Diskuze ke článku: Vrty pro tepelná čerpadla - názory a připomínky
- TZB-info
- Diskuzní fórum
- Diskuze ke článkům
- Diskuze ke článku: Vrty pro tepelná čerpadla - názory a připomínky
Reklama
Redakce @redakce před 19 roky22.09.2004 07:17:00Plné znění článku: Vrty pro tepelná čerpadla - názory a připomínky
Anotace článku: V časopisu Alternativní Energie č. 3/04 byl uveřejněn článek RNDr. Svatopluka Šedy s názvem Rizika spojená s prováděním vrtů pro tepelná čerpadla. Tento článek byl v rámci vzájemných dohod publikován i na TZB-info a vyvolal živou a ostře protichůdnou diskusi. Dnešní článek je reakcí autora na tuto problematiku.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nejnovější příspěvky
CC Cucek cucek @cucek.cucek946
Ahoj, tepelná čerpadla a jiné - je těžká montáž sama o sobě nebo si musím někoho najmout? Díky
před 14 roky
SV Sprušanský Vladimír @sprusansky.vladimir
Bezkonkurenčné ceny na vrty pre tepelné čerpdlá ma firma OÁZA vrt pre T.Č ZEM VODA na komlet 1200Sk bez ohladu na…
před 18 roky
PA Pael @pael270
Život není černobílý. Pokud nemáte vodu ve studni, kde třicet let byla, a soused si udělal tepelné čerpadlo, jde to k…
před 18 roky
43 odpovědí
Zobrazit všechny reakceCC Cucek cucek @cucek.cucek946 před 14 roky28.02.2010 22:27:00
Ahoj,
tepelná čerpadla a jiné - je těžká montáž sama o sobě nebo si musím někoho najmout?
Díky
SV Sprušanský Vladimír @sprusansky.vladimir před 18 roky08.04.2006 23:32:00
Bezkonkurenčné ceny na vrty pre tepelné čerpdlá ma firma OÁZA vrt pre T.Č ZEM VODA na komlet 1200Sk bez ohladu na zlozenie zeme a použitú vrtnú technologiu. www.oazar.sk
PA Pael @pael270 před 18 roky24.10.2005 15:52:00
Život není černobílý. Pokud nemáte vodu ve studni, kde třicet let byla, a soused si udělal tepelné čerpadlo, jde to k vzteku.
Na druhous tranu doufám, že s rozvojem pasivních domů množství instalovaných čerpadel bude klesat.
ZF Fedor z Frankfurtu @fedor.z.frankfurtu před 19 roky01.12.2004 19:50:00
Takove male akupunkturni vrty ktere se zainjektuji nemohou
byt skodne. Je treba zdrave a logicky zvazit co kazdy vrt
na ekologiji prinese(pozitivne). Do dnes, a zabyvam se touto
materiji mnoho let, neznam kde takovy vrt zpusobil skodu.(zapadni Evropa,USA atp.) Z Cech nemam pristupne informace.
AŽ Ing. A. Žeravík @ing.a.zeravik470 před 19 roky01.12.2004 20:09:00
ZF Fedor z Frankfurtu @fedor.z.frankfurtuAsi znáte málo českou povahu. U nás je to vždy "od zdi ke zdi", z extrému do extrému. Čeští úředníci jsou papežštější než papež. A pokud v tom někdo ucítí výhodný kšeft, zvláště pokud jde o státní zakázky, nezná bratra.
PH Pavel Holub @pavel.holub před 19 roky02.11.2004 21:23:00
Nevím, jak mohou hydrogeologii ovlivňovat vrty napuštěné bentonitem. Proč na taková řešení, kdy se přírodní masiv tzv "uvede do původního stavu" měla vyřizovat složitá povolování. Vždyť se unás na vše musí vyrobit papír a výsledek je ten, že když je správně zasunuto, je povoleno i to, co by bylo i bez potřeby posudků zakázáno.
Definujme podmínky a na základě nich povolujme!, bez expertýz!
PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 19 roky03.11.2004 09:44:00
PH Pavel Holub @pavel.holubMohou ji ovlivňovat několikerým způsobem. Jednak při vlastním vrtání, když narazí na artézskou zvodeň, anebo způsobí průtrž mělké podzemní vody do podloží a jednak při vyplňování vrtu. Mnoho firem ho prostě zahází vytěženým materiálem a jiné granulovaným bentonitem, ale málokterá ho tlakově zainjektuje. Nejhorší na tom je to, že se náročnost technologie, kterou firma používá, kolikrát nepozná ani podle ceny. Souhlasím naprosto s p. Strnadem, že by se měly vyčlenit rizikové oblasti. Oblasti, kde tyto vrty nebudou povoleny vůbec, anebo jen do určité hloubky a oblasti, kde bude podle míry rizika předepsáno povinné vybavení zeměvrtné soupravy, způsob vrtání a postup zabraňující havárii a umožňující spolehlivé dokončení vrtu po jeho vyhloubení. Báňské předpisy přesně uvádějí, co je povinnou součástí projektu vrtu, ale pokud nedojde k maléru, tak nikdo nekontroluje, jestli takový projekt vůbec existuje, co obsahuje, jestli ta vrtná firma má vybavení k tomu, aby podle něj mohla postupovat a jestli vůbec vrtá legálně. Nevím jak teď, ale ještě před rokem se klidně vrtaly na černo vrty pro tepelná čerpadla i v ochranných pásmech lázní, kde si geolog nemůže dovolit bez souhlasu Českého inspektorátu lázní a zřídel udělat ani čtyřmetrový vrt pro průzkum základové spáry domu.
NA Nakládal @nakladal200 před 19 roky31.10.2004 13:21:00
Možná pro doplnění. Studie o kterou se pan Čížek opírá je s velkou pravděpodobností právě tato: http://www.geothermie.de/egec-geothernet…
Především graf "Figure 6" je velmi zajímavý. Jeho první "odběrná" část pěkně vyjadřuje jak po třiceti letech užívání klesne teplota v okolí 1 metru od vrtu o 1,7 stupně, ale co je vidět především: Že i po dalších 30 letech (tedy celkem 60 letech) provozu bude pokles teploty menší než dva stupně. To lze získat velmi jednoduchou interpolací uvedené křivky (mimochodem ne nepodobné křivce nabíjení a vybíjení akumulátoru). Pokud pan Žeravík topil již dvě sezony, pak má již ten největší pokles za sebou - celý jeden stupeň. Ten druhý stupeň bude sbírat celých dalších dlouhých 58 topných sezon. Myslím, že tedy tato studie uklidní nejen jeho. Díky získaným datům je i závěr studie na rozdíl od některých o ni opřených článků zcela optimistický a potvrzuje že "mělké" vrty - opravdu jen "obyčejné" vrty pro pouhé vytápění bez jakéhokoli letního dodávání tepla zpět do země, termopilotů a jiných komplikovaností - jsou velmi vhodný způsob využití geotermální energie a případné obavy z možného rapidního poklesu výkonu v budoucnu jsou absolutně NEOPODSTATNĚNÉ.
Na druhé straně ovšem není ve studii uvedeno v jaké vzdálenosti od měřeného vrtu byly případné jiné vrty. Když nějaké, tak určitě daleko. Je třeba si uvědomit, že pro tepelný tok jednoho vrtu opravdu "pracuje" velká plocha země okolo něj. Rozhodně i plocha pod sousedovým domem a dál - jde o jakýsi kužel rozšiřující se do nitra země. Nebezpečím pro budoucí výkonnost tedy mohou být nové vrty vzniklé v sousedství. Lze si představit že při rozšiřování "lesa" vrtů - např. tak, že vznikne u každého domu ve vesnici, bude přísun tepla do jednotlivého vrtu razantně omezen - země pod vesnicí bude "pracovat" pro víc vrtů současně a tedy každý jednotlivý vrt dostane méně tepla. V extrému to pak může dopadnout analogicky s bojem o vodu ve studních - nejvíc získá ten kdo má nejhlubší vrt přičemž vliv délky na výkonnost oproti kratšímu vrtu bude mnohem drastičtější než jen podle lineární závislosti.
P.S. Tento příspěvek je především k článku pana Čížka z 15.10.2004 "Jak geologické ...", ale díky průběhu diskuze se jistě hodí i sem :-)
PČ Petr Čížek @petr.cizek500 před 19 roky28.10.2004 15:03:00
Pane inženýre Žeravíku, brečíte sice hezky, ale na špatném hrobě. Tu odpověď na Váš dotaz na stránkách www.geolog.cz nepsal pan doktor Šeda, ale já. Tímto se mu omlouvám za všechno, co si od Vás a dalších diskutujících musel přečíst, kdybych to byl tušil, tak jsem se přihlásil dřív. Účelem Vámi zmiňovaných internetových stránek, ani článku doktora Šedy, není dojení peněz z lidí, ale snaha zabránit hromadění škod. Devadesát procent českých hydrogeologických firem se dnes musí zabývat likvidací „starých zátěží“, které vznikly za minulého režimu ignorováním přírodních zákonů těmi, kdo nevěděli o co běží a přitom měli v ruce výkonnou moc. Za patnáct let se jejich složení nijak podstatně nezměnilo a protože v geologii má následek za příčinou mnohaleté zpoždění, tak v ní „citlivá ruka trhu“ mele jako Boží mlýny, velmi pomalu. Likvidace „starých zátěží“ nás stojí každý rok miliardy ze státního rozpočtu a ještě dlouho to nebude mít konec. Článek doktora Šedy upozorňuje na havárie a nové zátěže, které divoce a nekvalifikovaně prováděné díry do země působí. Až začne Evropská unie kontrolovat plnění své Rámcové směrnice o vodách, tak likvidace těchto nových zátěží zajistí dalším generacím hydrogeologů spolehlivou budoucnost. On má v podstatě pravdu jeden z diskutujících, že každý vrt jde nějak ucpat. Problém je ten, že v některých případech je to tak obtížné, že by to rodina stavebníka nezaplatila ani za sto let.
Předpokládám, že jste inženýrem ekonomie a že se jedná o problematiku Vám naprosto cizí. Proto co se týče tepelných vlastností země a hornin a toho, co „ví každý zemědělský inženýr“ odkazuji plně na svůj článek „Jak geologické poměry ovlivňují provoz tepelných čerpadel“, který vyšel v Alternativní energii. Na stránky TZB . info byl zařazen 15.10.2004 a snad Vám pomůže pochopit, proč Vám už dvě nepříliš tuhé zimy běží tepelné čerpadlo bez problémů, ale proč kvůli tomu ještě zdaleka nemusíte jásat. Protože jste moje odpovědi na dotazy, které jste na adresu info at geolog.cz poslal, posunul svým komentářem někam jinam (lze je asi najít na stránce http://www.geolog.cz/dotazy) musím na to reagovat.
Co se týče objemových změn při tání a roztání zeminy: záleží na její namrzavosti (to ví každý stavební průmyslovák). Výrobci tepelných čerpadel typu země - voda, např. IVT, upozorňují, že teplota kolektorů může při provozu klesnout až na – 20 °C a proto nepovažuji za vhodné, aby byl v tepelném dosahu neizolované trubice základ domu, zvláště ne cizí, anebo vodovodní potrubí, kanalizace, silnice nebo chodník. Že si dva tepelné vrty, umístěné blízko u sebe kradou navzájem zemské teplo, snad nemusím dokazovat.
Co se týče čerpadel typu voda – voda: na většině našeho území spotřebuje zdroj o vydatnosti 1 litr za sekundu veškerou srážkovou vodu, která napadne a vsákne na ploše 1 km čtvereční. Špatně navržený systém voda – voda proto může způsobit problémy s vodou rozsáhlému obydlenému území a kromě toho dnešní zákon o vodách (po euronovele) již ani nedovoluje, aby se ochlazená voda vracela přímo do zvodnělého horninového prostředí. Nedivte se tedy, jestliže na Vás zákon vyžaduje a úřady chtějí, abyste měl pro odběr a vypouštění podzemní vody zvláštní povolení, ke kterému se musí vyjádřit osoba znalejší, než jste Vy. A nedivte se té osobě, že před vyprojektováním nákladného hydrogeologického průzkumu musí Váš pozemek nejdříve vidět a seznámit se všemi souvislostmi a s archivními výsledky blízko dělaných průzkumů, aby Vám mohla říci, jestli to má vůbec cenu. Za těch 1500.- Kč, které jsme za takovou návštěvu v Čechách paušálně účtovali (už jsme podražili), by Vás tam možná odvezl taxikář, vy byste mu dal tuzér a ani by Vás nenapadlo o tom uvažovat. Hydrogeologa stojí auto úplně stejně jako toho taxikáře a ještě musí provést další časově náročné práce. Zajímavý je Váš názor, že čerpání vody nespotřebovává elektrickou energii. Moje zkušenosti jsou bohužel jiné a tak si skutečně myslím, že není vhodné, aby ponorné čerpadlo spolu s tepelným čerpadlem spotřebovalo více elektřiny nežli přímotop.
Vaše doměnka, že báňský úřad kontroluje, jestli má firma odpovídající zařízení pro vrtání ve složitých hydrogeologických podmínkách, je mylná. Podle zákona č. 61/1988 Sb. povoluje Báňský úřad pouze hornickou činnost (těžbu vyhrazených nerostů apod.), zatímco u činnosti prováděné hornickým způsobem smí provádět pouze kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů. Aby to mohl udělat a zkontrolovat nasazené přilby, musí mu být tato činnost nejméně 8 dní předem ohlášena. Z kopie tohoto hlášení, a z oprávnění firmy, které obdržela po přezkoušení z báňských bezpečnostních předpisů, nevyvozujte nadměrné kvalifikační předpoklady – požaduje se výuční list v černém řemesle.
Povolení stavby vrtů pro tepelná čerpadla nevydává Báňský úřad, ale vodoprávní úřad po předchozím územním řízení, kterému by podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí mělo předcházet zjišťovací řízení, jestli nepodléhají posouzení EIA. Za tím účelem se musí tento záměr ohlásit předepsaným způsobem na Krajský úřad nejméně měsíc předem. Hloubit se smějí jedině na základě schváleného projektu, kterému předchází posouzení kvalifikované osoby (hydrogeologa s osvědčením odborné způsobilosti od MŽP, který se musí rozhodnout, jestli mu k tomu stačí vyhodnotit archivované výsledky vrtů z širokého okolí), anebo jako hydrogeologické průzkumné vrty, které hydrogeolog řídí. I on musí postupovat podle projektu a ten poslat měsíc předem na krajský úřad, takže nevidím důvod, proč by měl mít proti němu kvalifikovaný zámečník nějaké výhody.
Z počtu tepelných čerpadel země – země fungujících ve světě nevyvozujte, že jsou to kamna. U výkonných zařízení to jsou promyšlené systémy, které používají mnohem účinnější zemní výměníky které jsou někdy i součástí základů stavby (tzv. termopiloty) a které v létě akumulují energii do země a v zimě jí odebírají. Pokud ne, potřebují si po čase pořádně oddechnout. Ve výše uvedeném článku „Jak geologické poměry ovlivňují provoz tepelných čerpadel“ píši, proč.
AZ AZ @az před 19 roky30.10.2004 13:32:00
PČ Petr Čížek @petr.cizek500Vážený pane doktore Čížku, Váš příspěvek adresovaný mé maličkosti obsahuje některé poněkud překroucené informace. Odpověď je pro mne jen ztrátou času, ale předpokládám, že ji očekáváte.
Nikdy jsem nenapsal, že by se geologický průzkum v daném místě, kde se má vrtat, neměl provádět. Nikdy jsem nepsal, že vrty mají dělat amatéři s lomovou vrtačkou, ale právě naopak. Firmy, které vrtají, si mají své povinnosti plnit, mají zařídit geologický průzkum, projekt vrtu a další náležitosti. Za práci a škody jsou odpovědné a samozřejmě proti možným škodám pojištěné. Není důvod, aby škody hradila rodina stavebníka, to je zase jen Váš výmysl. To vše je v mých příspěvcích, jen Vy jste to asi nepochopil (či nechtěl pochopit nebo jen nečetl). Je tam i to, že jsem zásadně proti tomu, aby na tom parazitovali další zbyteční úředníci nebo lidé z jakékoli další firmy s nataženou dlaní. A jak se zdá, ani zde na tzb-info není tento názor ojedinělý.
Nemám nejmenší potřebu brečet na žádném hrobě. Napsal jste, že "Tímto se mu (panu Šedovi) omlouvám za všechno, co si od Vás a dalších diskutujících musel přečíst, kdybych to byl tušil, tak jsem se přihlásil dřív". Pro Vás je zřejmě trestem přečíst si jiný názor než Váš a každý, kdo Vám oponuje, je pro Vás třídní nepřítel. Nevím z čeho jste odvodil, že jsem ekonom a proto ničemu nerozumím. Myslím, že je lépe být dobrým ekonomem než špatným doktorem jakýchkoli věd. I vyučený pekař může mít více praktických zkušeností než Vy, což samozřejmě nikdy nepřipustíte. Ale přejděme k některým faktům.
To, že vyšel nějaký Váš článek v AE zdaleka neznamená, že vrty pro tepelná čerpadla v celé Evropě přestanou díky Vašim svérázným teoriím fungovat. Vaše argumenty typu "to ví každý zemědělský inženýr nebo stavební průmyslovák" jsou hloupé a připomínají naši politickou scénu. K významným objemovým změnám u správně navržených vrtů nemůže docházet, protože takové vrty ani jejich okolí nemůže zamrzat. To platí i pro plošné kolektory (ale to přece ví každý absolvent ZŠ :-) ).
Cituji: "Nedivte se tedy, jestliže na Vás zákon vyžaduje a úřady chtějí, abyste měl pro odběr a vypouštění podzemní vody zvláštní povolení, ke kterému se musí vyjádřit osoba znalejší, než jste Vy." Není to spíš tak, že to úřady chtějí proto, že to chcete Vy a Vám podobní? Bohužel to jsou Parkinsonovy zákony v praxi. Každý úředník se vždy snaží zdůvodnit svou existenci a nepostradatelnost. Problémy se zveličí a k jejich "řešení" se vyplodí další úředníci i celé úřady, v našich podmínkách často i celé firmy (viz zákon o odpadech a jiné).
Cituji: "před vyprojektováním nákladného hydrogeologického průzkumu".... nevím co je tak nákladného na nahlížení do map a na základě čeho vrty pro tepelá čerpadla RD projektujete. Možná že máte příliš těžké futrály na mapy nebo virgule. Kapesní vrtné soupravy určitě nemáte. Procházka za 1500 po pozemku s virgulí, bez záruky a pak X tisíc za "průzkum", kdy se seknete se "jen" o 30-40 metrů, tomu říkáte vznešeně "hydrogeologický" průzkum. To už jsme v Kocourkově? V mém blízkém okolí je nejméně 10 proutkařů, kteří takový "průzkum" dělají spolehlivěji než Vy a někteří určí i hloubku a směr toku podzemní vody.
Cituji: "Zajímavý je Váš názor, že čerpání vody nespotřebovává elektrickou energii. Moje zkušenosti jsou bohužel jiné a tak si skutečně si myslím, že není vhodné, aby ponorné čerpadlo spolu s tepelným čerpadlem spotřebovalo více elektřiny nežli přímotop."
Takový fyzikální nesmysl jsem nikdy nevyslovil, to jste opět překroutil Vy. Je to příšerný blábol hodný RSDr, nikoli RNDr. Jen mi nesedí, že se oháníte Božímy mlýny :-). Je vidět, že se jedná o problematiku Vám naprosto cizí (používám Vaše slova). Doporučuji Vám prostudovat si alespoň základní principy funkce tepelných čerpadel. Možná Vás překvapí, že každé tepelné čerpadlo, i kdyby mělo na primární straně ponorku s příkonem XY kW, bude mít topný faktor VŽDY výrazně vyšší než 1, tedy vždy mnohem vyšší než přímotop. On se totiž ten příkon ponorky přičítá k příkonu i výkonu tepelného čerpadla. To opět dokazuje, že máte o tepelných čerpadlech jen velice, velice mlhavé představy. Není divu, ani dnes se při tom fofrstudiu na některých univerzitách při výrobě rychlokvašených doktorů nedá vše pořádně probrat.
Cituji z jiného Vašeho příspěvku: "Značná část tepla, získaná hloubkou, se potom ztrácí ve výstupní trubici, která má kvůli orientaci proudění menší tepelný zisk a která tím, že ohřívá sestupnou trubici, zmenšuje také její tepelný výkon." Tam, kde se ztrácí teplo, přestávají platit elementární fyzikální zákony. To je ovšem objev na Nobelovu cenu! Čeho že jste to doktor?
Vaše soukromé teorie o kamnech už nebudu komentovat, úsudek ať si udělá každý sám. Podle Vašich posledních vyčtených informací by si museli všichni, kteří mají instalována tepelná čerpadla země-voda, nechat vedle vrtů zarazit do země jakési termopiloty. Nestačilo by zasadit do země jen samotné piloty jako ve filmu Trhák (u hájovny stojí zaražený pilot..)? Bohužel smutnou pravdou je, že některé "odborníky" by bylo skutečně záhodno zarazit hodně hluboko bez ohledu na titul před či za jménem :-)
Na závěr musím konstatovat, že podle Vašich svérázných teorií by tepelná čerpadla země-voda s vrty, ani tepelná čerpadla voda-voda vlastně vůbec neměla fungovat. Zvláštní je, že přesto fungují u nás a mnoho let i v zahraničí i v severských zemích. Někde je asi chyba. V čerpadlech to nebude.
Celé to vzbuzuje dojem, že zde jsou lidé a stále jich přibývá, kteří chtějí lobbováním v lukrativních oborech dosáhnout takových bezpracných příjmů, jako například OSA. Jak se zdá, v tomto Absurdistánu si takoví lidé vždy dokážou svou bezpracnou budoucnost dokonale zajistit. Velkou roli zde hraje i závist malého českého človíčka. Nejsou vzácností názory úředníků typu "když má na tepelné čerpadlo, ať taky řádně vysolí za projekt". S tím se setkalo více lidí, kteří mne navštívili. Je podobnost s Vašimi "hydrogeologickými průzkumy" čistě náhodná?
BO Bobeš @bobes před 19 roky16.10.2004 08:34:00
Z důvodu nedostatku vody ve studně rodinného domu jsem se před několika lety rozhodl pro vrt přímo ve studně,který by měl začít studnu zásobovat vodou z podloží.Studna byla hluboká 4metry a vrt v ní je hluboký 12metrů.Nestalo se tak a po dalších letech s útrapami a nedostatkem vody jsem se rozhodl studnu ručně prokopat.Studnu jsem prokopal o 1.5metru.Dnes je voda 0.5metru nad původním dnem.V sousedově studně se hladina vody nezměnila i když jsou od sebe vzdáleny 4metry.Ve sklepě rodinného domu je ještě studánka na odčerpávání vody z pod domu vzdálená asi 12metrů,byla vždy plná,ale po úpravě studny v ní voda klesla asi 0.75metru.To je rozdíl hladin něco přes metr!!!!!!!!Před zahájením prací jsem vše konzultoval s odborníkem na vodu,ale práce přiznám se provedl načerno.Vše předpověděl úplně jinak než tomu dnes ve skutečnosti je a nebýt to kamarád a já vše dělal oficiálně měl bych vody dnes asi méně,ale zato bych byl lehčí o pěkných pár tisíc.Samozřejmě mi v tom nahrává rozumný přístup sousedů se kterými si v obcházení úředníčků fandíme a nahráváme a kde není žalobce není ani soudce.Zkuste méně myslet na povolení a na nadávání na byrokracii a věnujte se vztahům se sousedy.Podle mých zkušeností to šetří peníze i nervy.Jinak jsem fanda všech pokustónů a vůbec lidí co se zabývají nečím technicky zajímavým.
AZ AZ @az před 19 roky27.09.2004 14:17:00
Přestože jsem dnes ráno (27.9.2004) položil autorovi článku "Rizika spojená s prováděním vrtů pro tepelná čerpadla" na https://www.tzb-info.cz/2080-rizika-spoj… otázku ohledně hydrogeologického průzkumu, navštívil jsem i stránky www.geolog.cz kam jsem dal asi před 2 lety také dotaz. Podle očekávání se tam vyskytuje i jméno RNDr. Šeda. Nedalo mi to a proto si dovoluji napsat několik poznámek k dotazům a odpovědím, které tam jsou, protože mám dojem, že jde odpovědi zaměřené poněkud účelově.
"Ačkoliv ochlazení zeminy je dlouhodobá záležitost a tepelná čerpadla nejsou na trhu příliš dlouho, určité problémy s jejich účinností se vyskytují. Doporučuji navrhovat typ a provedení primárních kolektorů individuelně podle geologických poměrů a mikroklimatu na lokalitě a dimenzovat je podle výkonu tepelného čerpadla a podle teploty se kterou pracuje jeho studený kolektor. Jinak se teplo nestačí doplnit, lze to dokázat početně. Někdo tvrdí, že se teplo doplní ze slunečního záření, ale to funguje úplně jinak, to ví každý zemědělský inženýr. Nebýt skleníkového efektu, tak je u nás průměrná roční teplota pod nulou a věčně zmrzlá půda."
Z geologického hlediska skutečně nejsou TČ na trhu dlouho -:). Tisíce instalací na západ a sever od našich hranic ale svědčí o něčem jiném. Argumenty typu "to ví každý....." mi připadají příliš laciné.
"Levné zeměvrtné technologie, zejména lomařské vrtačky - nejsou schopny zabránit úniku mělké podzemní vody do podloží ani během vrtání, ani po něm. Stačí si porovnat volný prostor ve vrtu ve kterém by se muselo cementovat a zeptat se obsluhy jak by to asi dělala, kde má pažící zařízení, kde má ocelové pažnice, kde má cementační směs, kde má cementační agregát a kde má někoho, kdo to už někdy dělal. ..."
Další strašák. Domnívám se, že firma, která má k vrtání oprávnění, musí mít také odpovídající technologii a ne amatérské zařízení na dvoukoláku, jinak by báňský úřad nedal k vrtání souhlas. Na kopii "Ohlášení činnosti prováděné hornickým způsobem" pro báňský úřad, kterou mám od vrtařské firmy, je mimo jiné uvedeno: Druh činnosti (vrty nad 30m), Druh a typ používané vrtné soupravy, Způsob vrtných prací (technologie), Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, Způsob zahlazení následků činnosti, Doklady o oprávnění k činnosti (jejich kopie rovněž mám). Je to podobné, jako by nás autor odpovědi upozorňoval na to, že vozidla bez SPZ a OTP nesmí na silnice.
"Plošný kolektor se musí umístit do hloubky 1 až 2 m tak, aby to místo mohlo prohrát v léte slunícko, v mrazové kotline by to byla tragédie."
Nejsem si jist, nakolik je toto upozornění důležité. Pro ČR asi ne a ve věčně zmrzlé zemi (Aljaška, Sibiř) se zřejmě plošné kolektory neinstalují.
"Využívání tepla podzemních vod. ... Z ekonomických důvodů je nezbytné, aby elektrická energie spotřebovaná na čerpání vody a provoz tepelného čerpadla nebyla větší, než na elektrické vytápění domu."
To je naopak velice důležité. Autor odpovědi správně upozorňuje na to, aby byla používána pouze tepelná čerpadla s topným faktorem vyšším než 1. Bohužel to nevyvolává důvěru v jeho odborné znalosti o tepelných čerpadlech.
Lákavá je nabídka posouzení vydatnosti vrtu: "....Dispozice těchto vrtů a neovlivnění okolních studní, které je podmínkou získání vodoprávního rozhodnutí, by muselo být předmětem hydrogeologického průzkumu, na který by musel být zpracován rozpočet . Reálnost takového řešení by musel posoudit přímo na místě hydrogeolog. Nabízíme Vám konzultaci na pozemku za 1 500.- Kč, splatno na místě v hotovosti."
Rozumím-li tomu dobře, tak za 1.500,- Kč konzultace, splatno ihned, následně návrh rozpočtu na posudek a pak hydrogeologický posudek, možná na fakturu. Docela by mne zajímalo, jak se dnes podle nové legislativy takový posudek provádí, kolik taková věc stojí, kolik dalších úředníků zaměstná a jak blízko jsou výsledky realitě. Pochybuji o tom, že jsou majitelé okolních nemovitostí a studní povinni hydrogeologa na svoje pozemky vpustit. Co tedy bude na místě zkoumat, je mi záhadou.
Otázka: "Prosím o informaci, jaká je minimální vzdálenost vrtu pro tepelné čerpadlo od rodinného domku, od hranice pozemku souseda, od hranice obecního pozemku - silnice, chodník. Jedná se o jeden vrt hluboký 90 až 100 m, anebo o dva vrty hluboké 60 m. Jaká je minimální vzdálenost mezi těmito dvěma vrty." Odpověď: "Tyto vzdálenosti nejsou žádným předpisem určeny. Z geotechnického hlediska je třeba, aby vrty byly co nejdále od staveb a zařízení, které by mohly být ohroženy objemovými změnami vyvolanými zmrznutím a roztátím zemin. Z hlediska tepelné účinnosti by měly být vrty co nejdále od sebe, aby se navzájem tepelně neovlivňovaly."
Z této odpovědi jsem na rozpacích. Myslím, že správně dimenzovaný vrt nezamrzne a pokud vím, dělají se vrty i v místě stavby před jejím zahájením, tedy pod objekty. Nám nad vrty roste tráva a země se nezvedá.
Na závěr odpověď na můj dotaz ohledně vrtů u nás:
"Aby mohlo tepelné čerpadlo se zemními kolektory o výkonu 10 kW trvale fungovat, muselo by během 1620 hodin topné sezóny využít veškerý celoroční tepelný tok z plochy téměř 3 hektary. To je nereálné..."
V rozporu s tímto tvrzením nám běželo tepelné čerpadlo už 2 zimy bez problémů...
Od té doby, kdy jsem dostal tuto odpověď, neberu tyto informace vážně. Podobně jako někteří další diskutující na TZB-info jsem nabyl dojmu, že jde skutečně jen o další způsob, jak se přiživovat na lukrativních záležitostech, jakými jsou dnes vrty pro tepelná čerpadla. Ostatně tento názor sdílí i lidé z nejmenované vrtařské společnosti.
Ještě k anotaci článku pana Šedy: ... "Co všechno se může stát se zásobami podzemní vody, je znázorněno na idealizovaném hydrogeologickém řezu. Náprava škod může být mnohokrát dražší než vlastní čerpadlo."
Analogie: Co všechno se může stát, když si lidé pořídí osobní automobil a řídí jej bez oprávnění, je znázorněno na ....... (sem si doplňte fotografie dopravních nehod). Náprava škod může být mnohokrát dražší než vlastní automobil.
Na internetu se dají nalézt stovky odkazů na systémy tepelných čerpadel země-voda. Stačí zadat do vyhledávače slova například "Ground source heat pumps" nebo "Geothermal heat pumps". Ve světě asi nikdo netuší, že takové systémy podle českých odborníků nemohou prakticky fungovat :-))
Nerad bych, aby někdo vysvětloval můj dlouhý příspěvek tím, že jsem pro provádění nějakých vrtů načerno a podobně bez povolení či oznámení.
Jsem ale zásadně proti tomu, aby byly u těchto akcí vyžadovány zbytečné, zejména administrativní úkony, které kromě podpory byrokracie vše jen prodražují a komplikují.
Když jsem předloni hledal firmu, která by u nás vrty zhotovila, udělal jsem si předběžný "geologický průzkum" sám. Proč? Abych předem věděl, co je tady čeká. Jak? Telefonickým dotazem ve Zlíně (úmyslně neuvádím kde). Dostal jsem informaci z geologické mapy, že tady máme neogenní jíly, do jaké hloubky sahají a co je dál pod nimi. To se pak potvrdilo při vrtání. Nebylo třeba žádné (zbytečné) konzultace na místě za 1500...
PE petr @petr137 před 19 roky24.09.2004 19:24:00
To Pavel:asi byl na nic,ale bohužel to vyžadoval stavební úřad
PE petr @petr137 před 19 roky24.09.2004 19:23:00
Tak mi tedy řekněte na co mám živit další osobu,když ten průzkum a potřebné kulaté razítko jak psal p.Šeda,který mi mimochodem ten projekt dělal je.
PA Pavel @pavel535 před 19 roky25.09.2004 00:29:00
PE petr @petr137Hm, takže pan Šeda. To mnohé vysvětluje a potvrzuje to, co jsem v diskuzích psal (Šeda Svatopluk, Orlická hydrogeologická společnost, 17.listopadu 1020, Ústí n/Orlicí)
Pan Šeda Vám dělal hydrogeologický průzkum s chybou 35m? Jak ten průzkum probíhal?
AZ AZ @az před 19 roky24.09.2004 10:31:00
Pročítal jsem si původní článek a příspěvky. Podle mého názoru jde o problematiku, která se týká firem, které vrty provádějí. Pokud firma nesplňuje podmínky dané zákonem, pak nemůže vrtat. Proto se domnívám, že článek je zbytečným strašákem pro laiky a odborníkům nepřináší nic nového.
Firma, která prováděla vrtné práce u nás, má například v nabídce (z roku 2002)uvedeno, že dodávka obsahuje:
geologické a hydrogeologické posouzení lokality
projekt vrtů
vyřízení legislativy
vrtání podle projektu
vystrojení PE kolektory a injektáž
tlakovou zkoušku
technickou zprávu a protokol
Firma má moderní technologii a je ze zákona pojištěna pro případný vznik jakékoli škody. Za případné škody tedy nese odpovědnost firma a nikoli investor.
Žádný hydrogeolog nevidí pod zem, s tím plně souhlasím s panem Králem. To nepřímo potvrzuje i pan Petr s hydrogeologickým posudkem a vodou o 35m dřív.
Provést skutečný hydrogeologický průzkum na místě by znamenalo udělat zkušební vrty. Ptám se jako laik: Zkušební vrty za účelem posouzení proveditelnosti vrtů pro kolektory?? To by se pak ty zkušební vrty zasypaly a vrtalo by se vedle?? Jaký průměr by ty zkušební vrty měly, když pro kolektory je to asi 160mm?
Žádná další kulatá razítka nic nevyřeší, jen se vše zkomplikuje a prodraží. Zato se tím dobře zdůvodní nárůst počtu úředníků.
Autor článku slíbil odpověď na vše racionální. Je možné, že v diskuzích nic racionálního nenašel.
KR Král @kral389 před 19 roky23.09.2004 09:16:00
Mám vysokoškolské vzdělání v oboru geologie a tak snad něco málo vím i o hydrogeologii a zda se mi, že minimálně u TČ země voda mi připadá celý systém sporný. Považovat hydrogeologa, respektive osobu s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie (není to to samé!) za vševěda, který ostrým zrakem vidí pod zem je iluzorní a u naprosté většiny případů půjde o formální akty, které nepůjde opřít o nic jiného než o ono kulaté razítko, které případné ztrátě vody ze studny či jiné, tak barvitě popisované, katastrofě nezabrání. Důvod - pro zodpovědné rozhodnutí je třeba informace a u tzv. malé hydrogeologie, kdy jsou rozhodující poměry na relativně malém úzení velikosti stavební parcely a jejího okoli se bez dodatečného hydrogeologického průzkumu (tj. vrtů :-))zpravidla nelze zodpovědně rozhodnout.
Abych jen nemlátil práznou slámu, žiji na severu čech tj. v oblasti s velkou důlní činností tzn. s hustou sít průzkumných vrtů, geologické a hydrogeologické mapy jsou zde také relativně podrobné a tak jsem požádal tři své známé, kteří aktivně pracují v oboru geologie a hydrogeologie v aby se zodpovědně vyjádřili k hydrogeologickým poměrům pod mou (snad v budoucnu) stavední parcelou. Otázky byly poměrně jednoduché, 1. Najdu ve studni vodu? 2. Co udělá 100m vrt s hydrogeologii v okolí? Odpověd - zkus to a uvidíš :-). A to cca 1.5 km od pozemku je sít vrtů u kterých se provéděli čerpací zkoušky a měli jsme a zodpovědně prostudovali veškeré dostupné podklady a diky blizkosti jednoho z největších povrchovych dolů v ČR jich bylo vice než dost.
Jiný příklad kamarád přišel s tím , že potřebuje vodu (hodně vody cca 20m3/den) a tak jsme ve stejném složení a s vrtnou soupravou vyrazili na jeho pozemek, prvni vrt měl vydatnost cca 500l za hodinu a tak jsme cca 10m od něj udělali ještě jeden vrt a z něj dokáže vytéci více než 5m3/hodinu.
Fakt nevím co ta razítka řeší. Mnohem efektivnější by bylo, kdyby za připadné změny byl přímo odpovědný stavebník a pokud dojde k nějakým závažným škodám byl nucen vše uvést do původního stavu (i vrt lze "ucpat").
PK petr kocina @petr.kocina před 19 roky24.09.2004 06:57:00
KR Král @kral389vysvetlujte tuto praxi ale urednikum.ten se jen drzi striktne litery zakona a co jsme si zvolili to taky mame :-((
PE petr @petr137 před 19 roky22.09.2004 18:25:00
Já jsem též pro to ,aby vrty posoudil hydrogeolog a udělal i případnou dokumentaci.Já to udělal a jaké bylo překvapení vrtařů když narazili na vodu o 35metrů dřív.Takže opravdu se to vyplatí?Nebo jsem vyhodil peníze oknem?
JS Jan Strnad @jan.strnad před 19 roky23.09.2004 09:15:00
PE petr @petr137hydrogeolog by to spise mel posoudit ramcove, zda to lze ci nelze udelat (jsou asi skutecne oblasti - a tim nemyslim jednu stavebni parcelu), kde to vhodne neni. Podrobna doklumnetace a studie jsou k nicemu, neb pod zem tak detailne nikdo nevidi - proto se take u velkych staveb delaji nepred pruzkumy.
Je to podobne jako s radonem, je zpracovana cela mapa rizik a pasem a presto si musite nechat vzdy udelat jeste vlastni pruzkum, coz je jen potvrzeni potvrzeneho a vejvar pro lidi "s razitkem".
PN Pavel Nedbal @pavel.nedbal před 19 roky22.09.2004 16:43:00
Vůbec to není nejasné; je to jen stručnější forma článku popisujícího, jaké důsledky může nevhodný vrt natropit.
P.N.
PA Pavel @pavel535 před 19 roky22.09.2004 10:50:00
jde o další nemastný-neslaný článek. Mnoho slov, obsah spíš matoucí.
Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Reklama
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.