Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuze ke článku: Stavíme energeticky úsporný dům (XII) - Solární ohřev TUV

Autor článku: Ing. Jaroslav Peterka, CSc.
Plné znění článku: Stavíme energeticky úsporný dům (XII) - Solární ohřev TUV
Anotace článku: Autor na příkladu běžného rodinného domu shrnuje a zobecňuje nejdůležitější zásady návrhu a získané zkušenosti z realizovaných solárních soustav. Přidává i taková doporučení jako např. jak vybírat dodavatele nebo jak dlouhá by měla být záruční doba pro celou solární soustavu.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 49   starší >>
Příspěvky
Předmět: docela zajimava diskuze
Autor: Aska Aska
Datum: 06.04.2006 00:41 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Sice tato diskuze probehla pred 2 lety, ale docela zajimave...
Koukam, ze tu nikdo ale nenapsal, jak se da tepla voda vyuzit a to treba i prani v pracce, kde je privod pro teplou vodu, take k mycce nadobi, ne jen ke sprchovani a umejvani nadobi....
Treba nikdo nenapsal, ze se treba da pasivni dum vytapet nizkoteplotnim teplovzdusnym topenim- pisete, ze i v zime se teplota z kolektoru ohreje na 30stupnu.
Ale treba by me zajimalo, jestli kdyz budu mit teplotu v zasobniku treba 40 stupnu, v nem prutocneho hada na predani tepla, jestli se tam bude tvotit nejaka potvora legionela?

Předmět: regulace 2
Autor: bartel
Datum: 18.02.2004 15:12 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Všem přispivatelům,skeptikům i nadšencům Doporučuji si přečíst článek z 10.ledna minulého roku pod názvem "Realizovaný projekt
nástavby mateřské školy v Ostravě-Proskovicích".
Pokud nechcete prezentovat své názory na tomto portále,napište mi na adresu email:
nebo email:



Předmět: regulace
Autor: bartel
Datum: 14.02.2004 18:48 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Příspěvkem chci reagovat na některé názory ze všech článků o stavbě enrgeticky úsporného domu a to o regulacích.
Tyto mohou být v zásadě dvojího druhu:
1/Automatické s použitím vstupních čidel DI,AI a na výstupech DO,AO,s ústředním regulátorem digitálním,nebo analogovým.Je v zásadě jedno,od kterého výrobce je "mozek",liší se jenom počtem vstupů,výstupů,provedením a cenou.
2/Ruční regulace,kde ustředním členem jste Vy sám-uživatel a provozovatel.Přichází v úvahu i poloautomat.Jste čidlem i koncovým členem a servosmyčkou.

V prvém případě je nutné ji nasadit na astatické a statické soustavy obtížněji regulovatelné,kdy poměry doby náběhu a průtahu otevřené reg.smyčky jsou ve špatných poměrech,nebo při použití více zdrojů a spotřebičů/větší kolektorové plochy, solární tank,řízené čerpadla,deskové výměníky,zvyšující kotle, zásobníky TUV,UT podlahové,stěnové, vzduchotechnika a pod./ Poruchové veličiny/třeba změna počasí/nelze odfiltrovat ani anulovat,nutno s nimi počítat.

Ve druhém případě,kdy si uživatel to vše řídí sám/trdíte,že není třeba regulace/,je dobré mít aspoň měřící ústřednu teplot, která s použitím vhodných a vhodně umístěných teploměrů s dálkovým přenosem Vám zajistí dostatečný a dostatečně rychlý přehled o stavu Vaší energetické soustavy,o teplotách v prostoru,venku a pod.Když víte,jaká je teplota,můžete účinně zasáhnout do svých nákladů a snížit je.V analogové verzi nevyjde ani tak draho.Záleží na počtu měřících míst.
Bližší informace na email:
Přeji hezký den.

Předmět: Škrcení čerpadla v zimě
Autor: Ing. Jiří Dudka
Datum: 10.02.2004 23:54 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Rád bych věděl proč se doporučuje čerpadlo v zimě ještě dále škrtit. Podle mých zkušeností s lacinými kolektory tím, zejména při nižších okolních teplotách, klesá účinnost kolektoru.

Předmět: Re: Škrcení čerpadla v zimě
Autor: Ing. A. Žeravík
Datum: 11.02.2004 09:10 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den, jak už to tady bylo řečeno, snížením průtoku se dosáhne zvýšení teploty za cenu snížení účinnosti a výkonu. Někdy je vhodnější mít méně vody s vyšší teplotou i za tuto cenu. Škrcením se sníží průtok, ale příkon čerpadla ne. Mám změřeno, že oběhové čerpadlo například s jmenovitým příkonem 50W má vyšší výkon, než čerpadlo 100W přepnuté na 50W. Snížením otáček klesá u odstředivých čerpadel účinnost.

Předmět: soustava
Autor: stanislav
Datum: 10.02.2004 11:02 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
kjlou

Předmět: Re: soustava
Autor: Aleš
Datum: 10.02.2004 13:45 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pane Stanislave

Před tím , než něco napíšete, tak si to ověřte nebo tady budete všem pro smích 200l antikorový solární zásobník váží okolo 50-55 kg 400 litrový váží kolem metráku. Jinak "třeba" na trám - na trámu krovu nic neudržíte , ale sol . můžete umístnit "třeba" na kleštinu.


- drtivá většina rodinných domů má sedlovou střechu
- rád bych věděl jaké to hrozné problémy na mě čekají , když budu mít kolektory níže než sol. výměník. kromě toho, že nebudu potřebovat zpětné klapky , regulaci , oběhové čerpadlo , čidla k regulaci a systém zálohování el.energie v době výpadku. Rád bych to věděl i ostatní tady.
Malý cenový rozdíl ? myslím , že za cenu toho všeho, zvláště pak dodavatelkým způsobem mohu, se na podzim mohu podívat třeba do Egypta.

- všechny tyto aktivní prvky potřebují údržbu a mají svojí životnost , při poruše zákazníci většinou volají dodavatelskou firmu , takže si to řádně zaplatí.

- regulace + oběhové čerpadlo má určitou spotřebu dejme tomu 30W po 8 hod. denně při ceně 3,5 KČ 1KW/h budou provozní náklady asi 305KČ ročně. zdá se to málo , ale já za tyto peníze ohřeji za noční proud - cca 5 680 l vody
( 10-60°C) to je na 5 týdnů spotřeby po 150l teplé vody denně - třeba v lednu.

- Rád bych věděl jaké to daleko větší možnosti přípravy a úpravy získané tepelné ener. má systém s oběhovým čerpadlem.
Jak oběhové čerpadlo připravuje a upravuje získanou tep. energii daleko více než system bez čerpadla to vážně nechápu Vy ano?

- deskový výměník , teď jste mě rozesmál ( nebo spíše rozplakal) Vy byste navrhnul pro ohřev TUV do rodinného domku systém s deskovým výměníkem no to snad nemyslíte vážně - výměník je nerezový poměrně drahý a tento systém vyžaduje další řízené oběhové čerpadlo.

- domácí kutilové nikdy nevyrábějí to co je zbytečné, ale pouští se do jednoduchých a levných řešení např. jednookruhový sol. system. Použitelný mimo topnou sezonu. Můj kamarád postavil a napojil tento system ke stávajícímu bojleru za 3000tis.

Jesli jste amatér a napsal jste tento příspěvek jen tak , protože o sol. systémech něco víte , tak to beru. Pokuď jste , ale profesional a montujete tyto systemy pak je to bída Pane Stanislave - velká bída lituji Vaše zákazníky.



Předmět: Re (2): soustava
Autor: stanislav
Datum: 10.02.2004 14:48 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Nás ve škole učili před 35lety,že 1litr vody váží 1kg,nebo to už je taky jinak? Čerpadlem,s přepínatelnými otáčkami dosahuji
jiné rychlosti proudění v primáru,což lze využít při změnách počasí a svitu slunce.Snad ještě platí,čím déle mám vodu v hadici na zahradě,tím je teplejší,malý prútok-pomaleji chladne a naopak.
Výměník mám umístěný ve vnitřní místnosti,ani jedna stěna není venkovní,co myslíte-kdo má větší tepelné ztráty-pod střechou,
nebo uvnitř budovy?
Jsem obyčejný opravář televizorů,elektroniky apod.,ale myslím
na zisk ze soláru.Určitě je znásoben použitím ve více technických prostředcích,které mohu ovlivnit regulací.Radši do
Egypta nepojedu a udělal jsem si to tak,jak popsáno.Je pravdou,
že regulace je složitější,udělal jsem si jí sám,sám ji opravuji
provozuji.Jsem spokojený.A jak jsem již někde psal,samotížný
systém byste těžko použil pro centrální energetický zdroj v objektu a to navíc bez deskového výměníku.Ale každý jsme zastánce něčeho jiného.
Ještě jednou se ptám pana Aleše? Váží 1litr-1kg.Pokud ano,pak
máme nad hlavou skoro půl tuny při 400litrech vody.
A to,že chodím po baráčcích na opravy,slýchávám nářky nejvíce
od lidí,kteří se nechali přesvědčit na samotíž.Hold za málo
peněz,ještě míň muziky.Každý je svého štěstí strůjcem.Akorát
Esmeralda ví své.

Přeji příjemný den


Předmět: Re (3): soustava
Autor: Aleš
Datum: 10.02.2004 16:32 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Není to podstatné , ale

Napsal jste :

Uvážíme-li,že zásobník, s objemem 200l, který sám váží 150kg

píšete sám znamená to bez vody .....

kdyby jste myslel s vodou, tak jak vás ve škole učili ( jak sám píšete) pak 1 litr váží 1kg - proč jste tedy napsal, že zásobník váží 150KG když jen samotná voda má 2 metráky?

400litrový zásobník váží s vodou skutečně 500kg o tom není sporu.

Nebudeme se v tom šťourat je to jedno nejste montážní firma solárních kolektorů a nikdo neví všechno.


Pokud jste si regulaci navrhl na základě svých znalostí a sám jste si schopen zajistit připadný servis není co řešit bylo to pro Vás levné řešení.
Jinak v mém původním příspěvku jsem hned na začátku napsal,
že samotížné systémy se hodí při ohřevu TUV do 400 litrů.
Co se týče samotných ztrát solárního zásobníku , tak jeho ztráty závisí kromě izolace na rozdílu teplot uvnitř a vně zásobníku. V létě, kdy svítí slunce je pod střechou také poměrně vysoká teplota z tohoto důvodu se domnívám, že rozdíl ztrát sol. zásobníku umístěného v místnosti a pod střechou nebude veliký. Rozhodně ne takový , aby toto umístění nějakým způsobem znevýhodňovalo celý systém.
Sol. kolektory mají největší účinnost pokud směs v nich proudící je co nechladnější. pokud tedy zpomalíte proudění snížením výkonu oběhového čerpadla např. na podzim bude sice voda vycházenící z kolektoru teplejší, ale účinnost kolektorů se sníží ( vyzáří více energie zpět do okolí) Účinnost celé soustavy se může samozřemě zvýšit - to záleží na příkonu oběhového čerpadla a na výkonu kolektorů. Myslím , že je ve většině případů nejvýhodnější raději častěji spínat oběhové čerpadlo, např. triakem. Nastavit regulaci to tohoto stavu nebude pro vás jistě žádný problém.
Celoroční zisk sol. kolektorů proti správně navržené samotížné soustavě nebude vyžší než o 10-15% největší procentuální rozdíl samozdřejmě bude při špatném počasí - v zimě, ale absolutní rozdíl bude malý, protože kolektory v zimě mají jen malý přínos. Za tento zisk , který získáte na víc musíte investovat do pohonu o.č.
Prováděl jste někdy měření na kolektorech kolik Vám jaký je jejich skutečný přínos. Já mám kolektory umístěné na JZ - západ což není ideální (neměl jsem jinou možnost) a projevuje se to hlavně v zimě. Je to samotížný systém 3x ekosolaris ( celkem 4.5m2) + 200l nerez zásobník. celkový přímos systému odhaduji na 3MW energie /rok tj. 660KW z metru.
maximální teplota ohřaté vody je okolo 65°C (letní slunný den)
v zimě prosinec, leden tak 30 - 32°C - sluný den , od konce února jsou při dobrém počasí teploty již přes 40°C. V létě při špatném počasí , tedy pokud neprší jsou teploty okolo 35-38°C.
Záleží samozřejmě na odběru vody! V letním parném dni (červen, červenec), ale není problém ohřátí zásobníku během dne i 2x. Ne ovšem na 65°C, ale tak na 50-55°C
K těmto hodnotám dodávám , že spojovací potrubí mezi kolektorem a sol. zásobníkem je průměru pouze 18mmm, kdybych tenkrát použil silnější průměr 22mm byly by vysledky lepší.
Soustava byla totiš doplněna třetím kolektorem až později a 18mm potrubí zůstalo stávající.


Předmět: Re (4): soustava
Autor: stanislav
Datum: 10.02.2004 17:57 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Moje omluva,patřilo tam číslo 250kg,už mi tak oči neslouží.
Ale těší mne,že jsem Vás vyprovokoval k celkem podrobnému algoritmu řízení této soustavy-dá se již dost přesně zhotovit
program do regulátoru.Toto se mi doposud nepodařilo u článku
o akumulaci tepla ing.Peterky,článek"Akumulační zásobník tepla pro TUV a UT"čímž ho prosím o podobné zhodnocení provozu s AKU nádrží.Sám využívám solar,zapojená ohřátá voda seriově s
předehřevem a spodním hadem AKU nádrže,číž si pomáhám i při chlazení,nebo pouštím do vzduchotechniky.Přeci jenom v létě se to přehřívá.Řídím taky obtokový ventil a navíc mám výměníček na chlazení studenou vodou.Mám dost velkou plochu kolektorové stěny,původně i pro skleník.Pro sušení ovoce a bylin jsem si
postavil teplovzdušný kolektor MISTRAL na jižní fasádě s možností mírného odklonu k východu,nebo západu.Osvědčil se více,jak teplovzdušné podtlakové větrání domu.Přemýšlím i o TPA
Textilně Plástový Absorbér,jako jímací plocha-odpadní teplo z vody,nebo vzduchu.Proto mám zájem o skutečné provozní hodnoty
všech zařízení.Kromě toho,že opravuji elektroniku,zabývám se profesionálně o seřizování a najíždění různých technologií,vidím a snažím se opravit to,co odborné firmy napáchají ať už sami,nebo s pomocí projektu,nekalé soutěže a.j.
Není možno pořád koukat na návratnost,ta je v nedohlednu,ale
zvyšování cen energií mne už tak bolet nemusí-a bude ještě Hůř.
Takové výroky typu:To bych si nepořídil,je to drahé,zbytečně drahé,450000kč bych do toho nedal mi připomínají můj dlouhodobý pobyt v zahraničí,kdy turista srovnává ceny třeba piva,"tolik bych
za to nedal,u nás je to levnější" tak radši bude sušit hubu a
doma jich vypije šest za večer ale chleba je levnější,tak jich sní tři za den./to jenom na okraj/

Přeji příjemný zbytek dne

Předmět: Re (2): soustava
Autor: petr kocina
Datum: 10.02.2004 23:30 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
system ke stávajícímu bojleru za 3000tis. - za 3 000 000kc asi ne,spis melo byt napsano 3tis.,nebo 3 000kc.
zrejme je to preklep.


Předmět: Re (3): soustava
Autor: Aleš
Datum: 11.02.2004 07:28 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ano splet jsem se samozřejmě jsou to 3tis.


Předmět: Re (3): soustava
Autor: Tomáš N
Datum: 13.02.2004 09:11 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Zkusil jsem si spočítat spotřebu TUV mojí rodiny. Spotřebujeme max. 120l TUV o 60°C. Při výpočtu jsem uvažoval s rezervou takže jsem uvažoval 150l TUV o teplotě 60°C. Energie na ohřátí jednoho l TUV vychází 65Wh i s rezervou. Takže mi vychází potřeba energie na TUV za rok na 3560kWh. Když budu počítat, ze za 1kWh zaplatím s rezervou 1,3Kč, jsou náklady za ohřev TUV 4628Kč/rok. Uvažuji, že bojler na 150l TUV stojí 8000Kč, a že vydrží 5roků. Takže celkové náklady na TUV jsou 4628 + 8000/5 = 6228Kč. Pokud mi solár ohřeje 2/3 TUV, ušetřím 4152Kč. Jsem ochoten do soláru investovat peníze, které se mi do 5let vrátí, maximálně do 10let - při zaručené životnosti systému, což je 20760Kč až max.41520Kč. Spíš bych se přikláněl k 20760Kč. Jelikož za tyto peníze mi to žádný dodavatel nenabídne, chtěl bych si ho postavit sám. Nejlépe samotížný systém. Mohl by jste popsat solar, který si postavil váš známý za 3000Kč? Rád bych se někde inspiroval, případně využil konstrukci soláru již někde funkčního. Na co vymýšlet vymyšlené věci. Pokud jsem v mé úvaze udělal někde chybu, reagujte, prosím. Díky.

Předmět: Re (4): soustava
Autor: Aleš
Datum: 13.02.2004 10:00 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Vážený Pane Tomáši,
napíši malé pojednání o solární technice se zaměřením na ekonomicky schůdná řešení. Světlo světa spatří pravděpodobně v Březnu.






Předmět: Re (5): soustava
Autor: Tomáš N
Datum: 13.02.2004 10:15 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Fajn, už se těším.

Předmět: Re (6): soustava
Autor: bořivoj
Datum: 14.02.2004 09:34 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Ke konci března už mrazy ve větší míře nehrozí,tak za 3000kč si kupte hadici potravinářskou,černou,roztáhněte po střeše,jeden konec na studenou vodu,druhý přívod do boileru a je to, nějaké fitingy,trochu práce.O výsledky se pak s náma můžete podělit,stejně jako pan Aleš.

Předmět: Re (7): soustava
Autor: Ing. Jiří Dudka
Datum: 14.02.2004 13:48 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Takto by to mohlo fungovat jen když se budete sprchovat tak asi v 15:00. Pokud ovšem tak učiníte až večer, po západu slunce, napustí se do boileru voda s okolní teplotou, která může být i nižší než z vodovodního řádu. Realizoval jsem podobný systém (cca 200m černé vodovodní trubky o průměru 20mm pod krytinou z tmavého hliníkového plechu), ale mám jej naplněný nemrznoucí kapalinou a přenos tepla zajišťuje oběhové čerpadlo. Funguje tak asi od května do září při jasném počasí za bezvětří. Sbírá teplo z cca 50m2. Expanzní nádoba není nutná - roztažnost kapaliny a trubky je přibližně shodná. Dá se dosáhnout maximální teploty cca 50 stupňů C a v létě se podkroví příjemně ochlazuje. Dohřev se musí správně řídit - jen odpoledne - je potřeba vybrat si vhodný tarif. V noci musí být dohřev vypnutý.

Předmět: Názor
Autor: Aleš
Datum: 10.02.2004 09:23 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Autor popisuje solární systémy s nuceným oběhem.

Pro menší solární systémy určené typicky k ohřevu TUV ( cca do 400l denně) Je ve všech případech mnohem výhodnější použít samotížné soustavy.
- Nepotřebují oběhové čerpadlo
-nepotřebují žádnou regulaci
- nemají žádné mechanické díly , které by se opotřebovávali, prakticky nepotřebují údržbu
- nejsou závislé na dodávkách el. energie.
- pokud je solární zásobník a kolektory z nerezu mají vzhledem k lidskému životu neomezenou životnost
- jsou jednodužší a podstatně levnější než soustavy s nuceným oběhem.
- montáž lze snadno provést svépomocí čímž se ušetří dalších až 50% nákladů.

Podmínkou pro instalaci této soustavy je , aby zásobník TUV byl min o 60cm výše než horní hrana kolektoru. Prakticky systém funguje stejně jako samotížné topení kolektory jsou kotlem a zas. TUV představuje radiátor. Průměry potrubí lze spočítat podle stejných vzorců jako pro sam. topení. ( ale s konst. pro viskozitu nem. směsy.) silnější potrubí nevadí. Prakticky stačí průměry jmenovité světlosti max. 20 (3/4). nebo 15 (1/2) u menších soustav. Tomu odpovídají průmery trubek - 22 a 18 mm.

U novostaveb je naprosto neopodstatnělé ohřívat TUV jinak než samotížně a je to vždy k neprospěchu investora. Jedinou nevýhodou sam soustav proti soustavám s nuceným oběhem je trochu nižší účinnost, ale vzhledem k nepotřebnosti energie pro oběhové čerpadlo není toto dramatický problém. Tuto nevýhodu lze snadno dohonit o trochu větší kolektorovou plochou.
Myslím, že autorovy článku toto uniklo. Soustavy s nuceným oběhem určené pro ohřev TUV v "malém" jsou drahé jejich návratnost je diskutabilní, potřebují údržbu a mají ještě jedno úskalí v podobě přerušení dodávek el. energie za sluného dne.







Předmět: Re: Názor
Autor: Ing. A. Žeravík
Datum: 10.02.2004 10:47 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý den. Jak vidím, ani panu Aleši neuniklo, že článek přes deklarované "získané zkušenosti z realizovaných solárních soustav" obsahuje příliš mnoho obecných slov a málo konkrétních věcí.
Velice nás pobavil poznatek, že "musíme použít vždy celé kolektory, např. 2, 3, 4 i 5 kusů". Přiznám se, že při instalaci kolektorů mne ani nenapadlo, že bych požádal dodavatele, aby mi uřízl kousek šestého.
V příspěvku pana Aleše je víc zkušeností a poznatků, než v původním článku.

Předmět: Re (2): Názor
Autor: jaroslav peterka
Datum: 11.02.2004 14:09 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Problém je myšlen takto: u velkých kolektorových polí počítáme plochu podle různých způsobů, může vyjít třeba 130, 136 nebo 145 m2. V počtech kolektorů už není takový problém, už se zde spíše dává přednost vhodnému optickému seřazení do stejných řad, ale vidíte, jak se rozptyl projevuje cenově.
U rodinného domu nelze kolektory dělit napůl, jsme závislí na tom, jakou plochu jednotlivých typů kolektorů nabízí trh.
U dřívějších velkých SALKů to mohl být jen násobek 2 m2 a způsobovalo to problémy vhodné volby objemu ohřívače. Menší kolektory jsou z tohoto pohledu vhodnější, dá se s nimi "jemněji" doladit výsledná plocha, mají ale třeba zase více spojů a mohou stát celkově více. Je to věc technickoekonomického rozboru a odsouhlasení investorem.
Atypické tvary kolektorů z důvodu např. estetického doplnění volného trojúhelníku vedle kolektorového pole na střeše nabízela německá firma Vagner.

Předmět: Re (3): Názor
Autor: Ing. A. Žeravík
Datum: 11.02.2004 15:07 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Úvodní věta článku obsahuje: "na příkladu běžného rodinného domu".... Tady lze těžko hovořit o stovkách m2 kolektorové plochy. Nejsem přesvědčen, že u SK jde o přesné výpočty. Nazval bych to spíš kvalifikovanými odhady. Slunce nebude nikdy svítit podle našich přesných výpočtů. "Výpočty" s nepřesnými vstupními čísly nejsou výpočty, ale odhady.
Poznámka o celých kolektorech mi proto připadla nadbytečná a v článku, který má čtenáře poučit o praktických zkušenostech, až poněkud naivní. Předpokládám, že je určen pro ty, kteří už někdy kolektory viděli a vědí o co jde. Je to jako byste napsal, že sluneční kolektory obvykle umisťujeme tak, aby na ně svítilo slunce.

Předmět: Re: Názor
Autor: jaroslav peterka
Datum: 10.02.2004 12:35 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
O systémech gravitačních by se dal napsat další velký článek. Mají své klady a zápory. Je vhodné o všech vědět. Může se jednat o typový systém na ploché střeše jako v Řecku či Turecku, ale tam nemrzne a u nás ano. To samé platí o umístění na terénu. Takže se bude jednat o atypy s kolektory na fasádě či na střeše a ohřívačem vždy výše. Osobně by mi vadilo, kdybych měl na půdě tikající bombu možného vyplavení domu (je to věc názoru), stejně bych musel řešit ochranu proti zamrznutí atd. atd.
Mám zatím jediný realizovaný gravitační systém. Kolektory na fasádě pod 45 stupni k jihu a ležatý ohřívač uvnitř v koupelně pod stropem. Funguje to spolehlivě už několik let, ale v zimě mají strach, aby jim na kolektory nespadl sníh nebo rampouchy. A ten ohřívač nad vanou není s trubkami vůbec hezký a stále svádí ke strachu, aby třeba nespadl na někoho při koupání.
Gravitační systémy jsou "línější" a méně účinné, ideální na letní provoz. Nebráním se jim, ale měřme každému systému stejným metrem.

Předmět: Re (2): Názor
Autor: Aleš
Datum: 10.02.2004 14:18 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Pane Peterka,

Předpokládám , že vy jako profesionál v oboru chcete svým zákazníkům nabídnout pokud možno co nejlepší produkt za co nejnižší cenu. Pokud má dům sedlovou střechu není problém umístil ležatý zásobník do hřebene a kolektory pokud jsou nízkoširoké, umístit tak aby končily těsně nad okapem. U novostabev to není problém ( jsou na to projektovány) u starých domů to mnohdy nejde a musí se použít systém s nuceným oběhem. Nerez bojler není tikající bomba - je to výrobek , který vydrží desítky let.
"Línost" gravitačnách systémů závisí mimo jiné na síle potrubí. Používejte průměry potrubí 3/4 (22 měděnou trubku) a systém bude pružnější a tím i efektivnější , pravda je že bude obsahovat o trochu více nemznoucí směsy.
Systém není tak výkonný jako systém s oběhovým čerpadlem , ale je levnější a tudíš Vaše nabídka bude mnohdy konkurence schopnější než třeba nabídka konkurenční. Navíc zákazník od Vás získá systém spolehlivější , prakticky bezúdržbový a také systém bez dalších nákladů na jeho provoz ( o.č. má svůj příkon)
Netvrdím , že systémi s oběhovými čerpadly jsou špatné , ale proč rešit něco složitě , když to lze v některých případech udělat jinak, pasivně jen na základě fyz. zákonů a ještě tím třeba získat zákazníka , který by si jinak sol. ohřev nemohl dovolit nebo by možná přešel i ke konkurenci.











Předmět: Re (3): Názor
Autor: jaroslav peterka
Datum: 10.02.2004 14:46 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Můžeme se na vše podívat z většího časového odstupu:
1. Nejdříve se u nás zasklívaly radiátory
2. Potom se vyvinuly dobré kolektory
3. Potom chyběly komponenty navazující na kolektory
4. Potom tu už zhruba všechno bylo
5. Po revoluci se začal znovu propagovat rakouský systém výroby kolektorů svépomocí
6. Během posledních let lze říci, že trh nabízí dostatečně vhodný výběr komponentů solárních soustav
7. Současná doba nutí znovu šetřit a lze to třeba nejen na kolektorech, ale i na systémech. Nebráním nikomu v propagaci samotížných soustav, spíš to ale bude vlastní řešení samovýroby než garantované řešení od dodavatele (i když kdo ví, třeba se některé firmy v rámci shánění zakázek na tuto soustavu specializují). Majitel by měl ale vědět do čeho technicky jde už od začátku a ne aby zjistil některé věci, které mu nevyhovují až po zaplacení a za provozu.
Článek je určený spíše začínajícím zájemcům a těm ukazuje, co vlastně využití sluneční energie v reálu znamená. Definitivní koncepci si nenavrhne investor sám, ale pomůže mu ji optimalizovat projektant nebo dodavatel. A věřte, že se mohou ze začátku domlouvat na řešení i více než 1 rok.

Předmět: Oběhové čerpadlo na ss proud
Autor: Ing. A. Žeravík
Datum: 10.02.2004 00:15 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Dobrý večer, v článku tvrdíte jako samozřejnost, že "Ke střešním slunečním kolektorům se přidá fotovoltaický panel a použije se speciální čerpadlo na stejnosměrný proud." Rád bych se zeptal, kde a případně za jakou cenu se takové čerpadlo dá koupit. Nebude cena takového čerpadla s fotovoltaickým panelem vyšší než celé solární soustavy?

Předmět: Re: Oběhové čerpadlo na ss proud
Autor: jaroslav peterka
Datum: 10.02.2004 12:23 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Fotovoltaický panel není cenově obecné řešení, spíš zatím jen pro "solární fandy" nebo bohaté zákazníky. Řeší stav při výpadku proudu a ušetří solární regulaci. Obě varianty řešení se dají vyjádřit finančně, ale někdy o nich rozhoduje jen výslovné přání investora. Solární čerpadlo na ss proud nabízela ve své dodávce firma Thermosolar Žiar.

Předmět: Re: Oběhové čerpadlo na ss proud
Autor: Král
Datum: 15.02.2004 10:04 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Častečně tu už bylo odpovězeno, jde o systém pro neinformované ekologické nadšence.
Neni problem sehnat čerpadlo pracující na ss napětí dokonce i jeho cena neni nijak závratná , problem je v ceně a učinnosti fotovoltaických článku a návazném systému ukládání a transformace el. energie. Náklady vložené do tohoto systému se vám NIKDY nevrátí, dokonce si troufnu tvrdit, že při použití pro daný účel a podminky ČR nejde ani o ekologické řešení, protože se nikdy nevrátí ani energie vložená do výroby systému.

Předmět: Vhodné sluneční kolektory , cena !
Autor: Král
Datum: 15.02.2004 10:29 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Přiznám se, že jsem spíše skeptický pokud jde o ekonomiku solárních systémů pro ohřev TUV v RD, ale rád se nechám přesvědčit o opaku. Souhlasím s tvrzením, že z m2 vze v reálu získat cca 660kW/h/rok tepelné energie problém je, že většinu z toho v nejteplejších měsících roku kdy je spotřeba TUV nejnižší (dovolené, koupeme se v chladnější vodě,atd.). Reálně tedy využijeme řekněme 500kW/h energie a ted babo rad, které kolektory jsou dostatečně kvalitní aby vydrželi 20let a měli ekonomickou návratnost 10let. Osobne se mi libí vákuový trubicový kolektor Vitosol 200/300, který budí dojem solidního výrobku, který vydrží 20 let problem je cena , které je natolik strašno, že ji i prodejci Vissemann spíše šeptají než říkají nahlas. Otázka existuje na trhu nějaký jiný kolektor , který je zhotoven s kvalitních materiálu (tj. má požadovanou životnost) a je ekonomicky přijatelny ?

P.S. Smotaná černá hadice v krabici od bananů není kolektor s životnosti 20let.

Předmět: Re (3): Vhodné sluneční kolektory , cena !
Autor: Ing. A. Žeravík
Datum: 15.02.2004 11:55 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Návratnost slunečních baterií je v nekonečnu, proto se dosud komerčně nepoužívají. Až budou dostupné a výhodné, pak bude mít smysl Slunce do škol. Jinak to jsou jen vyhozené peníze. Ale nejde vždy jen o prostou návratnost, i dnes jsou aplikace, kde mají své místo.
Ani firma Termosolar Žiar s.r.o. nedodává ke svým systémům ss čerpadla, ale obyčejná oběhová čerpadla Grundfoss UPS 25-60 a záložní zdroje (info ze dne 11.2.2004).
Bohužel návratnost blížící se nekonečnu mají i vakuové kolektory. Podle mého názoru se hodí tam, kde se vyžaduje vysoká teplota vody. Při nižších teplotách se jejich výhody srovnávají s ostatními, například s deskovými se selektivní vrstvou a v oblasti nízkých teplot pak se stočenou hadicí :-).
Mimochodem ty plastové sluneční buňky, kritizované například v AE 1/2003 (šesti, nikoli osmiúhelníkové), vyrábělo před lety družstvo ve Vlachovicích (nikoli ve Valašských Kloboukách). Kolektory byly určeny pro sezónní ohřev vody, pro vodorovnou nebo mírně skloněnou polohu a hádejte, jaká byla jejich cena? Celých 270,- Kčs!
Polyetylénová hadice snese bez úhony i zamrznutí vody. Mráz spolehlivě roztrhne vodoměr, ale nikoli hadici.
Podle informací výrobce PE hadic (informace stará asi měsíc) je životnost černých PE hadic na slunci 15 let.

Předmět: Re (2): Oběhové čerpadlo na ss proud
Autor: Ing. A. Žeravík
Datum: 15.02.2004 12:17 odpovědět upozornit redakci


reakce na ...
Jak jste správně napsal, jde o systém pro dobře informované ekologické nadšence. Ono totiž záložní oběhové čerpadlo na ss proud má v tomto případě své výhody. Poběží nám přímo z 12V akumulátoru bez nutnosti používat ztrátový převod DC/AC 12/230V. Použití UPS má (kromě její ceny) také své další nevýhody. Jsou obvykle určeny pro provoz v době několika minut a pro daný účel je nutno stejně připojit externí akumulátor. UPS v pohotovostním režimu má stálý příkon (20-40)W. Kdo nevěří, ať si změří.
Vzhledem k tomu, že DC čerpadlo nemám, používám upravenou UPS (klidový příkon 0) a 12V aku. A až se sníží cena slunečních panelů (například díky akci Slunce do škol:-)), pak se i tento akumulátor bude dobíjet ze Slunce...

zobrazuji 1 - 30 z 49   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama