Diskuse ke článku: Odtokové parametry technických vrstev zelené střechy s využitím textilního recyklátu

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Odtokové parametry technických vrstev zelené střechy s využitím textilního recyklátu

Redakce @redakce před 4 roky

Plné znění článku: Odtokové parametry technických vrstev zelené střechy s využitím textilního recyklátu

Anotace článku: Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

3 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

PS Petr Skalský @petr.skalsky před 4 roky

Taky přeji pěkný den a moc děkuji za odpověď. Diskuse tříbí názory. Já osobně jsem nikdy do zelených střech akumulační vrstvu nenavrhoval. Důvodem je i skutečnost, že první zelené střechy, které jsem v Německu na začátku 90.let realizoval, byly rekonstrukce starších zelených střech s akumulačními vrstvami. Ta vždy poškodila střešní vegetaci. A navíc mám filosofii, že rostlinám je nutno vytvořit podmínky blízké těm, které těmto rostlinám prospívají a na které jsou v přírodě navyklé. Takže u suchomilných rostlin to je sucho a nikoli vlhko.
V příspěvku píšete, že materiálem prorůstají kořeny vegetace. Potom se kořeny rostlin dostanou k vodě v akumulační desce a celkem asi nebudou rozlišovat vodu vázanou a volnou.
Nechme rostliny, ať si používají svůj akumulační systém a naprosté většině i stačí sběr rosy ve svém okolí (proto nerealizovat v bezprostředním okolí rostliny povrchový štěrkový zásyp) a občasný déšť spojený s letní bouřkou.
Píšu jen o extensivních zelených střechách a suchomilném rostlinstvu (nejčastější vegetace na střechách v ČR). Rozchodníková louka je další častá chyba zelených střech. Každá rostlina by měla mít svůj prostor, z kterého si stahuje vláhu pro sebe a fotosyntézu. Domnívám se ale, že podmínky pro střešní vegetaci jsou podobné, jaké mají rostliny ve Středomoří v plenéru, ale jen v takové lokalitě, kde je roční úhrn dešťových srážek pod průměrem ČR. Třeba v Jizerských horách je rozchodník na střeše nesmysl, v Praze ta správná rostlina. Takže střešní vegetaci volit dle lokality a množství dešťových srážek/rok.
Přeji mnoho úspěchu v práci a osobním životě.

PS Petr Skalský @petr.skalsky před 4 roky

Dobrý den,
dobrý článek, kterému se pokusím dát širší souvislost. Jakákoli akumulace vody ve střeše musí dávat smysl a to dává jen v ojedinělých případech. Střecha s vegetační nadstavbou je vždy hlavně střecha a zahradou je až sekundárně. Já proto upřednostňuji vždy co nejrychlejší odvod vody ze střechy. Teorie o tom, že jakési zpoždění v odtoku vody ze zelených střech při přívalových deštích má pozitivní vliv na zatížení dešťové kanalizace je pouze teorie a z praktického hlediska je význam tohoto jevu nula. I pokud by v oblasti byly desítky zelených střech, tak přetížení dešťové kanalizace způsobuje spíše odvodnění zpevněných ploch, ale hlavně moment uzavření zpětných klapek na dešťové kanalizaci před jejím zaústěním do vodoteče, který může nastat už při průtoku vody vodotečí Q5.
Veškeré akumulační vrstvy ve vegetačním souvrství mají i poměrně negativní vliv. Nopová folie zvýší tlak na tepelnou izolaci 10x a je nutno do střešního souvrství použít tepelnou izolaci s vyšší odolností na tlak a tedy dražší. Akumulační desky zase, de facto, vylučují použití asfaltových pásů, protože na těch nesmí stát voda. Navíc každé zadržování vody zvyšuje pravděpodobnost zatečení do střešního souvrství.
A pokud použijete ve vegetačním souvrství akumulační vrstvu, tak dříve nebo později dojde k vyhnití suchomilných rostlin a rozšíření mechu po střeše a to i v takové celkem suché lokalitě, jako jsou třeba Litoměřice.

PS Petr Selník @petr.selnik před 4 roky

PS Petr Skalský @petr.skalskyPěkný den,
V obecné rovině máte pravdu, a proto přichází řada nových řešení, která se snaží zmíněné problémy eliminovat. Zásadním problémem, který řeší všechny státy v Evropě je nejednotný pohled na hranice drenážní funkce/retenčních parametrů/dlouhodobá akumulace. Neřešme teď slovíčkaření, ale základní podstatu: jiné požadavky na uvedené principy chování má Sicílie, jiné Nizozemí a konečně i my ve střední Evropě na střeše rozvodí. Problém ale je, když nám řada výrobců předkládá jedno a to samé řešení a tvrdí nám, že určitě bude fungovat.

Také nejsem příznivcem bazénů na střech, které mají v horizontu jednotek či spíše desítek dnů zadržovat srážkovou vodu. V nejhorším případě pak ještě s nulovým spádem. Tyto realizace pak opravdu nefungují nejlépe, přestože lze kvalitním návrhem eliminovat řadu neduhů na snesitelné minimum.

Problém akumulace spočívá v tom, že se nerozlišuje mezi vodou vázanou a volně stojící - ta volně stojící opravdu na většinu řešených střech nepatří nebo je nutné je výrazně upravit právě na toto fungování. Naopak vázaná voda v akumulačních deskách nemůže být rozhodně srovnávána s byť jen kalužemi vody tvořící se na hydroizolačním souvrství, které je často ovlivněno poškozenou vrstvou deformované tepelné izolace. Současně řešení jednotlivých typů akumulačních desek vykazuje zcela odlišný přístup distribuce vody ve výšce profilu materiálu či celé skladby. Máte-li negativní zkušenost s minerální vatou (podobně jako řada dalších), je to chyba autora návrhu skladby nikoliv materiálu jako takového. Hlavní problém spočívá nepochopení funkčnosti vrstev a přenesení nizozemského (rozumějte spíše přímořského) modelu aplikace do kontinentálního podnebí a použití malinko odlišných druhů suchomilných rostlin. Právě chybné nastavení distribuce vody ve skladbě vede k vytvoření mimořádně stresových podmínek, které nezvládne ani nejodolnější rozchodník.

Abych končil pozitivně, přidám jednu základní myšlenku, kterou jsem si přinesl ze Švýcarska, kde v hlavním realizačním týmu experimentálních střech na Dachbegrünnung Institut ZHAW nebyl jediný stavební inženýr. Extenzivní zelená střecha není nic složitého, jen vyžaduje znalost několika znalostí nad rámec běžné stavařské praxe a hlavně respektování základních znalostí z biologie, fyziky a chemie základní (možná střední) školy. Přírodní prvek bude vždy silnější než jakýkoliv urputnější navrhovaný záměr. Jediné v čem přírodu ohýbáme je to, že nutíme růst suchomilné rozchodníky ve velkých kobercích a plochách, což pro ně není zcela přirozené (není to louka). Proto jim musíme připravit stejné podmínky jako mají na rychlepropustných přirozených expozicích. A přesto musí být vše elementárně jednoduché a dořešeny funkční navazující detaily.

Spoustu úspěšných realizací všem přeje
Petr Selník