmy Atrea. Proto pokud by mi pan Morávek mohl ze svých zkušeností z praxe napsat nějaká čísla o délce ZR a stabilitě výstupní teploty vzduchu. Samozřejmě půjde o jakési křivky, nebo tabulku hodnot, ale velmi by mě zajímaly údaje z praxe.
Odpověď čím delší, tím lepší mě neuspokokuje, protože křivky "teplotního zisku" v závislosti na délce ZR ( a samozřejmě i průtoku vzduchu a vlastností podloží, ale pro jednoduchost bych uvažoval např. 100 m3/hod a běžnou jílovitou půdu) se v limitě blíží teplotě země, ale pro určitý teplotní spád a délku ZR se stane další prodlužování ZR neefektivní.
Nakonec jedna poznámka k jinak zajímavé úvaze pana Stanislava. Přetržení tahokovu bych se nebál. Ventilátorem lze profouknout balónek s nití, navázat provázek atd. Navíc ZR je nutné chránit nejen filtry, ale určitě i mřížkami proti ptákům, hlodavcům, ale např. i pavoukům (na zahradě mám sklípek plný pavouků, ale tam mi to nevadí).
Děkuji Vlastimil
pokud mate zajem z praxe.mohu zaslat.uvedte adresu,myslim,ze budete prekvapen i spokojen.
průtoku vzduchu a vlastností podloží, ale pro jednoduchost bych uvažoval např. 100 m3/hod a běžnou jílovitou půdu - praxe ,dnes (tedy v sobotu), kdy je venku -17stupňů,
má při cca 70m3 za hodinu na výstupu 6,8 stupně a to s bohatou rezervou !!
Teplota vzduchu ze zemního registru 18-22°C byla měřena v létě při te = 32-34°C. Dvojitý registr s průtokem asi 600 m3/h v hloubce 2m, délky 25m, 2x Ø 200 mm se vstupní šachtou, uložený v silně zavodnělém jílu.
takze nejlepsi mozny prestup tepla v idealnich podminkach.ocenuji,ze mluvite pravdu a to se v dnesni dobe ceni stejne jako knouhau (laicky psano).
pokud date e-mail,zaslu vam praxi z registru z letosniho roku.dostal jsem ji e-mailem - podobne slozeni jake uvadite.
Dobrý den.
Chtěl bych vědět, jak se vám podařilo zjistit (naměřit) tento údaj:
precizně realizovaná parotěsná zábrana, zajišťující vzduchotěsnost objektu nižší než n = 1,0 /h-1/ při zkušebním podtlaku Δp = 50 Pa
Nesehnal jsem v Česku jedinou firmu, která by byla schopna vzduchotěsnost objektu změřit. Neporadíte mi vy?
Díky
Vážení,
z této diskuse člověk získá mnoho zajímavých informací. Dokonce bych řekl, že se mi líbí i názory skeptiků, i když s nimi třeba nesouhlasím. Také uvažuji o ZR u svého staršího podsklepeného domku, takže jsem z vaší diskuse došel k závěru, že nejlepší bude sklon k domku s jímkou ve sklepě. Mám jednu otázku.
Jak by měl být ZR dlouhý?
Většinou se píše alespoň 20 m, ale mám známou, kteří staví a ZR mají 40 m!, ve tvaru písmene U okolo domu. Zajímalo by mě, až do jaké míry se prodlužování vyplatí - myslím z hlediska teplotního (cena meteriálu a práce je z diskuse celkem jasná). Chci ZR využívat nejen k předehřátí vzduchu v zimě, ale myslím, že laciné chlazení v létě je oproti nějakým klimatizacím téměř geniální. (Vyústění ZR provedu u smrkového živého plotu, takže vzduch jako z lesa).
cim delsi tim lepsi.naakumulovana energie z leta,taky neni k zahozeni :-)pro zimu.
delka je dulezita pro nezamrznuti vymeniku.dulezity je taky objem privadeneho vzduchu a to jak v lete tak i v zime.
ZR ve tvaru U rozhodne nepreferuji.
jestli bude mit registr delku 20 ci 60m uz tak stavbu neprodrazi.
Jen vysvětlení k přívodu chladného vzduchu ze zemího registru: skutečně byla měřena teplota přívodního vzduchu 18-22°C ze zemního registru v létě, ale s vyústěním řadou vyústek do prostoru celého domu, kde se pak interní měřené teploty pohybovaly kolem 25-28°C. (Není to tedy určitě teplotní šok, jako při nastavené klimatizaci 18-22°C v uzavřeném autě.)
skutečně byla měřena teplota přívodního vzduchu 18-22°C ze zemního registru v létě - nepamatujete si nahodou jaka teplota byla venkovni?
K problému regulace teplot v jednotlivých místnostech při teplovzdušném vytápění: Přesně nastavené množství přiváděného vzduchu (jako topné medium) zajišťuje požadovanou teplotu v každé místnosti při daném teplotním spádu, a ekvitermě řízené teplotě zdroje. Pro hůře izolované domy lze bez problému rozdílných teplot dosáhnout, u nízkoenergetických dobře izolovaných domů se však teploty všech místností přibližně vyrovnávají i bez teplovzdušného vytápění pouze vnitřními prostupy tepla, kdy tepelné odpory obvodových konstrukcí jsou vůči vnitřním stěnám běžně vyšší cca 3x, což se dosahuje prakticky vždy.
Ještě k množství čerstvého vzduchu při regulaci vyústek, které uváděl p. Pokorný 22.1. Všechny místnosti domu jsou přes cirkulující vzduch prostorově propojeny, tedy dva lidé v ložnici mají k dispozici celý vzdušný objem domu, kde je trvalým nebo nárazovým přívodem čerstvého vzduchu udržována kvalita vzduchu cca 1000-1200 ppm CO2, tedy hodnota uznávaná hygienicky v celém světě.
Dotaz pane Morávek : Bylo by možné dosáhnout nižší teploty v ložnici, kdyby vyústka byla zavřena a na noc nahrazena, popř. úplně nahrazena doplňkovou ventilací v dané místnosti - např. průduchem od firmy Lunos?
Průduchem by byl nasáván chladný vzduch z fasády a přes práh by byl odsáván s odpadním vzuchem. Vím, že tím snížím energetickou bilanci budovy, ale teplá ložnice mě stále straší.
1) Problém čištění podlahových kanálů je už vyřešen: každá podlahová vyústka má svoji samostatnou trasu z rozvodné komory pod jednotkou, změny směru max. 45°, čištění nasunutím vinutého pera a čištění zpětným tahem obdelníkového kartáče s přepnutím celého výkonu VZT jednotky do této trasy s výfukem prachu nasazeným potrubím ven nebo přes nasazený filtr.
2) Hluk měřený v provozu těsně u vyústek zásadně nepřekračuje 27-28 dB(A). Průvan může nastat u nezaregulovaného systému nebo u špatně izolovaných staveb - normálně ale nenastává.
3) Náklady na provoz cirkulačního ventilátoru: pro střední RD je bežně nastavený příkon (podle volitelného napěťového vstupu z trafa) cca 90-110 W. Při něpřetržitém provozu v topném období je spotřeba elektro: 230 dnů x 24 hod x 0,1kW = 550 kWh, při běžně používaném přerušovaném provozu (pouze při vytápění) činí cca 60-70% tj. 380 kWh. Při vytápění elektřinou (D46) pak jsou roční náklady asi 450,- Kč, v ostatních případech asi 1.100,- Kč. Je však pravdou, že veškerý příkon ventilátoru je využit pro vytápění domu, takže správnější je uvážit pouze s rozdílem cen paliv.
Problém čištění podlahových kanálů - predpokladam,ze ve vasem pripade jde o cisty vzduch do domu z rekuperace.ucinnost filtru je (mam dojem G4) 95%.u tech cyklonovych jestli si dobre pamatuji 98%.jak casto se toto potrubi musi cistit?ja bych to typoval tak jednou za 5let.
Výpočet návratnosti zemního registru (11 roků) z hlediska pouhého ekonomického přínosu (úspory tepla) v topném období je reálný.
Jsou však i další hlediska: v topném období se bezpečně chrání rekuperační výměník ve vztuchotechnické jednotce proti zámrazu a zvyšuje se i celková účinnost rekuperace natolik (až 92-95%), že vnitřní tepelné zisky již vykrývají veškeré ztráty větráním (bez dohřevu). Hlavním efektem a přínosem zemního registru však zůstává schopnost "přirozeného klimatizování" budov v extrémních letních podmínkách. Loňské léto s dlouhodobými teplotami 32-35°C venku i uvnitř většina z nás už snáší zle a přívod chladného vzduchu 18-22°C ze zemního registru je potom skoro záchrana. Je to jakási "ekologická" alternativa vůči příliš drahému "strojnímu chlazení", s příkony elektřiny, které způsobily ve světě až kolaps energetických sítí.
Příroda nám to sama nabízí, proč je tedy nevyužít?
Ing. Petr Morávek, CSc.
Loňské léto s dlouhodobými teplotami 32-35°C venku i uvnitř většina z nás už snáší zle a přívod chladného vzduchu 18-22°C ze zemního registru je potom skoro záchrana - s tak velkym teplotnim rozdilem si zadelavate na zdravotni problemy.jeste se da ustat teplotni rozdil okolo 5st bez zdravotnich problemu.ten kdo pobyva cele leto v klimatizovane mistnosti 22st a venku je 35 st o tom vi sve.
jinak souhlasim,ze je to vynikajici klimatizace za hubicku a pri moznem globalnim oteplovanim bude nabyvat na vyznamu vetsiho rozsahu,nez predehrivani vzduchu v zimnim obdobi.
Teplovzdušné vytápění mne zaujalo a uvažuji o něm již delší dobu. V případě řešení nabízeného firmou Atrea musím všechny místnosti vytápět na stejnou teplotu. Tenhle fakt mi trochu nesedí k často zmiňovaným úsporám při dokonalé regulaci. Stejně tak se mi zdá logické, že potřeba tepla není ve všech místnostech stejná (obývací pokoj vs. ložnice). V knize Othmar Humm: Nízkoenergetické domy mne zaujala varianta, kdy je čerstvý vzduch ohřívaný pouze rekuperátorem přiváděný jen do ložnic. Obývací pokoj je pak vytápěný ohřívaným cirkulačním vzduchem. Co si o takovém řešení myslíte? Zná někdo další variantu?
Popravdě váhám mezi teplovzdušným a stěnovým vytápěním. Pro teplovzdušné hovoří použitelnost i v létě k chlazení (ZR), omezení prašnosti a řízené větrání ,ale:
1. Nejsem si jist co se stane s vzduchotechnikou za 10-20 let provozu, i kdyz jsou na vstupech filtry nejsou to filtry mikronove a na vystupech neni nic tj. do rozvodu budou vnikat necistoty, nejaky ten hmyz + vlhkost a co s tim, kdyz mam rozvody zazděné v podlaze ?!?!
2. Podvědomě se obávám hluku a průvanu.
3. Náklady na elektrinu pro provoz ventilatorů odhaduji na 1000-2000 Kč/rok což take není zrovna málo.
Pokial vahate precitajte si prispevok v diskusii na :
http://web.fsv.cvut.cz/lists/ekodum/2004…
kde je odkaz na clanok:
http://web.fsv.cvut.cz/lists/ekodum/2004…
Velmi podnetne
Malá úvaha, možná se pletu.
Předpokládejme dům obývaný čtyrmi lidmi tj. požadavky na větrání budou cca 100m3/h. Pri délce topné sezony 4 měsíce projde registrem cca 288.000 m3 vzduchu. Jako optimističtí realisté předpokládejme, že se vzduch ohřeje v prumeru o 7C (odhaduji, že v realu to bude horší, typická zimní teplota se u nás ani zdaleka nepohybuje okolo -15C,kdy ZR dokáže vzduch ohřát o 10C, ale někde kolem 0C +-2C). Při měrné tepelné kapacitě vzduchu 1300Jm-3K a oteplení o 7C doda ZR od vzduchu 728kW/h tepelené energie (pro jednoduchost počítejme cenu kW/h tepelné energ. 1Kč) tj. uspoří 728Kč/topná sezona. Problém je, že vzduch nám skrz registr "nepoleze" sám, ale budeme ho muset nasavat a provoz 50W ventilatoru nás při běžné sazbě 3.6/1Kč bude stát cca 400Kč/topná sezona ==> úspora 328 Kč. Při ceně kolektoru cca 10.000 Kč návratnost 30 let, ve srovnání s náporovým větráním a 11 let pokud nebudeme počítat náklady na provoz ventilátoru tj. větrání bude nuceným oběhem tak jako tak.
Připouštím, že příklad je velmi zjednodušen, ale ...
K návrhu pouhého vsakování kondenzátu do štěrku pod víčko odbočky: nastane velký problém s případným zatopením spodní vodou při zvýšení hladiny a znečištění bahnem, dále nasávání radonu Rn 222.
Vřele doporučuji řešení s revizní šachtou PE (alespoň 700 mm průměr) pro čistění a sběr kondenzátu, nebo obloukové napojení (ne kolenem!) vodorovné a svislé části pro možnost čištění (vestavené tažné lanko) a spád k budově se suteréním vyústěním a odvodněním. Nadzemní kryt z plechové kruhové stříšky s přesahem, vstup přes obvodový pás tahokovu s vnitřním vyměnitelným filtrem alespoň třídy F4. Výkresy a varianty provedení lze stáhnout na www.fy Atrea - část DOWNLOAD (soubory ke stažení), kapitola 15 - Obecný popis.
Ing. Petr Morávek, CSc.
Systém popsaný panem Pokorným mne zaujal. Víčko na volném konci T kusu plné, důvody jsou jasné. Můžete, prosím, vysvětli výhodu řešení s šachtou? Proč nepoužít koleno?
Sklep neplánuji takže varianta se sklepem v mém případě odpadá.
Pozorně sleduji celou problematiku a diskuzi, protože dané téma je pro mě dnes absolutně prioritní. Jsem o pozitivních přínosech energeticky úsporných staveb naprosto přesvědčen a systému kontrolované výměny vzduchu a teplovzdušného vytápění na základě získaných zkušeností prostě věřím. Pustil jsem se aktivně do výstavby nízkoenergetických budov v konstrukčním systému vnitřního zateplení s instalací VTZ a v letošním roce 2004 budeme kolaudovat asi 20 RD !!! Pro me je to cesta do budoucnosti. To už zde ale jednou bylo a nebudu se k tomu tématu zcela jistě tak rychle vracet. Dnešní téma je mikroklima a teplovzdušné vytápění, u něj také zůstanu.
Ano, peníze peníze peníze, bez nich to dnes prostě opravdu nejde. Ale cenové kalkulace (alespon ty moje) nevykazují žádné nadprůměrné ceny, právě naopak. Takže kvalita za přijatelnou cenu – včetně vzduchotechniky o kterou zde jde. Jaká bude poruchovost systému vytápění s ohledem na servisní služby nedokážeme asi nikdo předem vyjádřit, ale jsem přesvědčen že to bude finančně pro každého únosné. Tepelné čerpadlo taky nevydří věčně, kotel se propálí, boiler zrezivý, oprava auta je horší.
Systém výstavby sem, systém tam, dřevo – beton – polystyren – cihla, to je jedno, stav jak umíš, systém ale musí fungovat a být cenově dostupný. Jde o to, čím ten náš domek vlastně budeme vytápět a když už je tak dobře zateplený tak jak budeme větrat, souhlas? Případnou diskuzi na téma zda nezateplovat vůbec a o topení v létě nepovažuji s prominutím za odbornou. Musíme všichni uznat, že prostě kamna ve sklepě a pálit tam všechno co hoří asi není pro lidstvo to pravé. Výjimky v názorech nepředstavují podle mě všeobecné mínění. Existují výhodnější systémy než kotel na tuhá paliva. Teplovzdušné vytápění je dle mého názoru jednou z nich a není nezaplatitelné.
Například:
1/ Na naší první dokončované stavbě máme přiznán energetický tarif pro tepelná čerpadla, takže nejvýhodnější možnou cenu za dodávky elektrické energie.
2/ Také já doporučuji a navrhuji kombinaci systému s instalací teplovzdušné krbové vložky, která dokáže v praxi s trochou spáleného dřeva opravdu hodně. Experimentuji také s dutou akumulační stěnou uprostřed domu, nahřívanou touto vložkou a teplovodním výměníkem …… Prostě to spálené polínko může ohřát díky systému nejenom duši ale také celý dům.
3/ O málo vyšší pořizovací cena je jistě návratná nižšími provozními náklady.
4/ Dosahuje nejvyššího možného komfortu bydlení a jsme šetrní k životnímu prostředí
Dnes ještě bohužel nikomu nedokážu přesně sdělit, kolik jsou skutečné náklady na vytápění a přípravu TUV. Je to vše hodně nové a ví to asi málokdo. Za rok dva budeme dále a chytřejší. Výpočty měrné spotřeby tepla na základě minimálních tepelných ztrát objektů slibují hodně, ale prostě uvidíme. Vsadil jsem na moderní vývoj a nemám z toho strach.
A pořizovací náklady na VTZ ? Ano, jsou vyšší než u klasického vytápění, ale ne za 700 000 korun! Když přidám nějakých 40 tisíc ke klasickému systému, získám podstatně vyšší komfort a ušetřím následně ( alespoň pevně věřím) dost na provozních nákladech. Cenové navýšení celkových stavebních pořizovacích nákladů ale nepociťuji, protože ušetřím na konstrukčním systému stavby s vnitřním zateplením. Tam se dá získat nebo ztratit více než na instalaci topného systému.
Proč máte strach ze zemního registru ?
U všech realizovaných staveb provádím potrubí zemního registru z kanalizačních trub KG DN 200 v ceně materiálu cca 100 Kč za metr. Při kompletní délce cca 25m to dělá okolo 2500 korun, k tomu dvě kolena a jeden T- kus, jeden čistící kus pro lanko, celková cena cca 1000 korun. (T kus se zátkou na spodním okraji používám na konci větve jako sběrnou jímku pro případný kondenzát, který bych opět nějakým molitanem na klacku prostě vysál). Bagr dokáže registr vykopat a zasypat za hodinu, cena někde kolem 1000 korun a cena za položení potrubí taky tak max. 500 korun. Takže jsme někde u 5000 Kč. Ještě chybí nějaká ta stříška nad sacím vývodem, ale ta také nebude stát nevím co. ( já sám ještě nevím jak ji udělám). Takže naprosto přijatelná cena, a jednoduché a funkční zařízení ne? Čištění také asi nebude problém. Registrem necháváme protažené ocelové lanko, na které se přiváže nějaká molitanová koule a ta se prostě se protáhne sem a tam, doufám že to půjde – musí to jít. A že by na zahradě nic nerostlo? Nemyslím. Trubní rozvod, 2 metry pod zemí kde proudí jenom vzduch – nemalujeme příliš čerta na zeď? Nemluvíme zde o tepelném čerpadle, to je něco jiného a ne zrovna můj favorit. Tam ten zahradnický problém skutečně vzniká, protože se ze země ždímá teplo co to jde. U zemního registru teplovzdušného vytápění myslím ne. Kromě toho není registr podmínkou, kdo se bojí může nasávat přes fasádu……
Ano, také díky diskuzi na tomto portálu jsem se naučil být o hodně opatrnější v osvětových metodách a veřejném publikování mých metod ale mám pocit, že se některé problémy uměle zveličují a nehledá se konstruktivně to nejlepší řešení. Rejpat, kritizovat či se dokonce urážet je přeci tak snadné – a moderní – ale mít odvahu a udělat první krok k novým věcem potřebuje víc.
Mám eminentní zájem na dalším vývoji a zdokonalování tohoto systému a jsem připraven, realizované stavby poskytnout pro vědecký výzkum a pozorování. A to také nedokáže každý stavebník, čímž se bohužel velmi zpomaluje vyhodnocování tolik potřebných výsledků.
A až úplně naokraj: případné připomínky typu dokažte mi a spočítejte mi jsou již předem bezpředmětné. Jsme všichni svým způsobem odborníci a dokážeme si své osobní přesvědčení přeci dokázat, případně spočítat nebo nechat spočítat sami. Já nejsem vůbec žádný vědec, nedokážu držet krok s vědeckými rozbory a odbornými výpočty, ale věřím na jejich výsledky které sleduji, vlastní praktické zkušenosti a také na prostý selský rozum. Nízkoenergetický dům s teplovzdušným vytápěním je pro mě cesta do budoucnosti.
Ano, vše je možné pokazit a pohybujeme se na tenším ledě než by bylo asi dobré, ale nadělat víc škod než se napáchalo ve stavebnictví v posledních desetiletích snad už ani nelze …….
Omlouvám se všem, kteří se mnou nesouhlasí že jsem je obral o čas potřebný k přečtení mého delšího příspěvku a možná i rozčílil, ale sděluji pouze svůj osobní názor k tématu !! Ano, je složité zkombinovat to pravé.
Ak sa Vám podarí vyhotoviť zopár snímkov z realizácií postupov pri zhotovovaní rozvodov VZT + zemného registra bolo by to len potvrdenie faktu o celkovej ne-náročnosti orientácie NE stavieb na riadené vetranie spojené s vykurovaním. Práve to je to, čo dokáže presvedčiť mnohých, čo i len uvažujúcich o podobnom zariadení-vlastná skúsenosť.
Samotné Vaše cenové kalkulácie pri výstavbe registra odrážajú realitu, pri ktorej sa každému stavebníkovi (i potenciálnemu)
ponúka pomerne jednoduché riešenie "klimatizácie" - ak už nič iného - toho ktorého domu.
Sám stojím na kraji tej povestnej zelenej lúky a tak sa pokúsim o dokumentáciu jednotlivých krokov, týkajúcich sa práve VZT. Nemám možnosť konfrontovať v reále a v okolí svoje plánované postupy,ale podobne verím v pokrokové metódy ľudí, ktorí sa problematikou zaoberajú a dosiahli v tomto smere veľmi povzbudivé výsledky. A ten zdravý sedliacky rozum sa naozaj oplatí používať.
Pekný deň všetkým.
Proč zde nikdo nenapsal jaké jsou tepelné ztráty daného domu , jaka byla pořizovací cena vyše popsaného systému (lépe jeho jednotlivých částí) a jaké jsou roční náklady na jeho provoz !!!
Bez těchto informaci to vypada hezky, ale troufnu si trvrdit, že celková ekonomika nebude nejsilnějši strankou tohoto exota.
Myslim si, že podobné články by vždy meli tyto údaje obsahovat jinak je většina čtenářů ohodnotí stejně jako pan Stanislav.
vse bude popsany,jen si budete muset jeste chvili pockat.
udaje a vsechny casti se sbiraji vetsinou za pochodu a je tedy jasne,ze to nebude hned.
O stavbě energeticky úsporných domů se už napsalo mnoho dobrého i špatného.Porovnávají se jednotlivé koncepce řešení,
bivalentni zdroje,odpadní teplo,tepelná čerpadla,slunce-finanční stránka,návratnost,využití dne,roku a j.Stavebník no-
vého domu,nebo majitel staršího domu,stojící před rekonstrukcí
stávajícího systému vytápění musí být nutně na vážkách,co teď,
chodí po výstavách,ptá se,je dezorientovaný jako lesní včela,která vyletěla na palouk.Stěžejním bodem však zůstane
stav peněženky/pokud nepatří mezi elitu/,který umožňuje,nebo
naopak neumožní pořídit vytápění za 700000kč,nebo i více.Je
hezké,že organizace uvádějí obchodní termín návratnosti třeba
7 a méně let,ale přičtu-li režijní náklady,náklady na údržbu
a opravy,stárnutí tech.zařízení,poruchy,revize a údržba složi-
tých regul.systémů na digitálním stupni řízení,pak po 10-letech
začnu pochybovat,a po 15-ti letech mi nebudou stačit úspory na
udržení zvolené koncepce a na krytí ztrát.Navíc na zahradě nic
neroste/v případě zemních kolektorů s nemrznoucí směsí/ ani
tráva a všude je plíseń.Pokud nemám postavený domek v satelitním městečku a nepředvádím,co si mohu dovolit,pak zvolím
takové topení,na které stačím finančně,technicky/svépomoc/ a
které mi umožní si sám určovat,jak budu topit a za kolik.
Složité digitální regulace,servisní organizace,účtující za hodinu více,jak za opravu ferari nejsou tím pravým ořechovým.
Jednoduchá analogová regulace,nebo v kombinaci s autoregulací,
podsklepený baráček,kotel na tuhá paliva/mohu spálit cokoliv/
doplněný to systém o lokální vytápění a přípravu TUV,zateplený
baráček ze severní strany,výměna oken,Snížit obsah vody v systému z 1000litrů na třeba 100litrů výměnit radiátory,zmenšit
průřezy potrubí,izolovat ve sklepě potrubí,toto je zřejmě součastná česká koncepce řešení snížení nákladů na vytápění.
Navíc při současném trendu zvyšování nezaměstnanosti si za krátko nebudeme moci dovolit ani to.
Základním faktorem je postavit takové strojní a technologické
zařízení,které vyhovuje stávajícím podmínkám.Toto zařízení pak
doplnit o regulaci,která kopíruje tzv.přechodovou charakteristiku dynamické soustavy a jednoduše jí doplňuje.
Opačně to není možné.Drahá automatika,řízení vytápění přes PC,
rozlehlé systémy,toto je pro průmyslové stavby,né pro baráčky.
Zemní registr je dnes již standartně navrhován ve stovkách zahraničních realizací nízkoenergetických domů a pasivních domů. Těžko hodnotit letní přínos finančně, je to spíš o komfortu bydlení a využití přírodních zdrojů (potenciálu zemního tělesa). Oproti strojnímu drahému chlazení - zvláště při reálném opakování reálných úmorných veder loňského roku. Současně přináší zemní registr významnou úsporu při větrání v topném období a chrání rekuperační výměníky před zamrzáním. Proběhla již řada měření zemního registru v letním i zimním období, v různých hloubkách pro různé délky a hydrogeologický profil zemin (ideální jsou zavodnělé jíly, pozor na izolující obsypy pískem nebo štěrkem). Náš zemní registr navrhujeme z hladkých PVC, PE trub Ø 200 mm na kroužky se snadným čistěním pomocí vestavěného ocelového lanka a čistící "koule" (v SRN se používají menší trubky, ale zvlněné - tam asi bude úplně neřešitelné jakékoliv čištění). Vstup do zemního registru je vždy opatřen stříškou a vyměnitelným filtrem G4 s tahokovem. V realizacích Atrea se používá automatická volba přívodu vzduchu podle venkovní teploty, buď ze zemního registru (v extrémních letních a zimních podmínkách) nebo z fasádní mřížky (v přechodných obdobích).
Zdraví
Ing. Petr Morávek, CSc.
Poštete mi základní informace o vámi realizovanych zemních registrech náklady na pořízení, provoz, zakladní fyzyka atd.
Děkuji
K.Král
Pane Aleši, tentokrát s Vámi plně souhlasím. Dnešní technický pokrok dokáže divy a umožňuje realizovat i velmi složitá technická zařízení pro TZB i za relativně přijatelnou cenu. Ovšem v případě poruchy nebo nesprávné funkce musí nastoupit autorizovaný servis s hodinovými sazbami blížícími se servisu zahraničních automobilů, protože zařízení pro diagnostiku poruch, jimiž je vybaven každý servisní technik jsou drahá (notebook je zcela běžným vybavením) a musí se prací technika zaplatit.Následné odstranění závady výměnou vadného modulu nebo komponentu (jinak se to v praxi nedělá)už citelně zatíží každou peněženku, snad s vyjímkou oněch 10% nadstandardně placených občanů. A po vstupu do EU bude ještě hůř, protože se budou srovnávat všechny ceny, nejen ceny zboží. Žádné zařízení nemá neomezenou životnost a při představě, že z důchodu budu jednou nucen uhradit modernizaci zařízení pro rekuperaci, solární panely nebo jiný propagovaný "úsporný" prvek TZB mám trochu obavy, jestli nebudu nucen skončit s kamny na tuhá paliva a to v době, kdy bych onen bezstarostný komfort potřeboval nejvíc. Tato situace postihne dřív nebo později jak naprostého laika, který musel všechno nakoupit a nechat si to odborníky sestavit, oživit, seřídit a pak se jenom bezmocně dívat, že to nefunguje tak, jak mu bylo slibováno, tak i všestranné domácí kutily (nikoliv v hanlivém smyslu slova, patřím mezi ně), kteří v pokročilejším věku nebudou mít ani schopnosti ani náladu třeba kvůli zdravotnímu stavu cokoliv opravit nebo obnovit a se značným úsilím se budou snažit své dílo udržet v jakéms takéms chodu co nejdéle; obzvlášť tehdy, jestliže jejich potomci nezdědili jejich technickou erudici nebo se v rámci bezkonflikního soužití generací neodstěhovali mimo dosah rodičů. Plně souhlasím s tím, že dobře navržený RD (po stránce stavební fyziky) a přiměřeně vybavený jednoduchým, spolehlivým a osvědčeným systémem TZB, byť ne na úrovni posledních poznatků techniky je tou nejlepší zárukou trvale dosahovaných úspor, počítáme-li do nákladů také budoucí náklady na opravy a modernizaci. Ty se, aspoň podle mých zkušeností, zatím u žádného pokrokového systému TZB nezveřejnily. Je všeobecně známo, že jakékoliv technické zařízení, obsahující pohyblivé prvky vyžaduje pravidelnou a průběžnou údržbu; žádný systém TZB není úplně statický, kde by zanedbání údržby nezpůsobilo buď špatnou funkci, havárii nebo zkrácení životnosti. Myslím, že všem, kteří dnes hloubají nad tím, kde ušetřit několik wattů tepelné či jiné energie by neškodilo trochu sebebekritiky, jestli je to skutečně to, co je v životě nejdůležitější. Nic proti úsporným systémům čehokoli; největší úsporou je podle mne to, že budu po celý život schopen svúj vybraný systém provozovat s efektem, který od něj očekávám a kvůli kterému byl realizován bez toho, že by mě v budoucnosti zruinoval nebo podstatně omezil můj životní standard, na nějž jsem si zvykl a který jsem celý život budoval. Je věci každého, aby si své plány, představy i realitu zkonfrontoval s výhledem na podzim života; možná by k některým věcem přistupoval poněkud jinak. Přeji všem pěkný den.
musim uznat,ze je to napsany hezky.
problem budoucnosti neni ani tak v udrzbe,jako z ceho ji zaplatite.
predpokladam,ze duchody budou minimalni (spise ,ale zadne) a kde bude cena tepla si nedokazi uz vubec predstavit.staci se podivat na cenu tepla pred par lety a porovnat ji s platem ci duchodem.nepredpokladam,ze budete chtit umrit zimou,jelikoz na teplo mit duchodci proste nebudou.
pokud by se nekdo chtel ohanet drevem,tak ho musim upozornit,ze letos CEZ spalil ve svych elektrarnach tusim 7 000tun drevni hmoty a letos to ma byt 100 000tun.z toho vypliva,ze drevni hmota nebude tak zdarma jak si vetsina lidi mysli.cena palivoveho dreva bude za par let o neco nizsi,nez jev soucasnosti treba v OBI apod.
Pokud máme energeticky úsporný dům s řízeným větráním , rekupeací a dálšími technickými zařízeními dostáváme se paradoxně do situace , kdy obývání tohoto domu se stává čím dál tím více méně komfortní a tyto systémi jsou poměrně složité vyžadují určitou ( né vždy levnou) údržbu a samozdřejmě opravy , které také něco stojí. (+ starosti) Jako každé další technické zařízení v domě. Dobře postavený dům nepotřebuje v našich podmínkách žádnou klimatizaci ani zemní registr - protože se v létě zkrátka uchladí sám , pokud si ovšem majitel postaví dům s velkými okny na západ a velkými střešními okny na jich ( ve jménu romantické půdní vestavby) pak je situace poněkud odlišná. Za hloupost se prostě platí.
jakékoli proudění vzduchu v budově působí na obyvatele nepříjemě , z tohoto hlediska bych zavrhl jakékoli řízené větrání, vždyť sám autor uvádí zkušenosti z Německa.
A co se ušetřených kilowat týče. Pak pokud dům dobře zateplím pak je cena za otop více než přijatelná a rekuperací v absolutní hodnotě již mnoho neušetřím , protože její provoz také není zdaleka zadarmo. Tím je návratnost vstupní poměrně vysoké investice v nedohlednu.
Je proto mnohem lepší dát rovnou ty dva tisíce za topení na víc než je dávat obklikou přes rekuperaci a řízené větrání.
Proto bych se rád vrátil k nadpisu tohoto příspěvku :
Rekuperace a řízené větrání v rodiném domku - nestojí to za to
Těším se na vaše reakce
Pocit průvanu ing. Morávek uvádí právě pro případy víceméně neřízeného větrání při nasávání vzduchu ventilačními štěrbinami v jinak těsných oknech (kvalitní těsný rám je za příplatek vybaven ventilační mřížkou, degradující jeho těsnost).
Co se týče prosté návratnosti řízeného větrání s rekuperací, nelze kalkulovat pouze s úsporou provozních nákladů, ale i s úsporou investic v případě alternativních zdrojů tepla a nezanedbatelný efekt je také přívod filtrovaného vzduchu zbaveného prachu a v případě použití správného filtru také pylů.
Co se týče letního chlazení - sebelepší izolace má pouze efekt z hlediska požadovaného okamžitého výkonu (nehovořím o akumulaci chladu ve starých masivních objektech - v případě dlouhodobějších letních veder je každý stupeň dolů více než příjemný (aspoň pro mne). Větrat se musí a když je venku 36°C ve stínu, tak tutu teplotu dostáváte i dovnitř.
Zdraví
P.L.
Pane Vonka,
Nasávat vzduch přes studnu teoreticky lze a mohlo by to nějaký čas fungovat.Nastanou ale problémy : na vodní hladině se bude usazovat zbytkový prach (i po průchodu filtrem),který bude vodu znehodnocovat. Vážnější problém však představuje kontaminace přiváděného vzduchu radioaktivním plynem Rn 222,který se nasaje z netěsných spar skruží. Další potíž vznikne v létě, kdy přiváděný vzduch s vysokou entalpií zkondenzuje na chladné stěně studny a kondenzát včetně prachových částic stěče do vody.A¨nakonec v zimě při intenzivním větrání a nižším odběru vody hrozí teoreticky až zamrzání vodní hladiny studny.Proto je rozumnější zůstat u funkčně nezávislého zemního registru.
Umístění výústek u podlahy pro přívod teplejšího vzduchu při teplovzdušném vytápění a větrání je správné z hlediska tzv."ventilační účinnosti" což je poměr mezi koncentrací odérů tj. škodlivin ve vzduchu odváděném vůči koncentraci škodlivin v dýchací zóně člověka v místnosti.Odvod vzduchu pod dveřmi bez prahů
Při pouhém nuceném větrání (vytápění klasické ÚT tělesy) je však z hlediska účinnosti provětrání místnosti vhodnější přivádět větrací vzduch shora, ideálně nad okny, např.štěrbinami.anemostaty nebo talířovými ventily. Tento vzduch se pak při účinné rekuperaci (n=70-80%) prakticky již nemusí dohřívat, neboť se částečně směšuje s termickým proudem teplého vzduchu nad tělesy ÚT a navíc výhodně snižuje gradient rozvrstvení teplot vzduchu po výšce místnosti
Při letním přívodu chladnějšího vzduchu ze zemního registru přes tyto stropní výústky dojde ke gravitačnímu poklesu chladného vzduchu do prostoru místnosti a obraz proudění pak záleží na charakteristice a nastavení výústek
ATREA s.r.o. Ing.Petr Morávek,CSc.
zajimalo by me cisteni zemniho registru.nemate s tim zkusenosti?
nemyslim ale zemni registr od fa.ATREA.ten je na muj vkus prilis drahy a nikdy se vlozene prostredky nevrati.
Mám klasický dům s ústředním topením na plyn. Proto mne zajímá spíše jen větrání s rekuperací a možností v létě chladit.
Mám dva dotazy:
- lze na místo 20 m zemního registru použít nasávání vzduchu ze studny? Studna je 6 m od domu a má hladinu 5 m pod povrchem. Zajímaly by mne možné potíže (např. vlhkost) a zda těchto 5 metrů hloubky studny(asi 1 m průměr) udrží relativně stálou teplotu v zimě i v létě.
- z obrázku v článku vyplývá, že přiváděný vzduch do místností je v úrovni podlahy a odváděný v úrovni stropu. Nebylo by lépe v létě při chlazení toto "přehodit"?
To asi ne.jiz z duvodu vyskytu studnicnich plynu,ktere jsou jedovate a i vybusne.B.
skoda,ze v clanku neni popsano i cisteni zemniho registru.
ma uz s tim nekdo zkusenosti?
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
